Podle mnistryně Šlechtové nelze tvrdit, že jsme nejhorší v čerpání dotací z EU

 18. únor 2015  Soňa Krpálková   komentáře

Tvrzení o tom, že se Česká republika řadí mezi nejhorší země v čerpání dotací z Evropské unie, není podle ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové tak jednoznačné. Každý stát má k dispozici jinou sumu peněz a nelze tak mezi sebou porovnávat ani stejně velké země. Proč tedy byly v čerpání dotací problémy? Dočtete se v novém rozhovoru Soni Krpálkové!

Karla Šlechtová a premiér ČR Bohuslav Sobotka. Zdroj: MMRKarla Šlechtová a premiér ČR Bohuslav Sobotka. Zdroj: MMR

Řídíte Ministerstvo pro místní rozvoj, které je distributorem dotací z Evropské unie. Andrej Babiš, který Vás do této funkce navrhl, je jedním z největších příjemců těchto dotací v České republice. Co si myslíte o jeho střetu zájmů jako ministra financí a majitele holdingu Agrofert?

Nedávno jsem v jednom rádiu odpovídala na stejný dotaz. O této situaci samozřejmě vím a probírala jsem to s ministrem Babišem. V podstatě jsme řešili to, kdo je přesně žadatelem o dotaci. Zatím tam žádný střet zájmů nevidím, nicméně i nadále je potřeba počítat s obezřetností.

 

Před nástupem do ministerské funkce jste říkala, že se budete snažit zachovat kontinuitu úředníků na Ministerstvu pro místní rozvoj. Změnilo se něco?

I přes změny, které jsem provedla v důsledku vytvoření jednotného a efektnějšího konceptu Ministerstva pro místní rozvoj, se stále snažím o dodržení spojitosti a dobrého provázání pracovníků ministerstva, kteří odvádí dobrou práci.

 

Česká republika patří dlouhodobě k zemím, které nejhůře čerpají dotace z fondů Evropské unie. Dokážete blíže specifikovat, kde je zásadní problém? Nekvalifikovanost pracovníků, špatné vedení…?

V první řadě bych ráda zdůraznila, že nelze jednoznačně tvrdit, že jsme nejhorší. Evropská komise si nevede žádný žebříček, kde někdo je první a někdo poslední. Vyplývá to z různých důvodů. Za prvé – každý stát měl a bude mít i v budoucnu jinou sumu peněz, které mohl vyčerpat. Není možné tak Českou republiku srovnávat byť i jen se stejně velkými členskými zeměmi. V České republice jsme měli největší alokaci na obyvatele ze všech členských států EU. Je však pravda, že v letech 2007 až 2013 byl systém žádostí dosti komplikovaný s velkým množstvím povinných příloh, sama jsem takové žádosti psala. Byla to jedna z hlavních věcí, které jsem chtěla změnit. Žádost půjde nyní podat elektronicky, sama jsem si to zkusila a je to mnohem snadnění a přehlednější. Téměř všechno je elektronické a většina dat se bude načítat ze základních registrů a ostatních registrů, které v Česku již existují.

 

Na konci ledna jste se setkala se zástupci senátních a poslaneckých výborů v oblasti územního a regionální rozvoje, veřejné správy a životního prostřední v Harrachově. Co bylo hlavním bodem jednání? Došli jste k nějakým konkrétním závěrům?

Hlavním tématem, které jsme řešili se zástupci Parlamentu České republiky, byl stav procesu schvalování operačních programů pro období 2014 až 2020. Dále jsem informovala přítomné o průběhu jednotlivých zákonů, které navrhuje Ministerstvo pro místní rozvoj do parlamentu, představila Integrovaný regionální operační program včetně časového průběhu uveřejňování výzev, či otázku zabezpečení využití finančních prostředků v operačních programech pro nové období. Jednání bylo z mého pohledu přínosné pro obě strany.

 

Řešili jste i na tomto zasedání problematiku špatného čerpání dotací?

