Falklandy nebo Malvíny? Ropa znovu rozvířila starý spor

 30. listopad 2010  Andrea Zíková   komentáře

Po více jak dvacet letech se opět otevřela otázka kolem ostrovů v Jižním Atlantiku, které Britové nazývají Falklandy a Argentinci tak trochu demonstrativně Malvíny. Tentokráte spor vyvolala ropa, která by se tam mohla nalézat. Vzpomínky na prohranou válku přetrvávají a otázka Falkland je citlivá pro mnoho Argentinců.

Falklandy nebo Malvíny?  Ropa znovu rozvířila starý sporFalklandy nebo Malvíny? Ropa znovu rozvířila starý spor

Po více jak dvacet letech se opět otevřela otázka kolem ostrovů v Jižním Atlantiku, které Britové nazývají Falklandy a Argentinci tak trochu demonstrativně Malvíny. Tentokráte spor vyvolala ropa, která by se tam mohla nalézat. Vzpomínky na prohranou válku přetrvávají a otázka Falkland je citlivá pro mnoho Argentinců.

Před osmadvaceti lety došlo ke krátké bitvě mezi Argentinou a Velkou Británií. Oblastí sporu byly Falklandské ostrovy neboli Malvíny nedaleko pobřeží Argentiny, které od roku 1833 tvoří zámořské území Velké Británie (Calvert 1983: 405). Argentina ale nikdy nebyla ochotná se s touto skutečností smířit, a proto se ohledně jejich suverenity vede spor celá léta. Právě roku 1982 se situace vyhrotila a Argentina se pod vedením generála Galtieriho rozhodla ostrovy získat. Argentinští vojáci po krátké době Malvíny obsadili. Britská vláda se však nehodlala jen tak vzdát a rozhodla se je získat nazpět. Argumentace byla jasná – Falklandy jsou domovem britských občanů a ty musí Velká Británie chránit.

Argentina zřejmě nečekala, že by se Velká Británie příliš zabývala územím velmi vzdáleným od britských ostrovů. Jenomže tehdejší premiérka Margaret Thatcherová vyslala na Falklandy vojenskou jednotku, která po měsíci a půl zvítězila, a argentinská vojska byla nucena se vzdát. Ostrovy se tedy opět dostávají do područí Velké Británie. Nutno podotknout, že přestože tato válka netrvala dlouho, tak byla poměrně krvavá a zemřelo v ní několik jak argentinských, tak britských vojáků (Acevedo 1984: 323).

Souvislosti

Argentina se potýkala s ekonomickou krizí a masivním civilním zatýkáním, iniciovaným juntou, která byla u moci od doku 1976. V roce 1981 navíc dochází ke změně v čele země a k moci se dostává generál Leopoldo Galtieri za podpory Basilia Lami Doza a Jorge Anayi. Právě Anaya byl hlavním propagátorem vojenského řešení pro Falklandy (Arguilla, Rasmussen 2001: 748). Galtieri jako nová hlava státu určitě potřeboval podporu lidí a možná právě získání Falkland mu mohlo pomoci získat sympatie.

Další otázkou zůstává, na čem vlastně Argentina svůj nárok na Falklandy zakládá. Je pochopitelné, že když se toto území nachází nedaleko argentinského pobřeží, chtěla by Argentina ostrovy kontrolovat, ale bohužel pouze zeměpisná blízkost jako argument nestačí. Falklandy v podstatě nikdy Argentině nepatřily, vždy se jednalo o kolonii Velké Británie nebo Francie. Navíc ani místní občané neprojevují zájem být součástí druhého největšího latinskoamerického státu. Takže zbývá ekonomický faktor. A skutečně. Objevily se předpoklady, že oblast kolem Falkland možná obsahuje velké množství ropy.

Co na to USA a SSSR?

