„Naše armáda se nemá za co stydět“, rozhovor s generálmajorem Miroslavem Žižkou

 12. duben 2012  Marek Malafa   komentáře

Generálmajor Ing. Miroslav Žižka je prvním zástupcem náčelníka Generálního štábu Armády České Republiky. Od vystudování vysoké vojenské školy zastával nejrůznější vojenské funkce, má zkušenosti ze zahraniční mise SFOR v Bosně a Hercegovině. Generálmajor Žižka v březnu letošního roku také vystupoval v Plzni na Konferenci o mezinárodní bezpečnosti pořádanou akademickým spolkem AS CPSSU. Rozhovor přináší především snahu o objasnění problémů, se kterými se Armáda České republiky v současné době potýká.

„Naše armáda se nemá za co stydět“,  rozhovor s generálmajorem Miroslavem Žižkou„Naše armáda se nemá za co stydět“, rozhovor s generálmajorem Miroslavem Žižkou

V nedávné době zveřejnil ministr obrany Alexandr Vondra svůj plán na řešení problému se snižováním platů vojáků Armády České republiky v podobě vyplácení mimořádných odměn. V médiích bylo toto řešení také prezentováno jako jmenování vojáků hrdiny za účelem zisku vyšších platů. Jaký je Váš názor na toto řešení a případně můžete nám říci, jak ho vnímají samotní řadoví vojáci?

Situace je taková, že díky restrikcím, tedy snížení 10 % z tarifních platů všech vojáků z povolání v minulém roce a nově také díky zdanění přídavku na bydlení, se řada vojáků dostala do složité finanční situace. To se týká zejména těch nejnižších vojenských hodností a funkcí. Celkem 80 % příslušníků AČR totiž do zaměstnání dojíždí. To znamená, že tito lidé mají dvě domácnosti, musí platit jak výdaje za domácnost doma, kde zanechali své rodiny, tak ubytování na ubytovnách, hradit si veškerou dopravu do místa výkonu služby a podobně. Pro názornost vám uvedu příklad: voják, který je na základním platu včetně přídavků na bydlení vydělává kolem 20 tisíc korun. V momentě, kdy je mu odebráno 10 % z tarifního platu, poté 30 % z přídavku na bydlení, se tak dostává na úroveň přibližně 16 tisíc korun. Z těchto peněz je poté nucen platit standardní nájem za bydlení, dále ubytování na ubytovně a dopravu pro sebe. A když k tomu ještě živí tříčlennou nebo čtyřčlennou rodinu, například s manželkou na mateřské dovolené, tak je to pro něj zcela likvidační. Abychom předešli těmto krizovým situacím, bylo potřeba nalézt odpovídající řešení.

Ministr obrany tak po důkladné analýze přijal opatření, které v daném momentě bylo naprostou nutností, a vojákům i jejich rodinám zajistil odpovídající podmínky pro život. Nemá to nic společného s médii proklamovaným jmenováním vojáků hrdiny, ale jde pouze o částečnou kompenzaci snížení příjmů formou kázeňské odměny. Toto ocenění však nedostává 100 % vojáků, ale získávají ji jen ti jedinci, kteří spolehlivě a dobře vykonávají svojí práci. Ti, kteří mají nějaké zásadní kázeňské problémy, nebo odpovídajícím způsobem neplní své služební povinnosti, tuto částku navíc dostávat nebudou. Rád bych tedy zdůraznil, že se nejedná o nárokovou věc pro všechny. V každém případě má toto řešení umožnit především lidem na nejnižších funkcích nějakým způsobem finančně přežít.

Dle nařízení ministra obrany bude na těchto mimořádných odměnách vyplaceno zhruba 700 miliónů korun. Tyto peníze byly získány především odložením různých vojenských projektů. Můžete nám nastínit, o jaké projekty se v tomto případě konkrétně jednalo a jaké dopady může odložení těchto projektů pro Armádu České republiky přinést?