Spíše jsme se zaměřovali na to, jak jsme promítli poučení se z těchto nedostatků do příštího programového období tak, aby se tyto situace již neopakovaly.

 

V současné době se Vaše ministerstvo dostává do podvědomí zejména díky tomu, že dochází ke sporům ohledně Pražských stavebních předpisů. Můžete přesně definovat, proč Ministerstvo pro místní rozvoj jejich platnost zastavilo?

Ministerstvo pozastavilo platnost pražských stavebních předpisů z důvodu právního pochybení ze strany hlavního města Prahy, tedy respektive Rady hlavního města Prahy. Ten důvod byla chybějící notifikace, která vychází ze zákona o technických požadavcích na výrobky a hlavně z úředního věstníku Evropské komise, který jasně říká, a to zmiňuji už po několikáté, že v České republice musí notifikovat technické předpisy 14 krajů. A Praha je kraj.

 

Myslíte si, že jsou Pražské stavebné předpisy v jádru špatné? Jak se dá regulovat stavebnictví v Praze?

Jestli jsou pražské stavební předpisy v jádru špatné či nikoliv, takto asi nelze otázku položit. Ano, Praha má zmocnění k tomu, aby si stanovila požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze, a dle mého názoru, se tohoto úkolu  zhostila „revolučním“ způsobem. I toto je její právo. Rozumím tomu, že Praha má snahu klást velký důraz na utváření a strukturu města. Rozumím tomu, že Praha má snahu zvýšit kvalitu veřejných prostranství, že chce nastavit minimální standarty veřejných prostranství včetně zeleně a že chce zavést jasná pravidla pro vztah zástavby a ulic či náměstí. Na druhou stranu však nemohu souhlasit s tím, že Praha nechce řešit takou elementární věc jako je dostatek denního světla a slunce v bytových prostorách, stejně jako neřeší vnitřní prostory staveb z hlediska vzniku plísní a podobně.

A jak se dá regulovat stavebnictví v Praze? Kvalitním a spravedlivým územním plánem a tvrdou, ale transparentní ochranou památkové péče, která však bude platit pro všechny Pražany i stavebníky stejně.

 

V důsledku schválení Pražských stavebních předpisů pak byla proti tehdejšímu primátorovi Hudečkovi poměrně ostrá kampaň. Myslíte si, že to mohlo mít vliv na jeho prohru a následně nástup paní Krnáčové do čela magistrátu?

Kdo je momentálně primátorem hlavního města Prahy, není moje záležitost. Povedu stejná jednání s kýmkoliv, kdo bude v čele úřadu.

 

Jste ve své funkci jako nestraník za ANO 2011, uvažovala jste o vstupu do hnutí?

V tuto chvíli o vstupu neuvažuji.

 

Ing. Karla Šlechtová vystudovala podnikový management a finance v Plzni. Působila jako koordinátor projektových portfolií u CSR v Bruselu, dále pak ve firmě Deloitte jako senior konzultantka. V únoru 2011 nastoupila na Ministerstvo pro místní rozvoj, kde fungovala mj. jako ředitelka odboru přípravy programového období 2014-2020. Od října 2014 je ministryní pro místní rozvoj.

Jak citovat tento text?

Krpálková, Soňa. Podle mnistryně Šlechtové nelze tvrdit, že jsme nejhorší v čerpání dotací z EU [online]. E-polis.cz, 18. únor 2015. [cit. 2017-11-24]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/podle-mnistryne-slechtove-nelze-tvrdit-ze-jsme-nejhorsi-v-cerpani-dotaci-z-eu.html>. ISSN 1801-1438.

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 3 hvězdiček / Hodnoceno: 1x


Přidat komentář

Vložit komentář




Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[22. červenec 2014]
Časopis stále hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na email redakce@e-…

Kde se diskutuje?

Je nám líto, u tohoto zdroje žádné položky nebyly nalezeny :-(