Doku Umarov: Terorista a vůdce severokavkazských povstalců
5. duben 2011 Tadeáš Tesař komentářeDoku Umarov je v současnosti považován za jednu z největších hrozeb ruské národní bezpečnosti. Z obyčejného bojovníka za svobodu se postupně propracoval na pozici vůdce čečenského separatistického hnutí. Po ovládnutí čečenského separatistického hnutí se přiklonil k islámskému fundamentalismu, vyhlásil Kavkazský emirát a stal se jeho emírem. Přihlásil se k odpovědnosti za největší teroristické útoky v Rusku posledních let.
Doku Umarov: Terorista a vůdce severokavkazských povstalcůDoku Umarov je v současnosti považován za jednu z největších hrozeb ruské národní bezpečnosti. Z obyčejného bojovníka za svobodu se postupně propracoval na pozici vůdce čečenského separatistického hnutí. Po ovládnutí čečenského separatistického hnutí se přiklonil k islámskému fundamentalismu, vyhlásil Kavkazský emirát a stal se jeho emírem. Přihlásil se k odpovědnosti za největší teroristické útoky v Rusku posledních let.
Počátky čečenského konfliktu
Současné čečenské teroristické útoky mají svůj původ ve dvacet let starých událostech. Během období rozpadu SSSR vyhlásila skupina čečenských vůdců samostatnou republiku, trvající od roku 1991 do roku 1994. Problémem vyhlášení samostatné republiky bylo, že žádný stát nezávislost oficiálně neuznal. V roce 1992 odmítlo Čečensko podepsat smlouvu s Ruskou federací, na základě této smlouvy by se Čečensko stalo součástí Ruské federace. Rusko na odmítnutí Čečenska reagovalo v roce 1994, vyhlášením války s cílem ovládnout území Čečenska. Konflikt skončil v roce 1996 podepsáním mírové smlouvy[1].
V roce 1999 zahájil tehdejší ruský prezident Vladimir Putin v Čečensku vojenskou intervenci, jejímž výsledkem bylo rozložení čečenské separatistické vlády. Islámští rebelové uprchli do sousedního Dagestánu a Ingušska, odkud podnikají teroristické výpady zaměřené na citlivé ruské cíle. V současnosti představují jednu z největších hrozeb ruské národní bezpečnosti[2].
Cesta k moci
Doku Umarov, celým jménem Doku Chamátovič Umarov[3] se narodil 13. dubna 1964 v čečenském městě Kharsenoy. Vystudoval obor stavební inženýrství v Naftovém institutu v Grozném. Po dokončení studia pracoval v Rusku jako inženýr. V roce 1992 byl hledaný pro podezření z vraždy. Během války mezi Čečenskem a Ruskem se Umarov vrátil zpět do Čečenska a zapojil se do čečenských bojových akcí. Zpočátku sloužil na jihozápadní frontě. Umarov byl v bojích velmi úspěšný, jeho pověst se rychle šířila a v roce 1995 se stal velitelem speciálních sil čečenské armády. V době kdy byl mezi Čečenskem a Ruskem podepsán mír, byl Umarov zvolen brigádním generálem a vyznamenán medailemi za udatnost[4].
V čečenských separatistických volbách, které se konaly v roce 1997, zvítězil partyzánský vůdce Aslan Maschadov[5], Umarov byl jmenován ministrem bezpečnosti. Vedl ozbrojený konflikt v oblasti Gudermes mezi Čečenskými gardisty a wahhábisty[6]. Nedlouho poté byl odvolán, protože byl zapleten do série únosů[7].
Po zahájení ruské intervence do Čečenska v roce 1999 se Umarov aktivně zapojil do války v září 1999 jako polní velitel. Vedl jednotku povstalců v oblasti Pankisi Gorge[8]. V roce 2002 nahradil Isu Munayeva na postu velitele jihozápadní fronty. Organizoval mnoho útoků proti ruským jednotkám, například útok v sousední Ingušské republice, při kterém byly zabity desítky ruských vojáků[9].
