Spillover efekt v Guatemale?

 15. únor 2011  Petr Vrchota   komentáře

Zatímco se nespokojení obyvatelé Blízkého východu bouří proti tamním režimům, v Latinské Americe zavládl klid. Tento předpoklad by mohl být pravdivý a pravděpodobně bychom ihned ani nezapochybovali, že by tomu mohlo být jinak. Navíc viděno optikou středoevropského či dokonce celoevropského mediálního zpravodajství se ukazuje, že pravidelně servírované informace tomu jen nahrávají.

Spillover efekt v Guatemale?Spillover efekt v Guatemale?

Zatímco se nespokojení obyvatelé Blízkého východu bouří proti tamním režimům, v Latinské Americe zavládl klid. Tento předpoklad by mohl být pravdivý a pravděpodobně bychom ihned ani nezapochybovali, že by tomu mohlo být jinak. Navíc viděno optikou středoevropského či dokonce celoevropského mediálního zpravodajství se ukazuje, že pravidelně servírované informace tomu jen nahrávají. Opak je však pravdou. Ne že by se na západní polokouli dělo něco překotného, to ovšem na závažnosti ani trochu neubírá. V následujících řádcích se budu zabývat neutěšenou situací středoamerické Guatemaly, jež vlivem událostí znovu roztočila koloběh oscilující mezi totálním rozkladem a úsilím o reformu. Nastíním problematiku obchodu s drogami, mafiánských kartelů, migrace a organizovaného zločinu, to vše ve světle palčivých problémů samotné guatemalské společnosti. Zaměřím se rovněž na ohlasy regionálních sousedů, především Mexika a Spojených států amerických, a tedy klíčových partnerů při utváření protidrogových strategií.

Ani mnou v nadpisu vyřčená otázka přesně neodpovídá skutečnosti. Onen spillover efekt neboli terminus technicus pro přelévání již zakořeněných fenoménů z jedné politické, ekonomické, společenské, geografické či jiné jednotky do jednotky druhé, má odkazovat na společný problém Mexika a Guatemaly. Guatemala však už dnes svého severního souseda v lecčems předčí (myslím tím primárně negativní ukazatele). Pro pochopení stávající situace v Guatemale musím ovšem nejdříve nahlédnout do reality Spojených států mexických. 

Mexický prezident Felipe Calderón od převzetí úřadu v roce 2006 rozjel řadu nekompromisních opatření proti ozbrojeným gangům. Napříč jednatřiceti spolkovými státy rozmístil 50 tisíc vojáků v maximální součinnosti s federální policií, která v rámci represivních sil hraje prim.[1] Posílení policejních a armádních orgánů se realizuje obzvláště v severní části země při hranicích s USA, kam pronikají většinové aktivity drogových kartelů. Prosincová zpráva globální zpravodajské služby STRATFOR s názvem Mexican Drug Wars: Bloodiest Year to Date uvádí, že uplynulý rok 2010 byl vyústěním dosud nejkrvavějších bojů. Ke srážkám dochází ve dvou úrovních: 1. armáda a policie versus drogové kartely, 2. drogové kartely mezi sebou.[2] V mnohém se podařilo eliminovat jejich koridory s narkotiky a někdy dokonce fragmentovat samotná dealerská uskupení. Nicméně cena za tyto úspěchy byla neúměrně vysoká – 35 tisíc mrtvých, nesčetně zraněných a unesených.[3]

Kryštof Kozák z pražské Fakulty sociálních věd ve své nedávno publikované knize Měkký podbřišek navěky – Důsledky asymetrie mezi Spojenými státy a Mexikem píše v souvislosti s drogovou válkou o balónkovém efektu, kde se produkce a transport drog přesouvají do míst nejmenšího odporu.[4] Takový trend jsme již mohli pozorovat při Uribeho strategii proti guerille FARC v Kolumbii a něco obdobného se děje právě v Mexiku, potažmo v Guatemale. Jak se Calderónova politika tvrdé ruky s větším či menším úspěchem šíří, jednotlivé pašerácké skupiny hledají nová útočiště, a tak se Střední Amerika stává ideálním „přístavem“ pro nerušené ilegální výpady. Rázem se nám naskýtá podivuhodný úkaz na jakousi severojižní osu, kdy z andské oblasti proudící drogy směřují na sever, zatímco jejich zprostředkovatelé prchají do bezpečí na jih. 

