Energetická politika Turecka

 7. září 2014  Linda Jankuliaková   komentáře

Již od počátku vlády AKP (Strana spravedlnosti a rozvoje), která se chopila moci po vítězných listopadových volbách v r. 2002, je energetická politika jedním z hlavních pilířů její agendy. V posledních několika letech turecký energetický trh rostl nejrychleji na světě. Zároveň se ale stal enormně závislý na dodávkách energetických surovin. Jejich celkovou spotřebu pokrývají pouze z necelých 30% domácí zdroje. Zbytek musí Turecko dovážet. Poptávka po energii však neustále roste.

Energetická politika TureckaEnergetická politika Turecka

Úvod

Již od počátku vlády AKP (Strana spravedlnosti a rozvoje), která se chopila moci po vítězných listopadových volbách v r. 2002, je energetická politika jedním z hlavních pilířů její agendy. V posledních několika letech turecký energetický trh rostl nejrychleji na světě. Zároveň se ale stal enormně závislý na dodávkách energetických surovin. Jejich celkovou spotřebu pokrývají pouze z necelých 30% domácí zdroje. Zbytek musí Turecko dovážet. Poptávka po energii však neustále roste.[1]

Před 3 lety činila průměrná spotřeba ropy v Turecku 706 tisíc barelů denně,[2] proto je hlavním bodem energetické politiky co nejvyšší možná diverzifikace, která by pokryla případné výpadky dodávek. Dlouhodobé přerušení dodávek by mělo závažné důsledky, a to z toho důvodu, že by Ankara velice obtížně v krátké době zajišťovala náhradní dodávky v takovém to množství, jež potřebuje, byť se nachází v oblasti světových zásob energetických surovin.

Této surovinové závislosti si je vědomo nejen Turecko, ale i jeho největší dodavatelé, Rusko a Írán. Teherán nicméně prodává zemní plyn o uměle navýšenou částku a kvalita ne vždy odpovídá dohodnutým podmínkám, případně snižuje dodávky v hodnotě stovek či miliard m3.[3] Avšak v rámci systému „ber nebo zaplať“, který uplatňuje i Rusko, finanční úhrada odpovídá stávajícím smlouvám, a proto přerušení dodávek nemá žádný vliv na snížení celkové částky či poskytování slev.[4] Toto má za následek dlouhotrvající výrazně negativní saldo zahraničního obchodu Turecka.

Při porovnání procentuálních podílů na celkovém dovozu obou států je patrná výrazně sestupná tendence importu ropy z Ruska a kolísavý dovoz ruského zemního plynu.

Graf č. 1.  Dovoz ropy s vybranými státy [5] (dostupný po kliknutí ve fotogalerii).

Graf č. 2. Dovoz zemního plyn s vybranými státy [6] (dostupný po kliknutí ve fotogalerii).

Zároveň Spojené státy vyvíjejí silný nátlak na tureckou administrativu, aby omezovala dovoz surovin z Íránu. Nicméně se realizuje i společná energetická politika se zaměřením na alternativní energii, která by měla pokračovat v následujících letech.[7] Kromě Íránu a Ruska projednává Turecko i s dalšími státy své plány týkající se energetické politiky. Jedním z těchto plánů je vybudování izraelských plynovodů či vodních potrubí[8] procházejících tureckým územím,[9] dále Ankara realizuje ve spolupráci s Pekingem mnohé další dlouhodobé energetické projekty, a zároveň ještě před vypuknutím občanské války probíhala jednání se Sýrií ohledně společných zájmů. Energie patří mezi hlavní témata přístupových jednání, EU a Ankara mají v této politice mnoho společného, od diverzifikace zdrojů přes obnovitelnou energii až po samotnou bezpečnost, avšak některé evropské státy začaly přehodnocovat svůj postoj k jaderné energii po událostech ve Fukušimě. Turecko však i nadále plánuje výstavbu jaderných elektráren. Zároveň krymská krize připomněla důležitost Turecka jako tranzitního partnera a začalo se hovořit o otevření přístupové energetické kapitoly.

