Problémy politiky na malé obci

 26. leden 2009  Mgr. Martin Caletka   komentáře

Podtitul následujícího článku, který pojednává o problémech s výměnou starosty jedné relativně malé obce (cca 2 tisíce obyvatel), by mohl znít: otázka legality vs. legitimity aneb starosta, který starostou být neměl. Zmíněnou obcí jsou západočeské Břasy (okres Rokycany) a oním starostou, který měl být a také byl vyměněn pak pan Václav Fait (ODS). Konečně novým starostou, který se jím ovšem stát neměl, je pan Jan Špilar (Klub nezávislých /KN/).

Problémy politiky na malé obciProblémy politiky na malé obci

Podtitul následujícího článku, který pojednává o problémech s výměnou starosty jedné relativně malé obce (cca 2 tisíce obyvatel), by mohl znít: otázka legality vs. legitimity aneb starosta, který starostou být neměl. Zmíněnou obcí jsou západočeské Břasy (okres Rokycany) a oním starostou, který měl být a také byl vyměněn pak pan Václav Fait (ODS). Konečně novým starostou, který se jím ovšem stát neměl, je pan Jan Špilar (Klub nezávislých /KN/). Důvody, jež k výměně na pozici nejvyššího představitele místní samosprávy vedly, nejsou z hlediska našeho pohledu na nastalou situaci podstatné, proto si je v této chvíli dovolíme opominout. Následující řádky lze chápat jako trochu odlehčené a trochu politologické zamyšlení (či spíše pobídku k zamyšlení) nad tím, jak se lokální politikové a jejich spoluobčané v postkomunistické zemi (ne)učí demokracii.

Připomeňme si nejdříve, jak volby do zastupitelstva obce Břasy na podzim roku 2006 dopadly. Z celkem devíti kandidátních listin, což byl v polistopadové historii místních voleb počet do té doby nevídaný, pronikli do patnáctičlenného zastupitelstva představitelé hned sedmi z nich. [1] Stranou zůstaly pouze jednočlenná kandidátka Jany Maixnerové a Nezávislí-Stupno, byť i tyto listiny na základě složitého přepočtu [2] překročily pětiprocentní hranici nutnou pro zařazení do skrutinia, v němž dochází k rozdělení mandátů. Nejvíce postů v zastupitelstvu – celkem čtyři – nakonec získala Občanská demokratická strana, kterou se třemi mandáty následoval Klub nezávislých a Česká strana sociálně demokratická. Dva zastupitele dále získala kandidátní listina Za rozvoj obce a po jednom si rozdělily Podnikatelé, Komunistická strana Čech a Moravy a Hasiči. Přehled volebních výsledků uvádíme v následující tabulce (tabulka č. 1), k níž připojujeme i tabulku znázorňující postup při přepočtu odevzdaných hlasů na mandáty (tabulka č. 2).

Tabulka 1: Výsledky voleb do zastupitelstva obce Břasy (2006)
Tabulka 1: Výsledky voleb do zastupitelstva obce Břasy (2006)
Tabulka č. 2: Přepočet hlasů na zastupitelské mandáty
Tabulka č. 2: Přepočet hlasů na zastupitelské mandáty

Patnáctka nově zvolených členů zastupitelstva nezůstala ve stejném složení dlouho. Ještě před ustavující schůzí se svého nabytého privilegia vzdal jeden ze tří zástupců Klubu nezávislých (Zdeněk Horejš), který tak přepustil místo prvnímu náhradníkovi z listiny KN, jímž byla Jitka Krocová. Ta se uvolněného postu ujala a spolu se svými čtrnácti kolegy rozhodla o složení nové pětičlenné rady obce, v jejímž čele stanul (staro)nový starosta Václav Fait [3] . K dalším významným změnám v samosprávných orgánech obce poté došlo v průběhu ledna roku 2009. Nejdříve starosta Václav Fait oznámil rezignaci na svou funkci (nikoliv však na post zastupitele, který mu zůstal zachován), což zastupitelstvo na své lednové schůzi vzalo na vědomí. Na téže schůzi vzalo zastupitelstvo na vědomí rovněž rezignaci jednoho ze svých členů. Nebyl jím nikdo jiný než bývalá první náhradnice KN Jitka Krocová. Zastupitelstvo tedy v dalších bodech svého jednání muselo řešit dva úkoly: jmenování nového člena sboru a volbu nového starosty obce. Přirozeně se zhostilo nejprve prvního jmenovaného úkolu. V pořadí již třetím zástupcem, který měl (po Zdeňku Horejšovi a Jitce Krocové) na uvolněnou židli určenou pro člena kandidátní listiny KN usednout, byl druhý náhradník Josef Karfiol, který ovšem oznámil, že o tento post nemá zájem. Na řadu tedy přišel třetí náhradník (a celkově čtvrtý představitel) KN Jan Špilar, který již místo v zastupitelstvu přijal. Několik okamžiků po složení slibu se pak Jan Špilar, k jistému překvapení přihlížejících hostů, stal novým starostou obce Břasy. Vše proběhlo zcela legálně bez sebemenší kolize s platnými právními úpravami a postupy.

