Reportáž z panelové diskuze o extremismu

 28. říjen 2010  Petr Vrchota   komentáře

V pondělí 25. října se uskutečnila další ze série komentovaných diskuzí z dílny Akademického spolku Česko-slovenské unie studentů politických věd v Plzni (AS CPSSU v Plzni). Tentokrát se pozornost soustředila na problematiku extremismu, jeho historických podob, odkazu pro současnost a zejména dnešních extremistických aktivit.

Reportáž z panelové diskuze o extremismuReportáž z panelové diskuze o extremismu

 

V pondělí 25. října se uskutečnila další ze série moderovaných diskuzí z dílny Akademického spolku Česko-slovenské unie studentů politických věd v Plzni (AS CPSSU v Plzni). Tentokrát se pozornost soustředila na problematiku extremismu, jeho historických podob, odkazu pro současnost a zejména dnešních extremistických aktivit. Po konferencích věnovaných feminismu či výročí pádu komunismu tak přichází na řadu tématika, která čile rozviřuje vody napříč demokratickými zeměmi světa.

Diskusi o extremismu zahájil úvodním slovem předseda AS CPSSU v Plzni Josef Holík za velmi početné účasti diváckého osazenstva. Moderování celého pořadu se následně ujal doc. PhDr. Ladislav Cabada, PhD., působící na Katedře politologie a mezinárodních vztahů při ZČU v Plzni a Metropolitní univerzitě Praha.

Jako první vystoupil se svým příspěvkem nazvaným „Nezakryté půvaby nacionálního socialismu: první roky a kroky Třetí říše“ PhDr. Miroslav Breitfelder, PhD., zástupce vedoucího Katedry historie Fakulty pedagogické. Nastínil kontinuální vzestup nacionálního socialismu v Německu dvacátých a třicátých let s vedoucí úlohou NSDAP. Charakterizoval zákulisní i otevřené půtky komunistů a nacistů v období Výmarské republiky, vyvrátil zakořeněná klišé jako například okamžité odstranění nezaměstnanosti, zuřivé zbrojení, zapojení statisíců Němců do budování dálničních komunikací ihned po nástupu Adolfa Hitlera k moci. Svůj výstup uzavřel tvrzením, že nacismus je považován za cosi tajemného, jako by ani nezapadal do dějin a křesťanských hodnot starého kontinentu.

 Druhý řečník, Mgr. Jan Charvát, M.A., PhD. z Institutu politologických studií FSV UK, předestřel svým tématem „Současné aktivity na krajní pravici“ dnešní charakter extremistických uskupení. Podotkl, že krajní pravice rozhodně není jednolitým útvarem a rozdělil ji na tři specifické typy: nacionalisticko-populistický, neofašistický, neonacistický. Poté se zaměřil na činnost českých ultrapravicových skupin a na jejich vrtkavé vzestupy a pády v průběhu dvacetileté historie našeho svobodného státu. S konstatováním, že uskupení jako Národní odpor, Vlastenecká fronta či transformovaná Dělnická strana sociální spravedlnosti prožívají zřetelný sestup, upozornil, že jediným pro občany lákavým tahákem je momentálně aktivní rétorika proti Romům. Ostatní agitační prvky značně zaostávají.

Dalším hostem byl Mgr. Michal Hořejší, člen Odboru bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra ČR, který se pokusil přiblížit ústřední body „Aktivit MV ČR v boji proti extremismu“. Nejprve neopomněl připomenout fakt, který z úst jeho předřečníků dosud nezazněl – tedy existence i krajně levicového extremismu. Ve své prezentaci se rozhovořil o strategii boje proti extremismu ve spolupráci s Policií ČR, jež spočívá obzvláště v popisování extremistické scény a preventivních opatřeních. Pomocí složky Task Force má docházet k lepšímu policejnímu vzdělávání v oblasti extremismu, deradikalizaci inkriminovaných osob, užšímu svazku s neziskovými organizacemi a v neposlední řadě publikování materiálů. Hlavní vizi představuje dokončení sociologických výzkumů v oblasti zmapování krajní pravice.  

