Česká rozvojová spolupráce po roce 2004

 5. květen 2009  Mgr. Jana Poncarová   komentáře

Česká rozvojová spolupráce prošla v posledních desetiletích významným vývojem. Již před rokem 1989 bylo Československo poskytovatelem rozvojové i humanitární pomoci. Ta byla v době studené války zaměřena na socialistické země a řídila se zásadami Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP). Mezi státy, na něž se československá rozvojová pomoc v této době orientovala patřily například Kuba, Mongolsko, KLDR, Vietnam, Laos, Kambodža, později Angola, Afghánistán, Etiopie či Mozambik.

Česká rozvojová spolupráce po roce 2004Česká rozvojová spolupráce po roce 2004

Formování české rozvojové spolupráce

Česká rozvojová spolupráce prošla v posledních desetiletích významným vývojem. Již před rokem 1989 bylo Československo poskytovatelem rozvojov

te; i humanitární pomoci. Ta byla v době studené války zaměřena na socialistické země a řídila se zásadami Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP). Mezi státy, na něž se československá rozvojová pomoc v této době orientovala patřily například Kuba, Mongolsko, KLDR, Vietnam, Laos, Kambodža, později Angola, Afghánistán, Etiopie či Mozambik.

Po pádu železné opony v roce 1989 se změnila zahraničně politická orientace Československa. To si přirozeně začalo hledat partnery pro politickou i ekonomickou spolupráci mezi demokratickými zeměmi Evropského společenství. Během 90. let 20. století bylo prioritou Československa a později České republiky rychle a úspěšně dokončit transformační proces. V této době se sama Česká republika stala příjemcem zahraniční rozvojové pomoci. Finanční zdroje čerpala zejména z fondů Evropského společenství, od Evropské banky pro rekonstrukci a rozvoj (EBRD), od Mezinárodní banky pro rekonstrukci a rozvoj (IBRD) apod.

V roce 1995 se Česká republika stala členem Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD). Jedním ze závazků vyplývajícího z členství v OECD je pomoc chudým zemím. Ve druhé polovině 90. let 20. století se proto začíná formovat nový koncept české rozvojové spolupráce. Problémem bylo, že v této době neexistovala ujasněná strategie české rozvojové spolupráce. Ta byla díky tomu tématicky i geograficky roztříštěná.

Změna přišla se vstupem České republiky do Evropské unie v roce 2004. V tomto roce byl definován nový koncept rozvojové spolupráce ČR po vstupu do Evropské unie. K hlavním cílům české rozvojové spolupráce, definovaným v tomto konceptu, patří snížení chudoby, ekonomicko-průmyslový rozvoj, integrace partnerských zemí do světové ekonomiky, rozvoj zemědělství, podpora demokracie a lidských práv, dobrá správa věcí veřejných, vlády práva, udržitelný rozvoj či postkonfliktní rekonstrukce.

Kromě prioritních témat zahraniční rozvojové spolupráce, stanovil tento nový koncept tzv. prioritní země. Na základě tohoto kroku došlo k redukci počtu zemí, na něž se rozvojová spolupráce orientovala, snížila se geografická roztříštěnost rozvojové spolupráce a zvýšila se její efektivita. K osmi prioritním zemím patří Angola, Zambie, Vietnam, Mongolsko, Jemen, Moldávie, Bosna a Hercegovina a Srbsko a Černá Hora. Prioritní země byly vybírány nejen s ohledem na potřebnost rozvojové spolupráce ale i s přihlédnutím k dřívější spolupráci a historickým vazbám s Českou republikou.

Proč Srbsko?

Srbsko nepatří zrovna k nejchudším zemím světa a není proto na rozvojové spolupráci přímo závislé. Přesto se stalo součástí skupiny států, do nichž Česká republika směřuje svoji rozvojovou pomoc. Otázkou zůstává, zda byl výběr této země oprávněný a jestli zde Česká republika nesleduje pouze své vlastní zájmy.

Pokud totiž srovnáme HDP na hlavu za rok 2007 (podle údajů CIA World Factbook, 2008), zjistíme, že srbský HDP na hlavu je v některých případech až pětkrát vyšší než u zbývajících prioritních zemí . Z balkánských zemí, které nejsou členy EU (Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Makedonie, Srbsko, Černá Hora, Kosovo), má Srbsko druhé nejvyšší HDP na hlavu hned po Chorvatsku. Na druhou stranu je třeba podotknout, že pod národní hranicí chudoby žije 8,8 % obyvatel a země se potýká se značnými sociálními problémy.

