Krize v Řecku očima anglicky píšících médií

 28. červenec 2010  Bc. Adam Jelínek   komentáře

Vážení čtenáři, připravil jsem pro vás výběr zajímavých informací, které se objevily v anglicky píšících médiích. Otázky, které se týkají nejen Řecka, ale i celé Evropy.

Krize v Řecku očima anglicky píšících médiíKrize v Řecku očima anglicky píšících médií

Vážení čtenáři, připravil jsem pro vás výběr zajímavých informací, které se objevily v anglicky píšících médiích. Otázky, které se týkají nejen Řecka, ale i celé Evropy.

Dovolím si začít obecnějším článkem. Robert Preston, bussines komentátor BBC, se na svém blogu vyjadřuje k právě proběhlému stress testu evropských bank, který měl prokázat jejich životaschopnost. Fakt, že pouze 7 evropských bank v testu neobstálo, je podle něj důkazem toho, že evropský bankovní sektor je v dobrém stavu nebo přinejmenším v lepším stavu než mnoho investorů předpokládalo.[1]

V britském Guardianu se objevil zajímavý článek zabývající se Jorgosem Papandreuem jakožto novým řeckým premiérem, který by měl vyvést Řecko z krize. Papandreu, narozený ve Spojených státech, předvádí jiný styl politiky, než na jaký byli Řekové doposud zvyklí. Papandreu v rozhovoru deklaroval, že transparentnost je jedním z hlavních cílů nové vlády. Papandreu také uznal, že je velice nemilé provádět hluboké reformy prakticky všech aspektů řecké ekonomiky v tak krátkém čase a že je pod neustálou kontrolou takzvané „trojky“ (Evropská Unie, Mezinárodní měnový fond a Evropská centrální banka). Nicméně tyto reformy jsou ale dle jeho tvrzení nezbytné pro stabilizaci Řecka a zajištění další prosperity země. Nejbolestivější je zavádění opatření, jež se dotknou lidí, kteří nejsou za krizi zodpovědní. Nicméně „v politice je nutné dělat těžká rozhodnutí“ říká Papandreu v rozhovoru pro Guardian. Papandreu dal také najevo, že jeho cílem není znovuzvolení a že se pokusí prosadit co nejvíce modernizujících opatření, ať bude politická cena jakákoliv. Už teď má pocit, že jeho reformy vlády jsou malou revolucí. Revolucí, kterou se v takovém rozsahu v moderní době zatím žádný premiér nepokusil prosadit. Věří, že se Řecko stane nejvíce transparentní zemí na světě, ve které bude možné nalézt všechny informace na internetu.[2]

New York Times píšou o tom, že Řecko bude muset rozprodat velké množství státního majetku, aby snížilo státní deficit a aby splnilo požadavky, které jsou spojeny s mezinárodním záchranným balíčkem. Řecká vláda zprivatizuje 49 procent státní železnice, přivede přístavy a letiště na akciový trh a zprivatizuje státní kasina. Tyto prodeje by měly Řecku v mezidobí mezi 2011 - 2013 zajistit 3 miliardy EUR. Řecko totiž souhlasilo s podmínkou, související se záchranným balíkem, že každý rok získá 1 miliardu EUR. Řecká vláda je pod silným tlakem od doby, kdy bylo zjištěno, že předchozí socialistická vláda vytvořila státní deficit v podobě 13,6 procent hrubého domácího produktu. Další otázka ohledně šetření také vyvstává ve vztahu k řecké armádě. Ta podle údajů NATO utratila minulý rok 2,8 procent řeckého HDP, neboli 6,9 miliard EUR, což je nejvíce v přepočtu na jednoho obyvatele v celé Evropě. V celé Severoatlantické alianci je to druhý největší rozpočet hned po Spojených státech. Řecko tyto útraty ospravedlňuje tím, že musí držet krok se svým regionálním rivalem Tureckem.[3]

New York Times také věnují samostatný článek řecké železnici, která je velmi silně zadlužena. Dluh řecké železnice je zhruba 13 miliard dolarů, což činí 5 procent řeckého HDP. Řecké dráhy ztrácejí přibližně 3 miliony EUR denně. Řecká vláda plánuje rozsáhlou reformu celého fungování drah. Je možné, že bude propuštěna až polovina zaměstnanců, to znamená, že by o práci přišlo až 7000 lidí. Někteří odborníci vidí řešení v majoritním snížení počtu spojů. Samotná řecká vláda vidí pozitivní cestu z problémů v prodeji 49 procent společnosti francouzským dráhám. Je ovšem velmi nejasné, jak se francouzské dráhy, které mají svoje vlastní dluhy, zvládnou vypořádat se zadlužením drah řeckých.[4]