Stále však takový pohyb na mapě explicitně nevysvětluje marnost Guatemaly, jež byla polapena mezi dvěma mlýnskými koly. Organizovaný zločin se přelévá do země, která jím již fakticky trpí desítky let. Dlouhá občanská válka mezi lety 1970 – 1996 zanechala nesmazatelné stopy, více než 200 tisíc mrtvých, zkorumpovaný byrokratický aparát a nedůvěrou kypící obyvatelstvo[5], což je snad nejhrozivější fakt, vezme-li v úvahu nápravu celého systému.

Tento středoamerický stát, rozlohou odpovídající Islandu, věrně vykresluje složitost procesu, při kterém měl hispánský odkaz proniknout do nového prostředí. Již na počátku 16. století byly po expanzi španělských conquistadorů zasety první rány tím, že byl vražen klín mezi nově příchozí a domorodý kmen Mayů. Vznikl generální kapitanát Guatemala pod hlavičkou Místokrálovství Nové Španělsko a vedoucí úlohu přejali kreolové, tedy potomci bílých Španělů. Ani po vyhlášení nezávislosti v roce 1821 a krátkém intermezzu v podobě Federace středoamerických států se Guatemala nevymanila z cizího vlivu. Naopak ještě více upadala do agonie banánové republiky v područí sílících Spojených států, kdy neformální závislost determinovala její další směřování. Převrat z roku 1954 z dílny americké CIA nebyl ve světě v rámci antikomunistické rétoriky ničím výjimečným, přesto se právě v Latinské Americe po celé studenoválečné období praktikovala modifikovaná verze jednoho bodu Monroeovy doktríny, a tedy zachování integrity celého amerického kontinentu s dominancí USA, ovšem silně obohacen o ideologii.[6]  

Dnes Guatemala čelí osudu leckterých afrických států a ve smutném měřítku má někdy dokonce navrch. Země se zmítá v bezprecedentní spirále korupce, organizovaného zločinu, únosů, vražd, drogových baronů, migrace a úděsné chudoby. Podle agentury OSN pro drogy a zločin (the United Nations Office on Drugs and Crime) splňují některé guatemalské provincie požadavky pro nejvyšší míru úmrtnosti na světě.[7]

K celkovému pesimismu navíc přispívá rozsah operací drogových obchodníků, kteří se čím dál více usazují v pohodlném guatemalském doupěti. Z jihoamerických výroben v Peru, Kolumbii a Bolívii proudí enormní množství narkotik právě přes pevninskou šíji Střední Ameriky. Foreign Policy uvádí, že zatímco v roce 2007 prošlo centrální částí Ameriky pouze 1 % kokainu, dnes se jedná o nárůst na 60 až 90 %.[8] Navíc s podpůrným programem na zúžení transportovaných drog skrz Karibik na Floridu se nabízí pouze jediná alternativa – Střední Amerika. Analýza BBC News z prosince loňského roku načrtla pět zřetelných bodů, proč se Guatemala stává lukrativním hnízdem pro drogové kartely a obchodníky:

  • Téměř tisícikilometrová hranice s Mexikem
  • Přístavy na pobřeží Pacifiku i Karibiku
  • Velké množství travnatých letišť v blízkosti velkých plantáží
  • Velké množství neregistrovaných palných zbraní v rukou civilistů
  • Všudypřítomná korupce, neefektivní kriminální systém, beztrestnost[9]

Provázanost Guatemaly a Mexika je otázkou tragického údělu. Jižní mexická hranice prochází napříč džunglí Petén, kolébkou mayské civilizace s turistickým skvostem - národním parkem Tikal.[10] Právě centrum někdejšího rozkvětu tajemných Mayů je zamořeno gangy, a jelikož jsou tato území trvale neobydlena a nechána napospas jiným živlům, mexičtí zločinci lehce pronikají dále do vnitrozemí Guatemaly bez úhony. Nejobávanějším elementem jsou Los Zetas, mocný kartel ovládající severovýchod Mexika. Na jaře 2010 rozpoutali totální válku proti mateřskému Kartelu Zálivu, ze kterého se předtím odštěpili.[11] Los Zetas výkonně kooperují s takzvanými Kaibiles, dezertéry ze speciálních jednotek guatemalské armády. Oba gangy disponují velkým potenciálem zbraní, munice a především cenných zkušeností z dob minulých, neboť se aktivně podíleli na potlačování zapatistického povstání v mexickém státě Chiapasu, potažmo na zákrocích proti levicovým guerillám.[12] Znalost vojenské taktiky jim poskytuje dokonalou výhodu v boji proti svým bývalým chlebodárcům. Vše ještě umocňují tzv. maras, mladí gangsteři podílející se na násilnostech a nezákonných praktikách. Poněvadž tvoří skoro třetinu celkové populace a jen mizivé procento vykonává civilní zaměstnání či navštěvuje školu, překupnictví se stává ideálním prostředkem k nabytí rychlého zisku.[13] Tento jev díky chabým platům prostupuje celou Guatemalou a vlastně i Mexikem a představuje tak zhoubu, která podrývá legitimitu úřadů.

