Cooperative for Assistance and Relief Everywhere

 6. červen 2011  Bc. Lucie Horáčková   komentáře

Jako centrální téma této práce jsem si vybrala mezinárodní neziskovou organizaci Cooperative for Assistance and Relief Everywhere. Nejprve budu věnovat pozornost organizaci jako takové. Jejímu historickému vývoji a analýze její činnosti. Následně se zaměřím na postavení organizace v mezinárodních vztazích.

Cooperative for Assistance and Relief EverywhereCooperative for Assistance and Relief Everywhere

1. Úvod

Jako centrální téma této práce jsem si vybrala mezinárodní neziskovou organizaci Cooperative for Assistance and Relief Everywhere. Nejprve budu věnovat pozornost organizaci jako takové. Jejímu historickému vývoji a analýze její činnosti. Následně se zaměřím na postavení organizace v mezinárodních vztazích. V závěru se budu zabývat perspektivou dalšího vývoje organizace Cooperative for Assistance and Relief Everywhere.

 Důvodem výběru právě této organizace byla skutečnost, že cíle, které analyzuji později, jsou v dnešní době pro společnost přínosné a důležité. Organizace humanitárního zaměření chápu jako nezbytné pro řešení globálních problémů, jakými jsou populační a sociální problémy, chudoba a porušování základních lidských práv (např. přísná segregace podle pohlaví, a to především v arabských zemích[1] ).

 Cooperative for Assistance and Relief Everywhere je organizací, jejímž primárním cílem je zlepšení kvality lidského života.

2.  Vznik a vývoj mezinárodní organizace CARE

Bezprostředně po druhé světové válce vzniká velké množství mezinárodních organizací za účelem humanitární pomoci[2], mezi nimi je i pomocná organizace CARE.

 V USA bylo známo, že po válce hladoví děti v Evropě, a rostla ochota pomoci. V listopadu roku 1945 rozhodlo konsorcium o spojení dvaadvaceti amerických pomocných organizací do jedné soukromé - "Cooperative for American Remittances to Europe" (zkratka CARE je spíše chápána jako anglický význam care = starat se, pečovat o někoho, nežli jako akronym). V současné době její označení CARE znamená: Cooperative for Assistance and Relief Everywhere.

 Národní organizace CARE se po USA zakládaly i v dalších zemích. Nyní existuje již 12 národních organizací CARE. Kromě USA jsou v Austrálii, Dánsku, Francii, Japonsku, Kanadě, Německu, Nizozemí, Norsku, Rakousku, Thajsku a Velké Británii.

 První pomoc CARE byla v podobě balíčků s potravinami.[3] První balíčky dorazily do francouzského přístavu Le Havre 11. května 1946. V červenci téhož roku měla CARE skladiště a kanceláře v jedenácti evropských zemích. Centrála pro Evropu byla ve Vídni.[4] V současné době je centrála CARE ve švýcarské Ženevě (Chemin de Balexert 7-9; 1219 Chatelaine (Geneva) Switzerland).

3.  Analýza činnosti

CARE je organizací poskytující humanitární pomoc, a tedy jejím hlavním cílem je uspokojení základních lidských potřeb a zajištění důstojného života.

 Všechny humanitární organizace by se měly řídit Humanitární chartou[5] a Minimálními standardy.

 V Humanitární chartě jsou zakotveny základní požadavky na ochranu života a důstojnosti osob postižených ozbrojeným konfliktem či přírodní katastrofou, které se pomocné organizace zavázaly dodržovat.

 Minimální standardy navazují na Humanitární chartu a jejich úlohou je zkonkrétnit požadavky Charty. Minimální standardy pro humanitární pomoc zahrnují:

  • Minimální standardy pro výživu
  • Minimální standardy pro potravinovou pomoc
  • Minimální standardy pro zdravotní péči
  • Minimální standardy pro zásobování vodou a hygienická opatření
  • Minimální standardy pro poskytování nouzového přístřeší a jeho plánování

Standardy mají civilním osobám postiženým krizí zajistit alespoň minimální úroveň základních potřeb a tím naplnit právo na důstojný život.

