Romská otázka očima francouzského tisku

 13. říjen 2010  Selma Hamdi   komentáře

Během letošních prázdnin rozpálilo média opravdu žhavé téma – odstranění nepovolených táborů a deportace Romů zejména z Rumunska a Bulharska do jejich vlasti. Tato razie proběhla za podpory francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho a jejím hlavním argumentem se stal důraz na bezpečnost země (Bergeon, 2010).

Romská otázka očima francouzského tiskuRomská otázka očima francouzského tisku

Během letošních prázdnin rozpálilo média opravdu žhavé téma – odstranění nepovolených táborů a deportace Romů zejména z Rumunska a Bulharska do jejich vlasti. Tato razie proběhla za podpory francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho a jejím hlavním argumentem se stal důraz na bezpečnost země (Bergeon, 2010).

Celá akce je reakcí na události, jež se odehrály ve francouzském městě Saint-Aignan. V noci z 16. na 17. července tu byl zastřelen dvaadvacetiletý Rom Luigi Duquenet poté, co přejel policejní zátarasy a údajně srazil policistu. Tato tragédie se následně stala podnětem k útoku mladých rozzlobených Romů na policejní stanici. O necelé dva týdny později proto uspořádal prezident republiky speciální schůzi v Elysejském paláci ohledně „problematiky Romů a kočovníků“. Zde nabídl na první pohled jednoduché řešení – odstranění nelegálních osad a deportaci rumunských Romů zpět do jejich vlasti (tamtéž). To se pochopitelně nelíbilo rumunskému prezidentovi, který se proti tomuto plánu ohradil a obvinil Francii z porušení práv[1]. Po několika jednáních se však oba státníci nakonec přece jen dohodli na spolupráci[2]

Za co byl tedy Sarkozy tolik kritizován? Například Céline Bergeon ve svém článku pro Le monde diplomatique zmiňuje nepochopení otázky. Romové nejsou to samé, co kočovníci, a právě tato záměna termínů vede k řadě nepřesností (tamtéž).  Je totiž potřeba vidět rozdíl mezi kočovníky, často rozenými Francouzi, a Romy, kteří do Francie přicházejí hlavně z Rumunska.

Komentátorka deníku Le Monde zase tvrdí, že pokud by Francie zřídila více legálních táborů, potíže s existencí nezákonných osad by se zmenšily. Jde však ještě dál a kritizuje vstup Bulharska a Rumunska do EU ve chvíli, kdy podle ní bylo zjevné, že podobné problémy nastanou. Nelze z jedné strany tvrdit, že pro členy EU platí volný pohyb osob, a na straně druhé pak vytvářet speciální opatření, aby se tato svoboda netýkala všech (Fourest, 2010).

Stejným tématem se zabývá článek Cordélie Bonel, komentátorky deníku Libération. Podle Bonelové mohou Rumuni a Bulhaři na základě francouzského přechodného ustanovení získat práci pouze po obdržení povolení k pobytu a pracovního povolení, přičemž výběr povolání je omezen pouze na cca 150 druhů práce. Dle jejího názoru je celý systém vytvořen tak, aby Rumuni a Bulhaři měli co nejobtížnější podmínky k získání zaměstnání, načež je jim pak spíláno, že žijí v bídě a ilegálních podmínkách (Bonel, 2010).

Vraťme se však zpátky k Céline Bergeon, která připomíná, že romská otázka byla pro Sarkozyho vždy důležitá. To dokazuje jeho výrok z roku 2002[3], kdy prohlásil, že „nechápe, jak může v těchto táborech být tolik krásných aut, když většinu lidí trápí nezaměstnanost“. (Bergeon, 2010). Podle ní proto Sarkozy nyní využil vyhrocené situace k radikálnímu řešení pod záminkou nelegálního pobytu rumunských Romů na území Francouzské republiky. Céline Bergeon dále kritizuje fakt, že je romské etnikum dáváno do souvislosti s kriminalitou, čímž je vytvářen dojem, že Romové jsou vysoce nebezpeční a je potřeba proti nim vytvářet speciální bezpečnostní opatření (tamtéž). S tím souhlasí i Philippe Rekacewicz a uvádí, že od roku 2002 se francouzská vláda snaží Romy kriminalizovat s cílem vyhnat je. Na rozdíl od ostatních členů EU, pro které hranice v prostoru EU mizí, Romové zůstávají zvláštní skupinou, jejichž základní práva jsou neustále popírána. Z tohoto tématu se podle něj stává noční můra, zejména pak po vstupu Bulharska a Rumunska do EU v roce 2007 (Rekacewicz, 2010).

