Mexiko: země drogového násilí

 22. listopad 2010  Tomáš Dvořák   komentáře

Latinská Amerika patří mezi oblasti, kde se odehrává mnoho konfliktů, jak na mezinárodní, tak i vnitrostátní úrovni. Pohled do minulosti tohoto regionu nám nabízí řadu konfliktů, které v drtivé většině provázely spory o teritoriální území, kde se často nacházelo nerostné bohatství, stejně tak produkty velmi žádané na mezinárodním trhu. V této souvislosti můžeme vzpomenout období tzv. pacifických válek spojených se snahou obsadit území, na kterém se vyskytoval v té době velmi žádaný ledek (guáno). Nebo také spory o území Gran Chaco, na kterém byla objevena naleziště ropy, která si nárokovaly Bolívie a Paraguay

Mexiko: země drogového násilíMexiko: země drogového násilí

  Latinská Amerika patří mezi oblasti, kde se odehrává mnoho konfliktů, jak na mezinárodní, tak i vnitrostátní úrovni. Pohled do minulosti tohoto regionu nám nabízí řadu konfliktů, které v drtivé většině provázely spory o teritoriální území, kde se často nacházelo nerostné bohatství, stejně tak produkty velmi žádané na mezinárodním trhu. V této souvislosti můžeme vzpomenout období tzv. pacifických válek spojených se snahou obsadit území, na kterém se vyskytoval v té době velmi žádaný ledek (guáno). Nebo také spory o území Gran Chaco, na kterém byla objevena naleziště ropy, která si nárokovaly Bolívie a Paraguay (Waisová 2005: 37). Samozřejmě celou škálu konfliktů představovalo období získávání nezávislosti na španělské koruně nebo v pozdějších letech ozbrojený boj gerilových hnutí proti vládnoucím režimům v jednotlivých zemích[1].

  Další úrovní konfliktů v tomto regionu je boj vlád jednotlivých zemí proti organizovanému zločinu, zejména proti narkomafiím. Mezi země, které se dlouhodobě potýkají s tímto druhem organizovaného zločinu, lze zařadit především Kolumbii a Mexiko. V Kolumbii jde o poněkud složitější problém, neboť v prvotní fázi tohoto konfliktu šlo o boj mezi vládou a revolučním hnutím FARC, které však svým rozsahem zasáhlo i oblast výroby a distribuce drog. Dnes se jednotky FARC stávají jakýmisi vlastníky určitých oblastí, kde dochází k výrobě drog, ze kterých následně tomuto hnutí plynou určité finanční obnosy. V případě Mexika však tento mezičlánek chybí, zde jde přímo o konflikt mezi vládou současného prezidenta Filipeho Calderóna proti drogovým kartelům. A právě tento konflikt bude předmětem této analýzy.

  Z hlediska metodologie řešení konfliktů lze zmíněný konflikt řadit mezi vnitřní konflikty pod vnějším vlivem, kde onen vnější vliv zde představuje diplomatická podpora USA vládě prezidenta Calderóna. Proč se do tohoto konfliktu zapojuje i vnější aktér? Příčiny můžeme najít hned dvě: konflikt se z velké části odehrává v oblastech Mexika u hranic s USA[2] a dále převážná část produkce drog končí na americkém trhu. Počátek tohoto konfliktu vychází především z výsledku voleb v roce 2006, kdy se prezidentského úřadu ujal kandidát PAN (Strana národní akce) Filipe Calderón, který s tímto nástupem vyhlásil válku drogovým kartelům a do boje povolal i armádu (počet vojáků se pohyboval mezi 45.000 až 50.000). Paradoxem je, že cílem bylo potlačení vlivu drogových kartelů a s tím související snížení násilí a kriminality, zatímco výsledky tohoto tažení však ukazují, že trend je (alespoň co se týče násilí) opačný.

  Samotný konflikt má dvě úrovně. V té první mezi sebou soupeří sedm kartelů o kontrolu nad zásobováním amerického trhu drogami, především jde o získání kontroly nad nejlukrativnějšími tranzitními cestami. V úrovni druhé do tohoto boje vstupuje vláda a její armádní jednotky, které se snaží o oslabení pozic a vlivu jednotlivých kartelů zatýkáním hlavních představitelů jednotlivých kartelů. Cílem je narušení struktury a akceschopnosti kartelů, bohužel je však toto tažení velmi často doprovázeno násilím a přestřelkami. Jak je patrné, velká část obětí pochází z interního boje mezi jednotlivými kartely, spíše než z přímého boje vládních vojsk se členy drogových kartelů (Conflictbarometer 2009).