 Činnost CARE je formována přesvědčením[6], že civilní osoby mají právo na pomoc a ochranu. Tato myšlenka je i vizí CARE: "We seek a world of hope, tolerance and social justice, where poverty has been overcome and people live in dignity and security. CARE will be a global force and partner of choice within a worldwide movement dedicated to ending poverty. We will be known everywhere for our unshakeable commitment to the dignity of people."[7]

Organizace je zastáncem názoru, že lidem se „nemá pomáhat ze soucitu, ale proto, že mají právo žít v míru, bezpečí a blahobytu. Mají nárok na to, aby byli považováni za rovnocenné a kompetentní partnery při pomoci v rámci katastrof stejně jako v rámci dlouhodobé rozvojové spolupráce.“[8]

 Každý projekt, který CARE realizuje, musí dle směrnic organizace:

  • „řešit takový problém, který je důležitý pro mnoho lidí, ne pouze pro jednotlivce
  • sloužit prospěchu nejchudších společenských vrstev
  • způsobit změny, které umožní lidem jejich sebezáchovu
  • použít nejefektivnější a přímočaré řešení problému
  • působit v souladu s ekologií a chránit životní prostředí
  • zaručit spoluúčast žen a jejich podporování
  • být zároveň i modelem pro řešení podobných problémů v dalších zemích
  • zapojit do realizace postižené obyvatelstvo
  • být nastaven tak, aby ho uměli převzít a dále rozvíjet sami postižení
  • být finančně zajištěn před nastartováním“[9]

CARE pomáhala například po zemětřesení na ostrově Sumatra v Indonésii v roce 2009, po zemětřesení na Haiti v roce 2010.[10]

CARE byla účastna i při odstraňování následků hurikánu Mitch (1998) či cyklónu Orissa v Indii (1998). Organizace působila i v Iráku, avšak v roce 2004 byla zdejší mise pozastavena poté, co byla unesena a následně zavražděna vedoucí irácké operace CARE Margaret Hassan.[11]

 Organizace CARE pracuje většinou dlouhodobě „v oblastech postižených katastrofou a pomáhá lidem při obnově infrastruktury. K lepší předvídatelnosti přírodních katastrof vytváří CARE koordinované nouzové plány a prověřuje je spolu s obyvatelstvem. Do těchto aktivit jsou cíleně zapojovány ženy. Katastrofa s sebou přináší i psychosociální komponenty: kdo zůstal naživu, musí překonat smutek a obavu z nejisté budoucnosti. CARE pomáhá lidem znovu vybudovat společenské struktury, které posilují soudržnost a ulehčují psychologické zpracování minulých událostí.“[12]

 Trvalých změn CARE dosahuje díky:

  • silné podpoře ke svépomoci
  • utváření ekonomických šancí
  • pomoci v nouzi při humanitárních katastrofách
  • ovlivňování politických poměrů na všech úrovních
  • boji proti diskriminaci ve všech jejích formách

4.  CARE v České republice

CARE Česká republika je součást mezinárodní sítě této pomocné organizace. V letech 1946 až 1950 byly v tehdejším Československu rozdány balíčky CARE v hodnotě 30 milionů Kčs.

V roce 2008 se CARE vrací do České republiky jako aktivní organizace (občanské sdružení je zapsáno v evidenci Ministerstva vnitra, č.j. VS/1-1/69 396/07-R a je součástí mezinárodní organizace CARE International Network).

 CARE Česká republika (se sídlem Italská 26, 120 00  Praha 2) se zajímá o lidi žijící v chudobě a nouzi, bojuje za zlepšení jejich životních podmínek a za důstojný život. CARE Česká republika si snaží intenzivní osvětou a poskytováním relevantních informací plnohodnotně přispět k celosvětové rozvojové spolupráci.

