Ideální právo a náboženství

 29. říjen 2007  JUDr. Dalibor Grůza Ph.D.   komentáře

Právo i náboženství představují normativní řád společnosti, tedy soubor závazných pravidel a očekávání chování dotýkající se všech oblastí života. Tyto normativní řády zdánlivě vychází z odlišného účelu, kterým v případě práva je odlišení dobrého a špatného chování, které prospívá či škodí společnosti a které je proto závazné či zakázáné státem, který porušení těchto povinností či zákazů rovněž sankcionuje.

Ideální právo a náboženstvíIdeální právo a náboženství

Právo i náboženství představují normativní řád společnosti, tedy soubor závazných pravidel a očekávání chování dotýkající se všech oblastí života.

Tyto normativní řády zdánlivě vychází z odlišného účelu, kterým v případě práva je odlišení dobrého a špatného chování, které prospívá či škodí společnosti a které je proto závazné či zakázáné státem, který porušení těchto povinností či zákazů rovněž sankcionuje. V případě normativního řádu společnosti v rámcí náboženství jde o odlišení dobrého a špatného chování z hlediska Boha nebo bohů, kdy dobré jednání Bůh odměňuje člověku svou přízní, popř. životem v nebi a špatné jednání Bůh sankcionuje svými tresty, popř. životem v pekle.

O odlišný účel jde pouze zdánlivě, neboť podle mého názoru hlavním účelem práva a rovněž tak náboženství je nastolení z hlediska všech ideální společnosti, v případě práva v našem světě a v případě náboženství po smrti. Účelem práva i náboženství v našem světě by mělo být se přiblížit svým chováním této z hlediska všech ideální společnosti již za svého života nikoliv až po smrti, protože i z hlediska náboženství je rozhodující jednání člověka během jeho života v našem světě nikoliv až po smrti.

Jestliže se máme přiblížit pomocí právních i náboženských norem z hlediska všech ideální společnosti již v našem světě, měli bychom vědět čemu je třeba se přiblížit. Jinak by šlo v případě právních i náboženských norem o čistou spekulaci, subjektivní názor každé právníka či náboženského kazatele.

V případě náboženství odpovídají na otázku, jaká bude tato z hlediska všech ideální společnost po smrti člověka různí lidé jako osoby podle svého tvrzení seslaní Bohem, aby nám lidem řekli, co nás čeká po smrti a jak si máme zajistit tuto z hlediska všech ideální společnost, které se máme během života v našem světě snažit přiblížit. Avšak ani tito zakladatelé a proroci různých náboženství nepopsali nikdy přesně tuto z hlediska všech ideální společnost, které máme dosáhnout nejpozději po smrti s velkou přesností, spíše se věnovali otázce různých příkazů a zákazů, jak jednat zde v našem světě, abychom této z hlediska všech ideální společnosti v nejhorším případě až po smrti dosáhli.

Zde mám na mysli, jak judaismu, který oplývá nejrůznějšími příkazy a zákazy, avšak neříká, co je jejich konečným cílem, jaká má přesně být z hlediska všech ideální společnost, či v nebi nebo na v našem světě, které mají být jejím cílem. Tak i křesťanství v tomto ohledu mluví v podobenstvích Nového zákona Ježíše Krista, takže ani křesťné přesně neví, co je očekává za jejich poslušnost zde uvedeným příkazů v nebi po smrti. Co se týká islámu, tak popisuje odměnu za poslušnost příkazů uvedených v Koránu jako prostředí plné půvabných hurisek, kde nebude ničeho nedostatek, avšak ani tento popis z hlediska všech ideální společnosti, není natolik přesný, abychom mohli odvodit vztahy v tomto ráji s větší přesností. Hinduismus říká, že individuální existence spaseného člověka po smrti zaniká ve velké duši světa, rozplyne se v brahma. Co se týká budhismu tak mluví o vyvanutí, nirváně, které přirovnává k tomu, že zhasne plamen, jde o nic či mír, avšak ani zde není přesně vymezen tento ideál.

Co je důvodem tohoto nepřesného popisu této z hlediska všech ideální společnosti ve všech světových náboženstvích? Je tomu tak, protože sami zakladatelé těchto náboženstvích nevěděli nebo nechtěli říci, co je cílem jejich příkazů a zákazů poslušnosti Bohu, jak bude přesně vypadat z hlediska všech ideální společnost, které se máme přblížit. Tím však, že z náboženského učení neznáme přesně podobu této z hlediska všech ideální společnosti, které se máme přibližovat v našem životě v tomto světě, tak nelze tyto náboženské příkazy, které k ní mají vést v praxi ani logicky či pokusem přezkoumat a stanovit, jestli se k této z hlediska všech ideální společnosti v naší společnosti přibližujeme nebo se od ní vzdalujeme. Dalším důvodem nejasnosti ve shora uvedeném náboženském popisu z hlediska všech ideální společnosti může být to, že obecně popsaná z hlediska všech ideální společnost, která má být odměnou plnění přesných náboženských příkazů v našem světě, je přitažlivá pro větší množství lidí, kteří se s tímto obecným popisem z hlediska všech ideální společnosti ztotožní, než by tomu bylo u přesného popisu tohoto ideálu v rámci shora uvedených světových náboženstvích.