   V první fázi konfliktu šlo o boj mezi kartely na západě Mexika, ohnisko konfliktu se však v poslední době rozrostlo i na severovýchod země. Boj o kontrolu cest drog na trh v USA a zatýkání hlavních představitelů jednotlivých kartelů opět představuje další dvě úrovně, neboť mimo boj mezi kartely v případě odstranění někoho z vedení kartelu (ať už zatčením či zabitím) přirozeně vypukne vnitřní boj o získání vedoucí pozice mezi ostatními členy vedení. Bylo tomu tak i v případě kartelu, který působí v centrální části Mexika a v jehož čele stál Artur Beltrán Leyva. Ten byl zabit právě při přestřelce s vojáky v prosinci 2009. Okamžitě po jeho smrti se snažil převzít moc v kartelu Edgar Valdez, který však narazil na stejně ambiciózního Héctora Beltrána Leyvu, bratra drogového bosse. Tím se rozpoutala další krvavá válka, která zastínila částečný úspěch v Calderónově tažení proti kartelům.

  Konflikt mezi kartely v západní části Mexika se nakonec vyostřil v souboj mezi aliancí kartelů proti kartelu Zetas operujícím v oblasti státu Tamaulipas. Jedná se o oblast v blízkosti Mexického zálivu, kde operuje další kartel, pod jehož ochrannými křídly kartel Zetas vznikl. Po krátké době se oba kartely postavily proti sobě - kartel z Mexického zálivu se spojil jak s původně nepřátelským kartelem La Familia, tak i s nejmocnějším kartelem v zemi Sinaloa.

  Pokud bychom přistoupili na hodnocení tohoto konfliktu dle kritérií institucí zabývajících se řešením konfliktů, lze konflikt v Mexiku charakterizovat v případě Heidelberského institutu pro výzkum mezinárodních konfliktů jako konflikt krutý, kdy je dlouhodobý projev organizovaného násilí přibližně stejně silných protivníků doprovázen materiálními i lidskými ztrátami (Waisová 2005: 42, Conflictbarometr 2009). V případě kritérií projektu Uppsala Conflict Data Project lze tento konflikt zařadit také do kategorie války, neboť kritérium tohoto projektu je stanoveno pro tuto kategorii v podobě minimálně tisíce obětí na lidských životech během jednoho roku (Wallensteen 2005: 24). Čísla, která jsou odhadem ztrát na lidských životech během tažení prezidenta Calderóna proti drogovým kartelům, dosahují hodnot okolo 28.000 obětí[3].

  Pokud bychom měli konflikt v Mexiku analyzovat ve smyslu jeho dynamiky, tak zjistíme, že počátek konfliktu lze najít ve stádiu manifestace konfliktu, kdy se drogové kartely v Mexiku snažily získat největší oblast pro své působení a také ovládnout tranzitní kanály do USA pro převoz drog[4]. Z této fáze se v případě organizovaného zločinu snadno dostaneme do fáze eskalace konfliktu, do které se mimo jiné zapojila i vláda, která reagovala na růst násilí spojený se vzájemným soubojem mexických kartelů o nadvládu nad drogovým trhem. Zdá se, že Mexiko právě v těchto chvílích zažívá situaci, kterou lze charakterizovat jako fázi mrtvého bodu, kdy je patrné, že jak vláda, tak i drogové kartely nemají dostatek sil a prostředků k prosazení svých cílů. Na jedné straně stojí mexická vláda s dosavadními dílčími úspěchy a obrovskými ztrátami civilního obyvatelstva a na straně druhé drogové kartely, které se snaží stupňovat svou agresi a násilí do podob extrémních. O této fázi svědčí i postoj administrativy USA, kdy ministryně zahraničí Hillary Clintonová označila současnou situaci v Mexiku za podobnou, jaká panovala v Kolumbii v období 80. let. V konečné fázi může tento konflikt vést k ohrožení tranzice Mexika k demokracii, neboť mexická vláda zatím nebyla schopna přijmout adekvátní opatření vedoucí ke změně postavení Mexika na poli celosvětové distribuce drog. (Chabat 2002: 145). Současný postoj prezidenta Calderóna k drogovým kartelům a způsob tohoto řešení zatím k žádoucím výsledkům nevede.

  O fázi deeskalace či dokonce řešení konfliktu mluvit nelze, neboť počty mrtvých a míra násilí je stále vysoká. Možný směr vývoje naznačil prezident Felipe Calderón prohlášením, že boj s drogovými kartely se v žebříčku priorit mexické vlády posouvá z místa prvního na místo třetí, za vytváření nových pracovních míst a snižování chudoby (Stevenson 2010).