V roce 2005 ruské speciální jednotky zabily Aslana Maschadova, novým vůdcem čečenské separatistické vlády byl zvolen Abdul-Khalim Sadulayev, viceprezidentem se stal Doku Umarov. Jako viceprezident, byl Doku Umarov automaticky zvolen vůdcem po Sadulayevově smrti 17. června 2006. Umarov po svém nástupu slíbil, že rozšíří konflikt i do dalších regionů Ruska, přičemž zdůraznil, že útoky čečenských rebelů se zaměří výhradně na vojenské a policejní cíle v Rusku. Dne 27. června 2006, Umarov jmenoval čečenského velitele Šamila Basajeva viceprezidentem separatistické vlády. Po smrti Basajeva v červenci 2006, byl viceprezidentem zvolen Supyan Abdullayev[10]. Ruským jednotkám se za pomoci vrtulníků a dělostřelecké palby podařilo 23. listopadu 2006 Umarova obklíčit poblíž vesnice Yandi-Katar, nacházející se na vnitřních hranicích mezi Ingušskem a Čečenskem. Podle ruských zpráv byl Umarov zraněn, ale podařilo se mu uprchnout do nedaleké Kabardino-Balkarské republiky. Umarov se zde setkal s místními islámskými militantními silami vytvořenými prezidentem Abdul-Khalim Sadulayevem. Podle ruských médií se toto setkání uskutečnilo proto, aby se obě strany dohodly na výraznější spolupráci[11].
V srpnu 2010 se objevily informace, že Doku Umarov ze zdravotních důvodů odstupuje ze své funkce a moc předává Aslambek Vadalovovi. Několik dní po této zprávě se objevilo video, ve kterém byla tato zpráva dementována s tím, že Umarov se cítí naprosto zdráv a vzhledem k situaci na Kavkaze, je naprosto nemyslitelné, aby opustil svoji funkci[12].
Z partyzána džihádistou
Dne 7. října 2007 Umarov vyhlásil nezávislý islámský stát - Kavkazský emirát. Prohlásil se emírem a vyhlásil v celé zemi právo šaría. Součástí tohoto vyhlášení bylo také provokativní volání po celosvětovém džihádu. Umarov několikrát veřejně vyjádřil solidaritu s „bratry“ v Afghánistánu, Iráku a Palestině. Prohlásil, že každý, kdo napadl muslimy, je společným nepřítelem všech muslimů. Před vyhlášením Kavkazského emirátu byl Umarov zahraničím vnímán spíše jako čečenský nacionalista, který má v plánu omezit islámské tendence v čečenském separatistickém hnutí[13].
Podle analytiků existuje několik vysvětlení pro náhlý obrat Umarova k islámskému fundemantalismu. Někteří tento krok viděli jako výsledek vlivu arabských extrémistů, bojujících na straně Čečenců proti ruským jednotkám. Podle jiných to byl zoufalý pokus, jak zachránit válku za nezávislost. Pro Umarovovy přívržence to byl de facto impuls k dalším bojům, protože se z války o nezávislost stalo něco velkolepějšího a nábožensky podloženého[14].
Teroristické aktivity
Ačkoli Umarov po svém nástupu v roce 2006 slíbil, že se útoky čečenských rebelů zaměří pouze na ruské vojenské a policejní cíle. Umarov později svůj slib dementoval, když prohlásil, že v Rusku neexistují žádní civilisté, zároveň ujistil, že kdyby v Rusku někteří civilisté byli, tak by jejich ztráty byly minimální[15].
V březnu 2008 byl Umarov obviněn z volání po pádu ruské vlády a z podněcování k etnické nenávisti. V roce 2009 nechal oživit, po pěti letech nečinnosti, prapor sebevražedných atentátníků[16], kteří provedli teroristický útok na školu v Beslanu a podíleli se na útoku na Moskevské divadlo, při kterém zahynulo přes sto rukojmích[17]. V srpnu roku 2009 stál za útoky na vodní elektrárny. V prosinci se Umarovovi stoupenci přihlásili k odpovědnosti za vykolejení Něvského expresu, který si vyžádal 27obětí[18].
V reakci na tyto události byl v lednu 2010 Kavkazský emirát Ruskem prohlášen za teroristickou organizaci. Umarov na toto prohlášení reagoval s tím, že atentátníci budou od této doby působit ve velkých ruských městech[19].
