Politolog Romancov: Putin chce respekt od EU a USA a nezajímá ho cena, kterou za to zaplatí

 21. leden 2015  Soňa Krpálková   komentáře

V exkluzivním rozhovoru přiblížil E-polisu politolog Michael Romancov svůj pohled na současné dění na Ukrajině. V této souvislosti se nevyhnul ani hodnocení kroků prezidenta Putina a české vlády. Nezapomněli jsme se také zeptat na nedávné teroristické útoky ve Francii a problematiku Islámského státu.

Michael Romancov. Zdroj: fsv.cuni.czMichael Romancov. Zdroj: fsv.cuni.cz

V rozhovoru na ČT 24 jste řekl, že „Putin je alfa samec a pojem strachu je mu neznámý“. Myslíte si, že nepřemýšlí nad tím, jak ze současného rozložení sil ven? Přeci jen ruská ekonomika je citelně zasažena sankcemi a rubl se propadá, což připustil i Dmitrij Medvěděv.

To je sice pravda, ale Putin dal mnohokrát najevo, že ho něco tak podřadného, jako ekonomika, nezajímá. V tomto ohledu mi připomíná Ludvíka XIV., který nedovedl pochopit, že se mu Nizozemská republika „obchodníků se slanečky“ dovolila postavit na odpor (a že byla úspěšná). Z materiálů, které jsou veřejně k dispozici, respektive na základě studia komentářů zahraničních, ale zejména ruských autorů, se domnívám, že Putinovým cílem je jediné: vynutit si pro sebe sama (a tím pádem pro Rusko) respekt ze strany Evropské unie a USA. Chce se jim rovnat, což v jeho podání znamená, že jakákoli otázka – včetně vnitřních záležitostí EU – s ním (s Ruskem) bude muset být konzultována, respektive vůči ní bude mít právo veta. Cena, kterou za to bude třeba zaplatit, ho nezajímá.

I přes špatnou historickou zkušenost se ČR neustále přiklání k Rusku. Dokážete si to nějak vysvětlit? Jak celkově hodnotíte postupy na mezinárodním poli, která činí česká diplomacie?

Naštěstí se nedomnívám, že by se ČR přikláněla k Rusku. Za naši zahraniční a bezpečnostní politiku je odpovědná vláda, a zatím jsou veškeré její kroky zcela v souladu s linií EU, respektive NATO. Za svou osobu bych sice uvítal aktivnější a hlasitější podporu, ale nakonec je důležitější zaujatá pozice. Výroky prezidenta Zemana, jakož i některých členů vlády (zejména ministra průmyslu a obchodu Mládka) sice vnímám zcela negativně, ale naštěstí nemají žádnou praktickou možnost, jak pozici vlády zvrátit.

Nacházíme se na startu roku 2015, který se hned z počátku nezdá být klidnější než rok 2014, jenž přinesl nejen válku na Ukrajině a vznik Islámského státu. Zaznamenali jsme také snahy o vznik nových států. Dokážete odhadnout, jak se bude vyvíjet situace? Zejména pak mezi Ukrajinou a Ruskem?

Neexistuje žádný důvod, proč by změnou data mělo dojít k náhlému zlepšení či zhoršení mezinárodní situace. Je logické, že všechno špatné, co se rozehrálo v roce 2014, bude pokračovat, protože zájem na stabilní a neválčící Ukrajině mají, pochopitelně vedle Ukrajiny samotné, také Evropská unie a USA. Pro Rusko, respektive Putina, které muselo skousnout mimořádně hořkou pilulku v podobě Ukrajinského příklonu k EU (a tedy odklonu od Euroasijské unie) je naopak žádoucí Ukrajina zmítaná vojenským konfliktem, a pokud by se ho podařilo nějak uhasit, tak zmítaná politickými, hospodářskými a sociálními problémy.

Jak řešit problém Islámského státu? Je za současného rozdělení sil na poli mezinárodní politiky možná politická dohoda na společném postupu USA a Ruska proti společnému nepříteli či nikoliv? Stojí svět na prahu další světové války?