 Dary, které organizace získá v České republice, putují na projekty CARE řízené rakouskou CARE Austria.[13]

5.  Postavení CARE v mezinárodních vztazích

V současné době můžeme CARE považovat za jednu z největších nevládních mezinárodních organizací, která se zabývají pomocí lidem. Jedná se o organizaci nezávislou, a to jak politicky, tak nábožensky. CARE disponuje poradenským statutem I[14] u Organizace spojených národů.

 CARE je organizace čítající 14 500 spolupracovníků po celém světě (98 % pracovníků je přímo v „projektových zemích”). Působí v 70 zemích, kde realizuje cca 1 100 projektů. Ročně z těchto projektů profituje alespoň 55 miliónů lidí na celém světě.

 CARE působí celosvětově, má bohaté zkušenosti a přístup k nejrůznějším zdrojům. Díky tomu je globálně dostatečně silná a kompetentní k tomu, aby mohla prosazovat inovativní a moderní řešení na poli humanitární pomoci. CARE je globální silou a uznávaným partnerem v celosvětovém boji proti chudobě.

6.  Perspektivy dalšího vývoje

Mezinárodní humanitární organizace CARE má specifické postavení. Dle mého soudu je málo pravděpodobné, že někdy nastane doba, kdy nebudou organizace tohoto typu potřeba. Právě naopak v době stále častějších vojenských konfliktů, živelných pohrom a nepříznivých humanitárních jevů, jakými jsou chudoba a diskriminace, budou mít nepostradatelné uplatnění.

 Dalším bodem, který bych v rámci perspektivy organizace CARE zmínila, je i fakt, že existence humanitárních organizací a jejich působení (např. v rozvojových státech) má za následek pozitivní přínos i v celosvětovém měřítku. Chudoba je častý spouštěč sociálních nepokojů, které mohou být živnou půdou pro nedemokratické ideologie, či teroristické skupiny.

Zároveň je dobré mít na paměti, že rozvojová pomoc je nástrojem v boji proti ilegální migraci.[15]

 Participace a aktivní podpora humanitárních akcí je v době celkové globalizace jistě přínosná. Napomáhá posílení lidských hodnot, jakými jsou družnost, zájem o druhé a služba jiným lidem.

 „Všichni lidé na celém světě by měli mít právo nabídnout jiným lidem a jejich komunitám svůj čas, schopnosti a energii prostřednictvím individuální či kolektivní činnosti a bez nároků na odměnu.“[16]

7.  Závěr

Ve světě existuje nesčetné množství humanitárních organizací, které mají širokou škálu působnosti. Nejvíce je o těchto uskupeních slyšet ve chvílích, kdy se někde stane živelná či lidským faktorem způsobená katastrofa. Humanitární organizace mají své nezastupitelné místo.

 Často diskutovanými tématy jsou politické, ekonomické a sociální rámce humanitární pomoci. Nevládní organizace spolu s jinými aktivisty často zdůrazňují morální aspekty pomoci a varují před zájmy ekonomickými, politickými či bezpečnostními.

 Česká republika patří k bohatším zemím světa a je tedy logické, že by měla participovat na pomoci chudším státům. Jaké jsou v dnešní době motivy a cíle humanitární pomoci? Především jsou to důvody morální (tzv. solidarita). Pomáhat druhým je lidské a správné. Pokud je solidarita mezi občany státu, měla by fungovat i mezinárodně. Vedle tohoto humánního důvodu je celá řada dalších aspektů, které vedou k pomoci potřebným. Je to především „osobní přínos“ poskytovatelům pomoci. Pomocná ruka se tak může stát nejen morálním gestem, ale i pragmatickou politikou. Cíle pomoci nabízené s tímto záměrem mohou být, jak je již výše uvedeno, bezpečností (chudoba a nespokojenost je živnou půdou pro extrémisty, je důvodem nelegální migrace či šíření organizovaného zločinu), politické (dochází k posílení vztahů s konkrétní zemí, která přijímá pomoc; dále dochází k lepšímu obrazu země poskytující pomoc na mezinárodní scéně; jedním z politických cílů při poskytování zahraniční pomoci může být šíření dané kultury a hodnot – např. demokracie, lidských práv atd.) a cíle ekonomické (např. pomocí v rozvojových zemích si vytváříme potencionální zákazníky v budoucnosti; neméně důležitým ekonomickým faktorem je i uplatnění zboží, technologií, know-how – pomoc v rozvojových zemích tak přináší práci a zisk).[17]

