Konference o feminismu

 3. duben 2010  Josef Holík   komentáře

V pátek 1. dubna se konala velmi zajímavá, a vášnivou diskusi přislibující, konference. Jednalo se o diskuzi o feminismu rozdělenou do tří panelů. První panel nesl název Ženy a politika, druhý Ženy a zaměstnání a poslední panel se věnoval ženám a vědě. Akce se odehrávala v budově Avalon business center v Plzni pod taktovkou AS CPSSU ve spolupráci s Katedrou politologie a mezinárodních vztahů při Fakultě filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Lví podíl na vzniku této akce měla předsedkyně AS CPSSU Bc. Iveta Ptáčníková s velkou pomocí Mgr. Lenky Strnadové, PhD. z katedry politologie.

Konference o feminismuKonference o feminismu

V pátek 1. dubna se konala velmi zajímavá a vášnivou diskusi přislibující konference. Jednalo se o diskuzi o feminismu rozdělenou do tří panelů. První panel nesl název Ženy a politika, druhý Ženy a zaměstnání a poslední panel se věnoval ženám a vědě.

Akce se odehrávala v budově Avalon business center v Plzni pod taktovkou AS CPSSU ve spolupráci s Katedrou politologie a mezinárodních vztahů při Fakultě filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Lví podíl na vzniku této akce měla předsedkyně AS CPSSU Bc. Iveta Ptáčníková s velkou pomocí Mgr. Lenky Strnadové, PhD. z katedry politologie.

Nyní již k představení hostů účinkujících na konferenci. Těmi byly ženy z oblasti politiky, gender studies a akademické půdy. Na konferenci vystoupila PhDr. Marta Vohlídalová, Mgr. Jitka Kolářová, hejtmanka plzeňského kraje doc. MUDr. Milada Emmerová, CSc., PhDr. Jiřina Šiklová CSc., a Mgr. Ema Hrešanová, Ph.D.

Bc. Iveta Ptáčníková uvítala hosty a poté předala slovo proděkanovi Fakulty filozofické Davidu Šancovi, který se ujal úvodní řeči. Po přivítání hostů a posluchačů již mluvil o dobře provedené práci v podání Ivety Ptáčníkové a též neopomenul pochválit dlouhodobě kvalitní a produktivní činnost AS CPSSU a její dlouhodobou existenci, která nemá v našem prostředí obdoby. Též vyjádřil své potěšení z toho, že se v Plzni nekonají jenom zcela empiricky laděné debaty, ale i konference zabývající se normativními tématy.

První panel nesoucí název „Ženy a politika“ uvedla jako moderátorka celé akce doktorka Strnadová. Vystupujícími byly doktorka Šiklová a docentka Emmerová. Jako první se slova ujala doktorka Šiklová. Předně zmínila, že na konferenci vystupuje hned za dvě minority. Za ženy angažující se v politice a za lidi staršího data narození. Lidé důchodového věku se totiž dle Šiklové v dnešní době o politiku tolik nezajímají. Poté se zaobírala především popisováním své životní cesty po roce 1989. Posluchačům sdělila, že se sice již v „raných devadesátých letech“ mohla v politice angažovat, ale sama se rozhodla pro neangažovanost a nevstoupila do žádného politického subjektu. Rozhodla se pro fakultu filozofickou a katedru sociologie. Později založila Katedru sociální práce. Dále ve své řeči reflektovala současnou politickou situaci v České republice. Zmínila například Jaspersovy myšlenky z díla „Otázka viny“. Podle ní je problémem fakt, že lidé nevyužívají své možnosti něčemu legální cestou zabránit či něco změnit. Poté se přenesla přes narážku na barvu svého trička ke svému působení v rámci strany zelených. Opět vtipnou glosou oznámila, že zatím jediný benefit, který z této strany má, je tužka s logem SZ.  V neposlední řadě se s mírnou kritikou ohradila proti názvu celé akce. Oznámila posluchačům, že termín feminismus nemá nic společného s názvy jednotlivých panelů a jejich obsahem. Také zmínila politováníhodnou skutečnost, že řada dnešních autorů nerozeznává ani základní rozdíly v terminologii a plete si ideologii a ideu.

