Dárfúr - příčiny probíhajícího konfliktu

 13. prosinec 2010  Mgr. Květa Prokopová   komentáře

Súdán je svojí rozlohou největším státem afrického kontinentu, patří mezi země nejvíce postižené vnitřní nestabilitou a vnitropolitickými konflikty, které se pohybují až v rovině genocidy vůči určitým skupinám obyvatel. Je také zemí, kde se střetává arabský svět s tzv. „černou“ Afrikou, a při pohledu na výkonnost ekonomiky patří naopak mezi nejméně výkonné země.

Dárfúr - příčiny probíhajícího konfliktuDárfúr - příčiny probíhajícího konfliktu

Súdán je svojí rozlohou největším státem afrického kontinentu, patří mezi země nejvíce postižené vnitřní nestabilitou a vnitropolitickými konflikty, které se pohybují až v rovině genocidy vůči určitým skupinám obyvatel. Je také zemí, kde se střetává arabský svět s tzv. „černou“ Afrikou, a při pohledu na výkonnost ekonomiky patří naopak mezi nejméně výkonné země (Šlachta 2007: 180-183). V zemi je 52 % černošského obyvatelstva, 39 % tvoří Arabové, 6 % tvoří Bedžové a zbylá 3 % jsou zastoupena cizinci a dalšími minoritními skupinami obyvatel. 70 % obyvatel vyznává sunnitský islám, 5 % křesťanství[1], 25 % vyznává tradiční náboženství (CIA The World Factbook).

Počátek konfliktu v západní části Súdánu, v provincii Dárfúr, se datuje do roku 2003 (Strejčková 2008). Cílem tohoto článku není snaha provést kompletní popis probíhajícího konfliktu, ale naopak se zaměříme na možné příčiny jeho vzniku.

Vliv náboženství

Jak jsme uvedli v úvodu tohoto článku, v Súdánu je zhruba polovina obyvatel černošského původu a necelých 40 % jsou Arabové, nicméně 70 % obyvatel je muslimského vyznání, z čehož vyplývá, že islám vyznávají obyvatelé jak arabského tak i černošského původu.

Tzv. černí muslimové se de facto generují ze tří různých afrických kmenů, a to Fúrů, Zaghávů a Masalítů a z pohledu umístění v Súdánu obývají jeho západní část, tedy oblast známou jako Dárfúr, a tvoří asi 50 % obyvatel této provincie.  Zbylých 50 % obyvatel Dárfúru tvoří arabské obyvatelstvo. Obě skupiny obyvatel spojuje společné náboženství, kterým je sunnitský islám (University of Maryland).  Z toho hlediska můžeme uvažovat nad tím, že náboženství není primární příčinou tohoto konfliktu.

Etnicko-politické kořeny

Nejběžněji se na současnou situaci v Dárfúru díváme jako na konflikt s etnicko-politickými kořeny. V únoru roku 2003, kam datujeme jeho začátek, se dvě dárfúrské povstalecké skupiny, a to Súdánské osvobozenecké hnutí/armáda (SLM/A) a Hnutí za rovnost a spravedlnost (JEM), postavili proti vládě, kterou obvinily z diskriminace afrických etnik v oblasti Dárfuru a odstartovaly také systematické ozbrojené aktivity (Pecháček a Štěrba 2007).  Tyto povstalecké skupiny požadovali autonomii a sebeurčení Dárfúru stejně jako podíl na ropných výnosech, které vláda získá z její těžby v této provincii a větší ekonomická, politická a občanská práva pro černé muslimy této oblasti (University of Maryland).

Na tomto místě je dobré uvést také historické souvislosti spojené s oblastí Dárfúru, která byla až do doby, než si ji podmanil Egypt v roce 1821, nezávislou oblastí. Součástí Súdánu se stal Dárfúr až v roce 1956, kdy získal Súdán nezávislost na Velké Británii. Výše zmíněná etnika Fúrů, Zaghávů a Masalítů jsou velmi silně identifikována se svým africkým původem a pro svoji geografickou polohu se stala předmětem útlaku ze strany súdánských arabů a pro-arabské vládní politiky, která vedla ke vzniku arabských polovojenských skupin Džandžavíd (University of Maryland). Tyto milice reprezentují arabské kmeny a považují se za následníky arabských nomádů (Pecháček a Štěrba 2007).