Ve stejném duchu argumentuje antropolog Martin Olivera. Ve svém článku pro Le Monde uvádí výzkum Oliviera Peyrouxe, který zkoumal kriminalitu Romů v táborech regionu Ile-de-France. Zjistil, že do organizovaného zločinu zde byla zapojena jen jedna skupina Romů, a proto odmítá údaje ministra vnitra, podle nichž vzrostla v roce 2009 kriminalita Rumunů v Paříži o celých 138 %. Tvrdí, že při bližším zkoumání se zjistilo zaměňování pojmů (jako například „Romové“ a „Rumuni“) nebo se přehlížely rozdíly mezi upomínkou a obviněním (Olivera, 2010).

Kritika Sarkozyho opatření se však neodehrávala jen uvnitř francouzské společnosti. Jak zmiňuje Jean-Jacque Mevel ve své stati pro Le Figaro ze dne 16. září, stálý předseda Rady EU Herman Van Rompuy tak trochu přešlapoval na místě. Na summitu konaném na začátku září prohlásil, že „Francie má právo odstraňovat nelegální tábory na svém území, ale musí tak činit v souladu s právem EU“ (Mevel, 2010). To komisařka za spravedlnost, lidská práva a občanství Viviene Reding byla ve svých projevech o poznání ostřejší. Obvinila Sarkozyho ze znásilnění práv EU a pohrozila mu, že postaví Francii před Evropský soudní dvůr (Quatremer, 2010a).  Kritiky se dočkal též od Výboru OSN pro odstranění rasové diskriminace, jež Sarkozyho varoval před vzrůstem rasismu a xenofobie ve Francii.

Quatremer si poté ve svém blogu pokládá otázku, jakým směrem se od teď bude Sarkozy ubírat. Zda se rozhodne pro umírněnější rétoriku, nebo bude naopak přilévat olej do ohně. Podle komentátora deníku Libération lze však spíše očekávat druhou z uvedených možností, což dokazuje jeho reakce na kritiku Redingové. Té poradil, aby si Romy sama přivítala ve své zemi. Jak Quatremer upozorňuje, Sarkozy moc dobře ví, že problematiku Romů řeší více evropských zemí, na rozdíl od něj se však většina snaží zachovat tvář a nebýt tak otevřeně xenofobní. Sarkozy proto požaduje, aby byla otázka Romů řešena jakožto téma EU (Quatremer, 2010b). Navíc pohrozil Rumunsku, že pokud ihned nenabídne plán na integraci Romů, Francie se postaví proti vstupu Rumunska do Shengenského prostoru. Nicméně Francii čeká 15. října šetření kvůli možnému porušení práva, ještě se tedy uvidí, jak se bude situace vyvíjet (Mevel, 2010).

Sarkozy je sice z větší části kvůli svému postupu kritizován, má však i své zastánce. Kromě některých členů ze své strany ho například podpořil i bývalý prezident Valéry Giscard d'Estaing, který tvrdí, že Sarkozy postupoval v zájmu Francie a zcela respektoval práva EU. Tvrdí, že pokud Romové z Rumunska nerespektují zákony Francie, má právo je vyhostit[4]. Naproti tomu jsou dle předsedy Front national Le Pena rumunští Romové jen vrcholem ledovce. Podle jeho stanoviska je třeba se zabývat ne Romy či Afričany zvlášť, ale musí se řešit celá problematika imigrace[5].