Energetické vztahy Turecka s vybranými státy

AKP se musela od počátku vlády vypořádávat s dovozem íránského drahého, mnohdy nekvalitního, zemního plynu. Tyto spory vyvrcholily tureckou hrozbou mezinárodní arbitráže, načež Írán uprostřed zimy r. 2004 zastavil na několik dní dodávky plynu, s odůvodněním technických problémů. Situace se 2x opakovala v následujících 2 letech. Pravděpodobně PKK (Strana kurdských pracujících) zapříčinila v rozmezí let 2006-2007 celkově 3 exploze[10] na plynovodu Tabriz-Dogubayazit[11], což opět způsobilo další pozastavení importu. V říjnu r. 2009 turecká diplomacie vyjednávala v Teheránu rozšíření stávající spolupráce a navýšení objemu dodávek zemního plynu. Nicméně v tomto měsíci podal Írán návrh arbitrážního řízení proti Turecku, a to z toho důvodu, že Ankara již odmítala platit plnou částku i za nedodávaný plyn.[12] Soud rozhodl ve prospěch TUR a přiznal mu odškodnění ve výši 800 mil $.[13] Ovšem zahraniční nátlak na Turecko sílil a projevil se ve snižování dodávek ropy. Zatímco ještě v r. 2012 se dováželo 180 tisíc barelů denně, vloni to bylo pouze 105 tisíc, nicméně v současné době Turecko dojednává zvýšení dodávek v rozmezí 130 tisíc až 140 tisíc barelů denně.[14]

Problematické íránské dodávky vedly k upevňování turecko-ruských vztahů a Moskva se stala před 10 lety nejspolehlivějším tureckým dodavatelem. Obzvláště v zimních měsících, kdy docházelo k výpadkům dodávek z íránské strany, bylo Rusko ochotno ihned navýšit množství zemního plynu dodávaného prostřednictvím plynovodu[15] Blue Stream.[16] To se změnilo v průběhu r. 2008, kdy Moskva demonstrovala svou silnou pozici, když několikrát omezila dodávky zemního plynu na Ukrajinu. Tímto byly sníženy i turecké dodávky[17], ale Moskva odmítla navýšit průtok plynovodu Blue Stream. Současně jako u Íránu, vyjednávalo Turecko i s Ruskem zkraje roku 2010 transformaci stávajících smluv a změnu systému „ber nebo zaplať,“ to Moskva odmítla[18] a v následujících 29 měsících byly ceny zemního plynu navýšeny o cca 39%. Turecký ministr pro energetiku a přírodní zdroje proto vypověděl smlouvu ruské společnosti Gazprom v říjnu r. 2011 se zdůvodněním: „Ceny by měly být únosné. Přehodnotíme proto uzavřené smlouvy, které mají brzy vypršet. […]. Pokud nebudou vyslyšeny naše požadavky na snížení cen, ukončíme je“.[19] Nová smlouva, upravující množství dodávaného plynu, byla podepsána o 2 měsíce později, a to za přítomnosti V. Putina. Problematická je i spolupráce týkající se výstavby 1. jaderné elektrárny na tureckém území. Přestože byla smlouva podepsána v květnu před 4 lety[20], ve které bylo stanoveno, že první reaktor bude uveden do provozu v r. 2020 a zbylé 3 reaktory v následujících 3 letech, stavební povolení nebylo dosud schváleno.[21]

USA uvědomující si tureckou závislost na energetických surovinách realizovaly ve spolupráci s tureckým ministerstvem energetiky, s podporou dalších vládních institucí, projekt „V blízkosti nulové zóny.“ Hlavním cílem tohoto projektu bylo nalézt vhodné řešení, které výrazně snižuje celkovou spotřebu energií. Výsledky prokázaly, že pokud by jen 10% průmyslových podniků zavedlo navrhované změny v rámci tohoto projektu, snížila by se roční turecká spotřeba plynu o 6%.[22] Pokud by se tyto změny plošně realizovaly, výrazně by se takto snížila celková roční spotřeba zemního plynu, Ankara by již nebyla takto závislá na dodávkách plynu a zároveň by se snížilo negativní saldo zahraničního obchodu.

