Zpráva z konference o globální bezpečnosti

 15. duben 2010  Kolektiv autorů   komentáře

V pátek 9. dubna se konala druhá výroční studentská konference, pořádaná Centrem bezpečnostních studií pražské Metropolitní univerzity (MUP) spolu s brněnským Centrem pro bezpečnostní a strategická studia (CBSS). Tématem této akce byla globální bezpečnost v Obamově éře a my vám o ní přinášíme krátkou reportáž.

Zpráva z konference o globální bezpečnostiZpráva z konference o globální bezpečnosti

V pátek 9. dubna se konala druhá výroční studentská konference, pořádaná Centrem bezpečnostních studií pražské Metropolitní univerzity (MUP) spolu s brněnským Centrem pro bezpečnostní a strategická studia (CBSS). Tématem této akce byla globální bezpečnost v Obamově éře a my vám o ní přinášíme krátkou reportáž.

Po slavnostním zahájení, kde měl proslov rektor MUP prof. Michal Klíma, doc. Oldřich Bureš a doc. Miroslav Mareš, mohla konference začít. První panel, jehož tématem byl terorismus ve světě, moderoval doc. Miroslav Mareš – expert na extremismus a politické násilí. Po krátkém uvítání doc. Marešem se ujal slova Lukáš Hána z VŠE se svou prezentací s názvem Hamás a média jako zbraň v rukou teroristů. V ní poukázal na způsob, jakým mohou teroristé využít zpravodajství ke svým cílům. Jako příklad uvedl skutečnost, že čím brutálnější čin teroristé vykonají, tím je větší šance, že jim média budou věnovat pozornost. Teroristé se proto snaží, aby každá jejich akce způsobila co největší pohromu, čímž si zajistí zájem médií a veřejnosti. Teroristický čin je tedy forma komunikace, kdy útočníci usilují o vyvolání reakce ze strany určité skupiny či více skupin.

Druhým panelistou byl Josef Kraus z Masarykovy univerzity (MU). Ten ve svém příspěvku Íránská podpora – hrozba nebo mýtus, upozorňoval na démonizaci Íránu, která je stejně scestná jako jeho glorifikace. V krátkém historickém exkurzu se zaměřil zejména na Izrael, jehož média čerpala informace ze zpráv tajné služby, což velmi přispělo ke zkreslenému pohledu na Írán. Na závěr své prezentace se zabýval lobbyistickými skupinami a jejich vzájemnou provázaností.

Jako třetí vystoupila Jana Urbanovská z MU. Ta představila svou práci zkoumající vliv teroristických útoků z 11. září 2001 na mírové operace OSN. Upozornila na omezenou roli mezinárodní organizace, kdy se OSN vždy vyhýbala riskantním akcím a spíše se snažila o prevenci útoků a budování míru ve slabých státech, kde vzniká podhoubí pro vznik teroristických skupin. Podle Urbanovské po 11. září narostl počet členů mezinárodních organizací a zároveň se trochu změnil postoj USA k těmto organizacím ve smyslu uznání jejich užitečnosti. Podpora USA mezinárodním organizacím je však příležitostná a selektivní.

Posledním řečníkem byl Zdeněk Řízek z Univerzity Pardubice, jehož příspěvek se týkal demokracie a terorismu v moderních dějinách. Řízek poukázal s odkazem na historii na fakt, že demokracie bez terorismu existovat může, avšak terorismus bez demokracie ne. Podle něj musí být přesně vymezeny prvky demokracie a ty se musí dodržovat, aby nedošlo k terorismu.

Na závěr prvního panelu se uskutečnila diskuze, kde se např. jistý student ptal Urbanové, zda existuje nějaká mezinárodní organizace, která bojuje proti terorismu. Urbanová mu odpověděla, že se nejedná přímo o boj s terorismem, ale podchycení faktorů ve slabých státech, které mohou vést ke vzniku teroristických skupin.

V pořadí třetí panel moderoval Tomáš Šmíd z centra pro bezpečnostní a strategická studia MUP. Panelu se zúčastnil Jan Smetana z Metropolitní univerzity v Praze se svým tématem „Afghánistán: Od války k míru“, Michal Onderčko z Asociace pro mezinárodní otázky s vystoupením nesoucím název „Právo na sebeobranu a neštátni aktéri v svetovej politike“ a jako poslední Vendula Nedvědická z Ústavu mezinárodních vztahů s přednáškou zabývající se soukromými vojenskými společnostmi působícími v Iráku a Afghánistánu.

