Drogové kartely a uzurpace „suverenity“ Spojených států mexických

 15. leden 2020  Marek Holaň  komentáře

Drogové kartely v Mexiku dávají znát o své existenci veřejnosti již po mnoho desetiletí a státu se doposud nepodařilo tyto kriminální organizace efektivně potřít. Patrně nejznámější událostí za poslední dobu spojenou s drogovými kartely v Mexiku je dopadení a následné propuštění Ovidia Guzmána, syna bývalého vůdce kartelu Sinaloa Joaquína Guzmána. Ačkoliv si Joaquín Guzmán, zvaný „el Chapo“ („prcek“) odpykává trest odnětí svobody ve Spojených státech, zdá se, že rodinný klan si svou moc v kartelu zatím uchovává. Podle mexické televize Milenio právě Ovidio a dále Iván, Alfred a Archivald Guzmánovi patří k nejvlivnějším členům kartelu Sinaloa. Syna Ovidia se mexickým bezpečnostním složkám podařilo zatknout ve čtvrtek 17. října tohoto roku. Poté však došlo k přestřelce mezi policií a ostatními členy kartelu. Ovidio byl nakonec rychle propuštěn a armádní policie se z místa stáhla. Ačkoliv tato situace připomíná scénu z tragikomického filmu, jedná se bohužel o jeden z mnoha úkazů slabosti státu vůči drogovým kartelům. Není překvapením, že Mexiko za tuto událost sklidilo kritiku či dokonce výsměch napříč celým světem.

Drogové kartely a uzurpace „suverenity“ Spojených států mexickýchDrogové kartely a uzurpace „suverenity“ Spojených států mexických

mezená „suverenita“ státu

Podle ministra veřejné bezpečnosti Alfonsa Duraza byla primárním důvodem propuštění Ovidia obava ze ztrát na životech. Aby také ne, bojovníci kartelu si vzali přibližně 20 vojáků jako rukojmí, začali útočit na budovy, kde žijí vojáci se svými rodinami, blokovali ulice apod. O život navíc přišlo minimálně 8 lidí a několik dalších bylo zraněno. Je pravděpodobné, že strategie ustoupení zachránila mnoho životů. Dlouhodobě však již tato strategie zachraňovat životy nebude. Stát totiž ztrácí svou moc a kontrolu a propuštění Ovidia je toho bohužel ukázkovým příkladem.

Boj s větrnými mlýny?

Rozhodně se nedá říci, že by se problému s drogovými kartely mexická vláda nevěnovala. Do boje s drogovými kartely byla dokonce nasazena i armáda. Mexiku se podařilo dopadnout spoustu hledaných drogových bossů a podařilo se zničit stovky hektarů polí s konopím a mákem. Nicméně zdá se, že úspěchy, které by pocítili i běžní občané, se doposud nedostavily a drogové kartely na své síle a moci neztrácí. Jednak kartely prokázaly schopnost nahradit dřívější lídry, ale také došlo ke zintenzivnění násilných konfliktů mezi jednotlivými frakcemi. Teror vůči civilistům a přestřelky mezi státními složkami a kartely a zároveň kartely navzájem jsou tak běžnou realitou.

Špinavá hra s minimálním trestem

Podle mexického bezpečnostního analytika Alejandra Hopea v průměru jen jedna z pěti vražd skončí zatčením pachatele. Některé zdroje uvádějí, že dokonce až 90 % pachatelů unikne bez trestu. Právě vysoká beztrestnost a omezené prostředky nebo schopnosti viníky náležitě trestat jsou jedním z dalších hnacích motorů tohoto lukrativního byznysu. Ještě pár let zpět drogové kartely ctily alespoň jakési minimální morální hodnoty. Největší kartel Sinaloa se například „pyšnil“ tím, že oběťmi jejich útoků jsou pouze skutečné „terče“ a jejich příbuzní byli ušetřeni. Dnes jsou právě, převážně vinou zmíněné beztrestnosti, oběťmi celé rodiny. Smutnou realitou je totiž fakt, že riziko spojené se zabitím jednoho člověka a celé rodiny je víceméně stejné či dokonce nižší.

Neúspěch represe

Vzhledem k tomu, že represe ze strany armádních sil nepřinesla kýžené úspěchy, současný prezident Andrés Manuel López Obrador zásadně změnil postup boje proti drogovým kartelům. Prezident prohlásil, že primárním cílem vlády již není dopadání šéfů drogových gangů, nýbrž strukturální a dlouhodobá opatření jako například snížení nezaměstnanosti a zvýšení platů. Právě tíživá ekonomická a sociální situace vede velkou skupinu obyvatel ke kriminální činnosti a spolupráci s drogovými kartely. S nadsázkou tak lze říci, že tam, kde není schopen zajistit své občany stát, je toho schopen kartel. Příjem jedné osoby ze spolupráce s kartelem mnohdy bohatě stačí na zaopatření celé rodiny.

USA jako viník?

Faktem je, že na začátku celého řetězce problému stojí USA, konkrétně vysoká poptávka po drogách v této zemi. Zásadnější snížení poptávky ve Spojených státech nebylo zjištěno. Dokonce podle studie Kolumbijské univerzity se například počet lidí, kteří přiznali užití heroinu za posledních 10 let, zvedl z 0, 33 % na 1, 6 %. Cena drogy ve Spojených státech je navíc několikanásobně vyšší než cena stejné drogy v Mexiku, a proto je její pašování přes hranici na sever mimořádně rentabilním byznysem. Část viny tak nepřímo nesou Spojené státy, protože doposud nedokázaly snížit užívání drog na svém území.

