„Budoucnost západního Balkánu leží v EU“ - reportáž z konference JDI Youth Dialogue 2013

 23. duben 2013  Zuzana Ledbová  komentáře

Na půdě Ministerstva zahraničních věcí České republiky se uskutečnila velmi netradiční akce - mezinárodní konference JDI Youth Dialogue 2013 na téma „Czech Republic and Western Balkans: a Common Future in the EU?“ Akci pořádala studentská organizace Junior Diplomat Initiative (JDI), která si klade za cíl vytvořit platformu, díky níž budou mít studenti se zájmem o diplomacii možnost konfrontovat teoretické znalosti nabyté ve škole se současnou diplomatickou praxí.

„Budoucnost západního Balkánu leží v EU“ - reportáž z konference JDI Youth Dialogue 2013„Budoucnost západního Balkánu leží v EU“ - reportáž z konference JDI Youth Dialogue 2013

Na půdě Ministerstva zahraničních věcí České republiky se uskutečnila velmi netradiční akce - mezinárodní konference JDI Youth Dialogue 2013 na téma „Czech Republic and Western Balkans: a Common Future in the EU?“ Akci pořádala studentská organizace Junior Diplomat Initiative (JDI), která si klade za cíl vytvořit platformu, díky níž budou mít studenti se zájmem o diplomacii možnost konfrontovat teoretické znalosti nabyté ve škole se současnou diplomatickou praxí.

Jak název napovídá, konference se zaměřila na rozšiřování Evropské unie o země západního Balkánu a naznačila, jakou roli v tomto procesu může sehrát Česká republika. Studenti z celé republiky měli možnost diskutovat o příležitostech a výzvách, které rozšiřování EU směrem na Balkán přináší, s diplomaty a odborníky z Albánie, Bosny a Hercegoviny, České republiky, Chorvatska, Kosova, Makedonie a Srbska.

Jaroslav Kurfürst, ředitel Evropské sekce Ministerstva zahraničních věcí ČR, na úvod konference vyjmenoval hned deset důvodů, proč by se země západního Balkánu měly stát součástí EU. Zmínil mj. stabilizační efekt v regionu, signál pro zahraniční investory nebo rozšíření společného evropského trhu. Přijetí evropského práva by balkánským zemím podle Kurfürsta navíc přineslo nutné reformy právního systému a standardy platné v EU, např. ochranu spotřebitele.

Labinot Greiçevci, ředitel kosovského Výzkumného ústavu pro rozvoj a evropské záležitosti (RIDEA), hovořil o překážkách, které musí Kosovo překonat, aby se mohlo stát plnohodnotnou součástí Evropy, potažmo EU. Jako pozitivní vidí Greiçevci fakt, že oproti 80. a 90. létům minulého století, kdy během jugoslávských válek docházelo k represím a procesům s opozičními lídry, panuje nyní v Kosovu mír, i když stále křehký. Země se ale nadále potýká s mnoha problémy, především s korupcí a organizovaným zločinem.  Kvůli zkorumpovaným politikům je kosovská vláda neefektivní a lidé nemají důvěru v instituce. Pan Greiçevci však nezapomněl upozornit, že nevyřešené problémy s justicí mají i někteří politici ze členských států Evropské unie. Narážel při tom hlavně na případy bývalých francouzských prezidentů Jacqua Chiraca a Nicolase Sarkozyho, kteří čelili obvinění z nelegálního financování své strany, respektive předvolební kampaně.

Současnou situaci v Kosovu analyzoval i Lulzim Mjeku, diplomat a jeden ze zakladatelů kosovského ministerstva zahraničních věcí, který pochválil probíhající reformy v zemi, konsolidaci státních institucí a přípravu budoucích kosovských diplomatů.

Jedním ze zajímavých řečníků byl také Karel Kühnl, v letech 2007 až 2012 velvyslanec v Chorvatsku, předtím velvyslanec ve Velké Británii a Irsku a bývalý ministr obrany, který mluvil především o diplomacii po rozdělení Československa. Účastníkům konference se svěřil s diplomatickou praxí, kdy jednou z hlavních priorit české zahraniční politiky bylo připravit nově vzniklou republiku na vstup do EU, přičemž se ale příliš nejednalo o konkrétních podmínkách členství, např. v oblasti zemědělské politiky. Podle Kühnla měli chorvatští politici při obhajování členství Chorvatska v EU před svými občany situaci o poznání těžší, i s ohledem na současné unijní problémy. Jako hlavní přínos vstupu balkánských zemí do EU pak vidí rozšíření vlády práva v regionu.

O něco skeptičtější k situaci ve své zemi byli ve srovnání s kosovskými panelisty diplomaté z Bosny a Hercegoviny a Chorvatska. Podle Nediljka Biliće, velvyslance Bosny a Hercegoviny v České republice, není jeho země obecně dostatečně funkční a Tomislav Vlahutin z konzulárního oddělení velvyslanectví Chrovatska v ČR označil chorvatskou diplomacii jako „polorozvinutou“.