Ankara jednala o jaderné energii s několika státy, mezi nimi byla i Čína, se kterou před 2 lety Turecko podepsalo 2 dohody o jaderné spolupráci.[23] Dále se Peking ucházel o realizaci plánu druhé turecké jaderné elektrárny.[24] Místo ní byla vloni dojednána výstavba tepelné elektrárny[25] a dále probíhá ve vzájemné spolupráci projekt největšího plynového zásobníku na tureckém území, který by měl pojmout 1 mld. m3 a rezervní fondy dalších 500 mil3. Dokončen by měl být do r. 2019.[26]

Zanedbatelné zásoby energetických surovin činí ze Sýrie potencionální tranzitní stát. Krátce před počátkem demonstrací představil B. al Asad  plán Politiky čtyř moří, v jehož rámci by se Sýrie napojila na plynovod Nabucco na tureckém území. Kromě toho se začaly připravovat plány na integraci syrské plynové rozvodné sítě do turecké a probíhal společný výzkum ložisek ropy. Ovšem tato spolupráce byla ukončena[27] a budoucí realizace těchto projektů se bude odvíjet od tamní politické situace.

Zatímco Rusko a Čína podporují turecké ambice týkající se jaderných elektráren, EU nikoliv. Turecká administrativa, ve snaze zmírnit evropské obavy z výstavby jejich jaderných elektráren, úzce spolupracuje s evropskými orgány. Příčinou těchto obav je fukušimská havárie[28], jejíž následky jsou alarmující. Ankara se proto dobrovolně zúčastnila zátěžových testů konaných právě pod správou EU. Během testů byly zkoumány eventuální následky jak přírodních, tak člověkem způsobených katastrof, jako např. pád letadla či teroristický útok.[29] Podle požadavků Bruselu probíhá liberalizace energetického trhu, o tom svědčí nárůst soukromých firem zabývajících se právě energetickými surovinami, jejich importem, zpracováním či samotnou výstavbou významných plynovodů.

Závěr

Přestože turecký energetický trh patří mezi nejrychleji rozvíjející se, je značně limitován nedostatkem energetických surovin, což se projevuje enormní závislostí na importu, avšak největší dodavatelé, Rusko a Írán jsou mnohdy problematičtí partneři. Z těchto důvodů se Turecko aktivně zapojuje do průzkumů břidlicového plynu, které se nachází právě na území Turecka a plánuje vystavět jaderné elektrárny. Nicméně dokud nebude Turecko energeticky soběstačné, bude i nadále závislé na importu energetických surovin.

Odpovědná korektorka: Tereza Špuláková

Titulní obrázek přejat z: "Ride to Ankara (3809924356)" by Peretz Partensky from San Francisco, USA - Ride to AnkaraUploaded by russavia. Licensed under Creative Commons Attribution-Share Alike 2.0 via Wikimedia Commons - http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ride_to_Ankara_(3809924356).jpg#mediaviewer/File:Ride_to_Ankara_(3809924356).jpg

Příloha č. 1 Množství dovážené ropy do Turecka v letech 2008-2012 (dostupná po kliknutí ve fotogalerii).

Příloha č. 2 Množství dováženého zemního plynu do Turecka v letech 2005-2011 (dostupná po kliknutí ve fotogalerii).

Příloha č. 3 Mapa ruských plynovodů Gas-West a Blue Stream (dostupná po kliknutí ve fotogalerii). Zdroj: http://www.turkeyenergy.net/index.php?l=eng&mode=01&mode2=sub-energy-gas

Zdroje

Blue Stream. GAZPROM. [Online]. Dostupné z: http://www.gazprom.com/about/production/projects/pipelines/blue-stream/

Fact Sheet: U.S.-Turkey Economic Partnership. the WHITE HOUSE. Office of the Press Secretary. [Online]. Dostupné z: http://www.whitehouse.gov/the-press-office/2013/05/16/fact-sheet-us-turkey-economic-partnership

Gazprom stands behind take or pay on gas contracts. RT. [Online]. Dostupné z: http://rt.com/business/gazprom-stand-take-pay/

China, Japan in short list fort Turkey’s second nuclear plant. Hurriyet DAILY NEWS.

