Reportáž z diskuze o limitech a možnostech OSN v 21. století

 17. prosinec 2014  Lukáš Bechyně   komentáře

Na začátku prosince měli studenti ZČU možnost zúčastnit se diskuze s velmi zajímavými hosty o limitech a možnostech OSN ve 21. století. Pozvání na 3. 12. přijali Dr. Michael Romancov jako odborník na politickou geografii a geopolitiku, dále pan Jan Kára, který pracoval jako zástupce stálého představitele ČR při OSN v New Yorku a pan Michal Broža, ředitel informačního centra OSN v Praze. Moderování se ujala doktorka Martina Ponížilová z katedry politologie a mezinárodních vztahů

Reportáž z diskuze o limitech a možnostech OSN v 21. stoletíReportáž z diskuze o limitech a možnostech OSN v 21. století

Na začátku prosince měli studenti ZČU možnost zúčastnit se diskuze s velmi zajímavými hosty o limitech a možnostech OSN ve 21. století. Pozvání na 3. 12. přijali Dr. Michael Romancov jako odborník na politickou geografii a geopolitiku, dále pan Jan Kára, který pracoval jako zástupce stálého představitele ČR při OSN v New Yorku a pan Michal Broža, ředitel informačního centra OSN v Praze. Moderování se ujala doktorka Martina Ponížilová z katedry politologie a mezinárodních vztahů.

Jako první se ujal slova doktor Romancov a stručně nastínil vývoj a strukturu OSN. Mluvil o tom, že OSN navazuje na Společnost národů (League of Nations – LN). Hlavním cílem OSN bylo zabránit světové válce, což se ve srovnání s LN daří. Navíc oproti LN byla zavedena Rada bezpečnosti (dále jen RB). Právě veto stálých členů RB je klíčovým nástrojem jak ovlivňovat rezoluce OSN. Podle doktora Romancova jde o zvláštní paradox, kdy vedle sebe stojí Valné shromáždění OSN reprezentující ideu rovnosti, která se po dekolonizaci stává globální ideou a na straně druhé stojí nedemokratická instituce jako je RB. Došlo i na odkaz k Churchillovi a jeho komentář k zastupitelské demokracii, kdy prohlásil, že tento systém má chyby, ale žádný lepší nemáme. Stejně doktor Romancov ohodnotil i systém OSN. Poté přišla řeč na roli Číny ve světovém systému zejména z hlediska ekonomiky. USA se dostalo do ekonomického útlumu a je na Číně, jestli přijme nějakou část zodpovědnosti za fungování světové ekonomiky.

Dále se slova ujal pan Jan Kára. Představil se posluchačům a pohovořil o své práci v současnosti pro Ministerstvo zahraničních věcí na půdě EU. Zavzpomínal na to, že mu připomíná jeho činnost při OSN. Jeho přínos do diskuse byl postaven na základě reálných zkušeností s fungováním OSN. Zmínil dokonce, že 11. září 2001 byl v New Yorku.  Zažil tedy událost, která světu ukázala hrozbu globálního terorismu. Poté se věnoval samotné roli OSN. Za Studené války byla RB paralyzovaná a přijala jen velmi málo rezolucí. Po konci Studené války získává ztracenou dynamiku zpět. Poukázal na fakt, že bez OSN by svět dnes vypadal úplně jinak.

Jako třetí dostal slovo pan Michal Broža. Ten začal otázkou do publika. Zajímalo ho, jaké asociace mají lidé spojené s OSN. Odpovědi dostal různé – modré přilby, UNICEF, Ban ki-moon. Snažil se poukázat na to, že OSN není zdaleka jen bezpečností organizací, ale má i humanitární a kulturní rozměr. Že v globálním měřítku operuje v mnoha oblastech a cílem jeho práce je informovat veřejnost o aktivitách OSN.