Další v pořadí byla docentka Emmerová. Předně vyjádřila potěšení, že na takovou akci byla pozvána. Její celé vystoupení se neslo v duchu popisování jejího života od mládí, přes lékařská studia až po vyučování na vysoké škole. Emmerová poté popsala, jak lékař v České republice začíná v podstatě „od píky“ a postupně získává odbornou praxi, atestace a stoupá v hierarchii. Tak by to dle Emmerové mělo fungovat ve všech vědách a ne pouze ve zdravotnictví. Celkově se hejtmanka ve svém vystoupení mírně odklonila od tématu a spíše popisovala své zážitky z odborné praxe, ze zkušeností s německými kolegy a problémem „emigrace“ českých doktorů do západních států. Dále zmínila skutečnost, že ženy v dnešní době nepracují pouze kvůli emancipaci, jak se někteří lidé domnívají, ale především z ekonomických důvodů. V návaznosti na tuto skutečnost zmínila i skutečnost, že ženy jsou v podstatě diskriminovány odlišným finančním ohodnocením, které neodpovídá ohodnocení mužů, jejž za stejnou práci dostávají vyšší mzdu.

Po skončení vystoupení hejtmanky se již otevřel prostor pro diskusi. První dotaz směřovaný právě na docentku Emmerovou padl ze strany zástupkyně katedry germanistiky. Vyjádřila svůj souhlas s problémy ve zdravotnictví, které zmínila Emmerová a zmínila též fakt, že čeští doktoři jsou například v Německu považováni za rovnocenné kolegy. Emmerová reagovala, že v ČR je sice neustále vyzdvihován nedostatek doktorů, ale že toto trápí i další evropské státy. Například již zmíněné Německo v současnosti postrádá 2 500 doktorů, což je při zohlednění velikosti Německa zhruba stejné množství jako v ČR. Celou rozpravu mezi tazatelkou a Emmerovou pak přerušila Šiklová vtipnou poznámkou, že se domnívala, že celý panel měl být o ženách v politice.

Druhý dotaz od studenta politologie Jana Mohnerta narážel na problém zdravotních sester a současného modelu jejich vzdělání. Šiklová se v tu chvíli v podstatě ujala role moderátora a debatu se snažila zkorigovat zpět k politice a působení žen v politice. Poukázala na to, že žena, která vstoupí do politiky, se od mužů velmi rychle naučí některé jejich „fígle“, jako například jak mistrně uhnout od jednoho tématu ke zcela jinému.

Předposlední otázku položila redaktorka e-polisu Selma Hamdi. Tu zajímalo, zda by ženy měly jít do politiky, aby do ní přinesly něco nového, nebo pouze proto, že je to spravedlivé. Šiklová jí odpověděla zcela jednoduše: „ To není vůbec o tom, důležité je to, aby do politiky vstupovali lidé s určitým názorem. Nejde o spravedlnost.“

Poslední dotaz položil 1. místopředseda AS CPSSU Milan Severa. Jeho dotaz směřoval na obě panelistky. Zajímalo ho, jestli se některá z dam za svou dlouhodobou praxi setkala s tím, že by určité sociální skupiny (ať již muži nebo ženy) jakožto jejich kolegové v určité problematice „drželi basu“ z důvodu stejného pohlaví. Šiklová oznámila, že v politice se jí nikdy nic podobného nestalo. K odpovědi na otázku se dostala i doktorka Vohlídalová. Ta do debaty vnesla sociologický pohled. Mluvila o tom, jak se muži chovají ve vrcholných pozicích. Tvrdí, že muži si vytvářejí „ochrannou síť“ neboli „old boy network“, přes kterou ženy nemají možnost jakkoliv se prodrat do vedoucích pozic. Tato imaginární bariéra nese název „skleněný strop“. Je to dáno i tím, že ženská role není tolik spjata s kariérou, ale především s rolí v rodině. Muži se etablují nejenom v práci, ale své kontakty navazují i na různých neformálních akcích, na které již ženám nezbývá tolik času právě proto, že se po práci musejí ještě věnovat rodině. Dále Vohlídalová prezentovala statistiku, z níž je zřejmé, že menšina, která chce prosazovat své zájmy, musí mít alespoň ¼ zastoupení. Tohoto výsledku ženy v zaměstnání v současnosti nemohou docílit. Přitom firmy, které toto zastoupení žen ve svém pracovním týmu naplňují, dosahují větších obratů a zisků.