[Online]. Dostupné z: http://www.hurriyetdailynews.com/china-japan-in-short-list-for-turkeys-second-nuclear-plant.aspx?pageID=238&nID=44249&NewsCatID=348

Kinnander, E. The Turkish-Iranian Gas Relationship: Politically Sussessfull, Comercially Problematic. Oxfort Institute for Energy Studies. 2010. [Online]. Dostupné z: http://www.oxfordenergy.org/wpcms/wp-content/uploads/2010/11/NG38-TheTurkishIranianGasRelationship-ElinKinnander-2010.pdf

NATURAL GAS MARKET 2011 SECTOR REPORT. REPUBLIC OF TURKEY. ENERGY MARKET. REGULATORY AUTHORITY. [Online]. Dostupné z: http://www.emra.org.tr/documents/natural_gas/publishments/NaturalGasMarket2011SectorReport_Q9WwGbRxxnRy.pdf

Nuclear Power in Turkey. World Nuclear Association. [Online]. Dostupné z: http://www.world-nuclear.org/info/Country-Profiles/Countries-T-Z/Turkey/

Petroleum Market Sector Report 2010.  REPUBLIC OF TURKEY. ENERGY MARKET. REGULATORY AUTHORITY. [Online]. Dostupné z: http://www.emra.org.tr/documents/petroleum/publishments/PetroleumMarketSectorReport2010_DCTh8s0znhgv.pdf

Project History. ROSATOM. [Online]. Dostupné z: http://www.akkunpp.com/project-history-2

Selvitop, O. TURKIHS GAS NETWORK & PIPELINES RECENT DEVELOPMENTS. MINISTRY OF ENERGY AND NATURAL RESOURCES. 2009.

[Online]. Dostupné z: http://www.energy-community.org/pls/portal/docs/406203.PDF

Stress tests. Nuclear energy. EUROPEAN COMMISSION. [Online]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/energy/nuclear/safety/stress_tests_en.htm

Syria’s Pipelineistan war. This is a war of deals, not bullets. ALJAZEERA. [Online].

Dostupné z: http://www.aljazeera.com/indepth/opinion/2012/08/201285133440424621.html

The Likelihood of a Leviathan-Turkey Pipeline. NATURAL GAS EUROPE. [Online].

Dostupné z: http://www.naturalgaseurope.com/natural-gas-pipeline-turkey-israel

Turco-Russian Energy Relations: Interdependence and Prospects for Energy Security. THE WASHINGTON REVIEW. OF TURKISH & EURASIAN AFFAIRS. [Online].

Dostupné z: http://www.thewashingtonreview.org/articles/turco-russian-energy-relations-interdependence-and-prospects-for-energy-security.html

Turecko vypovědělo Gazpromu kontrakt o dodávkách ruského plynu. EurActiv.

[Online].  Dostupné z: http://www.euractiv.cz/energetika/clanek/turecko-vypovedelo-gazpromu-kontrakt-o-dodavkach-ruskeho-plynu-009200

Turkey. eia. U.S. Energy Information Administration. [Online]. Dostupné z: http://www.eia.gov/countries/analysisbriefs/Turkey/turkey.pdf

Turkey, China finalize $2.4bln power plant contract. PRESS TV. [Online].

Dostupné z: http://www.presstv.ir/detail/2013/05/11/302866/turkey-china-finalize-plant-contract/

Turkey, China ink gas storage deal. Hurriyet DAILY NEWS. [Online]. Dostupné z: http://www.hurriyetdailynews.com/default.aspx?pageid=438&n=turkey-china-ink-gas-storage-deal-2011-11-29

Turkey-Israel ties may be linked to gas pipeline. ALMONITOR. [Online]. Dostupné z: http://www.al-monitor.com/pulse/originals/2014/02/turkey-israel-pipeline.html

Turkey at the Energy Crossroads. Middle East Forum. [Online].

Dostupné z: http://www.meforum.org/2108/turkey-at-the-energy-crossroads

TURKEY NEAR-ZERO ZONE. ENERGY.GOV. Office of International Affairs.

[Online]. Dostupné z: http://energy.gov/ia/turkey-near-zero-zone

TURKEY’S ENERGY STRATEGY. Deputy Directorate General for Energy, Water and Environment. REPUBLIC of TURKEY. MINISTRY of FOREIGN AFFAIRS. 2009.

[Online]. Dostupné z: http://www.mfa.gov.tr/data/DISPOLITIKA/EnerjiPolitikasi/Turkey%27s%20Energy%20Strategy%20%28Ocak%202009%29.pdf

Turkey’s Energy Strategy. REPUBLIC OF TURKEY. MINISTRY OF FOREIGN AFFAIRS. [Online]. Dostupné z: http://www.mfa.gov.tr/turkeys-energy-strategy.en.mfa

Turkey takes Iran to arbitration over gas price. TODAY’S ZAMAN.

