S hrozbou terorismu se musíme naučit žít

 28. duben 2016  Soňa Krpálková   komentáře

Příčinou terorismu jsou nezodpovědné zásahy Západu. Tvrdí to bezpečnostní expert Andor Šándor. V rozhovoru pro e-Polis.cz ale promluvil i o ruských špionech v Evropě nebo o hrozbě, kterou by přineslo odstranění vízové povinnosti pro Turecko.

Zdroj: archiv Andora ŠándoraZdroj: archiv Andora Šándora

Jak se mohou dále vyvíjet problematické vztahy EU a Ruska?

Vývoj vztahů mezi Ruskem a Evropskou unií bude i nadále ovlivňovat různý postoj některých členských zemí EU, pokud jde o sankce proti Rusku. Rozhodující bude postoj Německa, které může uplatňovat svůj vliv vůči Itálii, Řecku a jiným zemím, které by byly připraveny hlasovat pro zrušení sankcí. Pokračující krize na Ukrajině a slabé naplňování Minských dohod bude ovlivňovat a udržovat  protiruské postoje v rámci EU.

Pohybují se po Evropě ruští špioni? Jaké informace by je mohly zajímat, například v České republice?

Není pochyb o tom, že Rusko usilovně zpravodajsky působí v zemích unie. Jejich zájmem jsou otázky ekonomiky, vědy, vývoje. Ale i snaha ovlivňovat veřejné mínění v jednotlivých zemí, působit na takzvané slabé články v rámci EU, a tím narušovat integrační procesy. Do jaké míry se budou podílet na negativním ovlivňování postoje Britů v nadcházejícím referendu, lze spekulovat, vyloučit to ale nejde. Česká republika patří mezi původní satelity SSSR, takže není stranou zájmu ruských agentů. Nemá ale takový význam, jako země sousedící s Ruskou federací.

V Evropě sílí strany, které se odkazují na národní hodnoty a vlastenectví. Kde končí vlastenectví a začíná xenofobie?

Jaká je národní hodnota České republiky, která by byla obecně uplatňována a mohla být přitažlivá pro kohokoli, i těch, kteří by k nám mohli přijít? Slepá, někdy až agresivní islamofobie není příkladem vlastenectví. Neschopnost EU řešit problém migrace nepochybně nahrává pravicovému extremismu a podporuje xenofobii. Značná neochota mladých mužů bránit své matky, ženy a děti je také dokladem stupně vlastenectví v naší zemi. Už si ani neužíváme kvazi-vlastenectví při návratu "našich chlapců" z vítězného mistrovství světa či olympiády v hokeji.

Kritizujete válku proti terorismu, jaké je podle vás optimální řešení boje s terorismem?

Válka proti terorismu je pojmově špatně. Nelze bojovat s nástrojem prosazování zhoubných cílů kohokoli, kdo se upíná k demonstrativnímu násilí. V boji proti islámskému terorismu se příliš soustředíme na řešení následků, posilujeme bezpečnostní aparáty, okrajujeme lidské svobody, aniž bychom stupeň bezpečnosti jakkoli posunuli k lepšímu. Problém spočívá v odstranění příčin. Jde o velmi složitou věc, pokud jde o celkové problémy ve velkých muslimských menšinách v západních zemích.

Atentátníci na bruselském letišti. Zdroj: commons.wikimedia.org

Je to práce na dlouhé období, do které se evidentně nikomu příliš nechce. Nezvládnutý příchod nových muslimů jenom tento problém umocní. Zahraničně politické angažování Západu za použití vojenské síly zbytečně a nezodpovědně rozbilo a destabilizovalo řadu států, ze kterých nám hrozí projevy terorismu. Rozdílné geopolitické zájmy regionálních mocností Velké Británie,  USA  a Ruska prodlužují občanskou válku v Sýrii, fragmentují Irák a podobně. Nutná možnost nápravy je velmi složitá. Zhroucené státy jsou živnou půdou pro různé teroristické skupiny. Bez uzavření skutečného strategického partnerství s řadou států v Africe se v boji s terorismem nepohneme a migrační vlny nás budou nadále ohrožovat.