Milan Severa si poté neodpustil ještě jednu podotázku směřovanou na docentku Emmerovou. Dotaz navazoval na předchozí vystoupení doktorky Vohlídalové. Zajímala ho osobní zkušenost hejtmanky s případem, že by šla z oficiálního politického meetingu za rodinou a „chlapi“ na pivo, a poté se za jejími zády „něco upeklo“ a jí se to odprezentvalo jako hotová věc. Na to Emmerová pouze souhlasně přikývla. Následovala další otázka z publika ke stejnému tématu. Tazatelku zajímalo, zda by ženu, která by čas měla, muži mezi sebe vpustili. Na to Emmerová řekla, že s tím problém není. Otázkou totiž je, zda to vůbec ženu zajímá a jestli před ní muži řeknou to, co by řekli bez ní. V tu chvíli opět zasáhla Šiklová a snažila se ujmout iniciativy. Dodala, že většina si vždy určí svá „pravidla hry“, a to platí i pro politiku.

Ve druhém panelu vystoupila magistra Jitka Kolářová a doktorka Ema Hrešanová. Kolářová zprvu posluchače seznámila s činností organizace Gender studies, o. p. s. Ta působí v České republice již od roku 1991. Je nevládní neziskovou organizací zabývající se především rovnými příležitostmi žen a mužů, diskriminací na základě pohlaví a věku a poskytováním právního poradenství. Po představení činnosti Gender studies posluchači shlédli prezentaci představující ukázky různých kampaní, které má na svědomí výše zmíněná organizace. Poté se dostala k samotnému tématu genderu a genderové diskriminaci v práci. Podle ní je důležité si uvědomit, že nejde jen o ženy, ale o všechny znevýhodněné sociální skupiny (gayové, lesby atd.). A je třeba reflektovat normu, podle níž jsou tyto sociální skupiny porovnávány a následně znevýhodňovány. Tou je bílý muž ve středním věku. Tento vzor by ale neměl být považována za jediný správný a je třeba přemýšlet i nad tím, že ženy pracují zcela jiným způsobem než muži. Dále je potřeba se zabývat nejenom diskriminaci žen, ale i mužů vybočujících z oné ideální normy, čímž je například muž na rodičovské dovolené. Pracovní diskriminace se projevuje individuálními předsudky lidí pracujících v personálních odděleních a osob, které rozhodují o tom, jaké podmínky firma zaměstnancům nabídne. Dále hraje roli systém odměn, pracovní doba a další faktory, na jejichž základě je možné etablování různých sociálních skupin, aby nebyly nikterak diskriminovány. Kolářová následně přešla k dalšímu bodu své prezentace zabývající se mimo jiné diskriminační nabídkou práce a zastoupením žen ve vedoucích postaveních ve vztahu k jejich platu. Také zmínila skutečnost, že čím výše se ženy v profesi vyšplhají, tím větší finanční rozdíl v ohodnocení práce panuje mezi nimi a muži. Kolářová také zmínila některé nástroje pro podporu rovných příležitostí a v poslední části své přednášky zopakovala důležitost rozmanitosti pracovních týmů ve firmách (různé věkové skupiny, ženy i muži). Tato rozmanitost napomáhá efektivnosti díky odlišnému pohledu na stejnou problematiku.

Další vystupující byla doktorka Hrešanová z katedry sociologie. Ta posluchačům představila část svého výzkumu. Zprvu se zabývala vlivem genderu ve zdravotnictví a v dalších částech svého vystoupení se Hrešanová věnovala především své studii na téma porodnictví.

V posledním panelu zabývající se ženami a vědou byla jedinou vystupující doktorka Marta Vohlídalová. Cílem jejího vystoupení bylo seznámit auditorium s problematikou sexuálního obtěžování ve vysokém školství. Takové obtěžování lze vnímat jako určitou formu diskriminace či jako bariéru ve studiu. Posluchači byli seznámeni i s výsledky studie provedené v rámci projektu NKC-ŽV. Z této studie vyplývá, že v současnosti má s nějakou formou sexuálního obtěžování zkušenosti až 67 % studentů vysokých škol (studie prováděna na jedné fakultě nejmenované pražské univerzity rovnoměrně mezi ženami a muži, studenty bakalářského i magisterského studia). Podle ní tento problém vzniká v důsledku velké mocenské nerovnováhy mezi lektory a studenty. V České republice je problematika sexuálního obtěžování ve vysokoškolském prostředí téměř nepojmenována a v podstatě se jeví, jako by ani neexistovala, přičemž právo ji nijak nevymezuje. Zde se Vohlídalová zaměřila na srovnání s Anglií, kde je sexuální obtěžování reflektováno a řešeno na všech vysokých školách.