Přesný popis této z hlediska všech ideální společnosti nedávalo dosud ani platné právo, které se v dnešní době vyznačuje množstvím často protichůdných příkazů a zákazů, často přijatých zákonodárci zcela náhodně pod tlakem té či ony momentálně převládající lobbystické skupiny. Přesný popis této z hlediska všech ideální společnosti zároveň nedávala ani právní teorie, která si vystačila do dnešních dnů s velice nejasným pojmem přirozeného práva, které si každý představuje jinak a v důsledku toho neexistuje do dnes ani jeho přesná představa. Na což reagují mnozí právníci a právní vědci v současnosti tím, že se přiklánějí k myšlence, že nic takového ani neexistuje.

Proto před náboženskými a právními vědci stojí dnes v našem světě velký úkol shodnout se na tom, jak má tato z hlediska všech ideální společnost, které se snažíme v platném právu plněním právních norem a v náboženství plněním jakýchkoliv náboženských norem přiblížit, vůbec vypadat.

Co se týká přesné podoby této z hlediska všech ideální společnosti, nebe z hlediska náboženského či přirozeného práva z hlediska právní teorie, je třeba podle mne zjistit přímo u jednotlivých lidí, protože ti na jedné straně zadávají případnému Bohu či platnému právu poptávku v jakém z hlediska všech ideálním světě by chtěli žít a na druhé straně, je-li nějáký Bůh tak zajisté vložil podobu této z hlediska všech ideální společnosti do lidské psychiky jako touhu po ní, a zároveň z hlediska práva by tato z hlediska všech ideální společnost, resp. přirozené právo mělo vyplynout z lidské přirozenosti a touhy jednotlivých lidí.

Z hlediska všech ideální společnost, přirozené právo či nebe můžeme v současnosti poznat jako očividně prospěšné jednání a očividně škodlivé jednání pro společnost.Zbývá stanovit co rozumím pro společnost očividně prospěšným a škodlivým jednáním ze strany každého jednotlivého živého tvora. Toto očividně prospěšné a očividně škodlivé jednání v rámci přirozeného, ideálního práva, nebe z hlediska všech ideální společnosti musí vycházet z dotazu na každého jednotlivého živého tvora na jeho skutečné požadavky, od kterých není ochoten v žádném případě ustoupit, které klade na z hlediska všech ideální společnost, resp. přirozené právo, či nebe, co v něm bezpodmínečně podle něj musí být a co v něm bezpodmínečně nesmí být. Přesnější vymezení těchto požadavků plynoucích z odpovědí jednotlivých živých tvorů v rámci smluvní procesu utváření výše uvedeného přirozeného, ideálního práva, popisu z hlediska všech ideální společnosti či nebe a jejich shrnutím dostaneme obsah přirozeného práva, přesné vymezení z hlediska všech ideální společnosti či nebe. U jednotlivých živých tvorů, kteří nebudou schopni tuto otázku pochopit či zodpovědět, je třeba vycházet z jejich hypotetické odpovědi vyjádřený jejich způsobilými zástupci.

Má odpověď na otázku, co bezpodmínečně požaduji od přirozeného práva, resp. z hlediska všech ideální společnosti, zní: Bezpodmínečně nechci, aby zbytečně trpěli živí tvorové, kteří trpět nechtějí. Bezpodmínečně nechci, aby postupně žádný člověk a zvíře nebyli zbytečně vážně ohrožení postupně na životě a zdraví z důvodu nedostatku. Bezpodmínečně chci, aby pomocí vědy a genetického kódu byly zpětně bez zbytečného prodlení oživeni všichni živí tvorové, kteří chtějí žít a umřou, nebo aby tito neumírali. Bezpodmínečně chci, aby byly co nejvíce uspokojeny potřeby všech lidí a zvířat (které podle mého názoru závisí na jejich energičnosti, viz. níže uvedené texty v rámci literatury) se svobodným a skutečným souhlasem dotčených jedinců. Bezpodmínečně chci, aby můj životní partner byl se mnou živý, bude-li si to přát on, a věrný na věky. Další bezpodmínečné požadavky, které spolu s mými by měli určit obsah příkazů přirozeného ideálního práva, z hlediska všech ideální společnosti či nebe, kterému se ve spravedlivém platném právu a osobním jednání máme snažit, co nejvíce přiblížit, by měl plynout z anonymního sociologického průzkumu s anketní otázkou pro všechny lidi, co jednotliví lidé bezpodmínečně chtějí jako obsah přirozeného, ideálního práva, z hlediska všech ideální společnosti či nebe.