Co však musí trápit mysl každého demokraticky smýšlejícího člověka je otázka míry legitimity takto zvoleného postupu. Výsledky voleb na podzim roku 2006 jasně ukázaly, že občané Břas si Jana Špilara jako zastupitele obce nepřejí. Seřadíme-li jednotlivé kandidáty sestupně podle počtu hlasů, které od voličů obdrželi, zjistíme, že ze 114 uchazečů skončil Jan Špilar se ziskem 99 hlasů na 49. místě, tedy zhruba na konci první poloviny pomyslného startovního pole. Neslavně dopadl Jan Špilar i v rámci vlastní kandidátky. Voliči, kteří se rozhodli svěřit své hlasy kandidátům KN, daleko častěji vybírali z ostatních jmen na této listině, a to včetně kandidátů umístěných na mnohem nižších pozicích. Ačkoliv byl Špilar nasazen jako číslo pět, získal v rámci kandidátní listiny KN čtvrtý nejnižší počet hlasů a umístil se s podporou 4,8 % až na dvanáctém místě (viz tabulku č. 3). Určité problémy lze spatřovat i v teritoriální distribuci voličské podpory novému starostovi. Téměř dvě třetiny hlasů (přesně 63 z celkových 99 hlasů) získal Jan Špilar v jediném ze šesti volebních okrsků, který geograficky splýval s katastrem vsi, ve které žije (Kříše). Protože se obec Břasy skládá dohromady z pěti vsí, znamená to, že ve zbývajících čtyřech z nich získal Špilar v součtu 36 hlasů, tedy v průměru pouhých devět hlasů na jednu ves. Připomeňme, že společně tyto zbývající čtyři části počtem obyvatel/voličů výrazně převyšují počet obyvatel/voličů Kříš (dvě z nich i samostatně).

Tabulka č. 3: Výsledky kandidátů KN ve volbách 2006 (kandidáti jsou seřazeni podle původního umístění na listině)
Tabulka č. 3: Výsledky kandidátů KN ve volbách 2006 (kandidáti jsou seřazeni podle původního umístění na listině)

Přes všechny uvedené skutečnosti se Jan Špilar stal starostou. Díky čemu se tedy do této pozice dostal, jestliže tomu tak nebylo v důsledku dostatečné podpory voličů? Důvody se pokoušíme shrnout v několika následujících bodech:

  • díky odstoupení řádně zvoleného zastupitele Zdeňka Horejše ještě před ustavující schůzí zastupitelstva;
  • díky odstoupení první náhradnice Jitky Krocové z postu zastupitele;
  • díky nepřijetí postu zastupitele ze strany druhého náhradníka Josefa Karfiola;
  • díky charakteru volebního systému, který umožnil Janu Špilarovi udržet si relativně vysoké místo na kandidátce, resp. v pořadí náhradníků, ačkoliv ho většina níže postavených kandidátů na listině KN počtem obdržených hlasů přeskočila [4] ;
  • díky způsobu volby starosty, který je volen členy zastupitelstva; kdyby byl starosta volen přímo voliči, jak někteří čeští politikové navrhují, Jan Špilar by se starostou Břas s drtivou pravděpodobností nestal, což lze doložit výsledky obecních voleb v roce 2006.

