Malé Irsko a bojovná IRA

 17. březen 2009  Pavel Kopecký   komentáře

Poslední dny a týdny v Severním Irsku znovu oživily už bezmála jen učebnicový konflikt mezi katolíky a protestanty. Irové mají rozbroje a válčení zřejmě v krvi. Přisvědčují tomu alespoň moderní dějiny Ostrova svatého Patrika, jak se zem nazývá podle svého patrona, Římana, jejž k sobě domů unesli místní piráti.

Malé Irsko a bojovná IRAMalé Irsko a bojovná IRA

Poslední dny a týdny v Severním Irsku znovu oživily už bezmála jen učebnicový konflikt mezi katolíky a protestanty. Irové mají rozbroje a válčení zřejmě v krvi. Přisvědčují tomu alespoň moderní dějiny Ostrova svatého Patrika, jak se zem nazývá podle svého patrona, Římana, jejž k sobě domů unesli místní piráti. Letopisy donedávna velmi chudé země jsou mnohdy psané krví a strádáním, na nichž měla v posledních dvou staletích lví podíl známá teroristická organizace Irská republikánská armáda (IRA). Zárodky národovecké formace usilující o volnost etnika, jež odvozovalo svůj původ od bojovných keltských kmenů, uskupení válčícího za nezávislost na Velké Británii, vznikly ve Spojených státech. Do Nového světa se totiž v polovině 19. století, kdy po neúrodě brambor vypukl Londýnem málo řešený hladomor, uchýlily zástupy porobených katolických obyvatel. Většinou protestantští Angličané tehdy začali cynicky prohlašovat, že „Ir bude brzy ve vlastní zemi stejně vzácný jako Indián v Americe“. Toto se odehrálo zhruba v době pražských svatodušních bouří nebo štúrovského povstání.

První větší pokus o násilný převrat nastal v pozdějším ostrovním státě již roku 1867. I tady platí zajímavá shoda se střední Evropou, neboť toho léta se rakouské císařství mění na soustátí Rakousko-Uhersko, čímž začíná nejtvrdší maďarizace Slováků. Pro další vývoj irské národní věci bylo důležité založení strany Sinn Féin, což doslova znamená My sami, jelikož ta se postupně stává politickým křídlem IRA. Cestou slavného Velikonočního povstání za 1. světové války a sérii vysloveně teroristických útoků nacionalistických komand je na samém počátku 20. let minulého století vyhlášen Irský svobodný stát (plnou nezávislost získává teprve na sklonku let třicátých). Střelhbitě ale upadá do víru občanské války, neboť část vlastenců považuje úmluvu za zradu. Vyplývá z ní zachování královské svrchovanosti nad zhruba pětinou území, která se stává mezinárodní rozbuškou pod názvem Severní Irsko.

Svrchovaná část Země svatého Patrika se na počátku existence potýkala také s vážnými ekonomickými problémy a úbytkem obyvatelstva, jakož i silnou propojeností státního aparátu s katolickým klérem, což vedlo k přísné, ba hysterické cenzuře. Zmíněné negativní jevy však postupně slábly. Zvláště po roce 1973, kdy Irsko vstupuje do Evropského společenství. Zlepšování hospodářské situace rovněž poněkud uvolnilo většinové postoje k britskému Irsku Severnímu. Zde naopak neutuchal boj mezi podvratnými skupinami menšinových katolíků, kteří si oblíbili československou výbušninu Semtex, a většinovými, probritskými protestanty, za jejichž aktivitami nebylo zase těžké postihnout podporu londýnské Downing Street no. 10. Násilí a masivní porušování zákonnosti ze strany úřadů jen přilévalo olej do ohně konfliktu, jehož dalším rozměrem byly rozdíly mezi konzervativními vládami Jejího Veličenstva a marxisty v řadách tajné irské armády. Od poloviny 80. let, kdy je shodou okolností Gorbačovem vyhlášena přestavba a nové myšlení, zcela patrně slábnou rozbroje v oněch šesti odtržených hrabstvích Severního Irska. Velkou naději přinesla Velkopáteční dohoda z roku 1998. V důsledku úspěšného rokování počala IRA odzbrojovat a „stoupenci Říma“ vedení Gerry Adamsem ze Sinn Féin zasedli v regionálním parlamentu a exekutivě. O sedm let později se Irská republikánská armáda oficiálně vzdává veškerých nepolitických prostředků boje o moc. Tento trend se po léta snaží různými výhrůžkami a incidenty zhatit skuteční extremisté. Jejich nejznámější uskupení si říká Pravá IRA, což jsou odpadlíci neuspokojení mírovým řešením konfliktu s tisíci mrtvými. Jejich aktivity poslední doby paradoxně usnadnilo zaměření tajných služeb na boj s islamismem. Nemají ani zdaleka masovou podporu, ale stává se jasným, že plaménky nábožensko-etnického zápasu budou ještě dlouho olizovat tělo všeobecného smíření.

Jak citovat tento text?

Kopecký, Pavel. Malé Irsko a bojovná IRA [online]. E-polis.cz, 17. březen 2009. [cit. 2017-05-30]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/male-irsko-a-bojovna-ira.html>. ISSN 1801-1438.

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 4.19 hvězdiček / Hodnoceno: 47x


Přidat komentář

Vložit komentář

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!




Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[22. červenec 2014]
Časopis stále hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na email redakce@e-…

Kde se diskutuje?

Je nám líto, u tohoto zdroje žádné položky nebyly nalezeny :-(