Politologové navštívili Krajský úřad Plzeňského kraje

 1. květen 2008  Mgr. Michal Klusák   komentáře

Akademický spolek Česko-slovenské unie studentů politických věd (AS CPSSU) připravil pro své členy a další zájemce z řad studentů další zajímavou akci. Po úspěšné návštěvě Poslanecké sněmovny a Ministerstva spravedlnosti se zájemci tentokrát mohli vydat na besedu o fungování krajských úřadů. Ta se uskutečnila pod záštitou plzeňského krajského radního pro kulturu Mgr. Martina Baxy (ODS), ve středu 23. dubna na Krajském úřadě Plzeňského kraje. Na programu byly přednášky o práci uvolněného radního, kulturní politice Plzeňského kraje, čerpání peněz z Evropských fondů a o práci oddělení Vnějších vztahů.

Politologové navštívili Krajský úřad Plzeňského krajePolitologové navštívili Krajský úřad Plzeňského kraje

Akademický spolek Česko-slovenské unie studentů politických věd (AS CPSSU) připravil pro své členy a další zájemce z řad studentů další zajímavou akci. Po úspěšné návštěvě Poslanecké sněmovny a Ministerstva spravedlnosti se zájemci tentokrát mohli vydat na besedu o fungování krajských úřadů. Ta se uskutečnila pod záštitou plzeňského krajského radního pro kulturu Mgr. Martina Baxy (ODS), ve středu 23. dubna na Krajském úřadě Plzeňského kraje. Na programu byly přednášky o práci uvolněného radního, kulturní politice Plzeňského kraje, čerpání peněz z Evropských fondů a o práci oddělení Vnějších vztahů.

Mgr. Baxa svou přednášku pojal obecněji o kompetencích kraje a hned na úvod zdůraznil, že kraje za osm let své činnosti prokázaly, že mají své opodstatnění. „Kraje spravují zejména tyto resorty – školství, doprava, zdravotnictví, sociální služby, kultura, životní prostředí, regionální rozvoj a cestovní ruch. V kapitole školství pak máme problém s tím, že za všechna školská zařízení v naší správě máme sice plnou zodpovědnost, ale nemáme nástroje na to, abychom mohli ovlivnit páteř financování,“ uvedl Baxa. Podle Baxy se také osvědčilo, že všech osm radních v Plzeňském kraji je uvolněno, což znamená, že práce radního je jejich hlavním zaměstnáním. „Ne všechny kraje šly zejména v prvním funkčním období touto cestou, ale myslím, si že se ukázalo, že kritika přílišného uvolňování je neoprávněná,“ podotkl radní. Podle Baxy nejvíce času z jeho pracovní doby zaberou různá jednání. „Dovedu si představit, že bych svou práci vykonával z kanceláře, ale je otázkou, nakolik by pak byla efektivní,“ zakončil svou přednášku Baxa.

Bc.A. Vladimír Líbal, vedoucí Oddělení kultury Odboru kultury a památkové péče Krajského úřadu Plzeňského kraje, se již zabýval hlavním bodem programu a to kulturní politikou Plzeňského kraje. Zdůraznil, že každý odbor na krajském úřadě vykonává své povinnosti v samosprávné kompetenci, anebo v přenesené kompetenci. „Plzeňský kraj má ve správě celkem 13 kulturních organizací. Konkrétně osm muzeí, dvě galerie, Studijní a vědeckou knihovnu, divadlo v Klatovech a hvězdárnu v Rokycanech. Kraj pak zejména dohlíží na činnost těchto organizací,“ popsal povinnosti odboru Líbal. Oddělení, jehož je vedoucím, pak má na starosti zejména podporu tzv. živé kultury, což znamená pořádání a podporu kulturních akcí. „Existují dva způsoby, jak financovat kulturní akce. Zaprvé je to přímou podporou z rozpočtu kraje. Takto jsou financovány např. filmový festival Finále, festival Bienále, Mezinárodní folklorní festival, festival loutkového divadla Skupova Plzeň, divadelní festival Divadlo a hudební festival Smetanovské dny. Radní pro kulturu, pak může každý rok navrhnout zastupitelstvu kraje, aby přidalo do rozpočtu další akci. Druhým způsobem financování je pak pomocí grantového systému. Vyhlásíme témata, na která se přidělí granty a na základě přihlášek žadatelů se rozhodne o jejich přidělení, či nepřidělení,“ popsal financování kulturních akcí Líbal. Dle něj pak kraj v letošním roce evidoval 160 žádostí s celkovou výší požadovaných peněz 11 milionů korun. Přiděleny byly však pouze tři miliony korun a uspokojila se tak polovina žadatelů.