Vazby Srbska a České republiky mají hluboké historické kořeny. Česká republika a Srbsko dlouhodobě udržují přátelské a partnerské vztahy, které se začaly intenzivně rozvíjet v 19. století a důležitého významu nabyly v meziválečném období. V rámci tzv. Malé dohody byla tehdejší Jugoslávie významným politickým a ekonomickým partnerem Československa. Tyto vztahy přetrvaly i během studené války, a to přesto, že Jugoslávie stála díky Titově roztržce se Stalinem stranou východního bloku.

Nových rozměrů nabyly vztahy mezi Českou republikou a Srbskem po roce 2000, kdy v zemi po několikaleté vládě Slobodana Miloševiče začal proces demokratizace. Vzájemné historické vazby a vtahy jsou důležitým předpokladem dlouhodobé spolupráce a v případě Srbska se bezpochyby staly významným kritériem, jenž rozhodovalo o jeho zařazení do prioritních zemí české rozvojové spolupráce.

Skutečností zůstává, že Srbsko je i přes svoji relativní vyspělost země, jež nutně potřebuje impulsy podněcující její ekonomický rozvoj. Země byla poškozena nejen dlouhodobou vládou komunistické strany a následným ekonomickým propadem v 90. letech, ale i válečným konfliktem a mezinárodní izolací.

Dalším pro, které hraje pro Srbsko je fakt, že tato země ve 20. století vždy dominovala v prostoru balkánského regionu. I dnes je její hospodářský a sociální rozvoj považován za klíčový pro další stabilizaci regionu. Tento názor zastává i Evropská unie, která zemi dlouhodobě podporuje . V současné době čerpá Srbsko finance z Nástroje předvstupní pomoci (IPA). V Srbsku působí i Evropská banka pro rekonstrukci a rozvoj (EBRD), Evropská investiční banka (EIB), Mezinárodní měnový fond (IMF), či vládní rozvojové agentury Japonska, Spojených států, Kanady, Švédska, Švýcarska či Německa.

Mimo tyto aspekty je důležité poukázat i na to, že Česká republika může později ze vzájemné dlouhodobé spolupráce, která je založena na důvěře, těžit do budoucna. Výhodnou by spolupráce byla poté, co by Srbsko vstoupilo do Evropské unie. Na jaře 2008 podepsalo Srbsko s Evropskou unií Stabilizační a asociační dohody (SAA), které ho opět o krok přiblížily západní Evropě. Otázka vstupu Srbska do EU je však spíše během na dlouhou trať. Přestože v Srbsku vyhrály v posledních parlamentních volbách proevpropsky orientované strany, země stále balancuje mezi Ruskem a EU. I z tohoto důvodu se jeví jako důležité téma do budoucna podporovat v zemi demokracii, vládu zákona a evropské demokratické principy a hodnoty.

Socioekonomická situace Srbska: témata rozvojové spolupráce

Po rozpadu Jugoslávie prošlo Srbsko bouřlivým politickým vývojem, který se podepsal na stavu jeho socioekonomické situace. Koncem 80. let 20. století se zde vlády ujal Slobodan Miloševič, jenž přeměnil komunistickou stranu Srbska na Socialistickou stranu, která se profilovala silně nacionalisticky. Jedním z důsledků Miloševičovy politiky byly události z roku 1998/1999 v Kosovu, jež vedly k intervenci mezinárodního společenství a k bombardování srbského území jednotkami NATO. Díky mezinárodnímu i domácímu nátlaku Miloševič v roce 2000 rezignoval na funkci prezidenta a za značného přičinění Demokratické opozice Srbska (DOS) byla postupně obnovována demokracie v zemi. Nově zvolená demokratická vláda začala přijímat reformní a stabilizační opatření, jejichž cílem bylo nastartovat ekonomiku. Jedním z průvodních jevů špatné socioekonomické situace počátku 90. let 20. století byla hyperinflace, která skončila v roce 1995, kdy Srbsko vedle dináru přijalo jako druhou oficiální měnu německou marku. Inflace však zůstala až do roku 2001 velmi vysoká. Podle Národní banky Srbska (NBS) byla inflace v roce 2001 kolem 93 %. Zásadní průlom ve snižování inflace přinesly další roky. V roce 2007 se inflace podle CIA World Factbook pohybovala kolem 7,3 %.

