Jakým způsobem se analyzuje role médií v postkonfliktních situacích

 27. únor 2018  Mira Abrahamyan  komentáře

Konec studené války urychlil mechanismus využívání médií coby nástroje při budování míru. V návaznosti na uspořádání poválečného bipolárního světa po skončení studené války se mnohé etnické skupiny staly obětí velkých válečných konfliktů. V reakci na to mezinárodní společenství přistoupilo k médiím jako k politickému nástroji s potenciálně velkou mocí, který by dopomáhal k vyřešení příčin konfliktu. Posledních patnáct let je tedy obdobím intenzivního experimentování v používání médií pro budování míru. Což prostřednictvím masových komunikačních kanálů dopomohlo v mnoha případech k obnově postkonfliktního vývoje.

zdroj: pixabay.comzdroj: pixabay.com

Úspěchy mediální angažovanosti byly zaznamenány například v Bosně a Hercegovině, Burundi, Kambodži, Chorvatsku, Makedonii, Severním Irsku, Rwandě, Sierra Leone. Tyto projekty vykazovaly pozoruhodné výsledky a poskytují příklady pozitivního a inovativního využití médií v mírových procesech. Blíže představím některé z nich.

Rwanda

Po událostech studené války došlo k nepokojům hned v několika oblastech. V roce 1994 vyskaloval brutální konflikt ve Rwandě. V tomto konfliktu sehrála velkou negativní roli vnitřní média. Rozhlasová stanice ve Rwandě v období před a během genocidy je jasným příkladem toho, kde by mezinárodní společenství mělo zasáhnout, protože média nepřekládala jen vyjadřování určitého názoru, ale spáchala mezinárodní zločin, který vedl k úmrtí tisíců lidí.

Lauren Kogen a Monroe Price analyzovali účinek působení médií prostřednictvím vlivu Radia La Benevolencija (RLB). Použili jako případovou studii projekt vedený RLB, který se snažil řešit interetnický konflikt ve Rwandě prostřednictvím rozhlasového dramatického programu — příběh Romeo a Julie o zakázané lásce mezi členy dvou konfliktních kmenů. Tento zákrok byl jedinečný a přispíval teoriím komunikace a psychologie.

Za poslední desetiletí, kdy RLB pracovala ve Rwandě, a poté v Burundi a v Konžské demokratické republice, poskytla občanům nástroje pro léčbu traumatu, uznání a odolávání manipulace s násilím. S využitím kombinace metod výuky a srovnávacího psychologického výzkumu se mediální intervence RLB ve Rwandě, Burundi a Konžské demokratické republice snažila národnímu publiku představit, jak odolat psychologickým tlakům a demagogii, které podle výzkumu RLB přeměňují jednotlivce na pachatele hromadné nenávisti.

Bosna a Hercegovina

Místní média přispěla k eskalaci konfliktu ve válce v Bosně a Hercegovině, probíhající do roku 1995. Devon Curtis zabývající se postkonfliktním vývojem, ve svém výzkumu přirovnává dopad negativního vlivu lokálního média v konfliktu ve Rwandě k obdobnému selhání v Bosně a Hercegovině.

Mezinárodní společenství se aktivně zapojilo do boje proti mediální kontrole v Bosně
a přijalo strategie, které bránily využívání etnických sdělovacích prostředků k podpoře nenávisti. Analýza podpory místních mediálních projektů pokrývala široké spektrum donátorských aktivit, jako například zavedení pouličního divadla, loutkových představení, novin, vydavatelství, televize a rozhlasu, jakož i novější informační a komunikační technologie, jako je internet. Avšak ve své studii se Curtis soustředí pouze na místní mediální projekty zahrnující televizi a rozhlas, která měla nejpříznačnější vliv na budování míru v zasažené oblasti.

Sierra Leone a Libérie

Jak uvádí Bernadette Cole a Jon Silverman, média plní širší roli při legitimizaci správy po skončení konfliktů tím, že poskytují platformu pro organizace občanské společnosti. Tomu není jinak ani v případě Sierra Leone a Libérie.

Jelikož v kontextu subsaharské Afriky, kde existuje málo spolehlivých měření veřejného mínění prostřednictvím voleb, se stává občanská společnost užitečným barometrem pro testování postojů.

V prosinci 2011 se ve čtyřech regionech Sierra Leone konala diskuzní fóra. Účastníci těchto zasedání byli dotazováni na řadu otázek týkajících se soudních procesů a jejich odpovědi byly porovnány s analýzou obsahu tisku v Sierra Leone, a to hlavně v komparaci novin: Awoko, For Di People a Standard Times.

Předběžná zjištění z tohoto výzkumu naznačují, že média prostřednictvím své úlohy při podávání zpráv ohledně soudních procesů týkajících se válečných zločinů posilují občanskou společnost v Sierra Leone i v Libérii.

Keňa

Zajímavý výzkum v oblasti médií byl proveden v Keni. Tento výzkum analyzoval mírovou mediální iniciativu v Keni určenou k podpoře řešení konfliktů a usmíření po volbách v roce 2007. Tento podnět představoval televizní rozhovor o 19 epizodách, který se vysílal v Keni po dobu šesti měsíců. Jednalo se o série příležitostných projekcí, přehlídky a workshopy, které se konaly v zasažených oblastech.

