Vztah EU a Běloruska

20. únor 2007 Vanda Seidelová komentáře

Evropská unie navázala kontakt s Běloruskem hned po jeho osamostatnění v roce 1991. Avšak tyto optimisticky se vyvíjející dialogy umlkly po nástupu prezidenta Lukašenka v roce 1994. Obě strany se ještě snažily vyjednat partnerství (Partership and Co-operation Agreement - PCA) o rok později, to však nikdy nezačalo fungovat.

Ráda bych Vám nyní stručně představila vztahy Evropské unie a Bělorusku. Nejprve nutno zmínit, že vztahy EU-Bělorusko jsou velmi sinusoidní. Někdy to skutečně vypadá, že se schyluje k výhodným bilaterálním dohodám, jindy stojí komunikace na bodu mrazu.

Po poněkud kontroverzních parlamentních volbách v Bělorusku v roce 2000 byla iniciována tzv. trojka složená ze zástupců Evropského parlamentu, OBSE (the Organization for Security and Cooperation in Europe) a Rady Evropy. Ta se stala nástrojem nátlaku na běloruské demokratizační reformy. Bohužel, ani tlak trojky na Bělorusko v otázce regulérnosti voleb nepomohl k výraznějším pokrokům a tak i prezidentské volby v roce 2001 nemohly být mezinárodním společenstvím uznány jako legitimní.

Následně vznikla skupina AMG (OSCE Assistant and Monitoring Group) s cílem pomoci běloruským úřadům s dodržováním závazků ke společenským hodnotám, včetně demokracie, respektu k lidským právům, včetně práv menšin, obnovení nezávislých médií atd.

Za posledních několik let však nemůžeme pozorovat větší snahy běloruské vlády o splnění těchto podmínek, jelikož silná západní kritika politického vývoje v Bělorusku od r.1996 a následujícím omezení spolupráce a diplomatických vztahů ještě posílila Lukašenkovy protizápadní postoje a odolnost vůči tlaku EU. Také odsoudil EU za vměšování se do vnitřních záležitostí Běloruska.

Vztahy EU a Běloruska jsou v přímém rozporu s jeho jižními sousedy – Ukrajinou a Moldavskem. Jejich vedení projevila jisté snahy upřednostňovat proevropskou politiku, zatímco Bělorusko se velmi silně orientuje na Rusko.

Potom se tedy musíme zeptat, proč EU zůstává i přes Lukašenkův zřejmý nezájem a ignoraci oddaná myšlence spojení s Běloruskem? Odpověď je vcelku pochopitelná. S proniknutím na běloruský trh by EU zároveň vnikla na trh ruský, což by byl zlatý důl pro evropskou ekonomiku. Otázkou jenom zůstává, jestli by v případě běloruského ústupku vůči EU Rusko zachovalo tak kladné vztahy s Běloruskem. Pravděpodobně ne a právě toho si je Bělorusko vědomo.

Jaký je tedy závěr? Co přineslo čtrnáctileté vyjednávání mezi EU a Běloruskem? Vznikly organizace, kterým se běloruské vedení za zády vysmívá, mise, na které běloruská vláda nebere zřetel a byly sepsány podmínky pro možnou spolupráci, které však Bělorusko neplní. Co z toho tedy vyplývá? Nedá se očekávat, že by se během následujících let Bělorusko přeorientovalo na Evropu. Prioritou pro něj zůstává Ruská federace. Když však EU nabídne finanční prostředky na realizaci nějakého projektu, ani prezident Lukašenko se nebude nikterak bránit…

Jak citovat tento text?

Seidelová, Vanda. Vztah EU a Běloruska [online]. E-polis.cz, 20. únor 2007. [cit. 2024-04-16]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/vztah-eu-a-beloruska.html>. ISSN 1801-1438.