  Pokud můžeme shrnout tuto analýzu konfliktu jako celek, lze konstatovat, že tažení mexické vlády proti drogovým kartelům a organizovanému zločinu obecně moc úspěšné není. Prezident Felipe Calderón se v duchu snahy zalíbit se svým voličům a možná inspirován úspěchem Alvára Uribeho v Kolumbii v boji proti FARC vrhnul do boje s organizovaným zločinem silou. Možná to byl dobře myšlený krok, ale zřejmě nebyl natolik organizačně a takticky promyšlen, neboť dosavadní výsledky mohou některé pozorovatele vést k domněnce, že v Mexiku probíhá občanská válka. To vše je spojeno s úbytkem turistů, klesá důvěra zahraničních investorů a co víc, volič-občan se po třech letech mandátu prezidenta Felipeho Calderóna necítí v ulicích Mexika bezpečněji než předtím, naopak má často obavu o svůj život. A to pro prezidenta není dobrá vizitka.

Obrázek převzat: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Mexican_War_on_Drugs.png

 SEZNAM LITERATURY:

  • Allison, Michael E. 2006. „The Transition from Armed Opposition to Electoral Opposition in Central America.“ Latin American Politics and Society 48, No. 4. s. 137-160.
  • Cottam, Martha L. a Marenin, Otwin. 2005. „The Management of Border Security in NAFTA: Imagery, Nationalism and War on Drugs.“ International Criminal Justice Review 15, No. 1, s. 5-37.
  • ČTK. „Obamovi vadí srovnání dnešního Mexika s Kolumbiíí z 80. let.“ 10.09.2010.
  • Heidelberg Institute for International Conflict Research. 2009. Conflictbarometer 2009. Heidelberg: University of Heidelberg.
  • Chabat, Jorge. 2002. „Mexico´s War on Drugs: No Margin for Maneuver.“ The ANNALS of the American Academy of Political and Social Science 582, s. 134-148.
  • Stevenson, Mark. 2010. „Mexican President Says Crime THIRD Priority.“ The Huffington Post. Dostupné na: http://www.huffingtonpost.com/2010/01/07/mexican-president-says-cr_n_414370.html (15.10.2010).
  • Waisová, Šárka. 2005. Řešení konfliktů v mezinárodních vztazích. Praha: Portál.
  • Wallensteen, Peter. 2002. Understanding Conflict Resolution. War, Peace and the Global System. London: SAGE Publications, s. 3-31.

Elektronické zdroje:


[1] Specifickou oblast v tomto pohledu tvoří Střední Amerika, zejména úspěšná revoluce v Nikaraguy v roce 1979, které předcházel ozbrojený konflikt mezi FSLN a vládními jednotkami Národní gardy (Allison 2006).

[2] Obzvlášť citlivým místem pro USA je město Ciuadad Juárez, které leží naproti Texasu a sídlí zde i americký konzulát. Toto město je nechvalně proslulé nejvyšším počtem vražd (v roce 2009 jich zde bylo více než 2600).

[3] Např. článek ČTK ze dne 10.09.2010 – „Obamovi vadí srovnání dnešního Mexika s Kolumbií z 80. let.“

[4] Jen z Mexika proudí na trh USA přibližně 5000 tun marihuany, což je více jak 60% celkové produkce (Cottam, Marenin 2005: 10)

Jak citovat tento text?

Dvořák, Tomáš. Mexiko: země drogového násilí [online]. E-polis.cz, 22. listopad 2010. [cit. 2017-11-19]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/mexiko-zeme-drogoveho-nasili.html>. ISSN 1801-1438.

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 3.71 hvězdiček / Hodnoceno: 7x


Přidat komentář

Vložit komentář

Josef

pondělí, 22. listopad 2010
22:51

Josef

docela dobré, ale do budoucna bych doporučil namísto ČTK použít třeba CNN, která má ke konfliktu z logiky věci mnohem blíže a zprávy chrlí téměř denně. Také by Vás mohl inspirovat například server Stratfor.com, který právě boj s kartely v Mexiku sleduje velmi podrobně a aktuálně.
A co se týká analýzy z hlediska dynamiky: není šťastné říci, že začátek lze hledat ve fázi manifestace. Jelikož manifestace je hned druhým stádiem (jestliže tedy budeme latentní konflikt považovat za fázi konfliktní spirály), je celkem logické, že začátek konfliktu lze hledat tam a ne až v době eskalace. Spíše jste to tedy špatně formuloval, protože myšlenka doby, ve které lze začátek hledat je správná.
Co se závěru a hledání fáze deeskalace týká, tak o té opravdu hovořit nelze. Vždyť jen v posledních několika měsících bylo zabito několik vysoce postavených policejních důstojníků, kteří měli v popisu práce boj s kartely. Navíc boj mezi kartely spíše eskaluje, chceme li se pohybovat v intencích konflitkní spirály.


Napsal: Josef [Odpovědět]




Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[22. červenec 2014]
Časopis stále hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na email redakce@e-…

Kde se diskutuje?

Je nám líto, u tohoto zdroje žádné položky nebyly nalezeny :-(