Společenskovědní časopis

„V restart mezi NATO a Ruskem jsem nevěřil“, rozhovor s Igorem Lukešem

15. červen 2012 Jakub Janda komentáře

Americký historik českého původu a honorární konzul České republiky v Bostonu. Působí jako profesor historie a mezinárodních vztahů na Boston University se zaměřením na historii a politiku střední a východní Evropy a současného Ruska. Je také členem Vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů Rozhovor s politologem Bostonské univerzity Igorem Lukešem o posledních ruských volbách, o enormních vnitrostátních dluzích, o plynovodu NordStream a ruské radarové stanici v Kaliningradu.

„V restart mezi NATO a Ruskem jsem nevěřil“, rozhovor s Igorem Lukešem

Rozhovor s politologem Bostonské univerzity Igorem Lukešem o posledních ruských volbách, o enormních vnitrostátních dluzích, o plynovodu NordStream a ruské radarové stanici v Kaliningradu.

Jaký je Váš názor na dění v Rusku po parlamentních volbách?

Dříve bylo dění v Sovětském svazu tajemné a nerozuměli mu ani samotní „kremlologové“. Soudobé Rusko je jiné, zbavené komunistického a utopistického fanatismu. Dnešní politická elita nemá žádnou formuli politiky, kterou by byla schopná předložit, má však zavilost na jmění a moci. I když někteří nostalgicky vzpomínají na starý režim sovětského impéria, většina z nich si rychle zvykla na své luxusní residence v Londýně (přezdívaný Londongrad), oblečení z Milána, a luxusní vozy z Německa.

A co předvolební výměna mezi premiérem Putinem a prezidentem Medvědem?

Je to porušení fundamentálních demokratických principů.

Putin nazývá svůj režim autoritativní demokracií. Když se podíváme do historie – ruské vlády často upřednostňovaly sílu a moc před popularitu mezi lidmi. Je tedy nynější vládce Kremlu pouze pokračování tohoto trendu?

Kdykoliv se před slovem demokracie objeví přídavné jméno, musíme být ostražití: vzpomeňme na lidové demokracie. Jugoslávský král Alexandr nazval v roce 1929 svoji vlastní diktaturu „řízenou demokracií“. Rozpad země, který následoval v roce 1941, a pozdější dezintegrace v 90. letech, by měly být pro příznivce Putinovy autoritativní demokracie mementem. Ale zpět k Vaší otázce, zdráhám se mluvit o státech deterministickým způsobem. Nic není předurčeno. V české historii jen málo ukazatelů naznačovalo vzestup demokracie v meziválečném období. A kdo by mohl předvídat, že Češi, kteří milovali Masaryka, budou po roce 1948 praktikovat veřejná líčení, mučení a popravy politických vězňů? Kdo by mohl předpokládat, že Čína, která světu přinesla „kulturní revoluci“, bude jeden den žít v mrakodrapech a vlastnit americký státní dluh? Proto jsem přesvědčen, že žádná země není předurčena žít v jednom režimu navždy. Podívejme se na nacistické Německo. Já naprosto věřím, že Rusko může dosáhnout změny.

Nejasnosti ohledně výsledků v parlamentních volbách vyvolaly v Moskvě první masový protest od pádu Sovětského svazu v roce 1991. Někteří komentátoři to přirovnávají k arabskému jaru. Myslíte si, že nepokoje mají nynější ruské vládce znepokojovat?

V roce 1998 stát dlužil na mzdách více než 10 miliard dolarů. Dotčeno bylo 70 % všech zaměstnanců. Někteří horníci, učitelé, těžaři a policisté neměli dostatek peněz ani na nákup jídla. I přesto nebyly žádné nepokoje. Nebyl to však příznak stability v Rusku. Šlo o symptom státní klinické smrti. Proto jsem byl velice potěšen, když se moskevské ulice i ulice jiných měst v Rusku, zaplnily protestujícími. Je to důkaz moci ruské občanské společnosti. Putinův režim má zjevně z takovéto výzvy obavy.

Nový americký velvyslanec působící v Moskvě, Michael McFaul, byl v úřadu jen dva dny, když ho státní televize osočila z proti-státních revolučních kroků. Podle názoru televizní stanice to byl návrat do 18. století, kdy účast velvyslanců na konspiraci či spiknutí byly běžné. Dle mého názoru je to nesmysl. Jde o příznak paniky uvnitř Putinovy strany.

Barack Obama přišel do Bílého domu s plánem na restart vztahů s Ruskem. V roce 2010 podepsal s prezidentem Medveděvem bilaterální dohodu New Start o jaderném ozbrojení. Někteří tvrdí, že smlouva poskytuje Rusku značné výhody a byla štědrým gestem. Jak se rusko-americké vztahy vyvíjejí po třech letech Obamovy vlády?