Díky stabilizačním opatřením, podpoře mezinárodních institucí i rozvojových vládních agentur a pokračující privatizaci socialistického majetku, zaznamenala srbská ekonomika v posledních letech stabilní růst. Ten můžeme pozorovat na vývoji hrubého domácího produktu (HDP), který v roce 2007 dosáhl růstu 7,5 %. Zemědělství se na HDP v tomto roce podílelo z 12,3 %, průmysl z 24,2 % a služby z 63,5 % (CIA World Factbook, 2008).

Podle informací International Labor Organization (ILO) je v Srbsku celkový počet pracovní síly odhadován na 3,45 milionů osob. Pracovní trh je v Srbsku charakteristický rigidní a vysokou nezaměstnaností, která se v roce 2007 pohybovala kolem 18,8 %. Některé údaje hovoří o nezaměstnanosti okolo 28 %. Do této statistiky jsou započítáni i zaměstnanci pracující tzv. „načerno“ (EBRD, 2007). Pokud shrneme zásadní problémy pracovního trhu v Srbsku, jedná se o existenci skryté nezaměstnanosti, nelegální pracovní činnost v rámci šedé ekonomiky, neflexibilní pracovní trh a významné regionální rozdíly v nezaměstnanosti. Vysoká nezaměstnanost souvisí s ekonomickou restrukturalizací centrálně plánovaného hospodářství. Svůj dopad na sociální podmínky v zemi měl i příliv uprchlíků během válečných konfliktů.

Národní hranice chudoby byla stanovena na 2,4 USD. V roce 2006 se pod touto hranicí pohybovalo 8,8 % obyvatel, tj. o 1,8 % méně než v roce 2002 (Serbian Government, 2008). Chudoba a nezaměstnanost v Srbsku odkazuje na nízkou koupěschopnost obyvatel. Podle statistiky GfK GeoMarketing se v hodnocení kupní síly umístilo Srbsko na 30. místě ze čtyřiceti zkoumaných evropských zemí.

Srbská vláda reflektovala socioekonomické problémy země ve strategii zaměřené na omezování chudoby, tzv. Poverty Reduction Strategy Paper. Tato strategie zohledňuje Rozvojové cíle tisíciletí přijaté OSN. Strategii lze rozdělit na tři základní obecné okruhy. Prvním je hospodářský růst spojený s vytvořením dostatečného počtu pracovních míst; druhým je prevence chudoby v souvislosti s modernizací a restrukturalizací hospodářství a třetím okruhem je přijetí takových kroků, které budou prospěšné nejchudším a nejohroženějším sociálním skupinám.

Strategie omezování chudoby počítá s přijetím dalších socioekonomických reforem a privatizací, se zvyšováním investic do infrastruktury, zavedením vlády zákona, reformami justice, decentralizací a bojem proti korupci . Ukazatelem hospodářského růstu je HDP. V roce 2003, v době přípravy Poverty Reduction Strategy Paper, byl růst HDP 2,5 %. Tato strategie si za cíl stanovila jeho stálý růst kolem 4 – 5 % ročně.

Klíčovým předpokladem dobře fungující ekonomiky je vyvinutá infrastruktura. Tento fakt přijala za svůj i srbská vláda. Jednou z jejích priorit proto je zvýšit podíl investic plynoucích do rozvoje infrastruktury, zejména pak ze strany zahraničních investorů. V roce 2006 věnovala vláda 2 % z HDP do sektoru dopravy, energetiky, vodního hospodářství a bytové výstavby.

Srbsko protínají dva významné panevropské dopravní koridory: Koridor VII na řece Dunaj a Koridor X (rychlostní silnice a železnice) spojující Salzburg v Rakousko se Soluní v Řecku. Investice do těchto dopravních spojnic přispějí nejen ke zlepšení dopravy v Srbsku, ale také zvýši jeho důležitost v oblasti mezinárodní dopravy. Podle odhadů je do výstavby nové dopravní infrastruktury v Srbsku nutné investovat asi 5 miliard EUR. Klíčovou investicí bude dokončení dvou úseků Koridoru X (Budapešť – Novi Sad – Bělehrad a Niš – Pirot – Sofie).