Správa neživé kultury, to bylo téma pro Mgr. Flastu Frouzovou, vedoucí Odboru kultury a památkové péče Krajského úřadu Plzeňského kraje. „V Plzeňském kraji spravujeme zhruba 3000 budov, ale mnohdy je to více budov v jednom kulturním areálu. Dále je pak evidováno na 5000 movitých památek, z nichž většina je v rukou církví. Jedná se zejména o sochy, oltáře, atd.,“ vysvětlila vedoucí odboru. Financování je podobné jako v případě živé kultury – zejména prostřednictvím grantů. Ty lze čerpat na obnovu památek, na obnovu objektů jež nejsou památkami, ale spadají do oblasti, které patří do oblasti památkových zón a na památky drobné architektury (kapličky, smírčí kříže, atd.). „Problematické je, že se stále řídíme zákonem z roku 1987, který je dnes značně zastaralý a nový zákon se plánuje až na rok 2010,“ upozornila Frouzová.

Dalším bodem programu byl referát na téma Strukturálních fondů Evropské unie z pohledu Plzeňského kraje. Toho se ujala BA Petra Ježková, pověřená vedoucí Odboru fondů a programů EU Krajského úřadu Plzeňského kraje. Nejdříve došlo k bližšímu představení problematiky a poté došlo na konkrétní čísla. Např. ze Společného regionálního operačního programu (SROP) vyčerpal za období 2004-2006 Plzeňský kraj 441 milionů korun na 24 programů. Většina těchto peněz šla na obnovu dopravní infrastruktury. Za zmínku ještě stojí, že z těchto programů byly poskytnuty peníze na Samoobslužné zóny pro nabíjení Plzeňských karet, či na modernizaci čtyř tramvají na nízkopodlažní. Další finance se dají čerpat z fondu Interreg IIIA ČR - Svobodný stát Bavorsko. Zde bylo předloženo 58 projektů za 3, 69 mil euro jen v Plzeňském kraji. Část peněz šla např. na renovaci cyklostezek.

Posledním přednášejícím byl Ing. Milan Kozel, vedoucí Oddělení tiskového a vnějších vztahů Odboru kanceláře hejtmana Krajského úřadu Plzeňského kraje, který představil politiku Vnějších vztahů Plzeňského kraje. „Zabýváme se zejména přípravou návštěv radních a hejtmana v zahraničí a návštěv zahraničních delegací v našem kraji. Samozřejmě důležitou součástí je i pořádání společenských akcí, které reprezentují kraj, jako je například Ples Plzeňského kraje,“ popsal povinnosti oddělení Kozel. Plzeňský kraj má také několik partnerských regionů. „Rozlišujeme regiony s nimiž máme uzavřenou smlouvy a regiony bez partnerské smlouvy. Mezi ty první tak patří např. Bergamo v Itálii, Horní Falcko a Dolní Bavorsko v Německu, Northamptonshire ve Velké Británii, Zheijang v Číně. Mezi regiony bez smlouvy řadíme Caras-Severin v Rumunsku, kde se blížíme podpisu smlouvy. Dále pak Jämtland ve Švédsku, kde v současné době nejsou příliš aktivní vztahy, Bratislavský kraj na Slovensku a Franche-Comté ve Francii,“ uvedl výčet Kozel. Pod oddělení vnějších vztahů také spadá Evropská kancelář kraje v Bruselu, i když samotný zástupce kraje v Bruselu se zodpovídá radě kraje.

Po tomto přednáškovém bloku následovala více než hodinová diskuse, která směřovala na všechny panelisty, zejména však na Mgr. Baxu. Ten na závěr poděkoval předsedkyni AS CPSSU Martině Novákové za skvělou debatu, která předčila jeho očekávání.

Jak citovat tento text?

Klusák, Michal. Politologové navštívili Krajský úřad Plzeňského kraje [online]. E-polis.cz, 1. květen 2008. [cit. 2024-03-28]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/politologove-navstivili-krajsky-urad-plzenskeho-kraje.html>. ISSN 1801-1438.

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 3.88 hvězdiček / Hodnoceno: 8x


Přidat komentář

Vložit komentář

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!