Po úvodním slovu všech tří hostů otevřela doktorka Ponížilová diskusi. Velkým tématem byla reforma RB. Že její podoba neodpovídá realitě současnosti. Základní problém pro nějaké snahy reformovat RB je ten, že by to musela odhlasovat sama RB a tím se připravit o zásadní vliv ve světě. Stálí členové samozřejmě nemají zájem ztrácet svou moc ve prospěch jiných zemí. Další připomínka padla na to, že v momentě kdy by byl počet stálých členů zvýšen, tak by se tím zvýšila i pravděpodobnost na zablokování jednání a na případné veto. Dochází k rozporu mezi reprezentativností a efektivitou. Debata o podobě reformy se vede dlouhodobě, ale nedaří se vlastně ani formulovat, jak by měla vypadat. Nepovedlo se to ani za Kofiho Annana, který se snažil o reformy OSN. Jako zajímavost bylo řečeno, že původně měla RB mít jen tři členy. Ale velká Británie si přivedla na pomoc Francii, aby nebyla jedinou zemí s koloniálním panstvím, protože kolonialismus byl v rozporu s Chartou OSN. USA přivádějí jako pátou mocnost Čínu.

Pan Kára později hovořil o sklonu odsuzovat celou OSN a RB. O tendenci představovat si organizaci jako něco celistvého. Nicméně za jednotlivé rezoluce, postoje nebo nečinnost mohou vždy členské země. OSN je zkrátka množinou svých členů a ti jsou zodpovědní za jednání organizace. Nelze vinit instituci za nerozhodnost jednotlivých států. OSN je nutno chápat spíše jako prostor pro komunikaci členských států a nástroj mezinárodního společenství pro spolupráci. Jako konkrétní příklad pan Kára uvedl rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1973 o Libyi z března 2011. Indie, Německo, Brazílie, Čína a Rusko se zdrželi hlasování. Zbytek byl pro.

Následovala otázka jaký je význam nestálých členů rady bezpečnosti. Doktor Romancov odpověděl, že mají pravomoc hlasovat o procedurálních otázkách, ale ve srovnání s důležitými věcmi, kde mají hlavní slovo stálí členové, to jsou jen maličkosti. Být nestálým členem je spíše otázkou prestiže a možnosti nějakým způsobem ovlivnit rozhodování stálých členů. Například ČR své členství v RB doprovázela mediální kampaní, aby upozornila na to, že i naše země může operovat na světové úrovni.

Řeč byla také o přesunu určitých pravomocí z OSN na země G20. Především proto, aby mohly řešit ekonomické problémy. S alternativou k OSN přišlo také Rusko, které navrhlo udělat z G8 světovou vládu.

V otázce Sýrie jde podle hostů spíše o metaforu. Z globálního hlediska jde o mnohem více. Pro Rusko představuje situace v Sýrii snahu západních zemí o ničení nedemokratických režimů. Pro Čínu ta situace představuje podle doktora Romancova velkou prohru, protože do Sýrie investovala velké množství ekonomických prostředků a jejich investice teď mizí. Vliv v oblasti přebírají lokální státy. Ta situace dobře ukazuje limity současného světa. Přestože existuje dostatek informací o situaci, nedaří se jí řešit. Problém je v tom, že OSN je vnímána jako „světový policajt”, i když bezpečnostní roli by měly mít na starost spíše regionální organizace. Mise OSN jsou hlavně humanitární případně peacekeepingové. To je v rozporu s obecnou představou lidí, že mezinárodní organizace dokážou všechno hned vyřešit. Otázkou je, jak z globální úrovně řešit problémy lokální. Dále se hovořilo o humanitární intervenci, která je podle hostů dvousečnou zbraní. Rusko například při vpádu do Gruzie argumentovalo nutností chránit obyvatele v Jižní Osetii.

Diskuse přinesla mnoho námětů k zamyšlení. Velmi pozitivně zapůsobilo především pozvání několika hostů, protože se mohli vzájemně doplňovat a interakce mezi nimi udržovala diskusi živou, neomezila se jen na otázku z publika a odpověď hosta. Navíc sestava hostů umožnila propojit akademickou sféru osobou doktora Romancova s realitou, kdy pan Kára a Broža mají zkušenost s prací pro OSN.

Jak citovat tento text?

Bechyně, Lukáš. Reportáž z diskuze o limitech a možnostech OSN v 21. století [online]. E-polis.cz, 17. prosinec 2014. [cit. 2017-04-24]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/reportaz-z-diskuze-o-limitech-a-moznostech-osn-v-21-stoleti.html>. ISSN 1801-1438.

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Zatím nikdo nehodnotil


Přidat komentář

Vložit komentář




Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[22. červenec 2014]
Časopis stále hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na email redakce@e-…

Kde se diskutuje?

Je nám líto, u tohoto zdroje žádné položky nebyly nalezeny :-(