Reportáž z konference Forum 2000 - díl III.

 20. září 2013  Kateřina Zerzánová   komentáře

Panel s názvem Travails of the Current Transitions in the Middle East se zaměřil na problematiku zemí regionu Blízkého východu, a to v souvislosti s obdobím takzvaného arabského jara. Moderátorského postu se ujal Karel Kovanda, bývalý zástupce generálního ředitele pro zahraniční vztahy u Evropské komise, který úvodem krátce nastínil probíranou problematiku. Mezi řečníky se objevil Munib Masri, předseda palestinské Rozvojové nadace Muniba R. Masriho, Efraim Halevy, bývalý ředitel Mossadu, Nada Dhaif, předsedkyně Bahrain Rehabilitation and Anti-Violence Organization, Suat Kınıklıoğlu, výkonný ředitel Centra pro strategickou komunikaci, a Hynek Kmoníček, ředitel Zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky.

Reportáž z konference Forum 2000 - díl III.Reportáž z konference Forum 2000 - díl III.

Panel s názvem Travails of the Current Transitions in the Middle East se zaměřil na problematiku zemí regionu Blízkého východu, a to v souvislosti s obdobím takzvaného arabského jara. Moderátorského postu se ujal Karel Kovanda, bývalý zástupce generálního ředitele pro zahraniční vztahy u Evropské komise, který úvodem krátce nastínil probíranou problematiku. Mezi řečníky se objevil Munib Masri, předseda palestinské Rozvojové nadace Muniba R. Masriho, Efraim Halevy, bývalý ředitel Mossadu, Nada Dhaif, předsedkyně Bahrain Rehabilitation and Anti-Violence Organization, Suat Kınıklıoğlu, výkonný ředitel Centra pro strategickou komunikaci, a Hynek Kmoníček, ředitel Zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky. Zmíněná témata se vzhledem k pestré škále hostů dotkla nejen arabského jara v obecné teoretické i praktické rovině, ale rozebírala i situaci v Turecku či aktuální dynamiku izraelsko-palestinských vztahů.

Munib Masri zmínil skutečnost, že arabské jaro je v myslích mnoha lidí s izraelsko-palestinským konfliktem neopodstatněně spojováno. Mnoho lidí si samozřejmě přeje ukončení sporu, což se však stále nedaří. Z tohoto důvodu Masri před rokem spolu s dalšími palestinskými a izraelskými byznysmeny participoval na iniciativě Breaking the Impasse, která měla reprezentanty obou stran konfliktu donutit k oživení mírových snah. Izrael by tak měl ukončit okupaci a uznat palestinskou státnost a Palestinci by na oplátku měli uznat existenci Izraele.

Efraim Halevy navázal na Masriho mimo jiné postesknutím, že změna v přístupu ke konfliktu na obou stranách na sebe nechala čekat dlouho, vlastně až do 80. let. Následovaly dohody z Osla v první polovině další dekády, úspěšné mimo jiné díky předchozím tajným vyjednáváním, která znemožnila překroucení informací ze svého průběhu novináři nebo radikály z obou znesvářených stran. Arabské jaro bylo podle něj vyústěním touhy po důstojném životě. Dlouhodobý izraelsko-palestinský konflikt tedy není možné počítat mezi jeho příčiny. Pro Izrael je však klíčový následný vývoj v některých zemích regionu, momentálně hlavně co se týče událostí v Sýrii.  Navzdory tomu považuje za pozitivní fakt, že lidé na Blízkém východě za důstojnost a svobodu demonstrují.

Nada Dhaif zdůraznila marginálnost a „obklíčenost“ Bahrajnu, který přirovnala k malému dítěti, jež se teprve musí rozhodnout, ke kterému z hlavních mocenských center s prodlouženou rukou v regionu - tedy Spojeným státům nebo Rusku - se přimkne. Brzy jí byl Karlem Kovandou nezdvořile odebrán mikrofon.

Další panelista Suat Kınıklıoğlu připomenul stěžejní roli, kterou hraje v úspěšnosti blízkovýchodních revolucí rozhodnutí vojenské složky. V Egyptě a Tunisu se tento element přidal na stranu demonstrantů, kdežto v Sýrii se rozhodl zůstat s prezidentem. Mezinárodní scéna je také v tomto případě názorově více rozdělená. On sám v případě arabského jara věří v lepší budoucnost, ale také si nedělá iluze o tom, že cesta k ní bude rychlá a snadná. Pesimistické scénáře předpokládají dlouhodobou nestabilitu, v případě Sýrie dokonce kolaps. Turecko nijak necílí na to, aby se pro transformující se okolní země stalo modelem, nicméně pokud k tomu dojde, bude na to pyšné.

Hynek Kmoníček vyslovil domněnku, že na Blízkém východě se neděje nic podstatně nového. Co se týče izraelsko-palestinského konfliktu, považuje za pozitivní jeho momentální zneviditelnění, které jej chrání před prznícími žurnalisty. Podotkl také, že na vytvoření kultury demokracie je potřeba alespoň dvou generací. Na některých místech pak nemusí být demokracie západního stylu implementovatelná vůbec. Válku v Sýrii považuje pouze za zástupný konflikt. Mnozí z nás prý jistě budou překvapeni, až se bojovníci začnou vracet do svých mateřských zemí, často evropských. Politickou budoucnost Blízkého východu vidí v případě skutečné demokratizace zejména v rukou Muslimského bratrstva nebo jeho „mutací“, před kterým tak vyvstává výzva na přetvoření se z ideového uskupení v prakticky fungující politickou sílu schopnou vyrovnat se mimo jiné s problémy tamějších ekonomik.

Odpovědná redaktorka: Nikola Klímová

Text neprošel jazykovou korekturou.

Titulní obrázek převzat z www.forum2000.cz.

Jak citovat tento text?

Zerzánová, Kateřina. Reportáž z konference Forum 2000 - díl III. [online]. E-polis.cz, 20. září 2013. [cit. 2017-07-26]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/reportaz-z-konference-forum-2000-dil-iii.html>. ISSN 1801-1438.

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Zatím nikdo nehodnotil


Přidat komentář

Vložit komentář




Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[22. červenec 2014]
Časopis stále hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na email redakce@e-…

Kde se diskutuje?

Je nám líto, u tohoto zdroje žádné položky nebyly nalezeny :-(