Obecněji také skončím. Velmi zajímavá glosa se objevila v The Economist. Klade si otázku, proč jsou Evropané tak naštvaní na současnou situaci, která na starém kontinentu panuje. Evropské státy pozvolna reformují svoje pojetí welfare state. Nastal čas, aby si Evropané uvědomili, že musí pracovat více za méně? Je nezbytné, aby Evropané přestávali dávat přednost hodnotám před pokrokem? Nastal čas, aby Evropa ustoupila od svých ideálů o perfektně fungujícím sociálním státě a začala myslet na pokrok, který jí zajistí místo ve světě, kde již dávno není prvohybatelem?[5]

Nejen před Řeckem, ale před celou Evropou stojí ještě dlouhá cesta, než se jí podaří překonat období úpadku a navrátí se ke konjunktuře. Závěrem slova Jorgose Papandreua:

 

"I have always said I will be in politics to serve as best as I can and it will take me wherever it will take me".

Poznámky pod čarou:


[1] Preston, Robert: (2010). Stress tests: Not many dead. BBC NEWS: Prestons Picks 23. 7. 2010. Dostupné na: http://www.bbc.co.uk/blogs/thereporters/robertpeston/2010/07/stress_tests.html, 25. 7. 2010

[2] Smith, Helena: (2010). Reinvigorating Greece is an Olympian task for prime minister Papandreu. Guardian 16.7.2010. Dostupné na: http://www.guardian.co.uk/world/2010/jul/16/george-papandreou-interview, 25. 7. 2010

[3] Jolly, David: (2010). Greece to Sell Assets to Help Pay Down Deficit. NY Times 2. 6. 2010. Dostupné na: http://www.nytimes.com/2010/06/03/business/global/03drachma.html, 25.7.2010

[4] Thomas, Landon: (2010). Greek Rail System´s Debt Adds to Economic Woes. NY Times 25.7.2010. Dostupné na: http://www.nytimes.com/2010/07/21/business/global/21rail.html?_r=1, 25. 7. 2010

[5] Charlemange: (2010). Calling time on progess. The Economist 15. 7. 2010. Dostupné na: http://www.economist.com/node/16595334, 25. 7. 2010

Seznam zdrojů:

Charlemange: (2010). Calling time on progess. The Economist 15. 7. 2010. Dostupné na: http://www.economist.com/node/16595334.

Jolly, David: (2010). Greece to Sell Assets to Help Pay Down Deficit. NY Times 2. 6. 2010. Dostupné na: http://www.nytimes.com/2010/06/03/business/global/03drachma.html.

Preston, Robert: (2010). Stress tests: Not many dead. BBC NEWS: Prestons Picks 23. 7. 2010. Dostupné na: http://www.bbc.co.uk/blogs/thereporters/robertpeston/2010/07/stress_tests.html.

Smith, Helena: (2010). Reinvigorating Greece is an Olympian task for prime minister Papandreu. Guardian 16. 7. 2010. Dostupné na: http://www.guardian.co.uk/world/2010/jul/16/george-papandreou-interview.

Thomas, Landon: (2010). Greek Rail System´s Debt Adds to Economic Woes. NY Times 25. 7. 2010. Dostupné na: http://www.nytimes.com/2010/07/21/business/global/21rail.html?_r=1.

Odpovědný redaktor: Bc. Ondřej Stulík

Odpovědná korektorka: Jana Nováková

Titulní obrázek převzat z: http://www.afriscoop.net/journal/IMG/arton793.jpg

Jak citovat tento text?

Jelínek, Adam. Krize v Řecku očima anglicky píšících médií [online]. E-polis.cz, 28. červenec 2010. [cit. 2017-11-19]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/krize-v-recku-ocima-anglicky-pisicich-medii.html>. ISSN 1801-1438.

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 3.75 hvězdiček / Hodnoceno: 4x


Přidat komentář

Vložit komentář

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!




Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[22. červenec 2014]
Časopis stále hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na email redakce@e-…

Kde se diskutuje?

Je nám líto, u tohoto zdroje žádné položky nebyly nalezeny :-(