Kyrgyzstán, druhý Afghánistán?

3. červenec 2010 Pavel P. Kopecký komentáře

Zachytit děje ve vzdáleném Kyrgyzstánu, který se v minulých dnech a týdnech octl na pokraji občanské války s circa dvěma tisíci oběťmi, není zrovna snadné. Na bojišti, pravívá se v románech, situace mění tvář každým okamžikem. Konflikt mezi místními etniky sice pozvolna utichá, ale to neznamená, že se v mnoha ohledech zaostalé prostředí stává výrazně přehlednějším.

Kyrgyzstán, druhý Afghánistán?

O relativně malou státnost s asi pětimilionovou populací se po řadu let dvakrát nestaraly ani světové agentury ani světové mocnosti, takže povětšinou zůstávala ve stínu i svých bezprostředních postsovětských sousedů. Tamější tulipánová revoluce roku 2005 nebyla ničím, než do počtu předmětů mnohdy naivní mediální glorifikace; oslav tzv. demokratizace ex-komunistických zemí.

O tom, že v regionu, jehož neduhy bývají přičítány též politickému dědictví Josefa Stalina, přituhuje, bylo jasné už měsíce. Mnoho týdnů – přinejmenším od svržení předchozí, svůj klan značně protěžující hlavy státu – probíhaly debaty o reálnosti vzplanutí občanské vojny a vzniku „druhého Afghánistánu“. Což by byl skutečný malér, jelikož když o Střední Asii hovořil v americkém Senátu generál Petraeus, jenž na sebe upozornil konkrétními úspěchy na iráckém poli, zhroutil se. Na vině mělo být odvodnění těla, však pravděpodobnějším se zdá, jako by si velící oficír pod palbou otázek a požadavků na stažení armády uvědomil, že nejenom jemu vedeným vojákům u Kandaháru začíná avizované horké léto.

Snad na něj dolehla také nestabilita v logisticky důležité Kyrgyzii. Státnosti zmítané etnickým násilím, jehož důsledky přesáhly biblickými zástupy utečenců do ciziny. V těchto poměrech se obtížně orientují i dvě v oblasti klíčově mocnosti, Ruská federace a USA. Ve zprávách zpravidla opomíjená, nicméně bezprostředně sousedící Čína zde srovnatelným způsobem nevystupuje.

Moskva, jež chápe Kyrgyzstán se silnou ruskou minoritou coby tzv. blízké zahraničí (přímo v místě má leteckou základnu), zde dlouhodobě odmítá zasáhnout. Či alespoň dosud odmítala. S výjimkou dopravení menších speciálních útvarů či těžké techniky, jíž se slaboučké místní armádě nedostává. Přestože by k ozbrojenému zásahu mohlo vybízet také to, že členité prostředí se dle pozorovatelů stalo jednou ze světlých stezek pro distribuci opiátů; masivně pěstovaných od svržení talibanu roku 2001.

Jestvuje vysvětlení, že příčinou opatrnosti je obava z dalšího nekonečného lokálního konfliktu, když snaha umenšovat útvary v Čečensku a okolí není v zájmu stability regionu, odkud opět přicházejí bezpečnostně málo slibné zprávy. Kardinální problém může klidně tkvět ve snaze znevýhodnit jinde militárně přezaměstnané Američany skrze metodu čím hůř, tím líp. Nasvědčují tomu některé z posledních zpráv. Spojené státy mají přirozený zájem na zachování své místní, zásobovačsky výhodné báze. Ta je zase samozřejmě solí v očích Kremlu. Aťsi tichého spojence Bílého domu v narkotiky slynoucí zemi pod okupační správou. V jeho očích se proto velice diskreditoval předchozí prezident Kurmanbek Bakijev, toho času v běloruském exilu a s pořádným podezřením o rozpoutání národnostních čistek na krku, jelikož jím původně přislíbené vykázání U.S. army se po tanci mezi vejci změnilo ve smluvní prodloužení přítomnosti.

Omamné jedy pašované přes nestabilní území do Ruska či jinam jsou přirozeně skvělým zdrojem činnosti mafií, jež s jistotou participovaly také na bývalým prezidentem podněcovaných třenicích. Nebude náhodné, že Dmitrij Medvěděv teprve teď, po hlavní vlně masakrů, vyzval k co nejrychlejšímu odchodu zámořských jednotek. A od dalšího člena ruské elity, předáka Státního úřadu pro kontrolu drog Viktora Ivanova vzešel nápad na novou garnizónu bojující proti drogám. Bránící vlastně vzniku „druhého Afghánistánu“, obnovující dominantní postavení Ruska.

Odpovědný redaktor: Bc. Ondřej Stulík

Článek neprošel jazykovou korekturou.

Článek byl publikován v Literárních novinách.

Titulní obrázek převzat z: http://www.sxc.hu/browse.phtml?f=download&id=468143

Jak citovat tento text?

P., Pavel. Kyrgyzstán, druhý Afghánistán? [online]. E-polis.cz, 3. červenec 2010. [cit. 2024-04-18]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/kyrgyzstan-druhy-afghanistan.html>. ISSN 1801-1438.