Etnická skupina v knize Národní stát a etnický konflikt je popsána tak, že se jedná o politizované uskupení, které prosazuje v politické aréně požadavky na zajištění občanských práv, rovného statusu a příležitostí, zvýšení blahobytu a ochranu kultury svých příslušníků. Jejich politickým programem je v podstatě individuální občanská integrace do širšího politického celku (Barša a Strmiska 1999: 79).  Pokud budeme z této definice vycházet, je možné hovořit o konfliktu v Dárfúru jako o etnickém i pro to, že jedna zúčastněná strana vnímá konflikt prostřednictvím svého etnického cítění, a tak se vymezuje proti druhé straně, které naopak připisuje odlišnou etnickou identitu (Tesař 2007: 37).

Politické příčiny konfliktu můžeme identifikovat v tom, že vláda a byrokracie země jsou silně zkorumpované (například Transparency International 2010[2] ). Podle úrovně občanských svobod a politických práv lze považovat politický režim v Súdánu za velmi represivní s autoritativními prvky bránícími řešení vnitřních problémů pomocí politického dialogu (The Freedom House 2010)[3]. Dárfúr je navíc dlouhodobě marginalizovanou oblastí ze strany súdánské vlády, tzv. periferií na západě Súdánu, jejíž obyvatelé jsou zejména agro-pasteveckého původu (Záhořík 2010: 142).

Ropa a ekonomické faktory

Súdán patří i přes ekonomický růst, který země v posledních letech zaznamenala mezi nejméně rozvinuté státy světa. Ekonomický růst je spojen zejména s těžbou ropy a přicházejících zahraničních investic. Vzhledem k tomu, že export ropy tvoří 92,6 % exportu země, je ekonomika země značně závislá na vývoji cen ropy na světových trzích. Súdánskému těžebnímu průmyslu dominují zejména čínští a malajští investoři, přičemž Čína hraje v Súdánu významnou ekonomickou i politickou úlohu. Naleziště ropy jsou nejen v jižní, ale také v severní části země a v současné době existuje v zemi hustá síť ropovodů. S ohledem na odhadované zásoby ropy lze řadit Súdán mezi producenty ropy na třetí místo na africkém kontinentu za Nigérii a Angolu. Zisky z ropy jsou zejména investovány do rozvoje oblasti Chartúmu a vzdálenější regiony jsou spíše marginalizovány. Těžba ropy se tak stává jedním z důležitých zdrojů konfliktů a napětí v jednotlivých regionech země a takovýto vývoj by mohl i do budoucna způsobovat další otevřené konflikty (Záhořík 2010: 138).

Na Súdán lze z našeho pohledu aplikovat tzv. Collierovy pasti, a to konkrétně past konfliktu a past přírodních zdrojů.  Z ekonomického hlediska past konfliktu podle Colliera vykazuje tři významné ekonomické prvky: jedná se o nízký příjem, pomalý růst a závislost na vývozu primárních komodit (Collier 2007). Súdán je zemí, která vykazuje všechny tyto tři charakteristické prvky, a existuje zde úměra mezi těmito ekonomickými ukazateli a existencí konfliktů v zemi. Centrální vláda navíc preferuje při investicích prostředků oblasti centra na úkor periferních lokalit. Tato skutečnost vedla i na počátku konfliktu v Dárfúru k požadavkům povstaleckých skupin, aby byla poskytnuta pro černé muslimy této oblasti větší ekonomická práva, včetně podílu na ropných ziscích z těžby v této provincii. Past přírodních zdrojů aplikujeme na Súdán zejména s ohledem na závislost súdánské ekonomiky na jedné komoditě a tou je vývoz ropy.