Závěrem

V našem krátkém článku jsme se snažili maximálně koncentrovat na formální rovinu procesu změny starosty v obci Břasy. Záměrně jsme zcela abstrahovali od roviny neformální (proč předešlý starosta odstoupil, proč jednotliví zastupitelé a náhradníci za Klub nezávislých postupně opouštěli, resp. nepřijímali místo v zastupitelstvu, proč byl navržen a takřka jednomyslně zvolen do funkce starosty Jan Špilar [5] atd.). Činili jsme tak s představou, že text možná přiměje laskavého čtenáře zamyslet se na děním v jeho vlastní obci, kde mohou probíhat v mnoha ohledech podobné události, byť se zcela odlišným neformálním obsahem. Je nám přitom jasné, že takovýto pohled je nedostačující a neumožňuje utvořit si o politické změně, k níž v Břasích došlo, komplexní obrázek. V obecnější rovině jsme se pak snažili přimět laskavého čtenáře k zamyšlení nad tím, zda může uvedený příběh vypovídat něco hlubšího o charakteru současné české společnosti a politiky, byť se jedná pouze o nepatrný střípeček v mozaice spravování věcí veřejných v naší zemi. Na mysli teď máme především instrumentálnost, se kterou jsou využívány některé formální postupy a mechanismy, přičemž obsah zůstává upozaděn. Jan Špilar byl zvolen zcela legálně a může být vynikajícím starostou. Autor si ovšem nedokáže představit situaci, kdy by starosta obce byl podobným způsobem zvolen v některé zemi vyznačující se vyspělou demokratickou politickou kulturou, kde komunální politika tvoří tolik potřebnou „hráz“ demokracie, aniž by to vzbudilo přinejmenším značný rozruch mezi občany – voliči. Po zvolení Jana Špilara starostou se mezi několika přihlížejícími občany (jichž bylo dohromady něco kolem desítky) pouze objevily tázavé pohledy, vyjadřující to naše typické: „Kdopa to vlastně je?“

Pozn.: Autor textu je občanem Břas, proto hovoří-li o občanech této obce, myslí tím plnou měrou i sám sebe.


Zdroje:

Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí.

www.volby.cz

Poznámky pod čarou

[1] Při celkovém počtu 114 kandidátů to znamená, že do zastupitelstva byl zvolen zhruba každý osmý kandidát.

[2] Volební systém pro volby do zastupitelstev obcí, který upravuje zákon č. 491/2001 Sb., patří k nejsložitějším volebním systémům aplikovaným v naší zemi. Při komunálních volbách se všechny kandidátní listiny nacházejí na jediném hlasovacím lístku a volič má právo dát svůj hlas (1) kandidátní listině jako celku, (2) jednotlivým kandidátům z různých listin až do počtu volených členů zastupitelstva, případně má možnost (3) obě varianty kombinovat. Politologové tento postup označují jako tzv. panašování. Pro zařazení do skrutinia sice stále platí (jako v případě ostatních typů voleb) požadavek na překročení pětiprocentní hranice, jednotlivé kandidátky ovšem nejsou v tomto případě posuzovány na základě procentuálního podílu na celkovém počtu odevzdaných hlasů, nýbrž procentuálního podílu na tzv. přepočteném základu. Přepočtený základ vychází z celkového počtu všech odevzdaných platných hlasů poděleného počtem volených členů zastupitelstva a vynásobeného počtem kandidátů té které kandidátní listiny. Tento postup obecně zvýhodňuje listiny s nižším počtem kandidátů (toto zvýhodnění se vztahuje pouze na první fázi zjišťování výsledků voleb, samotného skrutinia se už netýká). Jako příklad extrémního zvýhodnění můžeme uvézt jednočlennou kandidátku Jany Maixnerové, jejíž podíl na celkovém počtu odevzdaných hlasů při komunálních volbách v roce 2006 činil 0,68 %, ovšem při výpočtu z přepočteného základu dosáhla tato listina podílu více než 10 % (viz tabulku č. 1). Uvedená listina tak nejenom pohodlně překročila hranici pěti procent, ale předstihla i listiny, které dosáhly mnohonásobně většího počtu hlasů (v případě Podnikatelů se jednalo dokonce o více než desetinásobek). Při následném přepočtu hlasů na mandáty však již Jana Maixnerová na post zastupitele nedosáhla (viz tabulku č. 2).

[3] Václav Fait zastával funkci starosty obce Břasy již ve volebním období 1998 – 2002.

