Rozhovor s Kryštofem Kozákem

 28. září 2011  Petr Vrchota   komentáře

Amerikanista PhDr. et Mgr. Kryštof Kozák, PhD. vystudoval mezinárodní vztahy a právo na Univerzitě Karlově, zároveň Program International Education na Bard College v New Yorku a v rámci svých výzkumných studií absolvoval roční pobyty na Freie Universitaet Berlin a na Graduate School of International Relations and Pacific Studies v kalifornském San Diegu. V současné době působí na Fakultě sociálních věd UK.

Rozhovor s Kryštofem KozákemRozhovor s Kryštofem Kozákem

V roce 2007 podepsal tehdejší prezident George W. Bush se svým mexickým protějškem Felipe Calderónem společnou dohodu nazvanou Iniciativa z Méridy. Jedná se o bilaterální projekt přeshraniční spolupráce, kdy Spojené státy americké vyčlenily po dobu tří let 1,4 miliard dolarů primárně na potírání drogových kartelů, zabezpečení hranic a s tím spojeného nelegálního průtoku drog na území USA. Často je kritizováno, že přílišný důraz se klade na následnou represi a nedostává se preventivním opatřením a neblahým sociálním trendům. Sdílíte tento kritický postoj?

 To je velký problém Iniciativy z Méridy. I když jsou v jejím rámci vyčleněny i peníze právě pro boj proti korupci a na výcvik nebo řekněme kurzy pro představitele mexické armády a policie, jednoznačný důraz se přesto klade na represivní pojetí na pozadí války proti drogám. Panuje přesvědčení, že toho nepřítele lze porazit v konvenčním boji. Velká část prostředků padla například na helikoptéry pro mexickou armádu. Ovšem je nutné chápat projekt do hloubky.Ukázalo se, že tento přístup nevede k pozitivním výsledkům. Je třeba změnit strategii a věnovat více pozornosti a zdrojů prevenci, neboť dosavadní přístup situaci spíš zhoršoval, než zlepšoval.  

 Jedním z palčivých problémů drogové problematiky je samotná poptávka po drogách na území USA. Domníváte se, že lze tento zhoubný nešvar potírat?

 Je potřeba si přiznat, že se jedná o dlouhodobý problém. Je třeba zdůraznit roli prevence, do ní by se měla zapojit nejen vláda, ale také nevládní organizace. Mělo by aktivně vystupovat proti negativním sociálním jevům, které jsou s užíváním drog spojeny. Domnívám se, že dobrým příkladem může být kampaň na omezení kouření, která proběhla ve Spojených státech velmi úspěšně, takřka bez výraznější represe, respektive proběhla v čistě mediálním prostoru. Ukazuje, že preventivní kampaně jsou často účinnější než následná represe.

 S tím souvisí další aspekt. V Mexiku je poměrně přísný režim držení zbraní. Statistiky uvádějí, že 90 – 95 % veškerých zbraní pochází z USA, kde je naopak možnost opatřit si zbraň značně benevolentnější. Nejedná se o krátkozrakost zastánců 2. dodatku, kteří vlastně tiše tolerují export zbraní do Mexika?

Tento fenomén se týká stejně tak Spojených států jako Mexika. Občas dochází k absurditám, kam až zastánci práva na držení zbraně mohou zajít. Budete-li sedět ve tři hodiny ráno v hospodě v nějaké drsnější části amerického města a dojde k vyhrocené situaci, střelná zbraň může být bohužel často prostředkem, jak tyto neshody vyřešit. Druhý dodatek Ústavy je v podstatě jedním ze stěžejních bodů představy nezávislého Američana, který, když na to přijde, bude bojovat se zbraní v ruce a hájit svá práva proti všem, včetně federální vlády. Ovšem dle mého názoru je tato vize přehnaná a nedá se říci, že by se kvůli tomu měly volně prodávat nejmodernější automatické zbraně. To mi přijde absurdní.

Domníváte se, že kontroverzní zákon SB1070 z Arizony může spustit lavinu dalších neshod mezi starousedlými Američany a nově příchozími Mexičany?

