Jiří Suk: Listopad - prosinec 1989

 6. květen 2005  Markéta Kolářová   komentáře

Recenzovaná kniha je prvním dílem ze dvou na sebe navazujících svazků. První díl předkládá přehled událostí, které se odehrály na centrální úrovni, základní charakteristiku doby, dění uvnitř politických stran a především uvnitř samotných protitotalitních hnutí. Druhý díl s názvem Občanské fórum. Listopad-prosinec 1989. Dokumenty pak volně navazuje a doplňuje díl první s důrazem na dokumenty vydané Koordinačním centrem Občanského fóra.

V úvodu bych uvedla stručná data o autorovi knihy. Mgr. Jiří Suk vystudoval Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor archivnictví a historie. V letech 1992-1996 působil jako vedoucí dokumentačního oddělení Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. Od roku 1996 působí jako vědecký pracovník v oddělení pro československé dějiny 1948-1989 Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR . Od roku 2002 také působí jako doktorand v Ústavu politologie FF UK v Praze. Ve své práci se zaměřuje především na komunistické Československo a na přechod Československa k demokracii. K těmto tématům již vydal několik publikací, kromě recenzované knihy to jsou například: Občanské fórum. Listopad-prosinec 1989. Dokumenty nebo kniha Labyrintem revoluce. Od listopadu 1989 do června 1990. Aktéři - strategie – alternativy.

Recenzovaná kniha je prvním dílem ze dvou na sebe navazujících svazků. První díl předkládá přehled událostí, které se odehrály na centrální úrovni, základní charakteristiku doby, dění uvnitř politických stran a především uvnitř samotných protitotalitních hnutí. Druhý díl s názvem Občanské fórum. Listopad-prosinec 1989. Dokumenty pak volně navazuje a doplňuje díl první s důrazem na dokumenty vydané Koordinačním centrem Občanského fóra.

Kniha je rozdělena do několika částí. První je historický úvod, který předkládá základní charakteristiku doby, příčiny vzniku Občanského fóra a jeho ustavování, informace o vnitřní struktuře a politickém působení Koordinačního centra občanského fóra v roce 1989. Tato část knihy je pro čtenáře nezbytným úvodem, bez kterého se další části knihy stávají méně srozumitelnými. Druhou částí je metodický úvod, který pojednává o pramenech, na jejichž základě byly události rekonstruovány a o struktuře chronologického přehledu událostí. Tuto část může čtenář s klidným srdcem přeskočit, protože není příliš zajímavá a obsahuje přehršle tabulek a čísel. Třetí, nejdůležitější částí je chronologický přehled událostí, který den po dni informuje o událostech týkajících se Občanského fóra, jeho působení a aktérů.

Chronologický přehled událostí zahrnuje období od 17.listopadu do 30.prosince. 17.listopad, jak je známo byl přelomovým dnem protitotalitního hnutí, kdy shromáždění studentů a následné události na Národní třídě v Praze spustili sérii událostí, které vedli k pádu komunistického režimu zhruba o měsíc později. 31.prosinec není do přehledu událostí zařazen, protože se k němu nepodařilo získat dostatečné množství informací. Chronologický přehled událostí se zabývá událostmi na centrální úrovni a především ve velkých městech Praze a Bratislavě. Události na regionální úrovni v knize nejsou vůbec zmíněny.

Bylo jistě velice pracné roztřídit všechny záznamy a rozhodnout, které jsou důležitými událostmi a které již nikoliv. Proto je ke každému dni přirazeno několik událostí, které se odehrávali jak v „revolučních“, tak v „nerevolučních“ vládních institucích.

Protože je v knize uvedeno mnoho faktů a dat, není možno v této recenzi obsáhnout všechny. Uvedu pouze data a fakta, která jsou z mého pohledu důležitá a která Sukova kniha dále rozvíjí.

