Otázka Jeruzaléma v německém tisku

 14. duben 2010  Ondřej Hájek   komentáře

Poté, co byl již čtenářům e-Polisu představen pohled anglicky a francouzsky píšících médií na problematiku Jeruzaléma, přichází tento týden na řadu německý tisk. Ten samozřejmě také reflektuje nynější složité a komplikované dění na Blízkém východě.

Otázka Jeruzaléma v německém tiskuOtázka Jeruzaléma v německém tisku

  Poté, co byl již čtenářům e-Polisu představen pohled anglicky a francouzsky píšících médií na problematiku Jeruzaléma, přichází tento týden na řadu německý tisk. Ten samozřejmě také reflektuje nynější složité a komplikované dění na Blízkém východě.

Stern 27. března 2010 informoval o tom, že spor ohledně izraelské osidlovací politiky se nadále vyostřuje. Izraelský ministerský předseda Benjamin Netanjahu oznámil, že nehodlá učinit sebemenší změny v politice týkající se Jeruzaléma. Poskytl tak vrcholným představitelům Arabské ligy velmi ožehavé téma před jejich plánovaným setkáním. Postup Izraele přesvědčil Araby o tom, že židovský stát nemá vážný zájem na směřování k míru. Ve světle těchto událostí se pak s napětím očekávalo, jaký postoj zaujmou představitelé 22 členských zemí k mírovému jednání mezi Izraelem a Palestinci, zda mu zachovají svou podporu, nebo jí odřeknou. Do věci se vložila americká administrativa, která Izraeli předložila seznam požadavků, ke kterým se izraelská vláda měla vyjádřit ještě před začátkem setkání Arabské ligy. Sporným se zdá požadavek, aby Izrael zastavil stavění ve východní části Jeruzaléma. Netanjahu svolal grémium sedmi nejvyšších izraelských ministrů. Posléze zamítl americké výtky. Jeho vládní kolegové mu nedali jinou možnost, protože se staví ke stávající osidlovací politice pozitivně. Netanjahu se však nechal slyšet, že nepotřebuje žádného koaličního partnera, aby ho tlačil k pokračující výstavbě v Jeruzalémě. Podle svých slov prý sám plánuje pokračovat se stavěním v Jeruzalémě tak, jak to činili všichni ostatní ministerští předsedové před ním. Při následujících rozhovorech izraelského premiéra s americkým prezidentem Barackem Obamou v Bílém domě panovala chladná atmosféra. Ani jedné ze stran se nepodařilo urovnat spor ohledně izraelské osidlovací politiky. Arabské státy navrhly vytvoření „fondu pro Jeruzalém“, jehož cílem by bylo potlačovat osidlovací politiku Izraele ve svatém městě. Kromě toho chtějí arabské země kvůli této politice Izrael žalovat u mezinárodního soudního dvora v Haagu (1).

Berliner Zeitung přišel tentýž den s článkem, že Benjamin Netanjahu chce pokračovat se stavěním v Jeruzalémě. Americký prezident seznámil izraelského premiéra během jeho návštěvy v Bílém domě s požadavkem, aby byl zahájen vyjednávací proces s Palestinci. Oficiálně jsou známé jen některé detaily. Podle izraelských médií jde vedle amnestie pro vězněné i o rozšíření autonomní oblasti v západní části. Washington trvá na znovuotevření východního Jeruzaléma, jehož uzavření zařídil Izrael v roce 2001. Tím pádem by palestinská autonomní správa mohla opět zřídit svou politickou pobočku v arabské východní části (2).

Süddeutsche Zeitung přináší informaci o tom, že turecký premiér Erdogan kritizuje Izrael. Doslova jej označuje za „hlavní ohrožení míru na Blízkém východě“ a vytýká židovskému státu „lži“. Tato slova turecký premiér pronesl při návštěvě Paříže. Vztahy mezi Tureckem a Izraelem se tak nadále zhoršují. Přitom je Turecko už tradičně považováno za hlavního spojence Izraele v muslimském světě. Vztahy mezi oběma zeměmi se ovšem začaly zhoršovat po izraelské ofenzivě v pásmu Gaza. Tato operace probíhala od prosince 2008 do ledna 2009. Během třítýdenní vojenské akce bylo zabito více než 1 400 Palestinců. Mezi mrtvými se nacházel velký počet žen a dětí. Premiér Erdogan se nechal slyšet, že Izrael během této operace použil fosfátové granáty. Tento postup je podle něho nepřijatelný a předkládané důvody pro ofenzivu v Gaze označil za „lži“. Erdogan zdůrazňuje, že Izrael nekritizuje z toho důvodu, že by byl premiérem muslimské země. Jeho kritika je založena na humanitárním přístupu. Izraelský ministerský předseda (Benjamin Netanjahu) následně prohlásil, že má zájem na udržení dobrých vztahů s Tureckem a lituje toho, že Erdogan neustále útočí na Izrael (3).

