Postava prezidenta Zemana slouží kremelské propagandě, tvrdí Miroslava Němcová

 22. červen 2015  Soňa Krpálková   komentáře

Bývalá předsedkyně poslanecké sněmovny Miroslava Němcová považuje prezidenta Zemana za postavu, která slouží kremelské propagandě. Směřuje podle ní česká politická scéna k oligarchizaci? A co si myslí o elektronické evidenci tržeb? Dozvíte se v rozhovoru Soni Krpálkové!

Zdroj: commons.wikimedia.orgZdroj: commons.wikimedia.org

Přijala byste nominaci pro prezidentské volby v roce 2018, pokud by vás ODS nominovala?

Takovou otázku si v současné době vůbec nekladu. Do prezidentských voleb přece jenom zbývá ještě několik let, během nichž se může tolik změnit, takže podobné úvahy jsou dnes zcela předčasné.

Jak s odstupem hodnotíte krok prezidenta Zemana poté, co vás odmítl pověřit sestavením vlády?

Nemyslím si, že by se můj postoj od té doby výrazněji změnil. Spíše dostal jasnější rysy a další vývoj událostí mne utvrdil v tom, že tento krok sehrál zásadní roli v překreslení české politické mapy a do základů otřásl parlamentními zvyklostmi naší země. Obejití vůle Poslanecké sněmovny prezidentem republiky a jmenování Rusnokovy vlády spolu s následným rozpuštěním sněmovny umocnilo nedůvěru voličů v tradiční strany i politiku jako takovou. V předčasných volbách se tak poměrně snadno prosadila protestní a nesystémová uskupení, jež nyní vychylují Českou republiku od dosavadního demokratického směřování a vedou k plíživé „oligarchizaci“ naší země.

Jako předsedkyně Poslanecké sněmovny jste reprezentovala ČR i v zahraničí. Co říkáte na současnou českou zahraniční politiku?

Bohužel zde vidím velkou roztříštěnost a nesrozumitelnost, jež jsou patrné zejména ve vztahu k Rusku a jeho zájmům na Ukrajině. Na jedné straně stojí vláda, která dlouho lavírovala, zda vůbec podpoří protiruské sankce, k nimž po anexi Krymu přistoupila EU a USA. Na straně druhé pak můžeme sledovat postoje Miloše Zemana, jehož Rusové označují za svého významného spojence a nelze si nevšimnout, že postava českého prezidenta více než dobře slouží kremelské propagandě. Signál, který tak Česká republika vysílá vůči svým zahraničním partnerům, budí u našich západních spojenců přinejmenším rozpaky.

V médiích poměrně často kriticky vystupujete proti Miloši Zemanovi. Kdybyste měla vybrat ty nejvýraznější body, se kterými nesouhlasíte, jaké by to byly?

Vadí mi vstřícný vztah prezidenta k Rusku, což v kontextu ukrajinské krize považuji za naprosto nepřijatelné. V personální rovině mi vadí, že prezidentův poradce Martin Nejedlý (jednatel společnosti LUKOIL Aviation Czech – pozn. red.) má značný vliv na postoje českého prezidenta ve vztahu k Rusku. Dále mu vytýkám neadekvátní reakci na vyjádření velvyslance USA v ČR a tím k oslabení vztahů s touto zemí.

Hlavním problémem však je nekoordinace zahraniční politiky mezi prezidentem a vládou ČR. Pokud ze dvou nejdůležitějších úřadů v ČR zní odlišná stanoviska, ocitáme se mimo věcnou debatu v EU i v NATO.

Kromě oblasti zahraniční politiky hodnotím velmi kriticky jeho záměrné rozdělování české společnosti. Dobře to ilustrují jeho postoje k akademické obci, handicapovaným osobám, spor o Ferdinanda Peroutku, paušální dehonestace novinářů i politiků s odlišnými představami na život naší společnosti.

Budete po posledním zklamání a neúspěchu kandidovat na předsedkyni ODS?

O zklamání bych v této souvislosti nehovořila. Řada let strávených v politice Vás naučí, že někdy jdete nahoru a jindy se zkrátka nedaří – to je běžná realita politického života. Delegáti svou volbou rozhodovali v době, kdy jsme byli ve velmi složité situaci a na ODS hluboce dolehla tíha volebního propadu. Případnou kandidaturou do vedení strany se nyní nezaobírám. Mnohem více mě dnes zajímá aktuální politické dění a tomu se snažím věnovat svoji plnou pozornost.