>Pátek 17. listopadu:

Revoluce byla vrcholným snažením Českého národa o oproštění od tehdejšího socialistického režimu. Tento den se v Praze shromáždilo na 15000 lidí, především studentů vysokých škol, umělců, akademických pracovníků, pedagogů a také pamětníků smrti Jana Opletala, na jehož počest se demonstrace konala.Průvod se vydal na Vyšehradský Slavín a na hrob Karla Hynka Máchy, kde pak uctil památku spisovatele položením věnců a zapálením svíček. Dav pokračoval do centra Prahy a chtěl se dostat na Václavské náměstí. Bohužel na Národní třídě narazil na jednotky SNB, které cestu k Václavskému náměstí zatarasili. Jedinou únikovou cestou z Národní třídy byla Mikuladská ulice. Tou se také podařilo několika tisícům lidí uniknout, ale záhy byla také zatarasena. Na Národní třídě tak zůstalo minimálně 10000 demonstrantů, kteří se však chovali klidně, sedali si na zem a zpívali písně. Kordon SNB začal propouštět demonstranty, ale u výpustí je surově bil a šikanoval. Zároveň druhý kordon SNB postupoval od nábřeží a snažil se natlačit zbylé demonstranty k výpustím. Tlak byl tak velký, že mnoha lidem bezprostředně hrozilo ušlapání nebo udušení. Po rozehnání davu kolem 21 hodiny si začali příslušníci SNB vyřizovat účty s jednotlivými účastníky demonstrace, kteří byli surově biti a zatýkáni. Pozdější lékařská zpráva udává, že bylo zraněno na 560 lidí, z toho zhruba 180 s trvalými následky.

Sobota 18. listopadu

Pátek 17. listopadu neušel zvědavosti ČTK, která použila informace z ministerstva vnitra a životního prostředí a uvedla o incidentu doslova: „ v průběhu akce byly snahy z ní učinit demonstrativní vystoupení proti socialistickému společenskému zřízení, KSČ a vládě. To se pak projevilo v dalším vývoji, kdy dav z podnětů různých lidí se ve večerních hodinách vydal do centra hlavního města. Došlo k narušení klidu a veřejného pořádku zejména v prostoru Národní třídy a Perštýna.Účastníky nepovolené akce vyzývaly více než 50 minut pořádkové síly k rozchodu a k vyklizení prostoru, aby byl obnoven provoz na komunikaci. Na opakované výzvy se část lidí rozešla. Zbytek v počtu asi 2 000 osob pokračoval v demonstraci a zvyšoval své agresivní chování. K obnovení pořádku zakročily jednotky VB. Při vytlačování demonstrantů z prostoru bylo zraněno 17 osob. Při zákroku došlo k zranění 7 příslušníku VB. Na místní oddělení VB bylo převedeno 143 osob, z nichž 9 bylo zadrženo po důvodném podezření ze spáchání trestného činu a 70 osob bylo zajištěno pro přečin. Řádová pokuta byla udělená 21 osobám.(Suk 1997)" Tvrdost zásahu však pobouřila demonstranty natolik, že odpoledne vnikl na pražské DAMU první stávkový výbor studentů vysokých škol.V reakci na to se sešli ředitelé pražských divadel a dohodli se, že večer stávku podpoří také divadla. Přijali prohlášení českých divadelníků s výzvou k protestní stávce a k tomu, aby se hlediště otevřela pro veřejné dialogy. V 16:30, student DAMU Martin Mejstřík, ohlásil na Václavském náměstí rozhodnutí herců DAMU o stávce.

Západní tiskové agentury přinesly zprávu, že při potlačení páteční demonstrace zemřel vinou brutálního zákroku SNB student matematiko - fyzikální fakulty UK Martin Šmíd, která se později ukázala jako nepravdivá.

Neděle 19. listopadu

Tento den je z hlediska knihy velmi důležitý, protože bylo ustaveno Občanské fórum v Činoherním klubu v Praze. Na jednání byli pozváni zástupci z řad studentů, umělců, spisovatelů a akademiků. Občanské fórum sdružovalo lidi, kteří nesouhlasili s komunistickým režimem a požadovalo svobodnou a demokratickou republiku.

Úterý 21. listopadu

V Praze začalo stávkovat na 80 tisíc studentů. Jako reakci na tuto situaci zřídila vláda středoškolský koordinační stávkový systém. Na Václavském náměstí demonstrovalo dokonce 200 tisíc občanů a na demonstraci také poprvé veřejně vystoupil budoucí prezident Václav Havel. Marta Kubišová zazpívala národní hymnu.

Středa 22. listopadu

V Bratislavě se sešlo na 80 tisíc lidí. Zde hovořil zástupce Veřejnosti proti násilí Milan Knažko. Dále pokračují demonstrace na Václavském náměstí a připojují se i dělníci.