Dne 31. března 2010, přijal Umarov prostřednictvím videa odpovědnost za dva smrtící bombové útoky v moskevském metru, při kterých zahynulo více jak čtyřicet lidí a zároveň pohrozil dalšími útoky. V roce 2011 se prostřednictvím dalšího videa přihlásil k odpovědnosti za sebevražedný útok na letiště Domodědovo v Moskvě, při kterém zemřelo více než třicet obětí[20].
Od roku 2005 se několikrát objevila informace o Umarovově smrti nebo vážném zranění. V lednu 2005 bylo ohlášeno jeho zabití, při přestřelce s ruskými vojsky blízko gruzínské hranice. V březnu 2005 ruské speciální jednotky oznámily, že Umarov byl při útoku velmi vážně zraněn. V září 2005 vydalo ruské ministerstvo vnitra prohlášení, že byl nalezen hrob Doku Umarova. Všechny tyto informace byly později prohlášeny za nepravé. Poslední informace o jeho údajném zabití pochází z 29. března 2011, kdy bylo po náletu ruských vrtulníků a operaci speciálních jednotek nalezeno sedmnáct mrtvých povstalců, včetně Umarovových osobních strážců[21].
Doku Umarov je jednou z nejvýraznějších postav čečenského boje za nezávislost. Vedl mnoho úspěšných útoků proti ruským ozbrojeným silám, působícím v severokavkazské oblasti. Po svém zvolení do čela vůdce čečenské separatistické vlády plně odhalil svoji náboženskou náklonnost, když vyhlásil nezávislý islámský stát - Kavkazský emirát. V posledních letech byly pod jeho vedením páchány teroristické útoky, zaměřené proti Rusku. Nejkrvavějšími atentáty, ke kterým se Umarov přihlásil, jsou sebevražedné útoky v moskevském metru a na letišti Domodědovo. Po poslední ruské ofenzívě byl Umarov prohlášen za mrtvého, ale tato informace prozatím nebyla potvrzena. Umarova smrt by přispěla k uklidnění poměrů v Čečensku a okolních státech. Podle ruských novinářů by se zabitím Doku Umarova výrazně snížila hrozba teroristických útoků pro ruskou národní bezpečnost.
Seznam literatury a pramenů:
Barry, E. (2010): "US Declares Chechen Militant a Terrorist" . The New York Times . http://www.nytimes.com/2010/06/25/world/europe/25moscow.html. 29. 3. 2011.
Britannica. Doku Umarov. http://www.britannica.com/EBchecked/topic/1263800/Doku-Umarov. 28. 3. 2011.
Caucasian Knot. FSB: 2009 "Neva-Express" train explosion case solved. http://southdistr.eng.kavkaz-uzel.ru/articles/12708/. 28. 3. 2011.
Caucasian Knot. Russia's SC labels "Imarat Kavkaz" as terrorist organization. http://southdistr.eng.kavkaz-uzel.ru/articles/12436/. 27. 3. 2011.
CBCNews. Doku Umarov. http://www.cbc.ca/news/world/story/2011/02/09/f-russia-doku-umarov. 29. 3. 2011. Center for defense information. The Riyadus-Salikhin Reconnaissance and Sabotage Battalion of Chechen Martyrs. http://www.cdi.org/program/document.cfm?DocumentID=1330 . 28. 3. 2011.
CT24. Doku Umarov přiznal odpovědnost za útok na Domodědovo. http://www.ct24.cz/svet/114793-doku-umarov-priznal-odpovednost-za-utok-na-domodedovo. 29. 3. 2011.
CT24. Umarov byl prý zabit. http://www.ct24.cz/svet/119471-umarov-byl-pry-zabit. 29. 3. 2011.
McGregor, A. (2006): DOKKU UMAROV. THE NEXT IN LINE. http://web.archive.org/web/20060717213802/http://www.jamestown.org/publications_details.php?volume_id=416&issue_id=3576&article_id=2370638. 27. 3. 2011.
Novák, M. (2010): Rusové už znají tváře žen, které vraždily v metru. http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=664594 . 28. 3. 2011.
Smirnov, A. (2007): In the Footsteps of Dokka Umarov. Kadyrov’s Trip to Kabardino-Balkaria. http://www.jamestown.org/single/?no_cache=1&tx_ttnews[tt_news]=4173. 28. 3. 2011.