To se říká? A kdo to říká? Spojené státy nemají ve zvyku podepisovat smlouvy, které pro ně nejsou výhodné. Byl by to zločin, kdyby vyjednavači přijali smlouvu, která je výhodná unilaterálně, tedy pouze pro jednu stranu. Žádný prezident by takovou smlouvu nemohl ratifikovat. New Start přijal Senát 71 hlasy pro a 26 proti, podpořilo ho i 13 republikánů. To mluví samo za sebe. Myslím si, že bychom měli upustit od dojmu, že smlouva byla štědrým krokem vůči Rusku. Jednalo se o domluvu mezi oběma zeměmi. Zjednodušila správu nukleárního arzenálu obou zemí a poskytla možnost kontrolovat jaderné odzbrojení. Tím se snížilo riziko, které by mohlo vyústit v katastrofální omyl.

Mohl byste zhodnotit ruskou politiku vůči Kyjevu v návaznosti na Oranžovou revoluci?

Rusko ve spojení s Ukrajinou a Běloruskem jsou důležitou světovou mocností. Rusko, jako samostatný článek není o moc důležitější než Španělsko. Toto jsou důvody, proč je ruská elita odhodlaná udržovat silná pouta s Kyjevem. Problémem jsou pouze západní (katoličtí) Ukrajinci, kteří k možnosti tohoto de facto společenství s Ruskem nejsou příliš nakloněni, zatímco východní (ortodoxní) část země spojenectví podporuje. Ukrajinci se musí, bez zasahování ostatních zemí, rozhodnout kde chtějí být - jestli v Evropě, nebo v Rusku. Jejich odpověď bude mít vážné důsledky na celkové rozložení sil.

Do jaké míry ovlivňuje ruská energetická politika členské státy v Evropské unii? Jaký je Váš názor na Nordstream – plynovod vedoucí přes Rusko a Německo?

Naplno rozumím pochybnostem Švédska a Finska ohledně kabelů z optických vláken připojených k plynovodu, které by případně mohly být použity k podvodní špionáži. Navíc je tu argument, že by ruské námořnictvo mohlo proplouvat exklusivní ekonomickou zónou pod záminkou ochrany plynovodu. Já takovéto obavy nesdílím. Pokud plynovod nebude procházet Ukrajinou a Běloruskem, budou dodávky energie do Evropy spolehlivější. Nordstream dovolí Německu odchod od jaderné energie a blíže sváže Rusko se západní ekonomickou strukturou, čímž se zvýší ruská závislost na příjmu z tvrdé měny. Pravda, pokud v Rusku nastane krize mohla by bezprostředně ohrozit evropské ekonomiky, ale jak by Rusko bez takového příjmu přežilo?

Součástí restartu bylo i pozvání Ruska k protibalistickému raketovému systému NATO. Žádná reálná spolupráce zatím neexistuje. Místo toho Rusko na základně v Kaliningradu spustilo novou radarovou základnu a prohlašuje, že přestěhuje svůj jaderný arsenál k polské hranici. Jaký je Váš názor na napětí a kolísající vztahy mezi Ruskem a Západem v této otázce?

Nikdy jsem nevěřil možnosti vojenské spolupráce mezi NATO a Ruskem. Rusko si může postavit svou výzbroj kamkoliv, ale bude to nejspíš zbytečné. Nemá Polsko v Moragu umístěny rakety Patriot ze Spojených států? V tomto případě je ruská radarová stanice v Kaliningradu očekávanou odezvou.

Prof. PhDr. Igor Lukeš, Ph.D. je americký historik českého původu a honorární konzul České republiky v Bostonu. Působí jako profesor historie a mezinárodních vztahů na Boston University se zaměřením na historii a politiku střední a východní Evropy a současného Ruska. Je také členem Vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů.

Odpovědný redaktor: Petr Vrchota

Text neprošel jazykovou korekturou

Titulní obrázek převzat z: http://zpravy.idnes.cz/profesor-lukes-ceske-tazeni-proti-politicke-korektnosti-se-kona-tricet-let-po-funuse-g4c-/kavarna.aspx?c=A111205_153528_fotografove-mfdnes_chu

Jak citovat tento text?

Janda, Jakub. „V restart mezi NATO a Ruskem jsem nevěřil“, rozhovor s Igorem Lukešem [online]. E-polis.cz, 15. červen 2012. [cit. 2024-04-19]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/v-restart-mezi-nato-a-ruskem-jsem-neveril-rozhovor-s-igorem-lukesem.html>. ISSN 1801-1438.