Poté, co budeme znát podobu této z hlediska všech ideální společnosti, jak vyplyne z dotazu u jednotlivých lidí, tak bude možné takto verifikovat pravdivost resp. užitečnost různých světových náboženství a platných právních řádů různých států podle toho, zda se plněním jejich náboženských či právních příkazů a zákazů v našem běžném životě této z hlediska všech ideální společnosti v jednotlivém případě přibližujeme nebo se jí vzdalujeme. Podle mého názoru výsledkem této budoucí verifikace jednotlivých náboženských norem chování bude stejně jako v případě jakékoliv jiné lidské vědy jejich částečné přijetí a jejich částečné odmítnutí, které bude umožněno tím, že se nejasná z hlediska všech ideální společnost jako odměna plnění těchto náboženských a právních povinností a zákazů stane zřejmá, na základě shora uvedeného sociologického průzkumu.

Jak citovat tento text?

Grůza, Dalibor. Ideální právo a náboženství [online]. E-polis.cz, 29. říjen 2007. [cit. 2017-06-29]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/idealni-pravo-a-nabozenstvi.html>. ISSN 1801-1438.

Autor JUDr. Dalibor Grůza Ph.D.

Autor:

Autor je advokát.


[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 4 hvězdiček / Hodnoceno: 5x


Přidat komentář

Vložit komentář

Josef Volenec

středa, 23. leden 2008
15:37

Pokusím se být objektivní. V prvé řadě je pár chybek v interpunkci. Celý ten problém je jistě složitější a na svoji závažnost je řešen příliš jednoduše. Myslím, že nejsme schopni celý ten problém pojmout a vyřešit, protože Boha vlastně chápeme svoji omzeností jen částečně a často pouze zpětně. Pokud jde o mýtus ideální společnosti, to jeden čolěk nevyřeší a paradoxně může. Pokud vyřeším sám sebe jako element společnosti a přiblížím se podobě, jak má vypadat ideální člen společnosti, mohu přispět ke změně společnosti. Postup to ale není hiearchický. Pokud ale počítám s teokracií, tak lze vyřešit pouze ve vztahu člověk Bůh.

Co se týká toho, co autor chce, či ne, nemůžeme se chovat jako málé děti. Se smrtí je nutné počítat ať se nám to líbí nebo ne. Je důležitou vlastnotí systému, ve kterém žijeme. Lze ji brát i z kladné ztránky. Přispívá k přirozené obnově naturálně-sociálního systému. Je otázkou víry, jak se s tímto důežitým faktem každý vypořádá sám.
Posledním důežitým faktem je, že člověk sice nese podobu Boha, ale vznik zákonů ukazuje na jeho nedokonalost a jeho upadek. Ideální společnost nemá ani nepotřebuje zákon, protože jakýsi zákon nese jedinec uvnitř své bytosti. Zákony vlastně ukazují na špatné potřeby jedince, kterým zabraňuje.
Ideální společnost je tedy mýtus, kterému se společnost snaží přiblížit vznikem zákonů. Celý problém je daleko složitější a zasloužil si vznik teorie her. Sobectví nemusí být špatné pokud jím obohatím své okolí, čili prospěji sobě i společnosti. V ideální spoelčnosti existuje něco jako udržitelná homeostáza, harmonie.V první řadě chci zdůraznit, že změna společnosti může nastat pouze tehdy, pokud se každý svobodně rozhodne být člěněm této společnosti a buď bude chtít být víc než ostatní, nebo bude chtít aby víc měli všichni.
....při vyhovení sociologického průzkumu nastatne totální devastace prostředí, každý by totiž spotřeboval víc, než by potřeboval....snad se toho nedožiji.Josef Volenec


Napsal: Josef Volenec [Odpovědět]

Nikol

sobota, 27. březen 2010
13:39

nikol

Nejkrásnější článek. Díky Vám. Pěkný den. S láskou Nikola
Vím, že každý ví, jen co To pochopí. Moudří se baví, když šašci hrají. :-) V každém z nás plyne zpěvný hlas


Napsal: Nikol [Odpovědět]




Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[22. červenec 2014]
Časopis stále hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na email redakce@e-…

Kde se diskutuje?

Je nám líto, u tohoto zdroje žádné položky nebyly nalezeny :-(