Guatemalská vláda v čele s prezidentem Álvaro Colomem usiluje o určitou obnovu ústavnosti a fungujících institucí, neboť v minulosti sklidila bezpočet kritických výtek, ať už ze strany Spojených národů či ostatních států. V roce 2006 ustavila společně s OSN Mezinárodní komisi proti beztrestnosti v Guatemale (CICIG, Comisión Internacional contra la Impunidad en Guatemala), čímž reagovala na naprosté selhání justice, policejních a bezpečnostních složek. Zároveň spustila tříletý program proti organizovanému zločinu ve spolupráci s agenturou OSN pro drogy a zločin, který bude s největší pravděpodobností pokračovat. Za úspěšnou misi lze považovat zadržení 15,7 tun kokainu v roce 2009.[14] Nově vzniklé instituce si kladou za cíl prošetřit delikty, které zůstaly skryty doslova pod pokličkou. A skutečně. Nedlouho po spuštění programu došlo k hromadnému pozatýkání předních představitelů politiky, policistů, soudců a jiných funkcionářů, včetně nikdy nepotrestaných reprezentantů armády, jež měli určující podíl na zvěrstvech občanské války. Loni rozhodl Ústavní soud o vydání bývalého prezidenta Alfonsa Portilla do Spojených států, kde čelí obvinění z praní špinavých peněz. Éterem prolétla také videonahrávka, ve které právník Rodrigo Rosenberg prohlásil před svou smrtí, že prezident Colom s hrstkou svých věrných hodlá zinscenovat jeho vraždu. Rosenbergova smrt byla záhadou, avšak následně byla jeho verze vyvrácena a označena za sebevraždu.[15]

Prošetřují se rovněž vraždy související primárně s drogovým obchodem. Bilance za rok 2009, kdy bylo 96 % případů vražd ponecháno ladem, jenom odpovídá alarmující skutečnosti.[16] Ředitel CICIG Carlos Castresana v létě rezignoval na svou funkci s vysvětlením, že Guatemala se sama vyhýbá problémům a odmítá pomocnou ruku. Kritizuje slabou vymahatelnost práva, neutuchající beztrestnost, korupci a infiltraci mafiánů ve veřejných institucích, což brání jakékoliv regeneraci. Prezident Álvaro Colom Caballeros hovoří o tom, že vítězství v této válce bude dosaženo pouze porozuměním a národní jednotou. 

Neméně závažnou zůstává otázka migrace, která v posledních letech dostává zcela jiný rozměr. Ničivý hurikán Mitch z října 1998 prakticky zahájil sérii migračních vln na sever přes Mexiko do USA.[17] Migranti z Guatemaly i sousedního Salvadoru a Hondurasu se vydávají ze všech sil, aby dosáhli lepšího živobytí a alespoň trochu únosných podmínek. Při překonávaní nebezpečných přechodů v džungli však lehce padnou do zajetí zmiňovaných drogových gangů, jež je využívají buď jako sebevražedné atentátníky v přeplněných městech, nebo jako rukojmí. Za vše vypovídá statistika Meziamerické komise pro lidská práva (CIDH Comisión Interamericana de Derechos Humanos) z roku 2009 odhalující 18 tisíc unesených z celkem 300 tisíc migrantů směřujících do USA. V rámci propojení bezpečnostního prostředí Mezoameriky byla v říjnu loňského roku přijata dohoda o jedenadvaceti společných bodech pro boj s organizovaným zločinem a migrací.[18]  