Souleimanov, E. (2005): CHECHNYA, WAHHABISM AND THE INVASION OF DAGESTAN. http://meria.idc.ac.il/journal/2005/issue4/Souleimanov%20pdf.pdf. 29. 3. 2011.
Walsh, P. N. (2006): Chechnya rebels appoint new leader after Kipling. http://www.guardian.co.uk/world/2006/jun/19/chechnya.nickpatonwalsh. 28. 3. 2011.
Odpovědný redaktor: Petr Vrchota
Odpovědná korektorka: Jana Nováková
Titulní obrázek převzat z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/81/Domodedovo_after_bombing_2011_%28flowers%29.jpg
[1] CT24. Doku Umarov přiznal odpovědnost za útok na Domodědovo. http://www.ct24.cz/svet/114793-doku-umarov-priznal-odpovednost-za-utok-na-domodedovo. 29. 3. 2011.
[2] CT24. Doku Umarov přiznal odpovědnost za útok na Domodědovo. http://www.ct24.cz/svet/114793-doku-umarov-priznal-odpovednost-za-utok-na-domodedovo. 29. 3. 2011.
[3] Je také znám pod arabským jménem Abú Dokka Usman.
[4] Britannica. Doku Umarov. http://www.britannica.com/EBchecked/topic/1263800/Doku-Umarov. 28. 3. 2011.
[5] Stal se prezidentem Čečenské republiky Ičkerija. Tato republika nebyla Ruskem uznána.
[6] Wahhábisté jsou radikální muslimové. Do Čečenska pronikli z Blízkého východu. Jejich řady jsou tvořeny nejradikálnějšími nacionalistickými bojovníky a ideologicky ztotožněnými mladíky. Souleimanov, E. (2005): CHECHNYA, WAHHABISM AND THE INVASION OF DAGESTAN. http://meria.idc.ac.il/journal/2005/issue4/Souleimanov%20pdf.pdf. 29. 3. 2011, s. 54-55.
[7] Britannica. Doku Umarov. http://www.britannica.com/EBchecked/topic/1263800/Doku-Umarov. 28. 3. 2011. [8] Pankisi Gorge je oblast nacházející se v Gruzii, hraničící s Čečenskem.
[9] Walsh, P. N. (2006): Chechnya rebels appoint new leader after Kipling. http://www.guardian.co.uk/world/2006/jun/19/chechnya.nickpatonwalsh. 28. 3. 2011.
[10] Walsh, P. N. (2006): Chechnya rebels appoint new leader after Kipling. http://www.guardian.co.uk/world/2006/jun/19/chechnya.nickpatonwalsh. 28. 3. 2011.
[11] Smirnov, A. (2007): In the Footsteps of Dokka Umarov: Kadyrov’s Trip to Kabardino-Balkaria. http://www.jamestown.org/single/?no_cache=1&tx_ttnews[tt_news]=4173. 28. 3. 2011.
[12] Barry, E. (2010): "US Declares Chechen Militant a Terrorist" . The New York Times . http://www.nytimes.com/2010/06/25/world/europe/25moscow.html. 29. 3. 2011.
[13] Novák, M. (2010): Rusové už znají tváře žen, které vraždily v metru. http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=664594 . 28. 3. 2011.
[14] CBCNews. Doku Umarov. http://www.cbc.ca/news/world/story/2011/02/09/f-russia-doku-umarov. 29. 3. 2011.
[15] Smirnov, A. (2007): In the Footsteps of Dokka Umarov: Kadyrov’s Trip to Kabardino-Balkaria. http://www.jamestown.org/single/?no_cache=1&tx_ttnews[tt_news]=4173. 28. 3. 2011.
[16] Nejčastěji je tento prapor nazýván jako The Riyadus-Salikhin. Center for defense information. The Riyadus-Salikhin Reconnaissance and Sabotage Battalion of Chechen Martyrs. http://www.cdi.org/program/document.cfm?DocumentID=1330 . 28. 3. 2011.
[17] Center for defense information. The Riyadus-Salikhin Reconnaissance and Sabotage Battalion of Chechen Martyrs. http://www.cdi.org/program/document.cfm?DocumentID=1330 . 28. 3. 2011.