Po skončení posledního vystoupení se otevřel prostor pro kladení otázek. Jeden dotazující se například ptal na to, kam až by feminismus měl zajít? Doslechl se prý o případu ve východním pobřeží USA, kde se muž příliš blízko přiblížil ve výtahu k ženě, jež ho následně zažalovala a u soudu zvítězila.

Panelovou diskuzi ukončila doktorka Strnadová, konferenci posléze Iveta Ptáčníková. Milan Severa poté jménem AS CPSSU předal Lence Strnadové malou pozornost za její obětavost a ochotu při přípravě této konference a samozřejmě i za její podporu všem studentským aktivitám.  Celá akce by se dala hodnotit jako velmi zajímavá. Mírné škádlení mezi hejtmankou Emmerovou a Jiřinou Šiklovou zajisté celou akci okořenilo stejně tak, jako řada vtipných glos a zajímavých otázek pokládaných publikem. Také to byla po delší přestávce větší akce, navazující na tradici European Day nebo konference k výročí pádu komunismu. Hosté byli zajisté odbornice ve svých oborech a měly co nabídnout. Debata se navíc nezvrhla v žádný lynč mužů či naopak bagatelizování problémů řešených v panelech. Škoda jen, že se ne všechny panelistky držely svého tématu.

Titulní obrázek převzat z: http://icons.mysitemyway.com/wp-content/gallery/quilted-floral-icons-symbols-shapes/020456-quilted-floral-icon-symbols-shapes-female-symbol2-sc48.png.

Jak citovat tento text?

Holík, Josef. Konference o feminismu [online]. E-polis.cz, 3. duben 2010. [cit. 2017-12-17]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/konference-o-feminismu.html>. ISSN 1801-1438.

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 2.22 hvězdiček / Hodnoceno: 9x


Přidat komentář

Vložit komentář

Mohnert

úterý, 6. duben 2010
10:50

Mohnert

Byl jsem sice jen na prvním panelu, ale doktorka Šiklová mi jej stihla dosti zprotivit. Nejde o to, že úplně odstřelila můj dotaz (kdybych byl mrcha, položil bych ho znovu, ale tak, aby to vyznělo genderově nekorektně a tedy korektně k tématu :) ), ale že naprosto nerespektovala autoritu moderátorů (kteří z úcty k ní jen mlčky přihlíželi). Ačkoli se snažila vystupovat "protematicky", dělala si předvolební PR mnohem víc, než doc. Emmerová (u níž jsem byl příjemně překvapen - očekával jsem něco ve stylu Paroubka). Doktorku Šiklovou jsem znal již předtím, ovšem její vystoupení připomínající papírového čerta mi poněkud pozměnilo názor na její osobu...AS CPSSU budiž pochváleno, i přes doktorku Šiklovou byl pro mne 1. panel zajímavý (obával jsem se opaku).


Napsal: Mohnert [Odpovědět]

Pepa

úterý, 6. duben 2010
11:35

Škoda jenom, že to nebyla konference o feminismu, jak její název předurčoval...


Napsal: Pepa [Odpovědět]

Iveta Ptáčníková

čtvrtek, 8. duben 2010
13:09

To Pepa: Vážený pane kolego, s tím se nemohu jednoznačně ztotožnit. Pojem feminismus je dnes vnímán jako boj za ženská práva, rovnoprávnost mezi pohlavími a redefinicí ženství. Feminismus se tak opírá o různorodé myšlenkové proudy, které se zabývají otázkami ženské podřízenosti, negativním vlivem mužů na ženy a možnostmi a způsoby odstranění nespravedlností, které se váží k biologickému pohlaví. Tedy velmi stručně řečeno. Pokud tedy konference byla věnována ženám v politice, ve vědě a zaměstnání, kde se hovořilo o postavení žen v těchto oblastech, o jejich uplatnění a o nerovnostech z toho vyplývajících či dokonce o sexuálním obtěžování, nemyslíte, že konference byla věnována feminismu zcela kompletně, přesně, jak vypověděl název?:-)


Napsal: Iveta Ptáčníková [Odpovědět]




Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[22. červenec 2017]
Časopis stále hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na email redakce@e-…

Kde se diskutuje?

Je nám líto, u tohoto zdroje žádné položky nebyly nalezeny :-(