Environmentální faktory

Provincie Dárfúr se nachází v západní části Súdánu na hranicích s Čadem a Středoafrickou republikou. Ráz krajiny je charakteristicky zvlněný s dominantním horským masivem Džebel Marra, který zadržuje srážkovou vodu a vytváří její zásobárnu pro jinak velmi suchou oblast. Zdroj vody je tedy vzácností a střety o něj se odehrávaly již v minulosti. Postupující polopoušť způsobuje, že arabští nomádi ze severu se postupně přesouvají k jihu a napadají černošské obyvatele (Šlachta 2007: 180-183). Také generální tajemník OSN Ban Ki-Moon považuje ekologickou krizi za jeden z klíčových kořenů konfliktu v Dárfúru, která byla částečně způsobena klimatickými změnami a postupným ubýváním dešťů v oblasti jižního Súdánu. Na základě výzkumů bylo zjištěno, že důvodem tohoto vývoje je zvyšující se teplota v Indickém oceánu, která ovlivňuje sezónní monzuny. Vysycháni subsaharské Afriky je tedy do určité míry způsobeno globálním oteplováním způsobeným lidskou činnosti. Vznik násilí v Dárfúru v období sucha tedy nebylo jen náhodou, neboť v oblasti došlo ke značnému úbytku půdy, která by poskytovala obživu pro její obyvatele (BanKi-Moon 2007).

Vysychání a úbytek úrodné půdy způsobuje nedostatek základních potravin a vody, a obyvatelé tak nejsou schopni zajistit své základní životní potřeby. Tato skutečnost je vede k migraci do lokalit, kde úrodná půda stále je a tím dochází k „boji“ o tuto půdu mezi místními a přicházejícími obyvateli. Jak jsme uvedli již v našem článku zveřejněném v roce 2008, považujeme tedy ekologické faktory spojené se změnou klimatu za jednu z důležitých příčin konfliktu v Darfúru (Strejčková 2008).

   

Závěrem

Příčiny konfliktu v súdánské provincii Dárfúr můžeme hledat nejen mezi etnickými a politickými, ale také mezi ekonomickými a environmentálními faktory, jejichž detailnější rozbor byl zpracován v předchozích odstavcích tohoto článku. Naopak náboženské příčiny jsme na základě použitých zdrojů jako možný faktor pro vznik konfliktu spíše vyloučili. S ohledem na tyto skutečnosti považujeme za klíčové pro řešení tohoto konfliktu komplexní přístup, který bude poskytovat opatření pro všechny rozhodující faktory.

 

 

PRAMENY

LITERATURA

  • Barša, Pavel a Strmiska, Maxmilián. 1999. Národní stát a etnický konflikt. Brno: CDK.
  • Collier, Paul. 2007. Miliarda nejchudších. Praha: Vyšehrad, 33-70.
  • Šlachta, Mojmír. 2007. Ohniska napětí ve světě. Praha: Kartografie Praha - Nakladatelství České geografické společnosti, 180 – 183.
  • Tesař, Filip. 2007. Etnické konflikty. Praha: Portál, 36-40.
  • Záhořík, Jan. 2010. Subsaharská Afrika a světové mocnosti v éře globalizace. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 138 – 145.

Odpovědná redaktorka: Selma Hamdi

Odpovědná korektorka: Bc. Hana Stýblová

Obrázek převzat:

 http://en.wikipedia.org/wiki/File:Save_Darfur_sign_from_New_York_.jpg


[1] Převážně v oblasti hlavního města Chartúmu a na jihu země

[2] Podle výsledků dosažených v indexu korupce za rok 2010, tzv. Corruption perceptions index 2010, zaujímá Súdán 172. místo ze 180 zemí a po Somálsku dosáhl 2. nejhorší umístění mezi zeměmi sub-saharské Afriky a patří tak mezi země s největší korupcí na světě (Transparency International 2010).

[3] V každoročním hodnocení zemí z pohledu dosahované úrovně občanských svobod a politických práv The Freedom House – lze dle výsledků za rok 2010 zaznamenat, že Súdán obdržel jedno s nejkritičtějších výsledků, který ho řadí mezi nejrepresivnější politické režimy světa (The Freedom House 2010)

Jak citovat tento text?

Prokopová, Květa. Dárfúr - příčiny probíhajícího konfliktu [online]. E-polis.cz, 13. prosinec 2010. [cit. 2017-06-25]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/darfur-priciny-probihajiciho-konfliktu.html>. ISSN 1801-1438.

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 4.2 hvězdiček / Hodnoceno: 10x


Přidat komentář

Vložit komentář

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!




Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[22. červenec 2014]
Časopis stále hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na email redakce@e-…

Kde se diskutuje?

Je nám líto, u tohoto zdroje žádné položky nebyly nalezeny :-(