Panelová diskuse se však neomezila pouze na vystoupení akademických pracovníků. Rovněž zástupci studentů obohatili besedu svými příspěvky. Nejprve představil student politologie, Ondřej Hájek, své téma s názvem „Vztah mezi mládežnickými subkulturami a politickým extremismem“. Rozebral kořeny vzniku a rozsah vlivu čtyř krajních uskupení či názorových proudů - skinheads, hooligans, punk a black metal. Na těchto příkladech se pokusil demonstrovat určující motivy rebelů, kteří se chtějí neustále vymezovat vůči většinové společnosti; ať už prostřednictvím otevřeného rasismu, distancování se od konzumního stylu života, nebo satanistických a okultních mytologií.

Pětici komentátorů extremistického dění završil Jiří Chmelenský, student českých dějin, jenž ilustroval „Symboliky extremistických hnutí v ČR“ v návaznosti na znakové tradice Třetí říše. Nechybělo rozlišení pravicových a levicových hnutí včetně uvedení nejznámějších aktérů ani následující vyobrazení nacistické runové symboliky. Na závěr došlo i k citaci trestního zákona, podle kterého je možné stíhat osoby motivované pohnutkou extremismu.

Ve zbývajícím čase byl ponechán prostor pro případné dotazy a debatu s účastníky setkání. V plejádě hypotetických úvah vyčnívala zvlášť jedna delikátní otázka: tj. zdali je pravděpodobné, že by v nějaké zemi nacismus vyvstal znovu nebo snad dokonce, zda by Německo mohlo opět rozpoutat celosvětový konflikt podobný druhé světové válce. Miroslav Breitfelder vyloučil možnost nové mobilizace Německa, nikoliv však nárůst dalších neonacistických myšlenek. Připustil i skutečnost, že by se nová forma nacionálního socialismu mohla profilovat i na mocenské úrovni, pokud by se jejím představitelům podařilo společnost oslovit naprosto odlišnými tématy.  

Dochází tedy aktuálně k úpadku českého extremismu jako takového? Neexistuje jednoznačná odpověď. Může se zdát, že ve světle ožehavých kauz žhářů z Vítkova působí toto nadhození zcela nelogickým dojmem. Jisté je, že média často uměle zveličují úlohu extremistických skupin. Na druhou stranu nevíme, jaké důsledky budou mít zmíněné rozsudky na formování tuzemského extremismu. Ten je svou příbuzností k terorismu těžko uchopitelnou záležitostí, jehož podhoubí se bude více či méně prodírat na povrch společenské platformy jakéhokoliv režimu.  Státu pak nezbývá nic jiného, než tento fenomén duchapřítomně potírat.  

Panelovou diskusi lze hodnotit jako zdařilý pokus o přiblížení českého extremistického prostředí na pozadí historicko-propagandistických okolností. Čistě akademickou diskuzi nepochybně obohatil příspěvek zástupce vrcholného orgánu, jenž téma zatraktivnil o praktické kroky Vlády České republiky. Letmá zmínka o levicovém extremismu by mohla být vhodným námětem pro další besedu.  O zájem účastníků jistě nouze nebude!

 

Fotografie z akce naleznete ve fotogalerii.

Odpovědná redaktorka: Selma Hamdi

Text neprošel jazykovou korekturou.

Jak citovat tento text?

Vrchota, Petr. Reportáž z panelové diskuze o extremismu [online]. E-polis.cz, 28. říjen 2010. [cit. 2017-07-26]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/reportaz-z-panelove-diskuze-o-extremismu.html>. ISSN 1801-1438.

Autor Petr Vrchota

Autor:

Šéfredaktor e-Polis. Navštěvoval všeobecné gymnázium v Třeboni. V současné době dokončuje bakalářské studium oboru Mezinárodní vztahy - Britská a americká studia na Západočeské univerzitě v Plzni. Absolvoval certifikovaný program Robinson-Martin Security Scholars Program na Prague Security Studies Institute. Do jeho hledáčku spadají především témata politiky a společnosti ve Spojených státech amerických a Latinské Americe. Zabývá se rovněž otázkami mezinárodní bezpečnosti a lidských práv. Mezi jeho záliby patří cestování, cyklistika, tenis, jazyky, hudba všech žánrů, občasné muzicírování na hudební nástroje a kvalitní knihy s dávkou napětí i faktu. V redakci e-Polis působí od října 2010.


[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 2.6 hvězdiček / Hodnoceno: 5x


Přidat komentář

Vložit komentář

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!




Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[22. červenec 2014]
Časopis stále hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na email redakce@e-…

Kde se diskutuje?

Je nám líto, u tohoto zdroje žádné položky nebyly nalezeny :-(