Završení předválečného vývoje československé statistiky a počátky mezinárodní spolupráce

 25. říjen 2009  Ing. Jaroslav Lehečka   komentáře

Obdobně jako i v jiných okolních státech bylo přikročeno v roce 1928, zejména přispěním tehdejšího předsedy Státního úřadu statistického prof. Weyra, k založení Československé statistické společnosti. Jejím základním směřováním bylo zejména napomoci k řešení základních metodologických a zároveň i praktických otázek napomáhajících k dalšímu rozvoji statistiky.

Završení předválečného vývoje československé statistiky a počátky mezinárodní spolupráceZavršení předválečného vývoje československé statistiky a počátky mezinárodní spolupráce

Obdobně jako i v jiných okolních státech bylo přikročeno v roce 1928, zejména přispěním tehdejšího předsedy Státního úřadu statistického prof. Weyra, k založení Československé statistické společnosti. Jejím základním směřováním bylo zejména napomoci k řešení základních metodologických a zároveň i praktických otázek napomáhajících k dalšímu rozvoji statistiky.

Dne 30. ledna 1929 proběhla ustavující schůze společnosti. Jedenkrát ročně se následně uskutečňovalo Valné shromáždění. Referáty z toho shromáždění se dále publikovaly, a to zejména na stránkách Československého statistického věstníku a rovněž i ve Statistických obzorech. V rámci ustavující schůze proběhla volba předsedy společnosti, jímž se stal dr. Mildschuh[1] a rovněž dvou místopředsedů, jimiž se stali dr. Boháč a dr. Živanský. Nutno poznamenat, že členství ve společnosti bylo výběrové. Členové byli rozděleni na řádné a dopisující. Později došlo i k volbě čestných členů z řad domácích i zahraničních statistiků.

Mnozí z předních československých statistických odborníků se podíleli na tom, že významným výstupem společnosti byla bohatá přednášková a jiná propagační činnost. Je velmi zajímavé, pokud se týče tematického rozsahu přednášek, že tato byla na svou dobu velmi bohatá. Stojí jistě za zaznamenání, že některé z těchto přednášek byly referovány ve významném bulletinu Mezinárodního statistického institutu Revue de l´ Institut international de statistique. V rámci podání komplexní informace stojí za to uvést některé z nejvíce ceněných. Jednalo se například o přednášku dr. Boháče „Zdání a skutečnost ve statistice“ (z roku 1934), o přednášku „Geografické rozložení průmyslu v Československu ve světle výsledků sčítání závodů živnostenských v r. 1930“ od K. Malíka, rovněž o V. Nováka jeho přenášku „Velikost zemědělských závodů v západních zemích ČSR a příčiny jejího rozložení“ a v neposlední řadě o přednášku K. Sedlmayera „Příspěvek k zemědělské geografii Československa“. Dále je možné jmenovitě poukázat na přednášky teoretiků Fajfra, Malíka či Pollaka z různých oborů statistiky.

V předválečném období se podařilo uskutečnit 10 Valných shromáždění společnosti, přičemž poslední, jubilejní se uskutečnilo 24. června 1938. Pro bližší přiblížení tehdejšího stavu je možné uvést například počty členů – jednalo se o 38 členů řádných, 24 členů dopisujících a 13 členů čestných. Následná okupace znamenala pro Společnost významný zlom, neboť po osvobození již nebyla činnost Společnosti obnovena.

V souvislosti s výše uvedenými skutečnostmi je možné upozornit v rámci tohoto textu rovněž na ne často zmiňovanou epizodu z válečné statistiky na našem území. Jednalo se o statistiku v terezínském ghettu. Dne 16. února 1942 byla nařízením říšského protektora zrušena obec Terezín. Terezín se stal internačním táborem pro židovské obyvatelstvo, zatímco původní obyvatelstvo bylo vystěhováno a jeho majetek byl vyvlastněn. Na základě říšských zákonů musel mít Terezín v rámci své samosprávy plně funkční svůj vlastní matriční a popisný úřad. Kromě toho zde byla k dispozici i vlastní statistická služba. Její činnost spočívala mj. v tom, že každého rána musel být zaznamenán a vykázán v tabulkách veškerý stav přítomného osazenstva, a to jak početně, tak i v zevrubném roztřídění podle věku, pohlaví, země původu, náboženství a jiných znaků. K tomu účelu je možné uvést informaci, že v ústřední evidenci bylo vedeno devět kartoték. Třídící práce musela být pod hrozbou trestu včas dokončena, a to i za situace příjezdu jakéhokoliv množství osob. Zajímavostí je skutečnost, že vedoucí tohoto úřadu zachránil před likvidací část archivovaných statistických materiálů a jeho hlavní výsledky odevzdal Státnímu úřadu statistickému. Toto bylo následně rovněž publikováno.

