Diskuze k výročí pádu komunistického režimu nepostrádala věcnost ani emoce

 3. prosinec 2009  Josef Holík   komentáře

V pondělí 30. listopadu se konala bilanční diskuze pod taktovkou plzeňského AS CPSSU. Zařadí se do kategorie úspěšných? Svou tématikou a zajisté také výběrem hostů mohla nabídnout velmi kvalitní zážitek. Diskuze se týkala dvacátého výročí pádu komunismu. Téma samo o sobě vyvolává řadu různých názorů a pocitů. Jak celá akce nakonec dopadla a jaké názory na naši mladou demokracii v ní zazněly? To zodpoví následující reportáž.

Diskuze k výročí pádu komunistického režimu nepostrádala věcnost ani emoceDiskuze k výročí pádu komunistického režimu nepostrádala věcnost ani emoce

V pondělí 30. listopadu se konala bilanční diskuze pod taktovkou plzeňského AS CPSSU. Zařadí se do kategorie úspěšných? Svou tématikou a zajisté také výběrem hostů mohla nabídnout velmi kvalitní zážitek. Diskuze se týkala dvacátého výročí pádu komunismu. Téma samo o sobě vyvolává řadu různých názorů a pocitů. Jak celá akce nakonec dopadla a jaké názory na naši mladou demokracii v ní zazněly? To zodpoví následující reportáž.

Jak jsem již zmínil, přizvaní hosté opravdu měli co nabídnout. Byl mezi nimi významný český politolog Ladislav Cabada, signatářka Charty 77 a judaistka Věra Tydlitátová, reprezentant KSČM a kandidát do parlamentních voleb Jiří Valenta, kulturní činovník Ivan Jáchim a jako poslední Jiří Kotek, jeden z hybatelů Občanského fóra na Karlovarsku.

Jako první se slova ujala předsedkyně AS CPSSU Iveta Ptáčníková. Poděkovala všem panelistům za účast a stejně tak i početnému publiku. Diskuzi pak moderoval první místopředseda AS CPSSU Milan Severa.

Prvním panelistou byl Ladislav Cabada. Ten především vyjádřil svůj podiv nad tím, jak se staré politické elity v naší zemi uměly brilantně přizpůsobit okolnostem a vycítit zavčasu vlastní konec. Též vyzdvihnul progres českého státu od sametové revoluce a zvláště pak ekonomický rozvoj, který s sebou ale ruku v ruce nesl úpadek českého venkova. Svou řeč zakončil konstatováním, že přes všechny problémy převládají v polistopadovém vývoji klady.

Druhou v pořadí byla Věra Tydlitátová. Ta se zaměřila zejména na své osobní zážitky z disentu. Posluchače zaujala popisem dobové atmosféry husákovské normalizace v Praze, která byla v jistém ohledu umírněná oproti ostatním městům. V Praze například výslechy Státní bezpečnosti nebyly tak tvrdé, samizdat se šířil jednodušeji a chartistů bylo mnohem více než kdekoliv jinde. Dále se zaměřila na složení personálního zázemí kolem Charty 77, které bylo natolik ideově nesourodé, že nemohlo vytvořit trvalou politickou sílu v novém státě. Po revoluci pak byla řada chartistů velmi rozčarována, protože výsledná situace nesplnila jejich dřívější rozličná očekávání.

Třetím vystupujícím byl Jiří Valenta. Předem je potřeba sdělit, že jeho odvaha osamoceně hájit názor ,,poražených“ zasluhovala do jisté míry obdiv. Jako jediný prezentoval názor, že svoboda, která v ČR v současnosti panuje, není úplná. To demonstroval primárně na příkladu, že lidé nemohou své názory projevovat zcela bez obav z postihu. Sankce ovšem není nijak oficiální, spíše v podobě předsudků a znevýhodňování v pracovním procesu. Dále zmínil, že po zásadní změně minulého režimu netoužila jenom nepolitická veřejnost. Rozčarování nad režimními praktikami panovalo rovněž mezi členskou základnou KSČ. Výstup zakončil zmíněním negativ, jež demokracie skýtá. Zde uvedl problematiku zadluženosti, nemožnost zajištění kvalitního bydlení a nezaměstnanost.

Čtvrtým panelistou byl Jiří Kotek, jenž předvedl asi nejemotivnější vystoupení, které evokovalo atmosféru revolučních dnů. Barvitě posluchačům popisoval zvonění klíči a tvrdost policejních zásahů. Zmínil též nutnost vnímat svobodu nejenom coby privilegium, ale také jako určitou odpovědnost. Na konec pak dodal, že žít v dnešní době je mnohem komplikovanější a mladým to v určitých aspektech nezávidí. Tehdejší doba byla totiž jasně čitelná, stačilo jít s davem a nevyčnívat.

