Proč o tom média neinformují? Věta, která značí falešnou zprávu

 2. prosinec 2015  Kateřina Vargová  komentáře

Propaganda ve věku internetu a sociálních sítí nabývá novou, na první pohled mnohdy jen těžko rozpoznatelnou podobu. Jak se neztratit v záplavě protichůdných informací? Co je to hoax a jak ho rozpoznat? I o tom diskutoval s plzeňskými studenty editor časopisu Reportér Michal Musil.

Proč o tom média neinformují? Věta, která značí falešnou zprávuProč o tom média neinformují? Věta, která značí falešnou zprávu

V literární kavárně Íčko se tísnilo na dvě desítky studentů, kteří netrpělivě očekávali krátkou přednášku a následnou diskuzi s editorem časopisu Reportér Michalem Musilem. Ten do Plzně dorazil na pozvání Akademického spolku studentů politických věd v Plzni. Své úvodní slovo zahájil tvrzením, že schopnost lidí vyznat se v informacích klesá. Důvodem je probíhající revoluce medií, kterou popsal následovně.

Dříve v českém prostředí bylo jen několik televizních stanic, několik novinových plátků, několik desítek magazínů a orientace v těchto médiích byla jednodušší. „Svět byl jednoznačně rozpoznatelný, jednoduše uchopitelný bylo to přehledné,“ uvedl bývalý redaktor Lidových novin a MF Dnes.

S nástupem nových technologií a jejich masivním rozšířením, hlavně chytrých telefonů, se společnost podle něj dostala do bodu, kdy k lidem informace proudí prakticky nonstop. Zejména během posledních dvaceti let došlo v mediálním světě k obrovskému vývoji. „No a teď je samozřejmě otázka, jestli je člověk schopen se s touto změnou vyrovnat,“ řekl Musil s tím, že digitální revoluce má dramatické dopady nejen na kognici obyčejných lidí, ale i na novináře a obor médií samotných.

Velkou roli v této změně hrají sociální sítě, které se stále více stávají zdrojem informací. Problémem podle Musila je, že tyto informace nemusí být věrohodné a často slouží k propagandě. Takovým příkladem je Islámský stát, který staví svou propagandu na strachu. Zároveň zdůraznil, že to co je na facebooku, twiteru, nebo na jiné síti, není automaticky pravda a měli bychom k takovým informacím přistupovat s rezervou.

Facebook a  Google dnes představují velké internetové hráče, kteří vypuzují klasická média. Pro deníky a podobná média je stále těžší generovat zisk, s tím souvisí snižování stavů, čímž zákonitě trpí kvalita. To má pak za následek prodávání periodik. Z českého mediálního prostředí odchází velké zahraniční firmy a jejich tiskoviny zkupují čeští miliardáři. Jako typický příklad uvedl Andreje Babiše, po jehož ovládnutí mediální skupiny Mafra ukončil Musil své působení v MF Dnes. V tomto smyslu ještě doplnil, že čeští podnikatelé do médií investují, aby měli vliv na veřejné mínění.

Dnes již neexistuje jen jedno vysvětlení události. Na tu se dá nahlížet skrz odlišná fakta, která se k nám dostávají. Nelze je ale protnout. Fakta se míjí a tím pádem je podle Musila veškerá debata předem ztracena. To je také důvodem proč velká média jako BBC, The New York Times a další ztrácí na důvěryhodnosti. Díky bohatým informačním tokům získáváme odlišné informace, postavené na odlišných faktech, z jiných zdrojů.

Na co si podle Michala Musila dávat pozor při orientaci v informacích a zprávách? První věcí, jsou hoaxy, zejména ty, které se objevují na sociálních sítích, zvláště pak ty anonymní. Dále na takzvané antisystémové weby, které jsou vytvořeny pouze pro ovlivnění veřejné diskuze a diskuze na sociálních sítích. Takovým příkladem může být aeronet.cz, který má sídlo v Holandsku. Osobní setkání s představiteli webu není možné, existuje podezření, že je tento web financován z Ruska.

Pozornost bychom měli věnovat kontextu zprávy a jejímu vývoji. To znamená před vyvozením závěru počkat, jaké další informace vyjdou na povrch. Podezřelé také je, když ve zprávě chybí vyjádření nařčené strany. Důležité je znát i agendu média, protože pro novináře je nemožné být naprosto objektivní. Důležitou roli hraje to, jakým tématům média dávají prostor a jaká témata upozaďují. „Je potřeba, když ty informace konzumujete, znát toho nositele“ dodal Michal Musil s tím, že pokud text obsahuje větu: „Proč o tom mainstreamová média neinformují,“ jde v 90 procentech případů o indikátor falešné zprávy.

Jak citovat tento text?

Vargová, Kateřina. Proč o tom média neinformují? Věta, která značí falešnou zprávu [online]. E-polis.cz, 2. prosinec 2015. [cit. 2024-03-28]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/proc-o-tom-media-neinformuji-veta-ktera-znaci-falesnou-zpravu.html>. ISSN 1801-1438.

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 3.5 hvězdiček / Hodnoceno: 4x


Přidat komentář

Vložit komentář