Geopolitický zájem na zajištění stabilního guatemalského státu vnímají samozřejmě oba severoamerické státy, Spojené státy mexické a Spojené státy americké. Iniciativa z Méridy z roku 2008, tedy represivní strategie na podporu Mexika a středoamerických států, se však dlouhodobě jeví jako neudržitelná. Tehdejší administrativa George W. Bushe poskytla 1,6 miliardy amerických dolarů na zefektivnění institucí a bezpečnostních složek. Mexiko tehdy obdrželo 84 % z celkového obnosu, přestože disponuje třikrát větším HDP než státy Střední Ameriky.[19] Není tedy divu, že volání po revizi smlouvy bude vzhledem k rostoucímu násilí nabírat na intenzitě. Nedávná oficiální návštěva Javiera Valenzuely, poradce americké ministryně zahraničí pro západní hemisféru, ujistila guatemalskou vládu a parlament, že prezident Barack Obama již požádal Kongres, aby výrazně rozšířil pravomoci Iniciativy z Méridy, obzvláště jejího subprogramu Regionální bezpečnostní iniciativy Střední Ameriky.[20] Valenzuela také připomněl, že Guatemala musí nevyhnutelně posílit demokratické instituce, bojovat proti beztrestnosti a mít policii a armádní síly, jež budou respektovat lidská práva.[21] Mexická ministryně zahraničí Patricia Espinosa při slavnostním ceremoniálu uvedení nové guatemalské velvyslankyně v Mexiku též uvedla, že kooperace středoamerických států a potírání organizovaného zločinu jsou životně důležité cíle pro budoucí vývoj regionu.[22]

Guatemala tedy stojí na křižovatce. Výbuchy bomb a desítky mrtvých jsou ve stejnojmenné metropoli (a nejen tam) na denním pořádku. Los Zetas se svými spolupracovníky údajně ovládají až jednu třetinu země a usnadňují tak volný průchod pro obchod s kokainem, heroinem, ale také s migranty, dřevem, zbraněmi a dětmi.[23] Oproti tomu vládní složky, ať už jsou sebelépe subvencované, postrádají vybavenost, trénovanost a sofistikovanější koncepci. S každým selháním se nabízí prostor pro větší uzurpaci území, a tedy i moci ze strany násilných gangů. Otázkou zůstává, jestli jsem tu celou dobu nepopisoval takzvaný failed-state. Podle průzkumů Guatemale tuto roli zatím nikdo nepřisuzuje, avšak podle mého názoru má slibně nakročeno k tomu, aby se stala prvním rozpadlým státem Latinské Ameriky. Rozhodovat se bude uvnitř státu stejně jako v jeho mezinárodních intencích. Necháme se překvapit, zdali čtrnáctimilionová Guatemala uspěje v obnovení víry obyvatel ve vládní iniciativy, nebo předem definitivně pohřbí vkládané naděje. Naděje ale umírá jako poslední.   

Prameny

BBC News. 2008. Guatemala fears Mexico drug spillover. Dostupné na: http://www.bbc.co.uk/news/world-latin-america-11989399   (17. 12. 2008).

Brookings Institution. 2010. Paying Attention to Central America´s Drug Trafficking Crisis. Dostupné na: http://www.brookings.edu/opinions/2010/1027_central_america_drugs_casaszamora.aspx   (27. 10. 2010)

CNN. 2010. Guatemalan government declares siege to fend off drug gangs. Dostupné na: http://edition.cnn.com/2010/WORLD/americas/12/20/guatemala.siege/index.html?iref=allsearch (20. 12. 2010)

CNN. 2010. Guatemala: U.S. should look beyond Mexico in fighting drug trade. Dostupné na: http://edition.cnn.com/2010/WORLD/americas/11/23/guatemala.drug.trafficking/index.html?iref=allsearch# (23. 11. 2010).