Pro posílení srbské ekonomiky je potřeba zvýšit investice i v oblasti energetického sektoru, jehož infrastruktura byla poškozena nejen válečným konfliktem, ale také dlouhou vládou komunistického režimu. Jako hlavní energetický zdroj je v Srbsku využíváno uhlí, dále pak ropa a zemní plyn. Přestože má Srbsko potenciál v obnovitelných zdrojích energie, jejich využití v zemi je minimální. Elektrická energie je v Srbsku vyráběna v tepelných a vodních elektrárnách. Řada z nich potřebuje revitalizovat a modernizovat. Investice začaly do oblasti výroby elektřiny téct v roce 2001 a přestože bylo díky tomu dosaženo určité stability ve výrobě elektrické energie, stále zde existují „prázdná místa“ čekající na své investory a donory. Ministerstvo těžby a energetiky definovalo několik oblastí, která jsou pro energetický sektor země klíčové. Patří mezi ně mj. revitalizace jednotek elektrárny Nikola Tesla, výstavba nových tepelných i vodních elektráren, výstavba plynovodu, ropovodu, distribuční sítě zemního plynu, otevření nových dolů, ale i modernizace a revitalizace stávajících dolů. Vybavení užívané pro výrobě elektřiny a těžbu je často zastaralé, potřebuje modernizovat a revitalizovat. Zde může Česká republika uplatnit svoji zkušenost s modernizací a revitalizací průmyslu, který byl dlouhodobě zanedbáván komunistickou vládou. Komunistické hospodaření si vyžádalo svoji daň i v oblasti životního prostředí a ekologickou zátěž představují také dosud nevyřešené problémy způsobené bombardováním.

Pokud shrneme alespoň některé základní problémy Srbska, jejichž vyřešení je klíčové pro jeho další udržitelný rozvoj, jedná se primárně o:

  • Zajištění ekonomického a průmyslového rozvoje se stabilním růstem HDP. Tento cíl mj. souvisí s modernizací a výstavbou dopravní infrastruktury; s revitalizací a výstavbou elektráren, přenosových a distribučních soustav; s modernizací stávajících a otevřením nových dolů. Mělo by se pokračovat v privatizaci socialistického majetku, podpořit vstup zahraničních investorů do země a zajistit rozvoj středního i malého podnikání.
  • Odstranění ekologických zátěží a zlepšení kvality životního prostředí. V této souvislosti je třeba věnovat pozornost odstraňování ekologických havárií způsobených bombardováním země (oblast Pančevo, Novi Sad, Bor, Kragujevac), zajistit udržitelný přístup obyvatel k pitné vodě, vystavět kanalizaci, investovat do stavby vodovodního potrubí apod.
  • Opomíjena by neměla zůstávat ani sociální a zdravotní problematika. V souvislosti s modernizací a restrukturalizací ekonomiky je třeba brát ohled na ohrožené sociální skupiny, zajistit jim možnosti školení a rekvalifikační kurzy, posílit efektivnost systému sociální ochrany a péče. Co se týká zdravotnictví je potřeba zlepšit celkovou úroveň zdraví obyvatelstva, zaměřit se na podporu zdravého životního stylu a v neposlední řadě i zkvalitnit péči o postižené občany.

Oblasti rozvojové spolupráce realizované Českou republikou v Srbsku

Při rozvojové spolupráci je důležitá nejen ochota dávat, ale také to, aby pomoc byla směřována do skutečně klíčových oblastí, které mohou pomoci najít rozvojové zemi stabilitu a rovnováhu, snížit chudobu a nastartovat ekonomiku. Výše jsme se pokusili pouze ve stručnosti popsat základní problémy Srbska, které vycházejí z jeho politické, sociální, ekonomické situace a historické zkušenosti.

Rozvojovou spolupráci mezi Českou republikou a Srbskem upravuje vládní dokument „Program rozvojové spolupráce mezi Českou republikou a Srbskem a Černou Horou na období 2006 – 2010“. V tomto dokumentu se píše, že se ČR maximálně snaží reflektovat potřeby a požadavky příjemce, stejně tak jako zohledňuje aktuální kapacity a možnosti České republiky. Pro větší efektivnost rozvojové pomoci si ČR vybrala dva srbské regiony, do nichž bude pomoc primárně směřována. Jedná se o centrální a jihovýchodní Srbsko, tedy regiony, v nichž je koncentrováno nejvyšší procento chudých obyvatel. Konkrétně se česká rozvojová spolupráce zaměřuje např. na region Šumádija, jehož centrem je Kragujevac. S tímto regionem dlouhodobě spolupracuje Jihomoravský kraj a existuje zde tedy dostatečné množství informací, vazeb a důvěry mezi oběma stranami.