 Policisté mají podle tohoto arizonského zákona, který je teď pozastaven federálními soudy, právo zastavit a zadržet každého, kdo vypadá podezřele v domnění, že se jedná o nelegálního přistěhovalce. V Arizoně je tradičně silná komunita legálních Hispánců. Oni měli oprávněnou obavu, že prověřováním dokumentů a zadržením potenciálních nelegálních imigrantů dojde k šikanóznímu výkonu policejní služby směrem k celé hispánské komunitě.

 Jak motivovat mladé přistěhovalce ke studiu, aby nezůstávali uzavření ve svých španělsky mluvících komunitách a mohli se lépe integrovat do společnosti?

Jedná se opět o politický problém přerozdělování veřejných prostředků. V USA v současné době chodí cca 90 procent všech dětí do veřejných škol, myšleno škol základních a středních. V poslední době se vyvolává velký tlak na veřejné prostředky směřující do školství. Finanční krize k jejich uvolnění rozhodně nepřispěla. Tam, kde je velká koncentrace imigrantů, školy jsou zpravidla nejchudší a musí se potýkat s řadou problémů. Otázkou zůstává, jak skloubit obě protichůdné skupiny dětí. Někteří se chtějí učit, anglicky hovoří vcelku plynně, někteří jsou naopak pomalejší, anglicky neumějí, učení jim nejde. Škola si samozřejmě nemůže dovolit, aby v každé třídě měla dva učitele. Já zastávám podobný názor jako Obama, že v ideálním případě by měli studenti umět anglicky a španělsky, že je to obohatí. Je potřeba vylobbovat veřejné prostředky tak, aby byly efektivně využívány pro tyto vzdělávací priority.

 Spojené státy se ocitají v neradostném období, kdy krize otřásá americkou společností. Z politické vůle došlo k prolomení dluhového stropu a zároveň agentura Standard & Poor´s snížila rating USA. Jaký očekáváte vývoj?

V rámci řešení finanční krize došlo k některým chybám, proto zřejmě teď přichází aktuální zákon o tvorbě nových pracovních míst. Mělo k němu dojít mnohem dřív. Vydalo se obrovské množství finančních prostředků na záchranu bank, ale málo se to propojilo se samotnou tvorbou pracovních míst. Banky peníze následně použily na pokrytí svých rezerv. Je opravdu dost s podivem, že pracovní místa se ve skutečnosti nevytvořila. Stále ještě není úplně známo, kam se ty peníze poděly. Proto Obama přichází s touto novou iniciativou, protože v první fázi záchranného balíčku se zapomnělo nebo nikomu nedošlo, že lze utratit takové sumy z veřejného rozpočtu, aniž by to výrazněji hnulo se zaměstnaností.

 Kampaň na prezidenta Spojených států, jenž bude zvolen v příštím roce, je již v plném proudu. Vidíte již mezi současnými republikánskými vyzyvateli prezidenta Obamy jasného favorita na vítězství?

 Nemyslím si, že zatím má někdo konkrétní, propracovaný program na aktuální americké potíže. Z hlediska osobnostního bych tipoval Ricka Perryho. Ovšem toto soudím kvůli jeho charismatu. Nemyslím si, že bude mít propracovaný program nebo nějaký sofistikovaný ekonomický plán, jeho předností bude schopnost rozeznít ty správné struny voličům. Je však smutné, že de facto po dva roky se pozornost bude upínat na předvolební show v době, kdy Amerika má závažné problémy. Měla by o nich probíhat kultivovaná veřejná diskuse, to se však dosud neděje.

 Je zřejmé, že probíhající prezidentskou kampaň bude určovat ekonomika. Zabere podle Vás republikánský recept, tedy nalití peněz do soukromého sektoru tak, aby došlo k oživení?

 Toho se mělo dosáhnout právě snížením daní. Ukázalo se však, že se takovou politikou také nic neřeší. Současné fiskální problémy jsou způsobeny tím, že prezident Bush zvyšoval výdaje na armádu a zároveň snižoval daně. Tato ekonomická myšlenka je zastaralá a nikam nevedla. Spíše by se mělo uvažovat o tom, jak využít veřejné prostředky co nejefektivněji. Takto nastavené republikánské recepty představují utopické plány, které nic reálného nevyřeší.