Excelsior. 2010. Ampliará Guatemala estado de sitio contra los ´Zetas´. Dostupné na: http://www.excelsior.com.mx/index.php?m=nota&buscado=1&id_nota=698161   (20. 12. 2010)

Foreign Policy. 2010. How Mexico´s Drug War Is Killing Guatemala. Dostupné na: http://www.foreignpolicy.com/articles/2010/07/20/How_Mexicos_Drug_War_Is_Killing_Guatemala (20. 7. 2010)

Foreign Policy. 2010. Watch List. Dostupné na: http://www.foreignpolicy.com/articles/2010/06/21/watch_list   (July/August 2010)

Prensa Libre. 2010. México pide reciprocidad a países centroamericanos para combatir delincuencia. Dostupné na: http://www.prensalibre.com/internacionales/Mexico-reciprocidad-centroamericanos-combatir-delincuencia_0_409159180.html  

Prensa Libre. 2010. Nueva embajadora continuará abordaje de agenda de México. Dostupné na: http://www.prensalibre.com/noticias/politica/embajadora-mexico_0_414558702.html   (24. 1. 2011)

Prensa Libre. 2010. Valenzuela dice que ´mano dura´ no es suficiente para combatir el crímen. Dostupné na: http://www.prensalibre.com/noticias/justicia/Valenzuela-dura-suficiente-combatir-crimen_0_385761546.html   (7. 12. 2010)

The Economist. 2009. Mexico´s southern border: Lawless roads. Dostupné na: http://www.economist.com/node/14506444   (24. 9. 2009)

The Economist. 2011. Organised crime in Central America: The rot spreads. Dostupné na: http://www.economist.com/node/17963313?story_id=17963313   (20. 1. 2011)

The Economist. 2010. Organised crime. Under the volcano. Dostupné na: http://www.economist.com/node/17249102?story_id=17249102   (14. 10. 2010)

UNODC. 2010. UNODC assists Guatemala to tackle organized crime. Dostupné na: http://www.unodc.org/unodc/en/frontpage/2010/March/unodc-assists-guatemala-to-fight-organized-crime.html   (17. 3. 2010)  

Literatura

Grandin, Greg. The Blood of Guatemala. A History of Race and Nation. 2000. 

Kozák, Kryštof. Měkký podbřišek navěky – Důsledky asymetrie mezi Spojenými státy a Mexikem. 2010, s. 145.

O´ Neil, Shannon K. U. S. – Latin America Relations. A New Direction for a New Century. 2008.

STRATFOR. Mexican Drug Wars: Bloodiest Year to Date. 2010, s. 2 – 21. 

Odpovědná redaktorka: Selma Hamdi

Odpovědná korektorka: Jana Nováková   

Titulní obrázek převzat z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Tikalas.jpg


[1]   The Economist: (2010). Organized crime. Under the volcano. The Economist 14. 10. 2010. Dostupné na: http://www.economist.com/node/17249102?story_id=17249102, 28. 1. 2011.

[2]   STRATFOR. Mexican Drugs Wars: Bloodiest Year to Date. 2010, s. 2 – 21.

[3]   The Economist: (2010). Organized crime. Under the volcano. The Economist 14. 10. 2010. Dostupné na: http://www.economist.com/node/17249102?story_id=17249102, 28. 1. 2011.  

[4]   Kozák, Kryštof. Měkký podbřišek navěky – Důsledky asymetrie mezi Spojenými státy a Mexikem. 2010, s. 145.

[5]   CNN: (2010). Guatemalan government declares siege to fend off drug gangs. CNN 20. 12. 2010. Dostupné na: http://edition.cnn.com/2010/WORLD/americas/12/20/guatemala.siege/index.html?iref=allsearch#, 30. 1. 2011

[6]   Grandin, Greg. The Blood of Guatemala. A History of Race and Nation. 2000.

[7]   Cca 100 vražd na 100 tisíc obyvatel viz http://www.unodc.org/unodc/en/frontpage/2010/March/unodc-assists-guatemala-to-fight-organized-crime.html

[8]   Foreign Policy: (2010). Watch List. Foreign Policy July/ August 2010. Dostupné na: http://www.foreignpolicy.com/articles/2010/06/21/watch_list, 30. 1. 2011.

[9]   BBC News: (2008). Guatemala fears Mexico drug spillover. BBC News 17. 12. 2008. Dostupné na: http://news.bbc.co.uk/2/hi/americas/7786392.stm, 30. 1. 2011.

[10]   Excelsior: (2010). Ampliará Guatemala estado de sitio contra los ´Zetas´´. Excelsior 20. 12. 2010. Dostupné na: http://www.excelsior.com.mx/index.php?m=nota&buscado=1&id_nota=698161, 30. 1. 2011.

[11]   STRATFOR. Mexican Drug Wars: Bloodiest Year to Date. 2010, s. 2 – 21.

[12]   The Economist: (2009). Mexico´s southern border: Lawless roads. The Economist 24. 9. 2009. Dostupné na: http://www.economist.com/node/14506444, 30. 1. 2011.