ODS neustále ztrácí voličskou podporu. Dá se tento propad ještě nějak zastavit a obrátit? Předseda strany Fiala slibuje, v horizontu let, volební zisk 20 procent. Je to reálné?

Neřekla bych, že jde o setrvalý propad, spíše bych dnešní stav popsala jako stagnaci. Vážným problémem je zde jednak celková nedůvěra voličů v tradiční stranický systém, s níž se potýká celá Evropa. Také nás setrvale poškozují nejasnosti, které dosud panují kolem pádu Nečasovy vlády. Veřejnost tehdy byla šokována rozsahem policejního zásahu, informacemi o zabavených milionech a zlatých cihlách či závažnými obviněními, jež byla vznesena státním zastupitelstvím. Nyní se zdá, že se celá kauza rozpadá státním zástupcům pod rukama a bohužel se mění v lacinou mediální frašku. Ovšem obnovit takto otřesenou důvěru voličů bude nesmírně obtížné.

Nepatřím k těm, kteří věří na jednoduchá a rychlá řešení. Získat zpět podporu voličů bude otázkou letitého vývoje a náročné práce, o tom si nelze dělat iluze. Nechci v tomto ohledu polemizovat o konkrétních datech, to k ničemu nevede. Pochopitelně je však naším největším zájmem prosazovat v České republice opět pravicovou politiku, k čemuž potřebujeme od voličů získat silný mandát.

Myslíte si, že za propadem ODS stojí jen to, za jakých okolností padla vláda Petra Nečase?

Jednu rovinu problému určitě vidím v již zmiňovaném odklonu voličů od tradičních politických stran. Společnost je až neuvěřitelně nekritická vůči laciným populistickým heslům marketingově-bysnysových produktů jakým je zejména hnutí ANO Andreje Babiše. Dalším momentem, který určitě nepřinesl politické body, je fakt, že období činnosti naší vlády bylo spojeno s vleklou ekonomickou recesí v Evropě, což nutně vedlo k řadě nepopulárních úsporných opatření. V neposlední řadě se pak do našich volebních preferencí promítá i způsob, jímž je po celou dobu svého trvání vedena kauza spojená s pádem vlády Petra Nečase, kterou v otázce zmiňujete. Míra mediální dehonestace, jíž musí ODS v tomto ohledu čelit, nás poškozuje natolik, že její dopad bych v žádném případě nemarginalizovala.

V souvislosti s ústupem ODS z vrcholu politické scény odešla také řada jejích členů. Jak silně to stranu poznamená? Může to být plus?

Pokles stavu členské základny netrápí pouze ODS, jde o širší fenomén, který můžeme pozorovat i v jiných stranách a to dokonce napříč Evropou. V našem případě nepochybně odešli tací, jež snad vnímali ODS jako potencionální nástroj na cestě k vlastnímu prospěchu a to je určitě ta pozitivní stránka věci. Nemá také cenu zapírat, že stranu opustila i početná skupina, jejíž důvody mohly být různého charakteru – od pocitu zklamání, jež mohl pramenit z nešťastného pádu Nečasovy vlády až po nezájem o další účast na aktivním politickém životě. Vezmeme-li v potaz, jak negativně je dnes utvářen mediální obraz politika, jen málokdo je pak ochoten jít s kůží na trh.  Přesto věřím, že v dlouhodobějším horizontu se ODS podaří opět probudit zájem občanů o veřejné dění a touhu jej bezprostředně ovlivňovat.

V současné vládní koalici se objevuje hned několik sporných bodů. Myslíte si, že je koalice stabilní a vydrží do konce volebního období?

Zde je třeba zdůraznit především odpovědnost premiéra a ČSSD za udržení demokratického charakteru naší politiky. Programové rozdíly i personální otázky jsou v čase nástupu oligarchie a nesystémových politických hnutí druhořadé. Pokud bude sílit agresivní mocenský tlak Andreje Babiše motivovaný jeho ekonomickým profitem z veřejných rozpočtů, vláda padne.

Bohuslav Sobotka dává všanc budoucnost ČSSD a řada jeho spolustraníků si to stále více uvědomuje. Tento vnitřní tlak bude také zvyšovat napětí ve vládě. Třetím kritickým bodem budou krajské volby v roce 2016. Z vládních koaličních stran se stanou ostří soupeři, kteří vůči sobě použijí těžké politické zbraně. Příkopy takto vyhloubené se budou urovnávat velmi obtížně.