Islámský stát je odpudivý a násilný aktér, ale představa, že by jeho aktivity byly schopny vyvolat takový problém, že by mohl přerůst do podoby světové války, není na místě. Předpokládám, že nějaká spolupráce – primárně na bázi sdílení informací – probíhá, respektive probíhat bude, protože Rusko je ISISem ohroženo daleko více, než my. I když se o tom příliš nemluví, tak není žádné tajemství, že značné množství bojovníků pochází se severního Kavkazu, tedy z Ruska.

Jaký je Váš názor na útok na redakci časopisu Charlie Hebdo a následná prohlášení Je suis Charlie? Někteří, jako třeba Tomáš Halík, říkají, že rozhodně nepodporují teroristy, zároveň se nemohou ztotožnit s prohlášením Je suis Charlie, protože chápou jejich karikatury Mohameda jako urážku islámu a muslimů. Jiní argumentují svobodou slova. Dokážete se s některým z názorů identifikovat?

Stejně jako všichni ostatní odsuzuji spáchané násilí a zmařené lidské životy a jsem přesvědčen, že v liberálním a demokratickém světě nemá žádné náboženství, politická ideologie či cokoli jiného právo na zvláštní ochranu. Svoboda slova, alespoň pro mě, je důležitější. Zároveň bych si však přál žít ve společnosti, která bude založena na úctě a respektu vůči druhým, respektive jiným, ve společnosti, který by se byla schopna řídit premisou: „má svoboda končí tam, kde začíná svoboda ostatních“. Obecně se domnívám, že v naší, tím mám na mysli obecně západní, společnosti jsme začali až příliš klást důraz na práva a zapomněli jsme, respektive upozadili, na povinnosti. 

Svět se v posledních letech musel vyrovnat s několika teroristickými útoky ale jen ten na redakci časopisu Charlie Hebdo způsobil tak velkou vlnu sounáležitosti, která se projevila masovými pochody jak v Paříži, tak i na různých místech světa. V čem je rozdíl?

Právě tím, že jsme byli svědky útoku na něco, co se stalo zosobněním svobody slova a projevu, které představují fundamentální hodnotu, na které stojí naše společnost.

Cesta Miloše Zemana do Číny rozvířila dění v ČR podobně jako jeho výroky o stabilizaci společnosti podle vzoru Číny, Hovory z Lán, či jiná další vyjádření o finlandizaci Ukrajiny apod. Co si o tom myslíte?

Myslím si, že Miloš Zeman plní svou roli ještě hůř, než Václav Klaus.

Co si myslíte o rozhodnutí vlády ohledně přijetí syrských uprchlíků v takovém množství? Může existovat nějaká bezpečnostní hrozba?

V takovém množství? Myslím si, že tak bohatá společnost, jakou je naštěstí ta naše, by měla být schopná poskytnout pomoc, a bude-li třeba útočiště, výrazně většímu počtu postižených. V přijetí běženců ze Sýrie zásadní bezpečnostní hrozbu nevidím, ale samozřejmě by každý jedinec či rodina měl být řádně prověřen.

 

PhDr. Michael Romancov, PhD. se specializuje na politickou geografii, geopolitiku a Rusko. Působí na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd UK a na Metropolitní univerzitě v Praze. 

Jak citovat tento text?

Krpálková, Soňa. Politolog Romancov: Putin chce respekt od EU a USA a nezajímá ho cena, kterou za to zaplatí [online]. E-polis.cz, 21. leden 2015. [cit. 2017-03-29]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/politolog-romancov-putin-chce-respekt-od-eu-a-usa-a-nezajima-ho-cena-kterou-za-to-zaplati.html>. ISSN 1801-1438.

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 4.09 hvězdiček / Hodnoceno: 11x


Přidat komentář

Vložit komentář




Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[22. červenec 2014]
Časopis stále hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na email redakce@e-…

Kde se diskutuje?

Je nám líto, u tohoto zdroje žádné položky nebyly nalezeny :-(