 Závěrem zmíním, že není důležité, jakou formou se člověk na pomoci druhým podílí, ale důležité je být toho účasten a nepřispívat tak k šíření sociální slepoty a lhostejnosti ke světu, ve kterém žijeme.

8.  Seznam literatury

  • ADAMCOVÁ, L. Úvod do rozvojových studií, Oecomonica, 2006.  ISBN: 80-245-1057-X 
  • BRANDLEY PENUEL, K., STATLER, M. Encyclopedia of Disaster Relief 1., SAGE, 2011. ISBN: 978-1-4129-7101-0  
  • HOKROVÁ, M., TÁBORSKÁ, S. Globální problémy a rozvojová spolupráce: Témata, o která se lidé zajímají. Praha: Člověk v tísni, společnost při ČT, o.p.s., 2005. ISBN: 978-80-86961-55-2
  • MAKARIUSOVÁ, R. Mezinárodní neziskové organizace a spolupráce s OSN v historickém kontextu, Agnes, 2008. ISBN 978-80-903696-4-1
  • Projekt Sphere: Humanitární charta a minimální standardy pro humanitární pomoc. Praha: Sdružení Česká katolická charita, 2003. ISBN 80-7178- 865-1
  • http://www.care-international.org
  • http://www.care.cz

Odpovědný redaktor: Petr Vrchota

Odpovědná korektorka: Bc. Hana Stýblová

Titulní obrázek převzat z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/24/Ugandan_children.jpg


[1] CARE podporuje ženy formou spořitelních a úvěrových spolků, poskytuje jim vzdělání a bojuje spolu s nimi za práva na půdu.

CARE se snaží být nápomocna i ženám mimo arabské státy, a to především v místech, kde propukla válka. Znásilnění je v mnohých válečných konfliktech taktika vedoucí k destabilizaci soudržnosti obyvatelstva. CARE se snaží pečovat o znásilněné ženy, a to především zdravotní a psychickou pomocí. O ukončení násilí páchaného na ženách se tato humanitární organizace zasazuje i na politické úrovni.

[2] Humanitární pomocí rozumíme pomoc poskytovanou za nekomerčním, nepolitickým a nevojenským účelem.

[3] Tyto balíčky byly původně připraveny pro americkou armádu, která plánovala invazi do Japonska. Vzhledem k japonské kapitulaci však již nebyly potřeba. Balíčků bylo cca 2, 8 miliónů  (jeden balíček měl poskytnout jedno jídlo deseti vojákům – jeden balíček obsahoval: 4, 1 kg masa a vnitřností; 2, 7 kg cornflakes, ovesných vloček a sušenek; 1, 4 kg ovoce a pudingu; 0, 9 kg zeleniny; 1, 4 kg cukru; 0, 5 kg kakaa, kávy a dalších práškových nápojů; 0, 4 kg kondensovaného mléka; 0, 2 kg másla; 0, 2 kg sýrů; mýdlo a papírové ubrousky; balíček cigaret, žvýkačky; v březnu 1947 byly potravinové balíčky doplněny o med, čokoládu, sušené ovoce, vejce v prášku atd.; od dubna 1947 se rozdávaly textilní balíčky CARE, které obsahovaly deky, bavlnu a vlnu; dále byly rozesílány kojenecké zásilky a CARE balíčky pro nejmenší děti) a organizace CARE zařídila jejich transport do Evropy. Ke každému odeslanému balíčku CARE existoval doklad podepsaný obdarovanou osobou, který byl zaslán zpět dárci jako důkaz o tom, že CARE splnila svou povinnost. Až do roku 1950 byla tato pomoc distribuována i v Československu. V poválečných letech rozdala CARE celkem 100 milionů balíčků.

