Reportáž z debaty s prezidentskými kandidáty

 22. listopad 2012  Aleš Malár   komentáře

Přímá volba prezidenta se blíží neúprosným tempem. Již za dva měsíce si zvolíme novou hlavu státu, která povede naši republiku z toho neprestižnějšího úřednického postu vůbec. V rámci celé republiky probíhají různé kampaně, mítinky a besedy s jednotlivými kandidáty. Podobná akce se nevyhnula ani Plzni, kdy setkání pěti kandidátů připravil akademický spolek studentů politických věd AS CPSSU. Ve středu 21. listopadu v podvečer se už dobrou půlhodinu před začátkem samotné besedy v největší posluchárně v centru města tísnilo téměř tři sta návštěvníků, ve velké většině z řad studentů, ale i několika významných osobností plzeňského veřejného života.

Reportáž z debaty s prezidentskými kandidátyReportáž z debaty s prezidentskými kandidáty

„Pozvánky na besedu dostalo všech jedenáct kandidátů, přesto však pozvání přijali pouze Karel Schwarzenberg, Táňa Fischerová, Jiří Dientsbier, Vladimír Dlouhý a Jana Bobošíková. Dostavit se měl i Miloš Zeman, nicméně nakonec svoji účast odřekl, “ podtrhl výběr kandidátů předseda pořádajícího spolku Miroslav Hlaváč.

Krátce po sedmnácté hodině zahájil debatu moderátor Přemysl Rosůlek, který představil jednotlivé kandidáty a stručně nastínil kroky, jimiž se bude debata ubírat. V úvodu též upozornil kandidáty na časové limity pro jejich odpovědi, jež po celý večer opravdu důsledně dodržoval.

Každý z hostů dostal nejprve tři minuty, ve kterých měl představit své vize a morální předpoklady, jimiž by měl prezident oplývat. Všichni do jednoho se shodli, že je nutné svým přístupem a chováním pozvednout rychle upadající polickou kulturu příkladným chováním.

Následoval bod, ve kterém se měli jednotlivý uchazeči vyjádřit k ekonomickým problémům naší země a EU. V tuto dobu dorazil i Jiří Dientsbier, který přijel přímo ze Senátu, kde probíhala ustavující schůze. Karel Schwarzenberg načal další sérií vyjádření poměrně skepticky: „Evropa pomalu, ale jistě ztrácí ve světě konkurenceschopnost. Musí se stmelit, protože například USA se obrací spíše na Pacifik, takže v brzké budoucnosti se budeme muset starat sami o sebe ještě ve větší míře než doposud.“ Při stejné otázce byl zajímavý rozpor mezi ekonomem Vladimírem Dlouhým a Janou Bobošíkovou, přičemž prvně jmenovaný obhajoval hospodaření vlády z pohledu NERVu a paní Bobošíková si neodpustila silnou kritiku, za což si vysloužila potměšilý úsměv od Karla Schwarzenberga. Jiří Dientsbier na závěr doplnil, že nedávno byl v Bruselu, kde jednal s belgickým premiérem, který Českou republiku odrazoval od házení klacků pod nohy při jednáních v Evropském parlamentu, neboť bychom mohli zůstat na okraji samotné EU. Debata při této otázce začala nabírat zajímavé obrátky a atmosféra se lehce přiostřila.

 Trochu oleje do ohně přidalo hned další téma, kde se všichni měli vyjádřit k evropské integraci a k zahraničně-politickým prioritám naší země. Dokonce i Jana Bobošíková souhlasila s aktivní účastí naší země v rámci EU, ale jen za jistých podmínek. Jiří Dientsbier prohlásil, že naše země musí být v zahraničí více věrohodná. Opět svébytný názor měl Karel Schwarzenberg: „Nejsme součástí Evropské unie, my jsme EU. Nevím, proč na ni stále nadáváme, když od ní bereme ročně obrovské částky na rozvoj.“ Táňa Fischerová pronesla myšlenku, že se s integrací do unie musíme smířit, neboť je to náš historicko-kulturní osud a musíme se naučit navazovat dobré styky, s kýmkoliv to půjde.