[18] Caucasian Knot. FSB: 2009 "Neva-Express" train explosion case solved. http://southdistr.eng.kavkaz-uzel.ru/articles/12708/. 28. 3. 2011.
[19] Caucasian Knot. Russia's SC labels "Imarat Kavkaz" as terrorist organization. http://southdistr.eng.kavkaz-uzel.ru/articles/12436/. 27. 3. 2011.
[20] CT24. Doku Umarov přiznal odpovědnost za útok na Domodědovo. http://www.ct24.cz/svet/114793-doku-umarov-priznal-odpovednost-za-utok-na-domodedovo. 29. 3. 2011.
[21] CT24. Umarov byl prý zabit. http://www.ct24.cz/svet/119471-umarov-byl-pry-zabit. 29. 3. 2011.
Jak citovat tento text?
Tesař, Tadeáš. Doku Umarov: Terorista a vůdce severokavkazských povstalců [online]. E-polis.cz, 5. duben 2011. [cit. 2020-06-05]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/doku-umarov-terorista-a-vudce-severokavkazskych-povstalcu.html>. ISSN 1801-1438.
[Nahoru ↑]
Hodnocení
Hodnocení: 3 hvězdiček / Hodnoceno: 3x
Další články autora
Další články z rubriky
Vložit komentář
Lukáš Rázl
čtvrtek, 7. duben 201106:35
K logice toho, koho je možno považovat za "bojovníka za svobodu": Podle klasika žánru, je oním "krásným hrdinou - výlučně "náš zkurvysyn". Je Doku Umarov "náš"? Je vskutku naším "hrdinou"? Anebo přízemněji: Platí, že v případě čečenských povstalců "nepřítel (Doka?) mého nepřítele (Rusko?) je můj přítel"? I kdyby měl rohy, kopyto a živil se malými dětmi? Doku Umarov je možná "přítel" nositelů extrémních názorů jako je Petra Procházková a sen. Štětina. Pro všechny ostatní názory zakotvené kdesi v názorovém středu by mělo jít maximálně o "vůdce povstalců", který soustavně užívá teror jako základní instrument ke svým cílům. Obloukem zpět: Neznamená však takováto dlouhá definice Doky to samé, co teroristu? Byla Sentier de Luz (Světlá stezka) teroristickou organizací? Bezesporu. Proč? Protože nechtěla svůj stát vybudovat v Rusku, ale ve vzáleném a nám zcela ukradeném Peru? Lišily se z její strany mechanismy užívané v konfliktu od zde jmenovaného Doky? Z výjimkou odlišné víry zvěstované pro SdL Guzmánem a v Čečně prorokem - nikoliv.
Časy, kdy skutečně bylo možno někoho označit za čistě partyzánského vůdce skončily s Aslanem Maschadovem. Ti ostatní již tehdy a tím více dnes, nejsou nic jiného než teroristé. A to ze samé definice tohoto slova.
Napsal: Lukáš Rázl [Odpovědět]
Milan R.
úterý, 26. duben 201123:08
Každý přeci ví, že i v rámci partyzánského boje dochází k zařazení teroristických metod boje. ... Diskuze o nálepkách nic neřeší. Nálepky jako terorista a bojovník za svobodu celou situaci jen trestuhodně zjednodušují a komplikují pochopení reality (v tomto případě neobyčejně složité). Umar ve skutečnosti není ani jedním a zároveň možná obojím.
Napsal: Milan R. [Odpovědět]
Lukáš Rázl
pátek, 29. duben 201106:44
Terorismus je aktem násilí páchaného na nebojujících civilistech za účelem dosažení politických cílů.
Naopak partizánský boj je takový, který byť by se i vymykal ženevským konvencím (počínaje tím, že partyzáni jsou bez jednotných uniforem, až po to, že třeba střílejí zajatce atd.) neútočí na civilní, ale na vojenské a mocenské cíle protivníka - z důvodu svých politických cílů.
A konečně "bandité", což je v Rusku standartní označení pro čečenský odpor - útočí na všechny dostupné cíle - ovšem z důvodu nikoliv svých politických, ale ekonomických zájmů. Což je sice mimochodem na první pohled záměrně závádějící označení, čím více se však budeme snažit pochopit kavkazskou realitu pochopíme, jak jsou ekonomické zájmy v celé věci a pro její dynamičnost, významné.