[4] www.care.cz; dále BRANDLEY PENUEL, K., STATLER, M. Encyclopedia of Disaster Relief 1., str. 85

[5] Charta čerpá z: Všeobecné deklarace lidských práv (1948); Mezinárodní úmluvy o občanských a politických právech (1966); Mezinárodní úmluvy o ekonomických, sociálních a kulturních právech (1966); Čtyř Ženevských konvencí (1949) a jejich dvou Doplňujících protokolů (1977); Konvence o statutu uprchlíků (1951) a Protokolu vztahujícímu se ke statutu uprchlíků (1976); Konvence o zákazu mučení a jiného krutého, nelidského nebo ponižujícího zacházení či trestání (1984); Konvence o prevenci a trestání zločinů genocidy (1948); Úmluvy o právech dítěte (1989); Konvence o eliminaci všech forem diskriminace žen (1979); Pokynů pro šetření situace vnitřních uprchlíků (1998).

[6] Toto přesvědčení je zakotveno v mezinárodních humanitárních konvencích. CARE působí v souladu s principy, které jsou obsaženy v Etickém kodexu Mezinárodního hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce a nevládních organizacích pro poskytování pomoci v krizových událostech (1994). Tyto principy vyzdvihuje právě Humanitární charta – je to právo na důstojný život, rozdíl mezi „bojujícími“ a „civilisty“ a princip nevystavení opětovnému ohrožení (dle tohoto principu je nepřípustné poslat uprchlíka zpět do státu, kde by mu hrozilo nebezpečí).

[7] www.care-international.org

[8] www.care.cz

[9] Tamtéž

[10] Na ostrově Haiti působí CARE od roku 1954, kdy se zde podílela na odstranění následku Hurikánu Hazel. V posledních letech se projekty na Haiti zaměřovaly např. na vzdělání, hygienické podmínky, potravinovou soběstačnost a vodu, zdraví matek a dětí, sexuální osvětu či boj proti HIV/AIDS.

[11] BRANDLEY PENUEL, K., STATLER, M. Encyclopedia of Disaster Relief 1, str.86

[12] www.care.cz

[13] www.care.cz

[14] Jedná se o tzv. Obecný statut (od roku 1996) a získávají jej organizace, které jsou angažovány v mnoha oblastech spadající pod pravomoc ECOSOC. Kromě Cooperative for Assistance and Relief Everywhere International sem patří např. Muslim World League či World Wide Fund for Nature. MAKARIUSOVÁ, R. Mezinárodní neziskové organizace a spolupráce s OSN v historickém kontextu, str. 56

[15]   Lenka Adamcová (2008, str. 288) upozorňuje na skutečnost, že pro většinu evropských zemí je nyní charakteristická velká národnostní pestrost, což indikuje vzrůstající konflikty – ať už vyjádřené náboženskou nesnášenlivostí, xenofobií či ostrým nacionalismem a ideály etnické čistky.

[16] ADAMCOVÁ, L. Úvod do rozvojových studií, str. 291

[17] Globální problémy a rozvojová spolupráce: Témata, o která se lidé zajímají, str. 12-13

Jak citovat tento text?

Horáčková, Lucie. Cooperative for Assistance and Relief Everywhere [online]. E-polis.cz, 6. červen 2011. [cit. 2017-07-21]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/cooperative-for-assistance-and-relief-everywhere.html>. ISSN 1801-1438.

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 4.07 hvězdiček / Hodnoceno: 14x


Přidat komentář

Vložit komentář

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!




Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[22. červenec 2014]
Časopis stále hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na email redakce@e-…

Kde se diskutuje?

Je nám líto, u tohoto zdroje žádné položky nebyly nalezeny :-(