Poslední bod moderované diskuze byl na téma, zda by jednotliví kandidáti jmenovali vládu, v jejímž čele by stál premiér z KSČM, pokud by tato strana vyhrála volby. „Na nic si nehrajme, předchozí i současný prezident jmenoval vlády, v jejímž čele stáli lidé, kteří byli členy KSČ. Jsme demokratická země, nevidím tedy důvod, proč by nemohl být premiér z řad KSČM, “ odpověděla odvážně Jana Bobošíková. Jiří Dientsbier reagoval velice šalamounsky, a to ve znění, že ústava stejně prezidenta takovou vládu jmenovat donutí. Zato Vladimír Dlouhý rázně odpověděl: „Vzhledem ke své minulosti, která je díky médiím dobře známá, bych vládu v čele s KSČM rozhodně nejmenoval a hned bych abdikoval. Vadí mi, že se nerozešli svojí se svojí minulostí, stále chodí plakat na hrob Klementa Gottwalda a používají název komunistická.“ Dlouhý zároveň přiznal, že tato beseda rozhodně nepatří mezi lehčí části jeho kampaně.

Poslední třetina debaty byla vyhrazena pro dotazy z publika, ale už bez účasti Táni Fischerové z důvodu jiných povinností. Padla například otázka, proč nejsme nebo kdy se staneme jakýmsi Švýcarskem? Jana Bobošíková na otázku odpověděla slovy, že díky nekonečným intervencím Bruselu jsme spíše na cestě do pekel, čemuž oponoval Jiří Dientsbier ve smyslu, že budoucnost je jedině v Evropské unii, neboť i velké země jsou na ní závislé.

 Neméně zajímavá otázka vybídla uchazeče o prezidenta k sebepropagaci, neboť tazatel se ptal kandidátů na důvody, proč volit právě je? Jana Bobošíková nenechala nic náhodě a její odpověď byla jednoznačná: „Mám ráda Českou republiku, chci tady spokojeně žít spolu s občany této země a udělám pro to vše, co bude v mých silách.“ Na ni navázal Karel Schwarzenberg: „Mám pro tuto profesi tu nejlepší možnou průpravu, neboť mým učitelem byl Václav Havel. A i v době, kdy jsem zde nežil, snažil jsem se pro republiku dělat maximum.“ Vladimír Dlouhý se netajil svými kontakty a zkušenostmi: „Mám ambici, že tento post zvládnu, neboť moje zkušenosti sahají od akademického světa, přes politický až k ekonomickému. Pomocí tohoto bych rád nastartoval očistu naší země.“ Závěrečné slovo v této otázce bylo přenecháno Jiřímu Dienstbierovi, který svoji kandidaturu obhájil slovy: „Kandiduji díky svým hodnotám, které vyznávám, díky minulosti, protože jsem vyrůstal v prostředí Charty 77, a myslím si, že jsem i dostatečně osobně odvážný, abych mohl očistit politický systém v zemi.“

Poslední dotaz položil odborný asistent z katedry politologie, kterého zajímal názor na „tykadlovou aféru řidiče Smetany“.  Karel Schwarzenberg prohlásil, že odsouzení je absurdní a jako prezident by udělal maximum pro jeho osvobození, s čímž se doslovně ztotožnil i Vladimír Dlouhý. Jiří Dientsbier poukázal ve svém vyjádření na slabosti systému a odsouzení považoval za nespravedlivé a jako prezident by okamžitě udělil milost. Zato Jana Bobošíková byla ve své odpovědi opět více specifická: „Jelikož se poničil soukromý majetek a já vím kolik takový billboard stojí, a navíc pan Smetana byl odsouzen vězením ne za poničení plakátu, ale za nenastoupení k veřejně prospěšným pracím, milost bych rozhodně neudělila.“

„Debata prezidentských kandidátů byla skvělá, byl vidět obrovský kus práce organizátorů a patří jim velké díky. Z kandidátů mě mile překvapil Karel Schwarzenberg a Jiří Dienstbier. Naopak jako prezidentku si nedovedu představit Janu Bobošíkovou. Nelíbí se mi její spojení s KSČM a v samotné debatě její postoj k případu pana Smetany, kdy odmítá lidské a morální hledisko v tomhle případu, “ ohodnotil besedu student politologie Jan Mudra.

Odpovědná redaktorka: Nikola Klímová

Text neprošel jazykovou korekturou.

Titulní obrázek převzat z: http://plzensky.denik.cz/zpravy_region/kandidati-na-hrad-debatovali-v-plzni-20121122.html

Jak citovat tento text?

Malár, Aleš. Reportáž z debaty s prezidentskými kandidáty [online]. E-polis.cz, 22. listopad 2012. [cit. 2017-09-20]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/reportaz-z-debaty-s-prezidentskymi-kandidaty.html>. ISSN 1801-1438.

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 3.86 hvězdiček / Hodnoceno: 7x


Přidat komentář

Vložit komentář

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!




Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[22. červenec 2014]
Časopis stále hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na email redakce@e-…

Kde se diskutuje?

Je nám líto, u tohoto zdroje žádné položky nebyly nalezeny :-(