 Domníváte, že celospolečenské hnutí Tea Party, které se zformovalo na protest proti krokům Baracka Obamy, bude v budoucnu hrát na americké politické scéně výraznější roli? 

 Myslím, že bude tlačit kandidáty Republikánů ještě více do extrému, už teď mají umírnění Republikání v primárkách velké problémy. Chápu strach a nejistotu příznivců Tea Party, ale jejich radikální recepty povedou maximálně k ještě větší míře polarizace americké politické scény, což je to poslední, co teď Američané potřebují.  

 Jak vnímáte Obamovu zdravotnickou reformu? Jedná se o snahu zajistit přístup širšímu spektru americké společnosti ke zdravotnímu pojištění, nebo skutečně nabourává svobodnou vůli člověka rozhodnout se, jak naložit se svým životem a zdravím?

 Na zdravotnické reformě je dobře vidět zaslepenost zastánců radikálně tržní ideologie. Americký systém byl předražený, nespravedlivý a nefunkční, navíc jej z 51 % platil stát díky programům Medicare a Medicaid. Reforma byla tedy nezbytně nutná, a měla zajít ještě dál, tak jak to měl Obama v předvolebním programu. Když se Američané dozvědí, jak funguje zdravotnictví v České republice, tak nejdřív nevěří, že je to možné, a pak jsou z toho zpravidla nadšení, a to i když jim vysvětlíte celou řadu problémů, které tu také vznikají.

Amerikanista PhDr. et Mgr. Kryštof Kozák, PhD. vystudoval mezinárodní vztahy a právo na Univerzitě Karlově, zároveň Program International Education na Bard College v New Yorku a v rámci svých výzkumných studií absolvoval roční pobyty na Freie Universitaet Berlin a na Graduate School of International Relations and Pacific Studies v kalifornském San Diegu. V současné době působí na Fakultě sociálních věd UK. Věnuje se především vztahům USA a Mexika, problematice asymetrie, mezinárodní politické ekonomii, právním, společenským a vzdělávacím aspektům USA a imigrační a drogové politice USA. Je autorem mnoha odborných článků a publikací, z nichž se vyjímá loňská novinka s názvem Měkký podbřišek navždy – důsledky asymetrie mezi Spojenými státy a Mexikem.

Odpovědná redaktorka: Bc. Selma Hamdi

Odpovědná korektorka: Bc. Jana Nováková

Titulní obrázek převzat z osobních stránek dotazovaného

Jak citovat tento text?

Vrchota, Petr. Rozhovor s Kryštofem Kozákem [online]. E-polis.cz, 28. září 2011. [cit. 2017-06-25]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/rozhovor-s-krystofem-kozakem.html>. ISSN 1801-1438.

Autor Petr Vrchota

Autor:

Šéfredaktor e-Polis. Navštěvoval všeobecné gymnázium v Třeboni. V současné době dokončuje bakalářské studium oboru Mezinárodní vztahy - Britská a americká studia na Západočeské univerzitě v Plzni. Absolvoval certifikovaný program Robinson-Martin Security Scholars Program na Prague Security Studies Institute. Do jeho hledáčku spadají především témata politiky a společnosti ve Spojených státech amerických a Latinské Americe. Zabývá se rovněž otázkami mezinárodní bezpečnosti a lidských práv. Mezi jeho záliby patří cestování, cyklistika, tenis, jazyky, hudba všech žánrů, občasné muzicírování na hudební nástroje a kvalitní knihy s dávkou napětí i faktu. V redakci e-Polis působí od října 2010.


[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 3.67 hvězdiček / Hodnoceno: 3x


Přidat komentář

Vložit komentář

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!




Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[22. červenec 2014]
Časopis stále hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na email redakce@e-…

Kde se diskutuje?

Je nám líto, u tohoto zdroje žádné položky nebyly nalezeny :-(