Kristina Peza, vyučující Ústavu Blízkého východu a Afriky na Filozofické fakultě Karlovy univerzity, hovořila o poměrech ve své rodné zemi Albánii. Albánie by se dle jejích slov měla v budoucnu stát členem EU, v současné době ale ještě není na vstup připravena. Nesplňuje totiž kritéria Evropské unie, jako jsou vláda práva nebo tržní hospodářství. Zároveň v zemi chybí podpora pro společnou politickou a měnovou unii, která je jedním z hlavních pilířů evropské integrace. Albánie se ale podle Kristiny Pezy zachovala podle vzoru zemí EU, když během krizí v Kosovu v roce 1999 a v Makedonii v roce 2001 nepodporovala nacionalistické tendence rozmáhající se v těchto zemích.

Panelisté konference JDI Youth Dialogue se shodli na tom, že budoucnost států západního Balkánu směřuje ke vstupu do Evropské unie a politická vůle spolupracovat je na obou stranách. Česká republika by pak v tomto směru měla pomoci, neboť má podobné zkušenosti s transformačním procesem po pádu komunismu jako balkánské země. Zároveň může státům západního Balkánu posloužit jako příklad toho, že demokratizace a plné začlenění do evropské politiky jsou možné.

Rozhovor se spoluzakladatelem JDI Ludvíkem Egerem:

Jak se vám, studentské organizaci fungující necelé dva roky, podařilo uspořádat mezinárodní konferenci na půdě Ministerstva zahraničních věcí České republiky? A jak vůbec probíhala komunikace s ministerstvem?

Začali jsme u menších akcí a postupně jsme se sami díky jejich organizaci učili, jak uspořádat akci tak, aby všechno perfektně klaplo. Na základě toho jsme se odvážili uspořádat konferenci takového rozměru. Samozřejmě jsme také měli štěstí na příjemné a otevřené lidi na ministerstvu, bez nich by to nešlo. Komunikace s ministerstvem zahraničních věcí probíhala tak, že jsme se sešli se zástupci odboru veřejné diplomacie a ti jsou k nám nevěřitelným způsobem vstřícní. Velkou podporu máme také od Vysoké školy ekonomické a nadace Allianz Cultural Foundation, která poskytla finanční pomoc. Naučili jsme se, že když se snažíš a neflákáš se, lidé to ocení a pomůžou ti. A to je možná jeden z velkých důvodů našeho úspěchu. Když lidé vidí, že se snažíme dělat něco navíc, nejen vysedávat na Facebooku, a vidí, že to neděláme pro sebe, ale pro ostatní, tak vážně dokážou nabídnout pomocnou ruku.

Kladete si nějaké cíle do budoucna?

U nás studentů je to jednoduché, protože všichni jsme nadšení do diplomacie a rádi bychom se stali diplomaty. Takže v tom je to docela přímočaré. Co se týče samotné JDI, hlavním cílem je organizaci udržet, aby vznikla tradice a nebylo to jen o tom, že za dva roky skončí a nikdo si na ni nevzpomene – to je náš hlavní cíl. A samozřejmě odvádět práci kvalitně.

Plánujete v příštích letech další konference?

Teď je to ještě čerstvé, ale vzhledem k tomu jak se konference povedla, vypadá to, že asi budeme příště pořádat další ročník.

Jakou mají studenti možnost zapojit se do akcí nebo organizace JDI?

Každý rok nabíráme nové členy, protože vždy někdo odejde, ať už „odstátnicuje“ nebo jde jinam. Akce jsou otevřené všem studentům diplomatických oborů. Když máme větší akci, snažíme se, aby byla otevřená co nejvíce studentům jako třeba ta dnešní. Základní pravidlo je, že všechny akce jsou bezplatné a může přijít kdokoliv, kdo má chuť se zapojit.

Proč jste si jako téma konference vybrali zrovna západní Balkán?

Chtěli jsme vybrat téma, které je aktuální a zajímavé, ale zároveň není ohrané, že by o něm byla každá druhá konference. Tohle přesně západní Balkán splňuje. Pro nás studenty a Českou republiku je to velmi zajímavé téma, ale v podstatě se o něm velmi málo mluví, je tak trošku stranou. Mluví se primárně o EU, Americe nebo Číně a západní Balkán je až po tom, což je škoda.

Odpovědná redaktorka: Nikola Klímová

Odpovědná korektorka: Tereza Špuláková

Autoři fotografie: Jan Kotík, Kryštof Šťastný (www.jdi-vse.cz

 

Jak citovat tento text?

Ledbová, Zuzana. „Budoucnost západního Balkánu leží v EU“ - reportáž z konference JDI Youth Dialogue 2013 [online]. E-polis.cz, 23. duben 2013. [cit. 2017-05-27]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/budoucnost-zapadniho-balkanu-lezi-v-eu-reportaz-z-konference-jdi-youth-dialogue-2013.html>. ISSN 1801-1438.

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Zatím nikdo nehodnotil


Přidat komentář

Vložit komentář




Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[22. červenec 2014]
Časopis stále hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na email redakce@e-…

Kde se diskutuje?

Je nám líto, u tohoto zdroje žádné položky nebyly nalezeny :-(