Pátek 24. listopadu

Václav Havel přejímá od švédského ministra cenu Olofa Palmeho za vytrvalý boj za pravdu, demokracii a lidská práva. Výbor česko slovenské společnosti zasílá prezidentu Gustavu Husákovi dopis, v němž žádají o omilostnění politických vězňů odsouzených za demonstraci. Začínají stávkovat nezávisle i čs. sportovci. Po bouřivé diskusi na zasedání ÚV KSČ Miloš Jakeš prohlásil, že všichni členové předsednictva dávají své funkce k dispozici, aby mohlo být jmenováno nové vedení strany.

Sobota 25. listopadu

Miroslav Štěpán, jeden z nejvýznamnějších představitelů ÚV KSČ, podává demisi. Konala se manifestace na podporu Občanského fóra na Letenské pláni v Praze.

Pondělí 27. listopadu

V republice nastala očekávaná generální stávka a to i přes protesty představitelů KSČ.

Čtvrtek 30. listopadu

Komise pro dohled nad vyšetřováním událostí 17.listopadu měla své první zasedání a vyslýchala prokurátory ČSSR a hlavního vojenského prokurátora. Na základě změn v ústavě je zaveden nově koncipovaný postup výuky společenských věd v moderní podobě. Dále pak Federální vláda projednala návrh státního plánu hospodářského a sociálního rozvoje na rok 1990.

Knihu je obtížné recenzovat, protože je po faktické stránce velice přesná a opírá se o mohutný bibliografický aparát. Je jistě velmi zajímavá pro čtenáře, který se hluboce zajímá o problematiku Občanského fóra, protože předkládá ucelenou sérii faktů a informace, které by jinak musel hledat v několika knihách. Bohužel množství a přesnost faktů ubírá knize na čtivosti a místy se stává příliš encyklopedickou. Také zcela chybí názor autora, i když jak je řečeno v předmluvě, autor neusiloval o vlastní interpretaci událostí, ale o přesný souhrn faktů založený na vyčerpávajícím studium pramenů a rekonstrukci událostí. Kniha je mezi podobnými díly zcela ojedinělá a nesází na atraktivnost a konstruování konspiračních afér. Její síla tkví v kvantitě avšak zároveň kvalitě faktů, jejichž studium zabralo autorovi jistě mnoho času. Protože jsem nečetla druhý díl, v kterém jsou otištěny dokumenty vydané Občanským fórem, některé poznámky pod čarou nebo odkazy pro mne zcela postrádaly smysl. Oba díly se vzájemně doplňují a není tedy pro čtenáře zbytečné mít po ruce i díl druhý, který pomůže v pochopení některých událostí.

Pro čtenáře, který nechce číst chronologický přehled událostí, který je velmi podrobný, postačí přečíst první část knihy- historický úvod. Zde je na 28 stranách nastíněn vývoj situace od 17.listopadu do 28.prosince 1989, který je omezen na ty nejdůležitější události. I když i v tomto zkráceném přehledu se autor nevyvaroval přílišné encyklopedičnosti a na několika místech najdeme celé odstavce jmen členů OF nebo jiných struktur, které není v silách čtenáře přečíst. Kniha by byla jistě skvělá příručka při práci na odborných statích, seminárních a jiných pracích, protože je v ní možné hledat jako v encyklopedii den po dni. Také je ke knize připojen seznam použitých zkratek a jmenný rejstřík.

Literatura

  1. SUK, Jiří. Občanské fórum. Listopad-prosinec 1989. 1.díl-Události. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR a Doplněk, Praha-Brno 1997.

Jak citovat tento text?

Kolářová, Markéta. Jiří Suk: Listopad - prosinec 1989 [online]. E-polis.cz, 6. květen 2005. [cit. 2017-07-28]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/jiri-suk-listopad-prosinec-1989.html>. ISSN 1801-1438.

Autor Markéta Kolářová

Autor:

Autorka je studentkou politologie FF ZČU v Plzni.


[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 3.20833 hvězdiček / Hodnoceno: 0x


Přidat komentář

Vložit komentář

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!




Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[22. červenec 2014]
Časopis stále hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na email redakce@e-…

Kde se diskutuje?

Je nám líto, u tohoto zdroje žádné položky nebyly nalezeny :-(