První vystupující posluchače nejprve seznámil s geografickými dispozicemi Afghánistánu. Následně přešel k historickému vývoji Afghánistánu. Smetana neopomenul zmínit ani strukturu obyvatelstva a velký význam kmenové příslušnosti, která je v Afghánistánu mnohem významnější, než víra. Závěr se nesl v duchu  prognóz. Smetana se například domnívá, že samotná vojenská intervence problém Afghánistánu nemůže vyřešit. PRT (provinční rekonstrukční týmy) mají pro svou působnost nedostatek financí a postrádají lepší vzájemnou kooperaci a koordinaci. Snahy o zapojení místní samosprávy také v teorii znějí hezky, ale v realitě extrémní korupce se zase tak ideální nezdají. Nejlepším řešením v dlouhodobém horizontu by mělo být spojení všech těchto aspektů. To by mělo vést spolu s výchovou zdejší společnosti ke stabilnímu státu s funkční centrální vládou.

Druhý panelista do tématu vnesl právní pohled. Jediným neduhem jeho vystoupení byla neuvěřitelná rychlost, jakou posluchačům sděloval informace.  Jeho výstup se zabýval především interpretací části charty OSN a právem na sebeobranu. Nejprve zmínil původ práva na sebeobranu a poté specifika takzvaných „nových válek“. Popsal model vedení válek nestátními aktéry a rozdíl mezi vojákem a civilistou. Též jsme se dozvěděli o posunu ve vnímání práva na obranu po 11. září. Před těmito teroristickými útoky byl stát vnímán jako hlavní (ne-li jediný) aktér. Rada bezpečnosti svou rezolucí ale de facto uznala, že obrana může být vedena i proti nestátnímu aktérovi (v tomto případě Al Kajdě).

Poslední vystupující si připravila dobře zpracovanou prezentaci zabývající se soukromými vojenskými společnostmi (dále jen SVS).  Nedvědická nastínila definici SVS, jak fungují a co mohou v současné době klientům nabídnout. Uvedla i některé konkrétní SVS, nastínila historii působení SVS a v poslední části své prezentace se pak zaměřila na klady a zápory působení současných SVS. Zajímavostí je, že to, co se na první pohled zdá jako výhoda, se dá velmi snadno negovat. Z kladů lze uvézt například flexibilitu SVS či „nízkou cenu“, způsobenou soutěží mezi jednotlivými SVS. Mezi negativa patří například neprůhlednost zakázek, která se pojí s následným zdražováním původních cen a velmi malá kontrola nad SVS.

Po skončení panelu se otevřel prostor pro kladení dotazů a poznámek z řad posluchačů. Zazněla celá řada dotazů nejen od studentů, ale i od lektorů. Za všechny vyberu dotaz kolegyně Chaláňové. Ta se ptala, zda se dá ve spojitosti s Afghánistánem mluvit o jednotném státu. Odpovědi se ujal Jan Smetana. V podstatě zopakoval svou domněnku, že integrovat jednotlivé kmeny a vytvořit povědomí jednotného státu je možné, ale bude to běh na dlouhou trať.

Ve čtvrtém panelu se studenti zabývali tématem Íránu a Iráku. Moderátorem byl Ondřej Beránek z MUP, který nejdříve představil panelisty a poté jim předal slovo. Jako první vystoupil Aleš Veselý z VŠE, jehož tématem byl Předvečer operace Irácká svoboda. Hovořil zejména o tom, proč je tato intervence nejkontroverznější po konci Studené války a zmiňoval se o vzniku pojmu preventivní válka, příčinách vzniku této operace a co jí předcházelo.

Dalším přispěvatelem byl Michael Murad z MU. Jeho prezentace nesla název Irák a migrace v kontextu událostí po roce 2003. V ní se věnoval vlivu politické situace na migraci a státy, kam proudí největší vlna migrantů z Iráku. Svůj projev zároveň oživil promítáním fotografií a grafů, které sloužily jako názorná dokumentace jeho projevu.

Posledním panelistou byl Miroslav Kalous z MU, který divákům představil svou práci s názvem Íránský jaderný program aneb jak se naučit nedělat si starosti a žít dál s bombou. Zabýval se zejména analýzou rizika případného uskutečnění jaderného programu a možnými řešeními této situace. Jeho příspěvek byl narozdíl od ostatních hypotetický a divákům představil mimo jiné i alternativní stanoviska k této otázce.

Poté byl vymezen prostor pro diskuzi, ve které měli diváci možnost položit přednášejícím dotazy. Nejvíce otázek bylo namířených na Miroslava Kalouse, kdy nejzajímavější otázku položil jistý student, jehož zajímalo, zda je Kalousem navrhovaná politika nicnedělání reálná. Dostalo se mu odpovědi, že Kalous nevěří Obamově politice a poukázal na problémy s Čínou. Dodal, že politika nicnedělání je špatná, ale někdy je lepší, pokud existuje ještě horší varianta. Podle něj Obama nakonec skončí u sankcí, a tak jediná možnost je vnitřní změna režimu.

