Obama, Medveděv a START

 28. duben 2010  Jan Šesták   komentáře

Dne 8. dubna 2010 se v hlavním městě České republiky setkali prezidenti dvou velmocí USA a Ruska. Náplní jejich setkání byl podpis nové odzbrojovací smlouvy START.

Obama, Medveděv a STARTObama, Medveděv a START

Dne 8. dubna 2010 se v hlavním městě České republiky setkali prezidenti dvou velmocí USA a Ruska. Náplní jejich setkání byl podpis nové odzbrojovací smlouvy START[1]. Je pochopitelné, že tato událost byla českými médii pečlivě sledována. Bezesporu jsme se po několik dnů mohli těšit celosvětovému zájmu o naši malou zemi v srdci Evropy. Podívejme se tedy v následujícím příspěvku na pohled zvenčí, respektive na reakci italských médií.

Deník La Repubblica ve článku[2] z 2. března, tedy více než měsíc před samotným podpisem smlouvy, komentuje postoje Bílého domu. Zmiňuje se emotivně o tom, že Barack Obama uzavírá éru MAD a to oznámením amerického postoje k atomovému odzbrojování ve strategii Nuclear Posture Review vyznačující se dramatickým snížením nukleárních zbraní. Tuto strategii dle některých vysokých představitelů Bílého domu lze označit za jakési zklamání, a to ze dvou důvodů. Prvním byla důvěra ve zrychlení plánu s názvem Prombt Global Strike, na jehož základě vláda USA předpokládá útok na území USA atomovými zbraněmi ze strany potenciálně nebezpečných států či teroristických organizací. Druhým zklamáním byla malá distancovanost Baracka Obamy od politiky G. W. Bushe. Distancovanost se měla projevit prohlášením, že USA nezaútočí atomovými zbraněmi jako první. La Repubblica s odvoláním na analytiky jako Josh Rogin z Foreign Policy a Marca Ambindera z Atlanticu píše o „malé bitvě“ v Bílém domě mezi viceprezidentem Joe Bidenem a šéfem Pentagonu Robertem Gatesem. Joe Biden ve prospěch žádosti kalifornské senátorky Dianne Feinstein, která je vedoucí senátního výboru Committee on Intelligence prohlásil, že „jediný účel“ amerického jaderného arzenálu je zastrašování. Ministr obrany Robert Gates se oproti tomu chce vyhnout slovíčkaření. Bojí se narušení křehké rovnováhy mezinárodních vztahů a bere zastrašování pouze jako „primární účel“. Deník se tedy ptá, co změní tato smlouva pro téměř sedm miliard lidí na světě, kterým se dostalo dědictví z dob železné opony v podobě tisíce jaderných hlavic. Dramatické snížení jaderných zbraní se bude totiž týkat také spojenců. Před třiceti lety se na italských náměstích konaly protesty proti Reganově politice navyšování počtu jaderného arzenálu. Dnes USA musí najít především společnou řeč se svými spojenci a s Ruskem, co se týče sankcí vůči Teheránu, uzavírá deník La Repubblica.

Nyní se posuňme v čase a podívejme se, co píše deník Corrire della sera[3]. V článku z 27. března zastává autor názor, že podpis „New Start“ je nejdůležitější dohoda, která spatřila světlo světa od pádu berlínské zdi. Je to dáno tím, že od konce

Studené války sedí celé lidstvo na sudu se „střelným prachem“, který může kdykoliv explodovat. Franco Venturini, autor článku, chválí Obamovu iniciativu. Přesto upozorňuje, že i po podpisu odzbrojovací smlouvy zůstane na světě mnoho vražedných nástrojů, které jsou schopny způsobit apokalypsu. Proto Obamova vize světa bez jaderných zbraní je vizí utopickou. Zůstaneme-li pevně nohama na zemi, je nutno uznat, že význam této smlouvy je více politický než vojenský. Současný americký prezident zlepšil vztahy s Kremlem po bouřlivých letech Bushovy administrativy. I Rusko má ve hře své zájmy - je pro něho ekonomicky obtížné vydržovat si nepoužívané zbraně, které jsou už mnohdy z funkčního hlediska zastaralé. Podpis smlouvy „New Start“ má jakýmsi způsobem motivovat zastavení honby za výrobou jaderných hlavic ve světě, jak bylo ustanoveno ve smlouvě NPT[4] v roce 1970. Otázkou zůstává, zda tento záměr nepostrádá realitu - konkrétně v případě Íránu je autor skeptický.