Jak vnímáte konflikt mezi ministerstvem financí a ministerstvem pro místní rozvoj kvůli auditu programu, který zastřešuje čerpání evropských dotací?

Předně bych zdůraznila, že stále není jasné, co tato situace bude znamenat pro zahájení čerpání evropských fondů. Česká republika je přitom poslední zemí, která odeslala do Bruselu ke schválení operační programy. Věra Jourová tvrdila, že toto posuzování může trvat i několik měsíců. Bez posvěcení Evropskou komisí ovšem není možné monitorovací systém spustit a zahájit čerpání peněz.

Vláda fatální spor Babišových lidí přikryla a podle očekávání se přiklonila k variantě nejmenšího odporu. Karla Šlechtová byla donucena k ústupu a výsledky auditu už tolik nezpochybňuje, čímž popírá sama sebe. Je zjevné, že v opačném případě by byla ohrožena pozice samotného ministra Babiše, který by byl označen za politicky odpovědného za „neprofesionální práci auditorů, poškozující zájmy České republiky“. Premiér zase nechce riskovat vážný koaliční spor a zametá celý problém pod koberec.

Cena 252 milionů za monitorovací systém, který bude proti původnímu plánu proplácet český státní rozpočet, je minimální. Může narůst až o stovky milionů korun. Celková cena systému je 590 milionů a jde o to, co uzná Evropská komise. Odpovědnost Babišových lidí je zjevná v každém případě a jejich činnost už dnes stojí stát minimálně čtvrt miliardy korun.

Ve vládě zároveň panují neshody ohledně zavedení elektronické evidence tržeb. Pomůže tento krok zabránit daňovým únikům?

Otazníků kolem elektronické evidence tržeb (EET) je celá řada. ODS stále považuje tento systém za zbytečnou šikanu podnikatelů, která nepřinese očekávané efekty. V předkládané podobě tento systém funguje pouze v Chorvatsku, kde je dvakrát větší šedá ekonomika než u nás, ve vyspělých západních zemích nic podobného neexistuje. Rizika tohoto systému bezesporu převažují nad jeho předpokládanými pozitivy.

Stále není jasné, a z návrhu zákona to nevyplývá, koho se bude v konečné podobě zákon týkat. Andrej Babiš sice tvrdil, že se nebude dotýkat živnostníků, to ovšem následně zpochybnila jeho náměstkyně Simona Hornochová. V konečném důsledku se může tato povinnost dotýkat postupně skutečně všech 600 tisíc drobných podnikatelů a živnostníků. Existují rovněž vážné obavy o možné zneužitelnosti údajů, které budou evidovány ministerstvem financí.

Výhrady KDU-ČSL jsou vážné, a do značné míry kopírují pochybnosti vznášené od samého počátku pravicovou opozicí. Škoda, že se neozvali dříve. Mohli tu zbytečnou věc zastavit během vládně-koaličního vyjednávání. Nyní přicházejí, obávám se, pozdě. Premiér i ministr financí na tomto zákonu trvají a vypadá to, jakoby si KDU-ČSL nad tím chtěla umýt ruce. Je zjevné, že systém není dostatečně prodiskutován ani v koalici.

 

Miroslava Němcová vystudovala Střední zemědělskou a technickou školu v Havlíčkově Brodě. Do politiky vstoupila jako členka městského zastupitelstva ve Žďáru nad Sázavou. Poslankyní je od roku 1998. Od roku 2010 působila tři roky jako předsedkyně Poslanecké sněmovny PČR. V roce 2013 jí ODS navrhovala do funkce premiérky. Na Kongresu ODS v lednu 2014 kandidovala na funkci předsedkyni strany, ale získala pouze 66 hlasů.

Jak citovat tento text?

Krpálková, Soňa. Postava prezidenta Zemana slouží kremelské propagandě, tvrdí Miroslava Němcová [online]. E-polis.cz, 22. červen 2015. [cit. 2017-09-24]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/postava-prezidenta-zemana-slouzi-kremelske-propagande-tvrdi-miroslava-nemcova.html>. ISSN 1801-1438.

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 3.92 hvězdiček / Hodnoceno: 12x


Přidat komentář

Vložit komentář




Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[22. červenec 2014]
Časopis stále hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na email redakce@e-…

Kde se diskutuje?

Je nám líto, u tohoto zdroje žádné položky nebyly nalezeny :-(