Televizní show propagující dialog o povolebním násilí byl zaměřen na základní příčiny konfliktu, společné zájmy komunit a možná řešení konfliktu. Cílem seminářů bylo ukázat publiku zhruba 30 osob, které reprezentují obyvatelstvo zasažených oblastí, v televizním programu a provést je pomocí strategie řešení konfliktů s ohledem na formu talk show.

Na základě koncepcí vzájemného uznání a usmíření tato studie ukazuje, že procházení procesu rozpoznávání propojení mezi sebou a ostatními a uznání druhých je důležité
pro transformaci konfliktu a dlouhodobý mír.

Kypr

Mezi novodobější výzkumy postkonfliktní mírové strategie patří používání novějších technologických nástrojů. Pomocí digitálních příběhů (digital storytelling) a komunitních médií byl proveden výzkum za účelem budování míru na Kypru na podzim roku 2010.

Digitální storytelling je metoda vyprávění osobních příběhů pomocí nenákladných digitálních mediálních nástrojů. Jedná se typicky o příběhy osobního charakteru, kde v životě člověka proběhly různé proměny a události, které změnily jejich život. Digitální vyprávění se zaměřuje na psaní a vyprávění příběhu, které si respondent sám vybral dle jeho osobního důvodu. Tento proces zdůrazňuje sílu vyprávění příběhů o běžných lidech a jejich komunitách, stejně jako posílení postavení příběhů.

Tato metoda je primárně iniciovaná Danem Atchleyem a vyvinutá Joe Lambertem, zakladatelem Centra pro digitální rozpoznávání příběhů v Berkeley (Kalifornie, USA). Technika digitálního vyprávění se rozšířila po celém světě a její využití zahrnovalo podporu v léčbě a prevenci domácího násilí, uvědomění si nemocí (HIV), řešení konfliktů a usmíření.

Závěr

Výzkumy analyzující role médií v postkonfliktních oblastech se z větší části týkají převážně afrických zemí. Je znatelné, že metody zkoumání vlivu médií v postkonfliktních oblastech jsou specifické a liší se dle jednotlivých zemí a oblastí.

Média jsou nezbytnou, ale také nedostatečnou součástí mírového rozvoje, mohou pomoci při řešení konfliktů, ale ne při změně hlubokých příčin konfliktu. Mírová média nemohou konflikt jednoznačně ukončit. Aby mohla být média produktivní, musí pomoci institucím v jejich úsilí o budování míru. Takto ovlivňují média rozvoj míru a mohou
být posíleny důkladným a důsledným interdisciplinárním výzkumem.

Úspěchy mediální angažovanosti byly zaznamenány například v Bosně a Hercegovině, Burundi, Kambodži, Chorvatsku, Makedonii, Severním Irsku, Rwandě, Sierra Leone. Tyto projekty vykazovaly pozoruhodné výsledky a poskytují příklady pozitivního a inovativního využití médií v mírových procesech. Blíže představím některé z nich.

Rwanda

Po událostech studené války došlo k nepokojům hned v několika oblastech. V roce 1994 vyeskaloval brutální konflikt ve Rwandě. V tomto konfliktu sehrála velkou negativní roli vnitřní média. Rozhlasová stanice ve Rwandě v období před a během genocidy je jasným příkladem toho, kde by mezinárodní společenství mělo zasáhnout, protože média nepřekládala jen vyjadřování určitého názoru, ale spáchala mezinárodní zločin, který vedl k úmrtí tisíců lidí.

Lauren Kogen a Monroe Price analyzovali účinek působení médií prostřednictvím vlivu Radia La Benevolencija (RLB). Použili jako případovou studii projekt vedený RLB, který se snažil řešit interetnický konflikt ve Rwandě prostřednictvím rozhlasového dramatického programu — příběh Romeo a Julie o zakázané lásce mezi členy dvou konfliktních kmenů. Tento zákrok byl jedinečný a přispíval teoriím komunikace a psychologie.

Za poslední desetiletí, kdy RLB pracovala ve Rwandě, a poté v Burundi a v Konžské demokratické republice, poskytla občanům nástroje pro léčbu traumatu, uznání a odolávání manipulace s násilím. S využitím kombinace metod výuky a srovnávacího psychologického


Bratic. V. (2006). Media effects during violent conflict: Evaluating media contributions to peace building. Conflict & Communication online, Vol. 5, No. 1

Jak citovat tento text?

Abrahamyan, Mira. Jakým způsobem se analyzuje role médií v postkonfliktních situacích [online]. E-polis.cz, 27. únor 2018. [cit. 2018-11-15]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/jakym-zpusobem-se-analyzuje-role-medii-v-postkonfliktnich-situacich.html>. ISSN 1801-1438.

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 5 hvězdiček / Hodnoceno: 4x


Přidat komentář

Vložit komentář




Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[22. červenec 2017]
Časopis stále hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na email redakce@e-…

Kde se diskutuje?

Je nám líto, u tohoto zdroje žádné položky nebyly nalezeny :-(