Čína v Africe spolupracuje se státy, které mají co nabídnout

 27. březen 2017  Ester Kurzyszová  komentáře

Další rvačka o Afriku? Kontinent se od 90. let potýká s novou geopolitickou dělbou. Státy jako Turecko, Indie a Čína v něm vidí příležitosti, především obchodního charakteru. Své poznatky o čínské kolonizaci Afriky předávala návštěvníkům přednášky PhDr. Linda Piknerová PhD.

Železnice TAZARA. Zdroj: commons.wikimedia.orgŽeleznice TAZARA. Zdroj: commons.wikimedia.org

Hojný počet plzeňských studentů si zpočátku vyslechl obecné poznatky o nové kolonizaci ze strany Číny. Výhoda pro africké státy podle doktorky Piknerové je hlavně v tom, že neřeší politické uspořádání států. Což je pro většinou absolutistické africké státní zřízení velkou výhodou. Zajišťuje politiku tzv. business as usual (pragmatismus a utilitarismus). Čína zaujala ke kolonizaci specifický přístup a později byl založen tzv. Pekingský konsenzus (vychází z Washingtonského konsenzu o rozvoji Afriky).

Jenže Pekingský konsenzus byl jakýmsi opakem toho Washingtonského. Státy politického Západu většinou podmiňovaly podporu rozvoje afrických států. Ať už se jednalo o rozšíření neoliberální vize, ekonomické otevírání světu či založení volného trhu. Čína naopak respektuje principy vzájemné svobody států a snaží se o nastavení univerzalistické moci ve světě.

Odbornice na Afriku v rámci celkového kontextu také dodala, že od 90. let minulého století dochází k soupeření mezi Čínou a Tchaj-wanem o africká území, kde si především svou loajalitu nakupovali. Nejprve byl úspěšnější mezinárodně neuznaný stát, později se k moci dostala kontinentální Čína. Té pomohlo hlavně ukončení diplomatických styků mezi Jihoafrickou republikou a Tchaj-wanem, který od té doby ztrácel mezinárodní uznání od dalších afrických zemí. Dnes ho podporují už jen malé státečky jako Svazijsko, Svatý Tomáš a Princův ostrov nebo Burkina Faso.

Nutno také podotknout, že na rozdíl od hegemonů studené války působí Čína na mezinárodním poli spíše jako jakýsi třetí hráč (podle doktorky Piknerové jde o nezúčastněného přítele Afriky). Zatímco kolonizátoři většinou soupeří o své koloniální državy, Čína nikterak nenutí svou ideologii, není angažovaná a dělí se o ekonomický růst. To je pro africké země samozřejmě sympatická zpráva a často právě proto navazují mezinárodní styky jak s kontinentální Čínou, tak (avšak v daleko menším měřítku) také s Tchaj-wanem.

Mnohé studenty zajímalo, jakým způsobem Čína aktuálně zasahuje do afrického kontinentu a jaké jsou hlavní prvky a projekty čínsko-africké spolupráce. Hlavním projektem, na němž je vidět čínská mezinárodní strategie, je tedy podle paní doktorky jeden z největších infrastrukturálních výkonů na africkém kontinentě - Projekt železnice TAZARA (Tanzansko-Zanzibarská železnice). Toto nové železniční spojení se jeví vůči ostatním existujícím spojením jaksi alternativní. Jako jediné totiž nesloužilo přímo kolonizátorským státům k jejich zahraničním tahům. Obyvatelé Afriky nechtěli koloniální propojení, železnici chtěli využívat k vlastním účelům. K dalším projektům iniciovaným Čínou pak zařadila například metro v etiopském hlavním městě Addis Abbeba (pouhé 2 zastávky).

Během přednášky jsme měli možnost nahlédnout i do samotné strategie Čínské lidové republiky a dozvědět se o rozličných metodách zajišťujících přehledný a co možná nejefektivnější vliv.

Čína, jako i ostatní mocenské regiony má na území Afriky tendence dobývat suroviny. Pro zajištění levné pracovní síly posílá na kontinent obrovského množství čínských dělníků, kteří jsou z velké části čínskými vězni. Tyto skupiny zakládají na území států množství radikálně zaměřených čínských osad a tvoří tak pro africké obyvatelstvo nežádoucí uzavřenou společnost (nepřebírají africké zvyky, nejí jejich jídlo, nemluví jejich jazykem). Také kvůli tomu dochází často k soupeření mezi Čínou a Indií. Indická společnost jako součást bývalého britského impéria umí anglicky, snaží se asimilovat s africkým obyvatelstvem.

I ohledně otázky dovozu surovin z Číny na africká pobřeží jsme od doktorky Piknerové dostali odpověď. Převážení materiálu probíhá pomocí takzvané Šňůry perel. To je řada vojenských a diplomatických strategických základen, podél námořních tras spojujících Blízký východ s Jihočínským mořem. Teď se Čína snaží pronikat do střední Asie a Jižní Ameriky (je to ale dál). Mezi nejznámější strategickou jednotku na čínsko-africké obchodní stezce je nepochybně pronajatý přístav Guangar v Pákistánu. V Jižní Americe se nyní Čína iniciuje při snaze o výstavbu kolumbijské dálnice propojující Tichý oceán a Karibské moře (konkurence Panamského průplavu).

Obdivuhodným zůstává fakt, že africké země se k čínskému „kolonizátorství“ staví velmi pozitivně, ačkoliv, především co se materiální kvality týká, modernizace těchto zemí zásluhou Číny opravdu nehrozí. To je dáno zejména omezenou kvalitou spotřebního zboží. Do Zambie bylo kupříkladu dovezeno velké množství televizí. Ty však za několik týdnů přestaly fungovat nebo změnily barevnost.

K neustálé spolupráci přispívají i autoři jako například zambijská spisovatelka Dambisa Moyo. Ačkoliv získala titul na Oxfordské univerzitě v Anglii, kde nadále také žije, neostýchá se publikovat kritické články o europeizaci Afriky. Jasně privileguje čínskou spolupráci nad americkou a stanovuje si radikální přístup proti USA.

I závěr besedy měl jasnou vizi jakéhosi shrnutí pro pochopení veškerých tahů čínské lidové republiky. Čína totiž ani nemá instituci věnující se rozvojové spolupráci (má jen jednotlivá ministerstva), tudíž není možné dohledat, kolik financí v průměru do afrických zemí posílá. A je tedy jasné, že o strategické finanční podpoře schované za zástěrkou rozvojové spolupráce s africkými státy, nebudeme mít nikdy zcela pravdivé informace.

Jak citovat tento text?

Kurzyszová, Ester. Čína v Africe spolupracuje se státy, které mají co nabídnout [online]. E-polis.cz, 27. březen 2017. [cit. 2017-05-27]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/cina-v-africe-spolupracuje-se-staty-ktere-maji-co-nabidnout.html>. ISSN 1801-1438.

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 4.2 hvězdiček / Hodnoceno: 5x


Přidat komentář

Vložit komentář




Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[22. červenec 2014]
Časopis stále hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na email redakce@e-…

Kde se diskutuje?

Je nám líto, u tohoto zdroje žádné položky nebyly nalezeny :-(