Takže kdo je Doka? "Podle jejich skutků poznáte je." Strom života sice věčně zelený, ale i výše uvedené suchopárné definice nám můžou ukázat, jaký je mezi kým principielní rozdíl. A do které krabičky kdo patří. A není třeba zas až tolik zjednodušovat.
Nesouhlasím tedy s Milanem: Říci si jako Petra Procházková, že je jedno, "zda je Doku partizán či terorista", protože "je obojím a možná ani jedním", způsobuje jen umytí si rukou nad problémem. A následně třeba k tomu, že podáme ruku někomu, kdo ji má celou od krve.
Ta krev sice není naše a bolet nás to nemusí - ale budeme to my, kdo se "umaže".
Napsal: Lukáš Rázl [Odpovědět]
Milan R.
pátek, 29. duben 201120:22
Nechci říci (a neřekl jsem), že je Umarov partyzán. Chci říci, že pokud činnost, která je s tímto člověkem spojena, označíte za terorismus, dopouštíte se zjednodušení. To, co jsem napsal (totiž, že není ani jedním a zároveň možná obojím), není přeci ani omylem "umytím si rukou" nad celým problém. Au contraire, to implikuje, že realita je zvláště na Kavkaze velmi složitá a vyžaduje důkladné studium! Činnost Umarova přeci nezahrnuje pouze(!) násilí na nebojujících civilistech. Jeho činnost se v podstatné míře soustřeďuje i na vojenské a "mocenské" (otázka, co to dnes vlastně je, vše?) cíle. Strčit tyto "bandity" do jednoho pytle spolu s Baader-Meinhof-Bande je úžasně zjednodušující a připomíná to, co sám kritizujete na Procházkové (označení názoru za extrémní je často jen přízemním pokusem vyříznout ho z diskurzu, čili učinit ho irelevantním pro debatu). Totiž "umytí si rukou" nad problémem. To si mohou dovolit masová média, do důstojné debaty to však zcela jistě nepatří.
Napsal: Milan R. [Odpovědět]
Lukáš Rázl
sobota, 30. duben 201117:10
Souhlasím, kavkazská realita je složitá. Nicméně odmítnout s poukazem na ni bazální analýzu a zařazení jejích aktérů jako věc zhola nemožnou (či vašimi slovy nevhodné zjednodušení) – je nihilismus hrubého zrna.
To že někdo po většinu času vede boj proti vojenským cílům protivníka a jen „občas“ vraždí civilisty – neznamená pro jeho teroristickou podstatu vůbec nic. Ať již z hlediska teorie „spravedlivé války“, podle níž jsou civilisté vždy tabu anebo z hlediska práva. Z hlediska práva můžete být po celý život slušný člověk. Stačí však, aby jste jen jednou zabil nevinného – a budete vrahem.
Jak je to s Dokou? Doka vraždí náhodné civilisty dokonce programově (či se k jejich vraždám rád hlásí). A je tudíž nepodstatné, co dělá po většinu ostatního času. Klidně může být sběratel muších vajíček a motýlých křídel. Byť jen jednou programovou vraždou civilistů se nám však Doka apriori diskvalifikuje z krabičky „bojovníka za svobodu“ (partyzána) do postavení teroristy. Byť by svým terorem usiloval o politické cíle. To je konec konců také to, co odlišuje teroristy od obyčejných vrahů.
Tato situace je konec konců též i situací bratrů Mašínových.
Proč? Protože i válka má svá pravidla. A kdo je překročí – v závislosti na měřítku přešlapu – páchá buď teror, válečné zločiny či genocidu.
Pojmenování této prosté skutečnosti pak není rozhodně "zjednodušení" složítého světa, ale odmítnutí "vyprázdněného jazyka" ve prospěch "znovunavrácení" jeho obsahu.
Doka je teroristou uchylujícím se k banditismu stejně, jako je jím třeba soudobý FARC. Původně partyzánská podstata je potlačena ve prospěch "silnějších" jmenovatelů.
Ať už nám to voní či nikoliv...
Napsal: Lukáš Rázl [Odpovědět]
Inzerce