[Online]. Dostupné z: http://www.todayszaman.com/news-270095-turkey-takes-iran-to-arbitration-over-gas-price.html

Turkey to hike Iran oil imports after nuke deal. Hurriyet DAILY NEWS.

[Online]. Dostupné z: http://www.hurriyetdailynews.com/turkey-to-hike-iran-oil-imports-after-nuke-deal.aspx?pageID=238&nID=58520&NewsCatID=345

Dovoz ropy s vybranými státy
Dovoz ropy s vybranými státy
Dovoz zemního plyn s vybranými státy
Dovoz zemního plyn s vybranými státy
Mapa ruských plynovodů Gas-West a Blue Stream
Mapa ruských plynovodů Gas-West a Blue Stream
Množství dovážené ropy do Turecka v letech 2008-20012
Množství dovážené ropy do Turecka v letech 2008-20012
Množství dováženého zemního plynu do Turecka v letech 2005-2011
Množství dováženého zemního plynu do Turecka v letech 2005-2011


[1] TURKEY’S ENERGY STRATEGY 2009, str. 2-10.

[2] U.S. Energy Information Administration 2013, str. 2.

[3] Turkey at the Energy Crossroads. Middle East Forum.

[4] Gazprom stands behind take or pay on gas contracts. RT.

[5] *Petroleum Market Sector Report 2010, str. 27. REPUBLIC OF TURKEY. ENERGY MARKET. REGULATORY AUTHORITY.

  • *T. R. ENERGY MARKET REGULATORY AUTHORITY 2013, str. 33. REPUBLIC OF TURKEY. ENERGY MARKET. REGULATORY AUTHORITY. Vlastní zpracování.

[6] NATURAL GAS MARKET 2011 SECTOR REPORT, str. 31. REPUBLIC OF TURKEY. ENERGY MARKET. REGULATORY AUTHORITY. Vlastní zpracování.

[7] Fact Sheet: U.S.-Turkey economic partnership. the WHITE HOUSE.

[8] Turkey – Israel ties may be linked to gas pipeline. ALMONITOR.

[9] The Likelihood of a Leviathan-Turkey Pipeline.NATURAL GAS EUROPE.

[10] Kinnander, E. 2010, str. 9-10.

[11] U.S. Energy Information Administration 2013, str. 10.

[12] Kinnander, E. 2010, str. 18-19.

[13] Turkey takes Iran to arbitration over gas price. TODAY’S ZAMAN.

[14] Turkey to hike Iran oil imports after nuke deal. Hurriyet DAILY NEWS.

[15] Mapa plynovodů viz příloha č. 3.

[16] Blue Stream. GAZPROM.

[17] Turecko-ruský plynovod West Pipe vede skrze východní Evropu (Selvitop, O. 2009, str. 16).

[18] Turco-Russian Energy Relations: Interdependence and Prospocts for Energy Security. THE WASHINGTON REVIEW.

[19] Turecko vypovědělo Gazpromu kontrakt o dodávkách ruského plynu. EurActiv.cz.

[20] Project History. ROSATOM.

[21] Nuclear Power in Turkey. World Nuclear Association.

[22] TURKEY NEAR-ZERO ZONE. ENERGY.GOV

[23] Ibid.

[24] China, Japan in short list for Turkey’s second nuclear plant. Hurriyet DAILY NEWS.

[25] Turkey, China finalize $2.4bln power plant contract. PRESS TV.

[26] Turkey, China ink gas storage deal. Hurriyet DAILY NEWS.

[27] Syria’s Pipelineistan war. ALJAZEERA.

[28] Turkey’s Energy Strategy. REPUBLIC OF TURKEY. MINISTRY OF FOREIGN AFFAIRS.

[29] Stress tests. EUROPEAN COMMISSION.

Jak citovat tento text?

Jankuliaková, Linda. Energetická politika Turecka [online]. E-polis.cz, 7. září 2014. [cit. 2017-07-22]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/energeticka-politika-turecka.html>. ISSN 1801-1438.

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Zatím nikdo nehodnotil


Přidat komentář

Vložit komentář




Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[22. červenec 2014]
Časopis stále hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na email redakce@e-…

Kde se diskutuje?

Je nám líto, u tohoto zdroje žádné položky nebyly nalezeny :-(