[13]   The Economist: (2011). Organised crime in Central America: The rot spreads. The Economist 20. 1. 2011. Dostupné na: http://www.economist.com/node/17249102?story_id=17249102, 30. 1. 2011.

[14]   Foreign Policy: (2010). How Mexico´s Drug War Is Killing Guatemala. Foreign Policy 20. 7. 2010. Dostupné na: http://www.foreignpolicy.com/articles/2010/07/20/How_Mexicos_Drug_War_Is_Killing_Guatemala, 2. 2. 2011.

[15]   Foreign Policy: (2010). How Mexico´s Drug War Is Killing Guatemala. Foreign Policy 20. 7. 2010. Dostupné na: http://www.foreignpolicy.com/articles/2010/07/20/How_Mexicos_Drug_War_Is_Killing_Guatemala, 2. 2. 2011.

[16]   CNN: (2010). Guatemala: U.S. should look beyond Mexico in fighting drug trade. CNN 23. 11. 2010. Dostupné na: http://edition.cnn.com/2010/WORLD/americas/11/23/guatemala.drug.trafficking/index.html?iref=allsearch, 31. 1. 2011.

[17]   The Economist: (2009). Mexico´s southern border: Lawless roads. The Economist 24. 9. 2009. Dostupné na: http://www.economist.com/node/14506444, 30. 1. 2011.

[18]   Prensa Libre: (2011). México pide reciprocidad a países centroamericanos para combatir delincuencia. Prensa Libre Enero 2011. Dostupné na: http://www.prensalibre.com/internacionales/Mexico-reciprocidad-centroamericanos-combatir-delincuencia_0_409159180.html, 30. 1. 2011.

[19]   CNN: (2010). Guatemala: U.S. should look beyond Mexico in fighting drug trade. CNN 23. 11. 2010. Dostupné na: http://edition.cnn.com/2010/WORLD/americas/11/23/guatemala.drug.trafficking/index.html?iref=allsearch, 30. 1. 2011.

[20]   CARSI (Central America Regional Security Initiative), pozn. autora

[21]   Prensa Libre: (2010). Valenzuela dice que ´mano dura´ no es suficiente para combatir el crímen. Prensa Libre 7. 12. 2010. Dostupné na: http://www.prensalibre.com/noticias/justicia/Valenzuela-dura-suficiente-combatir-crimen_0_385761546.html, 2. 2. 2011.

[22]   Prensa Libre: (2011). Nueva embajadora continuará abordaje de agenda con México. Prensa Libre 24. 1. 2011. Dostupné na: http://www.prensalibre.com/noticias/politica/embajadora-mexico_0_414558702.html, 31. 1. 2011.

[23]   Brookings Institution: (2010). Paying Attention to Central America´s Drug Trafficking Crisis 27. 10. 2010. Dostupné na: http://www.brookings.edu/opinions/2010/1027_central_america_drugs_casaszamora.aspx, 31. 1. 2011.

Jak citovat tento text?

Vrchota, Petr. Spillover efekt v Guatemale? [online]. E-polis.cz, 15. únor 2011. [cit. 2017-03-30]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/spillover-efekt-v-guatemale.html>. ISSN 1801-1438.

Autor Petr Vrchota

Autor:

Šéfredaktor e-Polis. Navštěvoval všeobecné gymnázium v Třeboni. V současné době dokončuje bakalářské studium oboru Mezinárodní vztahy - Britská a americká studia na Západočeské univerzitě v Plzni. Absolvoval certifikovaný program Robinson-Martin Security Scholars Program na Prague Security Studies Institute. Do jeho hledáčku spadají především témata politiky a společnosti ve Spojených státech amerických a Latinské Americe. Zabývá se rovněž otázkami mezinárodní bezpečnosti a lidských práv. Mezi jeho záliby patří cestování, cyklistika, tenis, jazyky, hudba všech žánrů, občasné muzicírování na hudební nástroje a kvalitní knihy s dávkou napětí i faktu. V redakci e-Polis působí od října 2010.


[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 3.8 hvězdiček / Hodnoceno: 5x


Přidat komentář

Vložit komentář

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!




Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[22. červenec 2014]
Časopis stále hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na email redakce@e-…

Kde se diskutuje?

Je nám líto, u tohoto zdroje žádné položky nebyly nalezeny :-(