[4] Aby se některý z kandidátů dostal na první místo listiny, potřebuje získat o 10 % více hlasů než je celkový počet hlasů odevzdaný pro danou kandidátní listinu podělený počtem kandidátů na této listině. Je-li takovýchto kandidátů více, seřadí se podle počtu hlasů, které od voličů obdrželi (v případě rovnosti hlasů rozhoduje původní postavení na listině). V případě kandidátní listiny KN ve volbách 2006 bylo kýženým číslem 150,7; pro přeskočení na první místo listiny bylo tedy potřeba získat nejméně 151 hlasů. To se ovšem kromě třech zvolených zastupitelů a prvních dvou náhradníků nikomu dalšímu nepodařilo. (Pikantní na tom je, že druhému náhradníkovi Josefu Karfiolovi se podařilo se 152 hlasy uvedenou hranici překročit jen velmi těsně; kdyby získal o dva hlasy méně, odpadl by Janu Špilarovi při cestě za funkcí starosty jeden nezbytný krok v podobě nepřijetí postu zastupitele právě ze strany Josefa Karfiola). Ačkoliv tedy většina dalších nezvolených členů kandidátky získala větší počet hlasů než Špilar, nepostačilo jim to k tomu, aby se před něj v pořadí náhradníků posunuli. Volební systém tak vytváří rovnováhu mezi vůlí voličů na straně jedné a vůlí vedení stran/kandidátek na straně druhé.

[5] Pro návrh hlasovali všichni přítomní zastupitelé s výjimkou samotného Jana Špilara, který se hlasování zdržel.

Jak citovat tento text?

Caletka, Martin. Problémy politiky na malé obci [online]. E-polis.cz, 26. leden 2009. [cit. 2024-03-19]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/problemy-politiky-na-male-obci.html>. ISSN 1801-1438.

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 4.22 hvězdiček / Hodnoceno: 23x


Přidat komentář

Vložit komentář

Stinin

pondělí, 26. leden 2009
21:50

mklusak

Výborný postřeh Martine, nicméně je škoda, žes neuvedl i ty neformální důvody proč jednotlivý "hráči" odstupovali. Myslím si, že tohle je právě kouzlo komunální politiky - tam je možné naprosto vše a s naprosto neuvěřitelnými důvody.
Nicméně takovéto rošády se dějí v mnohem větších aglomeracích, než jsou Břasy. V Karlových Varech byla na post primátory nominována po volbách 06 Judr. Vlková, osmička kandidátky - kterou taky nikdo neznal...A aby tragikomedie měla ještě lepší závěr, tak po její loňské rezignaci na post se primátrem stal Werner Hauptman, jež byl zvolen za zcela jinou stranu, než za ODS, do které hbitě po volbách přestoupil...Komunální politika je prostě kouzelná...
Michal Klusák


Napsal: Stinin [Odpovědět]

Jaroslav Kepka

úterý, 27. leden 2009
00:48

to Stinin:

Přesně tak, se zájmem čekám na Břasy díl II.:-)


Napsal: Jaroslav Kepka [Odpovědět]

jarek

úterý, 27. leden 2009
10:35

Pěkný článek.


Napsal: jarek [Odpovědět]

Martin Caletka

úterý, 27. leden 2009
11:22

Michale, Jardo, Jarku - děkuji za zajímavé komentáře a podněty a také za kladné hodnocení. Uvažoval jsem, že "Břasy II" by se mohly odehrát v (snad stále) tradiční Hospodě spolku, přece jenom by v tomhle případě bylo lepší trošku neformální pojetí (a taky bych mohl pár lidí u nás hodně naštvat, i když s tím asi musím počítat). Každopádně alespoň náznak oněch neformálních příčin celého dění lze nalézt v článku Václava Havránka v Rokycanském deníku (doufám, že neporuším nějaká pravidla, když sem hodím odkaz na on-line verzi: http://rokycansky.denik.cz/zpravy_region/brasy-se-dohodly-na-spilarovi20090122.html ).


Napsal: Martin Caletka [Odpovědět]

Jaroslav Kepka

úterý, 27. leden 2009
13:42

Měli by se zpětnou vazbou počítat hlavně oni:-)) I když chápu...naštvat si sousedy na vesnici, to je zlé


Napsal: Jaroslav Kepka [Odpovědět]

jponcarova

čtvrtek, 29. leden 2009
10:47

jponcarova

Ahoj Martine,

výborný článek!


Napsal: jponcarova [Odpovědět]