Česká rozvojová pomoc byla formována v době, kdy byl ústavní vývoj Srbska a Černé Hory nejasný. Proto byl zdůrazňován primární zájem o Srbsko, jemuž je dáváno přednost před Černou Horou a Kosovem přesto, že tyto země jsou chudší.

Vládní dokument definuje pět základních sektorů rozvojové spolupráce mezi Českou republikou a Srbskem. Ekonomicko-průmyslový sektor se soustředí na spolupráci v oblasti těžby uhlí a rud, na výrobu elektrické energie, plynofikace, transferu technologií v oblasti odpadového hospodářství či zdravotní péče a na spolupráci při modernizaci průmyslu a stavebnictví. Výše jsme zdůraznili nutnost zlepšení energetického průmyslu, zejména pak oblasti výroby elektrické energie. Česká republika se orientuje na dodávky armatur, náhradních dílů a zajištění technické pomoci při opravách energetických zdrojů, stejně tak jako na modernizaci systémů vnitřní dopravy v tepelných elektrárnách. V oblasti těžby uhlí se ČR v Srbsku soustředí na zabezpečení povrchových dolů hnědého uhlí, na dosažení kontinuity těžby vybraných dolů a zvýšení technické úrovně a produktivity práce.

V sektoru dopravy se ČR rozhodla zaměřit na spolupráci v oblasti železniční dopravy. Zde by mělo dojít k modernizaci a rekonstrukci železniční sítě koridoru X. Zde se ČR připojí k dalším donorům a investorům (např. EBRD). Spolupráce by se měla dotknout i silniční infrastruktury či modernizace a ekologizace městské hromadné dopravy.

Sektor životního prostředí je důležitý pro každou postkomunistickou zemi, která se orientovala na těžký průmysl a jejíž vláda nevěnovala životnímu prostředí dostatečnou pozornost. To se týká i Srbska, jehož neutěšenou situaci v oblasti životního prostředí znásobily válečné konflikty. Česká republika, která těží ze svých nedávných zkušeností, se zde soustředí na odstraňování starých ekologických zátěží, na odpadové hospodářství, zajišťování zásobování pitnou vodou, ale neopomíjí ani důležitou ekologickou výchovu. K dalším sektorům, jímž se ČR v Srbsku věnuje a jež jsou považována za klíčová, jsou sociální a zdravotní problematika.

Kromě výše pěti zmíněných sektorů realizuje ČR v Srbsku i tzv. průřezová témata. K nim patří podpora integrace Srbska (a Černé Hory) do Evropské unie. Srbsko je považováno ze zemi, jejíž stabilita ovlivňuje celý balkánský region. Srbsko podepsalo v dubnu 2008 Stabilizační a asociační dohody (SAA) s EU a v současné době čerpá finance z IPA. Česká republika, která má nedávné zkušenosti s přijímáním předvstupních reforem, se může stát pro Srbsko v této otázce důležitým strategickým partnerem. ČR se v Srbsku soustředí i na tzv. přenos transformačních zkušeností, tj. zkušeností s transformací centrálně řízeného hospodářství k tržní ekonomice, na posilování kapacit státní správy, občanské společnosti a genderové rovnosti. Další formou spolupráce je i poskytování stipendií srbským studentům pro studium v ČR.

Vybrané projekty realizované v rámci rozvojové spolupráce v Srbsku

Pro ilustraci konkrétních aktivit české rozvojové spolupráce v Srbsku jsme vybrali několik realizovaných projektů týkajících se výše zmiňovaných sektorů, zejména ekonomicko-průmyslové oblasti, dopravní infrastruktury a životního prostředí.