Legalizace drog

Jako nejjednodušší způsob řešení tohoto problému se nabízí dostat drogy z černého trhu. Ačkoliv ještě před mnoha lety se tento plán zdál být nereálný či utopický, Portugalsko nebo Uruguay jsou příkladem toho, že například legalizace marihuany může přinést mnoho pozitivních důsledků. Také prezident Obrador takzvanou dekriminalizaci drog navrhl. Již v současnosti mohou mít Mexičané malé množství drogy u sebe, nicméně současný prezidentův plán počítá s ještě více benevolentním přístupem vůči drogám. Právě tento krok by mohl Mexiku napomoci dosáhnout kontroly financí z produkce a obchodu s drogami. Finance získané tímto způsobem by pak mohly být zaměřeny na dlouhodobé projekty drogové problematiky. Kontrola šedé ekonomiky je však až sekundárním cílem. Nicméně tento plán by mohl fungovat pouze v případě, že by se jednalo pouze o národní záležitost. Proto aby toto opatření mohlo opravdu efektivně fungovat se zdá být nezbytná spolupráce se Spojenými státy, které jsou zásadním „spotřebitelem“ ilegálních látek.

Legalizace drog je tématem také ve Spojených státech. Například marihuana je již v určité formě legální ve Washingtonu a Coloradu. Legalizace tvrdých drog je však v současné době pravděpodobně velmi utopickou myšlenkou.

Obrovská síla a moc kartelů

Alfonso Durazo se nechal slyšet, že ozbrojenci během říjnové přestřelky disponovali větší palebnou silou. Kartely těží nejen z obrovských finančních zdrojů, které jsou schopny transformovat na zbraně a jiné prostředky násilí, ale také z jakési společenské zakořeněnosti. Pro část dětské populace se vůdci drogových kartelů stali dokonce vzory. Mluví se dokonce o vzniku subkultury kolem „narcotrafikantů“. Z prodeje drog se tak kromě racionální volby občanů ve svízelné sociální situaci stal částečně také životní styl. V takovémto extrémním případě by tak nemusely pomoci ani jakékoliv strukturální změny.

Další ztráty „suverenity“ nad územím

V minulosti byla činnost drogových kartelů omezena pouze na určitá území, respektive státy. Dnes již tyto organizované kriminální skupiny operují téměř na celém území Mexika. Země tak již v mnoha ohledech ztratila kontrolu prakticky na celém svém území. I přes vynaložené úsilí je tak tento problém minimálně z hlediska geografické rozšířenosti ještě složitější než před 10 nebo 20 lety.

Existuje řešení?

Kritickou situaci ohledně moci drogových kartelů patrně nelze vyřešit jedním konkrétním způsobem, ale kombinací mnoha faktorů. Za jednotlivé faktory lze tedy považovat spolupráci s USA, zvýšení životní úrovně v Mexiku, legalizaci (alespoň částečnou), fungující jurisdikci a efektivní bezpečnostní složky. Pakliže se z obchodu s drogami stal opravdu společenský fenomén, nemusí bohužel stačit ani zmíněné strukturální změny. Závěrem tak lze dodat, že ačkoliv suverenitu Mexika neomezuje jiná státní moc, značnou část své „suverenity“ ztrácí vlivem moci nestátního aktéra, konkrétně drogových kartelů.

 

Autor: Bc. Marek Holaň

 

Zdroje

https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/ceny-bytu-rostou-kvuli-marihuane-colorado.A180723_103918_eko-zahranicni_are

https://plumasatomicas.com/noticias/mexico/amlo-legalizacion-drogas/

https://www.revistaciencias.unam.mx/en/203-revistas/revista-ciencias-122-123/2061-la-violencia-en-m%C3%A9xico-por-la-guerra-contra-las-drogas.html

https://www.eldiario.es/theguardian/guerra-drogas-Mexico-cumple-conseguido_0_588991414.html

https://cnnespanol.cnn.com/2019/01/31/amlo-dice-que-oficialmente-mexico-ya-no-esta-en-guerra-contra-el-narcotrafico/

http://www.securityoutlines.cz/proc-mexiko-stale-prohrava-drogovou-valku/

file:///C:/Users/U%C5%BEivatel/Documents/Downloads/AsymmetricWarefare.PDF

https://www.clarin.com/mundo/condena-cadena-perpetua-joaquin-chapo-guzman-sinaloa-despues-mexico_0_PKG6Loh9o.html

https://justiceinmexico.org/wp-content/uploads/2018/04/180411_DrugViolenceinMexico-12mb.pdf

 

Jak citovat tento text?

Holaň, Marek. Drogové kartely a uzurpace „suverenity“ Spojených států mexických [online]. E-polis.cz, 15. leden 2020. [cit. 2020-02-27]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/drogove-kartely-a-uzurpace-suverenity-spojenych-statu-mexickych.html>. ISSN 1801-1438.

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Zatím nikdo nehodnotil


Přidat komentář

Vložit komentář




Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[28. leden 2019]
Časopis hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na emailovou adresu: reda…

Kde se diskutuje?

Je nám líto, u tohoto zdroje žádné položky nebyly nalezeny :-(