Zajímavý byl také postoj USA (vzhledem ke konfliktu v roce 1982), které byly vždy spojencem Velké Británie, ale zároveň podporovatelem jihoamerických pravicových vlád. USA se nejprve snažily o zprostředkování mírových rozhovorů, ale nakonec se Reagan vcelku pochopitelně staví na stranu Velké Británie. Naopak SSSR se těšilo z tohoto konfliktu. Rusové doufali, že by situace mohla vyústit až v odklon Argentiny od USA a SSSR by tím mohl získat dalšího spojence na americkém kontinentě.

Současná situace

 Argentinci se nikdy nevzdali myšlenky na Falklandy jako na argentinské území. A přestože se vztahy obou zemí značně zlepšily v 90. letech 20. století, kdy Argentina platila za významného spojence USA i NATO, na počátku 21. století se situace opět komplikuje.

Bývalý prezident Nestor Kirchner od počátku svého mandátu požadoval řešení otázky ostrovů a jejich navrácení. Současná prezidentka, jeho žena Cristina Fernandez de Kirchner, v tomto postoji pokračuje. Navíc v Argentině si stále relativně velký vliv udržují generálové a mnoho z nich si pamatuje válku v roce 1982. Nikdy se nevzdali myšlenky na odvetu.

V únoru roku 2010 se Velká Británie rozhodla začít těžit ropu severně od ostrovů. Argentina na to samozřejmě reagovala negativně a dokonce zablokovala britskou nákladní loď. Argentina argumentovala tak, že Britové narušili svrchovanost jejich země. Podle všeho loď vezla materiál určený k těžbě ropy. Existuje totiž zákon, který říká, že všechny ropné společnosti musí tamní vládu vždy žádat o povolení, než začnou podél argentinského pobřeží vyvíjet jakoukoli aktivitu. Britská společnost se naopak samozřejmě brání a údajně jenom projížděla kolem (Šlajchrtová 2010).

První zkušební vrty tedy byly zahájeny (Webb 2010). Svolení dal falklandský parlament, který nedbal protestů Argentiny a ani na její částečnou námořní blokádu. Nebylo pravděpodobné, že by Argentina znovu šla do ozbrojeného konfliktu, spíše by se snažila získat případné zisky z prodeje. Spíše ale než cokoli jiného jsou Falklandy srdeční záležitostí Argentiny a snaha těžit zde ropu tento fakt ještě více podnítila. Argentina chce, aby se sporem zabývala i OSN. Dokonce minulý rok požádala OSN o přidělení rozsáhlých vod v okolí Falkland a jihoamerického kontinentu. Argentinu v celé záležitosti podpořil venezuelský prezident Hugo Chavez, který poukázal na to, že v případě vyhrocení konfliktu by v tom Argentina nebyla sama, že imperiální časy Velké Británie jsou již dávno pryč a Britové by si to měli uvědomit (Leonard 2010). Avšak troufám si říci, že takovýto výrok od Chaveze není až tak překvapujícím, vždyť jeho antiimperialistický postoj (zejména vůči USA) je proslulý.

Zásadní otázkou bylo, co se bude dít, pokud se předpoklady vyplní a naleziště ropy budou opravdu tak obrovská, jak slibovaly výzkumy. S napětím se tedy čekalo na výsledky prvních pokusných vrtů. Ty byly ale velkým zklamáním. Vytěžená ropa není příliš kvalitní a je jí málo (Gazdík 2010). Pro ropné společnosti (zejména britskou Desire Petroleum) a pro Falklandy, které doufaly, že by se mohly stát významným těžebním střediskem, je to bezpochyby špatná zpráva. Avšak z pohledu vzájemných vztahů mezi Argentinou a Velkou Británií to evokuje úlevné povzdechnutí. Možná, že by se nyní mohly vztahy mezi oběma zeměmi zlepšit. Každopádně zda se vyplatí na Falklandách těžit nebo ne, není ještě s konečnou platností jasné. Jsou naplánovány další pokusné vrty a případně se také zvažuje přesunutí těžby dále od ostrovů.