Ve třetím nejčtenějším italském deníku La Stampa v rubrice Společnost a kultura[5] vyšel článek Maria Calabreseho, samotného ředitele novin. Ten formou dopisu poukazuje na Obamův úspěch v domácí i zahraniční politice USA. Na domácí scéně to bylo prosazení reformy zdravotnictví a na té zahraniční podpis smlouvy s Ruskem o jaderném odzbrojení. První afro-americký prezident dodržel svůj slib, který přesně před rokem dal. Zavázal se o bezpečnější svět. Mezitím získal Nobelovu cenu za mír a také dle toho koná. V projevu roku 2009 vidělo mnoho lidí spíše idealistickou rétoriku ovlivněnou prezidentskými volbami v USA než „reál“ politiku Bílého domu. Jak ve zdravotnické reformě, tak v zahraniční politice lidé Baracku Obamovi nevěřili. Byl to ale on, kdo dokázal, že idealismus s realismem mohou kráčet spolu ruku v ruce. Přes všechny úspěchy má současný americký prezident i řadu kritiků. Příkladem může být výtka, že držitel Nobelovy ceny nechá volnou cestu k cílené likvidaci Abdalláha Mahdarhada, leadera Al-Kajdy v Jemenu.

Pro oběžník AffarInternazionali[6] napsal Carlo Trezza (předseda Poradního sboru generálního tajemníka Organizace spojených národů) o otázkách odzbrojení, že po dlouhém období stagnace je smlouva „New START“ přínosem pro světovou nukleární bezpečnost. Poslední podobnou dohodou je osm let stará smlouva SORT (Strategic Offensive  Arms Reduction Treaty) podepsaná mezi USA a Ruskem. Kritici tvrdí, že to byl pouze částečný úspěch, jelikož omezení jaderných zbraní na počet 1.700-2.200 znamenalo pouze přerozdělení těchto hlavic na světovém ilegálním obchodě se zbraněmi. Mezeru nemohla vyplnit ani smlouva o zákazu jaderných zkoušek CTBT (Comprehensive Test Ban Treaty) podepsaná v roce 1996. Ta dodnes nevstoupila v platnost. Význam „pražské dohody“ spočívá také ve výrazném snížení nosičů, tím jsou myšleny například strategické bombardéry. „New START“ musí ale ještě projít schválením parlamenty obou zemí. I na tento fakt se snažili vyjednávači brát ohled. Přizpůsobením se zákonům a politické situaci by měla být zajištěna hladkost ratifikace.

Smlouva, kterou Obama a Medvedev v Praze podepsali, by měla být pouhým začátkem procesu světového odzbrojování. USA a Rusko vlastní 90% jaderných zbraní světa. Start je to slibný.


 Titulní obrázek převzat z: http://www.afriscoop.net/journal/IMG/arton793.jpg


Zodpovědný redaktor: Adam Jelínek

Zodpovědná korektorka: Jana Nováková

Internetové zdroje:

AffarInternazionali: 2010. Obama-Medvedev, ritorno al futuro. AffarInternazionali 2.4.2010, dostupné na: http://www.affarinternazionali.it/articolo.asp?ID=1432, 25.4.2010.

Corriere della sera: 2010. I nodi dell´accordo Obama-Medvedev. Il disarmo e la polveria. Corriere della sera 27.3.2010, dostupné na: http://www.corriere.it/editoriali/10_marzo_27/editoriale_disarmo_venturini_6df57368-396a-11df-862c-00144f02aabe.shtml, 25.4.2010.

La Repubblica: 2010. Disarmo la svolta di Obama. „Pronto a ridurre le atomiche“. La Repubblica 2.3.2010, dostupné na: http://www.repubblica.it/esteri/2010/03/02/news/obama_su_disarmo-2476115/index.html?ref=search, 25.4.2010.

La Stampa: 2010. Lettere al direttore Obama, come si dimostra di far seguire i fatti alle parole. La Stampa 8.4.2010, dostupné na: http://archivio.lastampa.it/LaStampaArchivio/main/History/tmpl_viewObj.jsp?objid=10321315, 25.4.2010.

www.idnes.cz

www.un.org


[1]   Plný text smlouvy dostupný na: http://data.idnes.cz/soubory/zahranicni/A100408_KOT_A_TREATY.PDF, 25.4.2010.