Od roku 2005 do roku 2007 byl realizován projekt „Pomoc při zřízení ekologického výrobně ekonomického centra na likvidaci nebezpečných odpadů a dekontaminaci půdy s ochranou pozemních vod v lokalitě Novi Sad“. Rozpočet projektu dosáhl 29 milionů Kč. Mezi roky 2004 – 2006 byl uskutečněn projekt obnovy odpadového hospodářství ve městě Kragujevac v hodnotě 4,8 milionů Kč. Pro roky 2005 – 2007 byla připraven realizace projektu „Řešení prioritních sanačních projektů rozpracovaných organizací UNEP v Srbsku a Černé Hoře“. Z oblasti životního prostředí ještě zmiňme projekt „Sanace a rekultivace skládky komunálního odpadu Jovanovac v kraji Šumádija a její zakonzervování v rozsahu a kvalitě odpovídající evropským standardům“, který byl realizován mezi roky 2005 – 2006. Ve stejných letech byl v sektoru dopravy realizován projekt „Pomoc při organizaci městské dopravy Srbska“. V roce 2007 se pokračovalo v následujících tématech spolupráce zahájených v roce 2006: V sektoru dopravy to byla spolupráce v oblasti železniční dopravy, silniční infrastruktury a environmentálně přijatelné městské hromadné dopravy; v sektoru ekonomicko-průmyslového rozvoje se jednalo o projekty restrukturalizace sektoru těžby uhlí, transfer technologií v oblasti zdravotnické péče, obnova modernizace v sektoru energetiky včetně plynárenství, podpora modernizace průmyslu, stavebnictví a infrastruktury, ekologizace technologických průmyslových procesů. V sektoru životního prostředí v roce 2007 pokračovaly projekty zabezpečení a sanace zdrojů znečištění vybraných vodních toků, opatření vedoucí ke zvýšení využívání obnovitelných zdrojů energie a zvýšení energetické účinnosti. Opomíjeny nebyly ani regionální projekty odpadového hospodářství.

Zhodnocení rozvojové spolupráce ČR a Srbska. Korespondují projekty realizované v Srbsku se skutečnými problémy země?

Česká republika řešila před několika lety obdobné problémy jako dnes Srbsko. Ty byly spojené s přechodem od plánovaného hospodářství k tržní ekonomice a s přechodem od komunistického režimu k demokracii. Lze shrnout, že díky jejím zkušenostem je zahraniční rozvojová spolupráce v Srbsku přínosná a efektivní. Pozitivně lze hodnotit zejména projekty realizované v oblasti životního prostředí, jež v Srbsku poškodila netečnost komunistického režimu i válečné konflikty. Česká republika vnímá také potřebu Srbska nastartovat ekonomicko-průmyslový rozvoj a zohlednit zde tvorbu nových pracovních míst, jež by přispěly ke snížení nezaměstnanosti. Kladně lze hodnotit to, že se česká rozvojová pomoc zajímá o obnovu, modernizaci a výstavbu infrastruktury, jež je klíčovým předpokladem hospodářského rozvoje. V oblasti energetiky je přínosné, že zde ČR realizuje projekty zaměřené na obnovitelné zdroje energie, které jsou v zemi zatím využívány pouze minimálně.

Ačkoli se České republice podařilo ve spolupráci se srbskou stranou dobře identifikovat rozvojová témata, zůstávají zde oblasti, v nichž by ČR mohla působit silněji, především kvůli svým nedávným zkušenostem. Na mysli máme zejména podporu demokratických struktur v zemi. Přestože v Srbsku vyhrály volby demokratické proevpropsky orientované strany, země stále bojuje s konsolidací demokracie a osciluje mezi proevpropskou a proruskou orientací. Integrace Srbska do evropských struktur bude rozhodující pro stabilizaci celého regionu. Česká republika sice zahrnula integraci Srbska do EU k průřezovým tématům své rozvojové spolupráce v této zemi, ale podle našeho názoru by mu měla být věnována větší pozornost při realizaci konkrétních projektů.


Poznámky pod čarou

HDP na hlavu jednotlivých prioritních zemí: Angola: 7800 USD; Bosna a Hercegovina: 6100 USD; Jemen: 2500 USD; Moldávie: 2300 USD; Mongolsko: 2900 USD, Vietnam: 2600 USD; Zambie: 1400 USD; Srbsko: 10400 USD. Pro srovnání, podle údajů CIA World Factbook byl HDP na hlavu v roce 2007 v ČR 24500 USD.

Od roku 1991 do roku 2002 dosáhla celková výše financí z Evropské unie plynoucích do Srbska a Černé Hory téměř 3 miliardy Eur.

DOS byla aliancí politických stran, které se spojily, aby společnými silami přispěly k obnovení demokracie v zemi.