Jako poslední se ujal slova Ivan Jáchim. Analyzoval problematiku českých elit v moderních dějinách. Za jejich klíčový znak označil devastaci, kterou započala nacistická okupační správa a umocnila poválečná komunistická garnitura. Posluchačům posléze detailně vysvětlil otázku vzniku a šíření samizdatu, včetně represí, jimiž totalitní aparát čelil nezávislým aktivitám.

Následně probíhala emotivní rozprava, směřovaná hlavně na zástupce KSČM Jiřího Valentu. Její podstatou byla především reflexe komunismu po dvaceti letech znovunabyté svobody a limity transformace současné KSČM, dané slabou vůlí odsoudit zločiny z éry 1948-1989.

Foto z diskuze je k nahlédnutí v sekci AS CPSSU Plzeň, podsekci fotogalerie (pozn. šéfredaktora).

Jak citovat tento text?

Holík, Josef. Diskuze k výročí pádu komunistického režimu nepostrádala věcnost ani emoce [online]. E-polis.cz, 3. prosinec 2009. [cit. 2017-05-27]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/diskuze-k-vyroci-padu-komunistickeho-rezimu-nepostradala-vecnost-ani-emoce.html>. ISSN 1801-1438.

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 3.82 hvězdiček / Hodnoceno: 11x


Přidat komentář

Vložit komentář

Jarek

čtvrtek, 3. prosinec 2009
14:04

Doufám, že pana Valentu hnali studenti až do polí.

Upřímně jsem se pousmál u spojení "významný český politolog Ladislav Cabada". Teď to prosím opravdu neberte jako rýpání či hanění jeho osoby. Jen jsem se tak zamyslel, kolik významných českých politologů asi chodí mezi námi.


Napsal: Jarek [Odpovědět]

Josef

čtvrtek, 3. prosinec 2009
23:23

Josef

domnívám se, že pro českou odbornou veřejnost jistě Ladislav Cabada významný je. Bez něj by se studenti nejenom na ZČU učili z o polovinu méně učebnic než nyní. Možná není celosvětovou ikonou politologie, ba možná ani celoevropskou. Ale do Plzně zajisté přilákal řadu studentů a v českém prostředí významný bezesporu je. Myslím si, že nejsem jediný, kdo tento názor zastává.


Napsal: Josef [Odpovědět]

FM

pátek, 4. prosinec 2009
11:59

Milý Josefe, to se vám může zdát v Plzni, z Plzně. ... Taky jsem měl ten dojem. Ano do Plzně přilákal řadu studentů (ti, co mají možnost, odcházejí pryč), to ale nijak nesouvisí s problémem. Doc Cabada je vcelku známý i u lidí studujících v Hradci, Olomouci, ale řici o něm, že jest významným politickým vědcem, to je asi přehnané. Anebo jím skutečně je, a pak platí, co asi naznačil Jarek, že takových tu je kupa.
PS. Pakliže se učíte polovinu z Cabadových učebnic, divím se, že stále studujete :)


Napsal: FM [Odpovědět]

Jiří Valenta

neděle, 6. prosinec 2009
20:29

Nehnali..;)I když mi to svým způsobem trošku mrzí,neboť takto hnali svého času tatíčka Masaryka z Plzně také..JV


Napsal: Jiří Valenta [Odpovědět]

K. Rýpal

sobota, 2. leden 2010
21:03

Vážený pane Josefe, musím podotknout, že pan Doc. Cabada pro vás musí být "polobůh", pokud jste z Plzeňského prostředí, ale věřte, že za významného politologa považován opravdu není, proto jsem se též nad vaším spojením "významný český politolog" pousmál.


Napsal: K. Rýpal [Odpovědět]

ptacnikjan

neděle, 24. leden 2010
06:24

ptacnikjan

Významným se člověk stává, když jej ostatní významní za významného začnou považovat. Nikomu tedy neberu názor na pozici doc. Cabady v českém politologickém prostředí, nicméně zpochybňovat či až zemsměšňovat kvalitu jeho odborných publikací mi přijde přinejmenším stupidní.


Napsal: ptacnikjan [Odpovědět]




Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[22. červenec 2014]
Časopis stále hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na email redakce@e-…

Kde se diskutuje?

Je nám líto, u tohoto zdroje žádné položky nebyly nalezeny :-(