Přestože tentokrát nedošlo k takovému vyhrocení konfliktu jako v roce 1982, neznamená to, že spor je u konce nebo snad vyřešen. Pro Argentince to stále zůstává velkým traumatem, zatímco Britové to berou jen jako jednu válku z mnoha, resp. jeden z mnoha sporů.

Vyhlídky do budoucna

Ve válce v jižním Atlantiku v roce 1982 Galtieriho režim nezískal podporu od dalších latinskoamerických zemí. Nabízí se tedy otázka, zdali by budoucí spory nebo i případný ozbrojený konflikt vyústil v zapojení ostatních států jihoamerického kontinentu a karibské oblasti.

Jak jsem již zmínila, Hugo Chavez naznačil, že by Argentinu určitě podpořil. Pokud by se tak stalo, dalo by se očekávat, že karibská oblast, z velké části dotovaná venezuelskými penězi, by se alespoň názorově také postavila za Argentince. O podpoře ostatních by se dalo dlouze spekulovat. Ale vážně by se země byly ochotny postavit proti Velké Británii? Upřímně řečeno si nemyslím, že by k tomu došlo, při nejmenším ne v blízké budoucnosti. Britové jsou stále velkým pojmem a navíc za nimi již tradičně stojí USA a tím pádem také NATO. Takové aktéry si proti sobě nechce poštvat nikdo, ani Chavez. Rozhodně je ale pravda, že jde o citlivou záležitost, která má pro Argentince trpkou příchuť.

Zdroje:

Acevedo, Domingo. 1984. „The U.S. Measures against Argentina Resulting from the Malvinas Conflict.“ The American Journal of International Law 78, č.2, 323-244.

Arguilla, John, Rasmussen, María. 2001. „The Origins of the South Atlantic War.“ Journal of Latin American Studies 33, č.4, 739-775.

Calvert, Peter. 1983. „Sovereignty and the Falklands Crisis.“ Interantional Affairs 59, č. 3, 405-413

Gazdík, Roman. 2010. „Falklandy hlásí neúspěch. Ropy je málo a nízké kvality.“ 30. 3. 2010. Dostupné na: http://aktualne.centrum.cz/zahranici/amerika/clanek.phtml?id=664696 (21. 11. 2010).

Leonard, Tom. 2010. „Hugo Chavez demands Queen return Falkland Islands to Argentina.“ 22. 2. 2010. Dostupné na: http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/southamerica/falklandislands/7293985/Hugo-Chavez-demands-Queen-return-Falkland-Islands-to-Argentina.html (20. 11. 2010).

Šlajchrtová, Leona. 2010. „Další spor o Falklandy? Argentina zablokovala britskou loď.“ 12. 2. 2010. Dostupné na: http://zpravy.idnes.cz/dalsi-spor-o-falklandy-argentina-zablokovala-britskou-lod-pnf-/zahranicni.asp?c=A100212_152940_zahranicni_btw (18. 11. 2010).

Webb, Tim. 2010. „UK firm's Falklands oil find sparks mix of hopes and fears.“ 6. 5. 2010. Dostupné na: http://www.guardian.co.uk/uk/2010/may/06/falklands-oil-discovery-rockhopper (20. 11. 2010).

Obrázek převzat:

http://en.wikipedia.org/wiki/File:Falklands_one_pound_coin.JPG

Jak citovat tento text?

Zíková, Andrea. Falklandy nebo Malvíny? Ropa znovu rozvířila starý spor [online]. E-polis.cz, 30. listopad 2010. [cit. 2017-06-25]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/falklandy-nebo-malviny-ropa-znovu-rozvirila-stary-spor.html>. ISSN 1801-1438.

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 4 hvězdiček / Hodnoceno: 6x


Přidat komentář

Vložit komentář

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!




Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[22. červenec 2014]
Časopis stále hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na email redakce@e-…

Kde se diskutuje?

Je nám líto, u tohoto zdroje žádné položky nebyly nalezeny :-(