S korupcí je možné se v Srbsku setkat takřka na všech úrovních a v různém rozsahu. Společnost si na korupční chování navykla převážně během Miloševičovy vlády. Zásadním impulsem pro rázné kroky vlády v oblasti boje proti organizovanému zločinu a korupci byl atentát na někdejšího premiéra Zorana Džindžiče v roce 2003. Přestože se vláda snaží posilovat institucionální a právní mechanismy, které by přispěly ke snížení organizovaného zločinu a korupce v zemi, ne vždy se jí to daří a ne vždy postupuje dostatečně důsledně.

Použité zdroje a literatura

  1. CIA World Factbook 2008. CIA.
  2. CEB: http://www.coebank.org/
  3. CEVES (Center for Advanced Economic Studies): 2007. Energy Sector Issues and Poverty in Serbia. Belgrade, 19 June 2007.
  4. EARS: http://www.aers.org.yu/
  5. EBRD: http://www.ebrd.com/
  6. EBRD: 2008. Serbia. Country Factsheet.
  7. EBRD: 2007. Strategy for Serbia. Document of the European Bank for Reconstruction and Development.
  8. Economy.co :http://www.economy.co.yu
  9. Energy Law. No. 84/2004 of July 24, 2004.
  10. EPS: 2007. Electric Power Industry in Serbia 2007.
  11. EPS: http://www.eps.co.yu/
  12. Euractive: http://www.euractiv.cz/
  13. Freedom House: 2008. Serbia. Freedom House.
  14. Mazurek, M.: 2007. Banking Market in Serbia 2007 – CEE Banking Series. May 2007.
  15. Ministerstvo financí Srbska: 2008. Bulletin Public Finance. June 2008. Belgrad, August 2008.
  16. Ministerstvo těžby a energetiky Srbska: 2008. Serbia. Renewable Energy Sources. Republic of Serbia – Ministry of Mining and Energy. May 2008.
  17. Ministerstvo těžby a energetiky: 2005. Energy Sector Development Strategy of the Republic of Serbia by 2015. Belgrad, May 2005.
  18. Ministerstvo zahraničních věcí ČR: www.mzv.cz
  19. NBS: http://www.nbs.yu/export/internet/english/
  20. NIS: http://www.nis.yu/SRlat/footer.php
  21. PRSP: http://www.prsp.sr.gov.yu/engleski/kolikoje.jsp
  22. Savković, M.: 2007. Is Serbia Energy Secure? Western Balkans Security Observer – English Edition, issue: 4/2007, pages: 30-35. Přístupné z  ;www.ceeol.com.
  23. Sesmic Activity on the Territory of Serbia – Overview of Relevant Data. First Workshop for the NATO Science for Peace Project. November 2007, Lubljana, Slovenia
  24. Southeast European Times: http://www.setimes.com/
  25. UN: http://www.un.org
  26. UNODC: 2008. Crime and Its Impact on the Balkans and Affected Countries. UNDOC. March 2008.
  27. U. S. Commercial Service: http://www.buyusa.gov/
  28. U. S. Commercial Service: 2007. Serbia Investment Climate. Přístupné z  ;www.buyusa.gov.
  29. Velvyslanectví České republiky v Bělehradě: 2008. Hlavní makroekonomické trendy v Srbsku. Přístupné z: http://www.mzv.cz/wwwo/default.asp?id=58188& ; ido=22111&idj=1&amb=15&ParentIDO=918
  30. Weeklystandard: http://www.weeklystandard.com/
  31. World Bank: 2008. Doing Business. Serbia 2009. World Bank.
  32. World Bank: http://www.worldbank.org
  33. WTO: http://www.wto.org/english/

Tento článek byl již publikován na serveru rozvojovka.cz

Titulní obrázek převzat z: http://www.sxc.hu/photo/1005479

Jak citovat tento text?

Poncarová, Jana. Česká rozvojová spolupráce po roce 2004 [online]. E-polis.cz, 5. květen 2009. [cit. 2017-11-20]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/ceska-rozvojova-spoluprace-po-roce-2004.html>. ISSN 1801-1438.

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 3.86 hvězdiček / Hodnoceno: 7x


Přidat komentář

Vložit komentář

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!




Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[22. červenec 2014]
Časopis stále hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na email redakce@e-…

Kde se diskutuje?

Je nám líto, u tohoto zdroje žádné položky nebyly nalezeny :-(