Na čí straně však je však francouzská společnost? Na tuto otázku se rozhodl najít odpověď pravicový deník Le Figaro, a tak uskutečnil průzkum veřejného mínění. Na otázku „Souhlasíte či nesouhlasíte s deportací rumunských Romů bez papírů?“ odpovědělo 65 % respondentů kladně, z toho 90 % byli voliči UMP. Po zveřejnění těchto výzkumů se však na Le Figaro snesla vlna kritiky. Levicový deník Libération citoval členy různých hnutí, kteří se vyjadřovali ke špatně formulované otázce, jež vybízela k odpovědi. Upozorňovali na fakt, že v rámci EU je právo volného pohybu, kde není potřeba žádných papírů kromě občanského průkazu či pasu. Někteří dokonce pojali podezření, že tento průzkum veřejného mínění vznikl na objednávku francouzské vlády[6]. Nicméně Le Figaro se nenechal odradit a vytvořil nový průzkum veřejného mínění, kde tentokrát položil otázku jinak: „Souhlasíte s kritikou Evropské komise ohledně postupu vlády v otázce odstranění ilegálních romských táborů?“  Pro někoho možná bylo překvapením, že záporně odpovědělo 56 % respondentů[7].

Jak je vidět, problematika Romů sehrála důležitou roli nejen ve francouzské společnosti, ale i v celé Evropské unii. Ukázalo se, že se jedná o problematiku, jež nelze jen tak smést pod stůl či předstírat, že neexistuje. Jelikož čím déle problém bublá, tím více je každý člen i celá Evropská unie vystavena varu.

 

Literatura:

 

Odpovědný redaktor: Bc. Martin Fedina

Odpovědná korektorka: Bc. Hana Stýblová

Titulní obrázek převzat z: http://www.afriscoop.net/journal/IMG/arton793.jpg

 

 


[1] Le Monde: 15. 9. 2010. Le président bulgare hausse le ton contre les expulsions de Roms. Dostupné na : http://www.lemonde.fr/europe/article/2010/09/15/le-president-bulgare-hausse-le-ton-contre-les-expulsions-de-roms_1411672_3214.html. 10. 10. 2010.

[2] Libération: 22. 9. 2010. La Roumanie a demandé à Sarkozy «d’essayer d’arrêter» les expulsions de Roms. Dostupné na : http://www.liberation.fr/monde/01012291754-la-roumanie-a-demande-a-sarkozy-de-d-essayer-d-arreter-les-expulsions-de-roms. 10. 10. 2010.

[3] V té době byl Sarkozy ministrem vnitra, pozn. autorky.

[4] Le Figaro: 1. 9. 2010. Roms: soutien de Giscard à Sarkozy. Dostupné na : http://www.lefigaro.fr/flash-actu/2010/09/01/97001-20100901FILWWW00593-roms-soutien-de-giscard-a-sarkozy.php, 10. 10. 2010.

[5] Le Figaro: 4. 9. 2010. Roms: "l'arbre qui cache la forêt"(Le Pen). Dostupné na : http://www.lefigaro.fr/flash-actu/2010/09/04/97001-20100904FILWWW00475-roms-l-arbre-qui-cache-la-foret-le-pen.php, 10. 10. 2010.

[6] Libération: 27. 8. 2010. Le sondage qui confond Roms et «sans-papiers». Dostupné na : http://www.liberation.fr/societe/0101654428-le-sondage-qui-confond-roms-et-sans-papiers. 10. 10. 2010.

[7] Le Figaro: 16. 9. 2010. Roms : les Français opposés à Bruxelles. Dostupné na : http://www.lefigaro.fr/politique/2010/09/16/01002-20100916ARTFIG00651-sondage-les-francais-opposes-a-bruxelles.php, 10. 10. 2010.

Jak citovat tento text?

Hamdi, Selma. Romská otázka očima francouzského tisku [online]. E-polis.cz, 13. říjen 2010. [cit. 2017-05-30]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/romska-otazka-ocima-francouzskeho-tisku.html>. ISSN 1801-1438.

Autor Selma Hamdi

Autor:

Bývalá šéfredaktorka e-Polis.cz Absolventka bakalářského studia politologie a mezinárodní vztahy na Fakultě filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Nyní studuje na Fakulte sociálních věd UK v Praze magisterské studium politologie. Nejvíce se zajímá o oblast Blízkého východu, environmentální tématiku a otázky rozvoje. Mezi její záliby patří četba, klasický i moderní tanec a filmy.


[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 3.8 hvězdiček / Hodnoceno: 5x


Přidat komentář

Vložit komentář

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!




Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[22. červenec 2014]
Časopis stále hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na email redakce@e-…

Kde se diskutuje?

Je nám líto, u tohoto zdroje žádné položky nebyly nalezeny :-(