Prakticky od první poloviny 19. století se datuje spolupráce statistiků na mezinárodní úrovni. Zatímco první známé podněty jsou datovány od r. 1838, první mezinárodní statistický kongres se uskutečnil za účasti 12 států v září 1853 v Bruselu. Pro nás je zajímavá zejména ta skutečnost, že již na 2. kongresu konaném v Paříži ve dnech 10. – 15. 9. 1855 se aktivně zúčastnil i český statistik a významný teoretik prof. E. A. Jonák. Na tyto aktivity navázaly v 80. letech 19. století snahy o vytvoření mezinárodní organizace předních statistiků. Základní kroky k jejímu utvoření vykonal přední profesor vídeňské univerzity Franz Xavier Neumann Schallert, který vypracoval návrh na zřízení Mezinárodního statistického institutu (ISI). Jeho 1. kongres proběhl ve dnech 12. – 16. 4. 1887 v Římě.

Ohledně zastoupení resp. členství je nutno poznamenat, že bylo dvojího druhu. Jednak bylo volené a jednak ex officio (tj. z titulu funkce ve statistických orgánech). Prvním voleným členem ISI z českých zemí byl od r. 1886 Josef Erben. Tento představitel statistiky byl zároveň představitelem pražské statistiky. Významným úspěchem bylo zvolení i druhého českého člena ISI, jímž se stal od r. 1889 Karel Kořistka.

Po r. 1900 pak můžeme konstatovat, že dochází k dalšímu významnému kvalitativnímu pokroku, což se rovněž odrazilo ve skutečnosti, že zastoupení volených zástupů z československých odborníků bylo významně větší než v předchozím období. V období do 2. světové války bylo zvoleno několik významných československých statistických představitelů – chronologicky řazeno se jedná o následující osobnosti: A. Bráf (1907), V. Pražák (1913), B. Hanousek (1923), J. Gruber (1924), D. Krejčí (1929), F. Weyr (1929), J. Auerhan (1931), A. Boháč (1935) a K. Engliš (1937). Mimo toho řada dalších odborníků pracovala v jednotlivých sekcích, které byly zřízeny v rámci ISI.

Završením předválečného působení československých statistiků na poli mezinárodní spolupráce bylo uspořádání zasedání Mezinárodního statistického institutu od 12. září 1938 v Praze. Předsedou organizačního výboru byl vybrán bývalý předseda SÚS prof. Weyr a generálním sekretářem prof. Boháč. Zasedání se zúčastnilo celkem 146 účastníků z 33 zemí. Jeho význam rovněž zdůraznila ta skutečnost, že nad zasedáním převzal záštitu prezident republiky Edvard Beneš a samotné zasedání bylo zahájeno v zasedací síni poslanecké sněmovny. Českoslovenští účastnící připravili 8 sdělení, a to do sekce demografické statistiky a dále do sekce hospodářské statistiky a sekce obecné metodologie a matematické statistiky. Politická situace se v průběhu 12. a 13. září vyvíjela velmi nepříznivě vlivem postání v Sudetech. Následně bylo zasedání ISI předčasně ukončeno.

Tímto byla uzavřena jedna kapitola z vývoje československé statistiky, která byla velmi významnou v tom, že dala základ pro další rozvoj statistické teorie a její použití v praxi, na což následně navázala její poválečná obnova a její další směřování.


[1] Dr. Mildschuh byl profesorem Karlovy univerzity v Praze a 1. předseda Československé statistické společnosti.


Literatura:

  1. J. Pekař – Dějiny československé: Nakladatelství a vydavatelství IPŠ, r. 1991
  2. M. Sojka – Kdo byl kdo, světoví a čeští ekonomové: Nakladatelství Libri, r. 2002

Elektronická média:

Jak citovat tento text?

Jaroslav, Ing.. Završení předválečného vývoje československé statistiky a počátky mezinárodní spolupráce [online]. E-polis.cz, 25. říjen 2009. [cit. 2017-09-20]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/zavrseni-predvalecneho-vyvoje-ceskoslovenske-statistiky-a-pocatky-mezinarodni-spoluprace.html>. ISSN 1801-1438.

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 3 hvězdiček / Hodnoceno: 2x


Přidat komentář

Vložit komentář

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!




Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[22. červenec 2014]
Časopis stále hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na email redakce@e-…

Kde se diskutuje?

Je nám líto, u tohoto zdroje žádné položky nebyly nalezeny :-(