Je dobrým nápadem zrušit Turkům víza do Evropské unie, výměnou za pomoc při řešení uprchlické krize? Může to mít dopad na bezpečnost?

Turecko se dostalo, vinou nezodpovědné politiky EU, do situace, kdy nás drží v šachu a vydírá. Zrušení víz by bylo špatným krokem. Minimálně by umožnilo tureckým Kurdům přenést svůj boj s Turky do EU se všemi negativními bezpečnostními dopady.

Několik politiků se vyjádřilo v tom smyslu, že by podpořili návrh společné tajné služby Evropské unie. Podporoval byste ho?

Vytvoření společné tajné služby je naivní. Státy si zřizují tajné služby, aby jejich vládám umožnily vládnout. EU není stát, Evropská komise není vláda. Činnost tajných služeb je prodlouženou rukou zahraniční politiky státu a odrazem vnímání vnitřní bezpečnosti. Unie nemá v praxi společnou zahraniční, bezpečnostní a obranou politiku. Státům EU chybí vzájemná důvěra. Jak by vůbec taková služba byla složena, kdo do ní co a koho dodá? Ty nejlepší nebo ty, co doma nepotřebuje?

Jak můžeme z nedávných zkušeností vidět, teroristické útoky páchali lidé, kteří se narodili v Evropě. Mnoho z nich se radikalizovalo ve vězení a následně odcestovalo do Sýrie či Iráku. Dá se tomu nějak předcházet?

Pokud budou potenciální útočníci mít pocit sociálního vyloučení, trpět frustrací z toho, že jsou nezaměstnaní, jsou diskriminováni, budou vystavení kázání různých imámů, kteří je indoktrinují a stát nečině přihlíží, budou mít pocit, že Západ je v kontinuální válce s islámem, pak můžeme čekat, že se útoky budou spíše množit než ustávat. Problém je ovšem složitější, než ho vtěsnat do pár řádků.

Může být frustrující až děsivé, že po teroristických útocích v Paříži i Bruselu se následně ukázalo, že pachatelé byli v hledáčku tajných služeb, přesto se je nepodařilo zastavit. Proč nakonec selhaly?

Je neuvěřitelné, že politici v Bruselu věděli již deset let, že čtvrt Moelenbeck generuje džihádisty a nic nedělali! Svést vždy a vše na to, že selhaly tajné služby, je jednoduché, byť někdy oprávněné. Je potřeba je oddémonizovat. Nejsou schopny všeho a vždy. Mají limity. Sledují i jiné negativní hrozby. Těch, co nám chce ublížit, je podstatně více, než těch, kteří nás před nimi mají bránit a chránit. V demokracii není možné někoho zavřít jenom proto, že je podezřelý. Musíte mít důkaz, jinak vás soudce vyhodí. 

V Česku platí 1. stupeň ohrožení terorismem. V ulicích se pohybují policisté za doprovodu vojáků. Skutečně to může zamezit případnému útoku?

U nás hrozba teroru je minimální. To, čeho jsme svědky na ulicích, je ukázkou toho, že stát umí reagovat na možnou hrozbu demonstrativním zvýšením počtu bezpečnostních složek. V žádném případě to nezabrání tomu, že se někdo rozhodne provést teroristický útok proti takzvaným měkkým cílům, jakými jsou metro, nákupní centra a tak dále. Abychom byli skutečně bezpeční, pak by musel být poměr mezi občany a policisty 1:1, a to asi ani nechceme. Musíme se s hrozbou teroru naučit žít. Byla tu v minulosti a bude i v budoucnosti, stejně jako kriminalita.

Jak citovat tento text?

Krpálková, Soňa. S hrozbou terorismu se musíme naučit žít [online]. E-polis.cz, 28. duben 2016. [cit. 2017-11-23]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/s-hrozbou-terorismu-se-musime-naucit-zit.html>. ISSN 1801-1438.

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 3.67 hvězdiček / Hodnoceno: 3x


Přidat komentář

Vložit komentář




Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[22. červenec 2014]
Časopis stále hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na email redakce@e-…

Kde se diskutuje?

Je nám líto, u tohoto zdroje žádné položky nebyly nalezeny :-(