Tytéž noviny uveřejnily 8. dubna 2010 článek s titulkem „Netanjahu nic neslibuje, a žádá hodně“. Netanjahu ve Washingtonu hájil plánovanou výstavbu nových obydlí v Jeruzalémě. Zdůraznil, že Jeruzalém není žádná kolonie, ale jejich hlavní město. Izraelská vláda si je vědoma toho, že tam žijí také Palestinci. Premiér židovského státu řekl, že cílem Izraele není jim vládnout. Domnívá se, že mír nemůže přijít zvenčí, musí ho být dosaženo na přímých jednáních, která budou založena na důvěře. Netanjahu vyzval šéfa palestinské samosprávy k jednání. Na jeho osobu směřoval tato slova: „Prezidente Abbasi, přijďte a vyjednávejte o míru“ (4).

Frankfurter Allgemeine Zeitung píší o tom, že se Netanjahu distancoval od kritiky izraelských médií, v jejichž hledáčku se ocitl Obama. Prezidentovi předhazují, že byl neobjektivní, zaujatý ve prospěch Palestinců a k izraelskému premiérovi se zachoval nefér. Netanjahu se snažil o utlumení sporu s americkou administrativou. Prohlásil, že se jedná o „rozdílné názory mezi přáteli“. Izrael se pokouší hájit své dlouholeté zájmy a posunout kupředu mírový proces. Spornou otázku v současných izraelsko-amerických vztazích představuje zejména osidlovací politika. Obamova administrativa v této záležitosti žádá, aby Izrael zastavil svou stavební činnost v arabské východní části Jeruzaléma. Židovský stát obsadil východní arabskou část Jeruzaléma v roce 1967 a v roce 1980 připojil vlastní městkou část. Rada bezpečnosti OSN označila tento krok za neplatný. Palestinci chtějí udělat z východního Jeruzaléma hlavní město vlastního samostatného palestinského státu (5).

Internetové zdroje:

Titulní obrázek převzat z: http://www.afriscoop.net/journal/IMG/arton793.jpg.

Odpovědný redaktor: Adam Jelínek

Odpovědná korektorka: Jana Nováková

(1)  Stern: (2010). Netanjahu bleibt bei Jerusalem hart. Stern 27. 3. 2010, dostupné na: http://www.stern.de/politik/netanjahu-bleibt-bei-jerusalem-hart-1554140.html, 11. 4. 2010.

(2)   Guenther, Inge: (2010). Netanjahu will in Jerusalem weiter bauen. Berliner Zeitung 27. 3. 2010, dostupné na:  http://www.berlinonline.de/berliner-zeitung/archiv/.bin/dump.fcgi/2010/0327/politik/0099/index.html, 11. 4. 2010.

(3)   Erdogan attackiert Israel. Süddeutsche Zeitung 7. 4. 2010, dostupné na: http://www.sueddeutsche.de/politik/736/507888/text/, 11. 4. 2010.

(4)   Netanjahu verspricht nichts und fordert viel. Süddeutsche Zeitung 8. 4. 2010, dostupné na: http://www.sueddeutsche.de/politik/560/506728/text/, 11. 4. 2010.

(5)   Frankfurter Allgemeine Zeitung: (2010). Netanjahu distanziert sich von Kritik an Obama. Frankfurter Allegemeine Zeitung 28. 3.2010, dostupné na: http://www.faz.net/s/RubB30ABD11B91F41C0BF2722C308D40318/Doc~E9A79C187AA374FFBBFF27DD470915944~ATpl~Ecommon~Scontent.html, 11. 4. 2010.

Jak citovat tento text?

Hájek, Ondřej. Otázka Jeruzaléma v německém tisku [online]. E-polis.cz, 14. duben 2010. [cit. 2017-11-23]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/otazka-jeruzalema-v-nemeckem-tisku.html>. ISSN 1801-1438.

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 3.67 hvězdiček / Hodnoceno: 3x


Přidat komentář

Vložit komentář

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!




Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[22. červenec 2014]
Časopis stále hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na email redakce@e-…

Kde se diskutuje?

Je nám líto, u tohoto zdroje žádné položky nebyly nalezeny :-(