Ve 13:30 odstartoval 6. panel s názvem Čína a mezinárodní bezpečnost. Předsedající doktorka Petra Andělová uvedla tři příspěvky studentů a poté konferenci odstartovala. Kdo čekal pod názvem Čínská piratela - pirátství v oblasti práv z duševního vlastnictví v Číně diskuzi na téma Číny a jejího velmocenského potenciálu, důvody, které Čínu vedou k padělatelství a ne k rozvoji vlastních nových technologií nebo problém levných pracovních sil a jejich podmínek při práci, byl zklamán. Studentka doktorandského studia Metropolitní univerzity Praha Iveta Hebltová chtěla svou prezentací představit zajímavý problém ekonomického vzestupu Číny, vybudovaného na neoprávněném parazitování na výrobcích ze západu navzdory znečišťování prostředí, sociálních nepokojů a dampingu. To vše ale pouze shrnula pod tzv. „asijskou tvář globalizace“ a poté zbytek času věnovala rozboru porušování duševního vlastnictví, pirátství, rozdílu mezi padělkem a napodobeninou, ale přímo k Číně se už nevrátila.

Druhý přednášející, student Masarykovy univerzity Michal Mádl, si zvolil téma Rostoucí čínská vojenská moc v globálně bezpečnostním kontextu. Jako hlavní důvody masivního financování čínské armády (jež je pravděpodobně 3x větší, než Čína oficiálně uvádí) a její modernizace uvedl sociální problémy. Pro ekonomický rozvoj je nutné zajištění stability státu a přístupu ke zdrojům. Zajišťováni zdrojů pro Čínu přináší obrovské potíže, neboť je závislá na dovozu z okolních států. „Spory s Tchaj-wanem, Indií, Japonskem způsobují permanentní napětí a podpora Íránu a KLDR je pro Čínu důležitá ze strategických důvodů, uvedl Mádl. Konkrétní kroky Číny jsou vidět ve snaze o modernizaci a produkci vlastních typů letadel J-10, letadlových lodí, schopných operovat na dlouhé vzdálenosti a přípravě akceschopné pozemní síly. Michal Mádl zdůraznil i sofistikovanou čínskou kyber špionáž a jako řešení sporu uvedl uznání Číny coby regionální velmoci a nekompromisní vystupování proti náznakům agresivního chování.

Na otázku, představuje-li Čína jako nový aktér ve Střední Asii ohrožení energetické bezpečnosti EU, odpověděla studentka univerzity Palackého v Olomouci Dobromila Pospíšilová ve svém příspěvku záporně, neboť poptávka EU po Ruském plynu momentálně klesá. Obrátí-li se to po odeznění ekonomické krize, Rusko bude schopné poptávku plynu pokrývat z naleziště v Jamalu, které z tohoto důvodu nyní připravuje. Navíc Čínu nebere jako rovného partnera nebo soupeře v dodávkách plynu do Evropy. Rusko bylo totiž do dubna 2009 dominantním odběratelem turkmenského plynu. Od roku 2010 však ztrácí svou dominanci a výhodu nakupování levného plynu, protože Turkmenistán rozšířil svůj ropovod do Číny a Íránu.

Celkově se dá říci, že dobře zvolené téma, jež je zároveň aktuální, velkou měrou přispělo k úspěšnosti konference, což dokazuje velký zájem veřejnosti. Drtivá většina diváků se skládala z vysokoškolských studentů, přičemž jejich zájem se projevil hlavně při diskuzi, kdy se musel, pro velký počet dotazů a připomínek, celý panel protahovat. To se však nijak negativně neprojevilo na kvalitě celé akce, jež byla díky pořadatelům dobře zorganizovaná a jistě pro mnoho studentů přínosná.

Kolektiv autorů:

Selma Hamdi: hamdi@e-polis.cz

Josef Holík: josefholik@gmail.com

Veronika Viktorová: unkaw@seznam.cz

Odpovědný redaktor: Bc. Ondřej Stulík

Odpovědná korektorka: Bc. Berenika Bořecká

Jak citovat tento text?

autorů, Kolektiv. Zpráva z konference o globální bezpečnosti [online]. E-polis.cz, 15. duben 2010. [cit. 2017-03-30]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/zprava-z-konference-o-globalni-bezpecnosti.html>. ISSN 1801-1438.

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 4.25 hvězdiček / Hodnoceno: 4x


Přidat komentář

Vložit komentář

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!




Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[22. červenec 2014]
Časopis stále hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na email redakce@e-…

Kde se diskutuje?

Je nám líto, u tohoto zdroje žádné položky nebyly nalezeny :-(