[2]   La Repubblica: 2010. Disarmo la svolta di Obama. „Pronto a ridurre le atomiche“. La Repubblica 2.3.2010, dostupné na: http://www.repubblica.it/esteri/2010/03/02/news/obama_su_disarmo-2476115/index.html?ref=search, 25.4.2010.

[3]   Corriere della sera: 2010. I nodi dell´accordo Obama-Medvedev. Il disarmo e la polveria. Corriere della sera 27.3.2010, dostupné na: http://www.corriere.it/editoriali/10_marzo_27/editoriale_disarmo_venturini_6df57368-396a-11df-862c-00144f02aabe.shtml, 25.4.2010.

[4]   Text smlouvy je dostupný na: http://www.un.org/en/conf/npt/2005/npttreaty.html, 25.4.2010.

[5]   La Stampa: 2010. Lettere al direttore Obama, come si dimostra di far seguire i fatti alle parole. La Stampa 8.4.2010, dostupné na: http://archivio.lastampa.it/LaStampaArchivio/main/History/tmpl_viewObj.jsp?objid=10321315, 25.4.2010.

[6]   AffarInternazionali: 2010. Obama-Medvedev, ritorno al futuro. AffarInternazionali 2.4.2010, dostupné na: http://www.affarinternazionali.it/articolo.asp?ID=1432, 25.4.2010.


Jak citovat tento text?

Šesták, Jan. Obama, Medveděv a START [online]. E-polis.cz, 28. duben 2010. [cit. 2017-03-24]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/obama-medvedev-a-start.html>. ISSN 1801-1438.

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 3 hvězdiček / Hodnoceno: 4x


Přidat komentář

Vložit komentář

Lukáš Rázl

sobota, 1. květen 2010
05:52

Je mi líto – ale článek, který se věnuje zcela nepodstatným italským mainstreamovým poznámkám (navíc z kulturní rubriky!!), které vůbec netuší „o co v novém Startu go“ a jen planě „žvaní“ o Startu jako o „nejdůležitější dohodě od pádu Berlínské zdi“ – má nulovou vypovídací hodnotu k problému, který si vepsal do titulku.

To, že se ve skutečnosti raketové nosiče nelikvidují, ale zůstávají na místě a pouze dostávají konvenční hlavice – zatímco ty jaderné jdou do skladu (až na pouhých 5 % těch skutečně zastaralých, které se zničí) – odkud mohou být v řádu hodin znovu přivezeny a „namontovány“ na nosiče – není žádným „odzbrojením“. Ale pouze bubnováním v rovině PR kampaně „něco velkého se děje – koukejte, tleskejte a zapomeňte". Či "Věc míru je svatá a Obama na ní myslí...“

Navíc, pokud je autor schopen napsat, že „…omezení jaderných zbraní na počet 1.700-2.200 znamenalo pouze přerozdělení těchto hlavic na světovém ilegálním obchodě se zbraněmi…“, tak vůbec neví o čem mluví – zatímco jeho zdroj boha pustě šílí.

Repete nesmyslů o Startu, coby počátku světového odzbrojení, je kritického rozumu každého zájemce o politiku nehodné. Už proto, že existuje kvantum odborných analýz i článků, které jdou do hloubky. Informace o tom ovšem nejsou v kulturních rubrikách či v programech italských kin, v kterých pravděpodobně autor hledá zahraničně-politickou inspiraci k svému psaní…


Napsal: Lukáš Rázl [Odpovědět]

Honza Šesták

sobota, 1. květen 2010
22:09

Honza Šesták

Zde krátká historie italských novin, které nevědí o co "go": http://www.britannica.com/EBchecked/topic/562874/La-Stampa http://www.britannica.com/EBchecked/topic/138699/Corriere-della-Sera.
V rubrice "zahraniční tisk" mi přijdou jako seriózní zdroj, opírající se o dlouhou novinářskou tradicí. Vaší kritiky si vážím, přesto v programech italských kin inspiraci opravdu nečerpám. Názor ředitele novin, který otiskne svůj článek v rubrice "Societa e cultura", neznamená žádnou pozvánku do kina. Myslím, že italské novináře podceňujete. Ať už s nimi souhlásite či nesouhlasíte, neberte to prosím jako názory autora článku.
Jinak děkuji za komentář a Vaše postřehy.


Napsal: Honza Šesták [Odpovědět]




Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[22. červenec 2014]
Časopis stále hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na email redakce@e-…

Kde se diskutuje?

Je nám líto, u tohoto zdroje žádné položky nebyly nalezeny :-(