Sám víte, že dochází k celkovému snižování rozpočtů nejen ministerstva obrany, ale také ministerstva vnitra a dalších. Dnes v současné situaci říci přesně, kterým konkrétním projektem byl vytrhnut trn z paty, tedy že bylo 700 miliónů korun odebráno z jednoho místa a převedeno jinam, není příliš podstatné. Lidé jsou bohatstvím každé armády a je třeba si uvědomit, že armáda s moderní technikou by bez dobře vycvičených a motivovaných vojáků byla jen pouhým prázdným pojmem. V současné době existuje takové množství odložených projektů, že se velká většina z nich za predikovaných finančních podmínek již do budoucna ani zrealizovat nedá. Přiznejme si bez obalu, že v tomto případě již nejde o rozvoj armády jako takový, ale o holou záchranu a přežití. V loňském roce, při zveřejnění Bílé knihy obrany, byla stanovena výše vnitřního dluhu na 80 až 90 miliard korun. To zamezuje realizaci jakýchkoliv dalších projektů. V současné době je potřeba zabezpečit to základní - dovystrojit vojska, zajistit pro ně munici a další věci nutné pro to, aby byla armáda jako celek plně funkční. Dále je potřeba zmodernizovat nemovitou infrastrukturu, kasárny a část techniky. Sice jsme již přezbrojili jednu brigádu, ale naše druhá brigáda stále funguje na staré technice z dob Varšavské smlouvy. Tato technika sice není špatná z hlediska stavu, ale samozřejmě už neodpovídá těm dnešním vojenským potřebám. Takže nemůžu být ani více konkrétní, protože bych vám mohl vyjmenovat nespočetnou řadu projektů, které byly zpožděné a posunuté v čase nebo zcela zastavené z důvodu nedostatku financí. Existuje zde určitý spodní limit, pod který by se armáda nikdy neměla dostat. A bohužel, dle mého názoru, my již pod tímto limitem jsme.

Výše zmíněné řešení je však stále jen dočasné. Jak velký problém spatřujete Vy osobně ve snižování platů vojáků, existuje opravdu reálná hrozba hromadných odchodů? Jak by se Armáda České republiky postavila k tomuto problému, kdyby doopravdy nastal, a jaké konkrétní dopady by mohla přinést ztráta většího množství vojenských odborníků?

Toto je dobrá otázka. Výše zmíněné řešení formou kompenzací bude platit pouze rok. Od roku příštího budou veškeré benefity zdaněny. Důležité je připomenout všem jednu věc. Armáda má svá zvláštní specifika vzhledem k tomu, že slouží k obraně státu a je jeho bezpečnostní zárukou. Do nedávné doby byla Armáda České republiky stále poměrně atraktivním zaměstnavatelem, protože měla jisté benefity, které jinde nejsou. V momentě, kdy někdo tyto benefity odebere, tak se nelze divit, že zde budou veliké problémy s obsazeností a naplněním stavů. Dnes platí, že v jakékoliv větší firmě, která hledá zaměstnance, vždycky najdete nějaký typ motivačních prvků, a to jak u řídících pracovníků, tak u zaměstnanců na nižších pozicích. Velké firmy své zaměstnance a odborníky hlídají, aby jim neodcházeli ke konkurenci. Díky restriktivním opatřením armáda prakticky přestala být konkurenceschopnou. I my musíme mít samozřejmě krizový plán a přehled, kolik lidí nám odchází, či o tom uvažuje. Ta čísla jsou již poměrně veliká a bohužel se počítá s tím, že budou stále narůstat. Dnes je to již o tom, kdo je schopen armádu přeplatit. Pokud vezmete v současné mladé generaci odborníka z jakékoliv oblasti, který nebude dostatečně zaplacen, tak vždy půjde jinam, kde potřebné peníze dostane. V situaci, kdy nejsou k dispozici finanční zdroje pro zaplacení potřebných lidí, se potom velmi těžce ovlivňuje jejich rozhodnutí.

Dle nedávných spekulací Česká republika, včetně několika dalších evropských zemí, údajně zvažovala nákup amerických stíhaček typu F-16 v rámci sjednocování vojenské techniky zemí NATO. Jak moc byly tyto úvahy vážné? Bylo by toto řešení efektivnější než prodloužení stávajících smluv o pronájmu švédských stíhaček typu Gripen?

Ve vojenských kruzích byla tato i mnohé další varianty diskutovány v době, kdy se rozhodovalo o nákupu víceúčelového nadzvukového letounu před rokem 2005. V minulých měsících jsme sice připravovali varianty způsobu ochrany vzdušného prostoru státu, nejednali jsme však přitom o konkrétním typu letounu. Řešili jsme otázku charakteristiky, čili schopností daného letounu, finanční náročnosti a také počtu, který by byl potřeba k zabezpečení daného úkolu. My můžeme dát pouze takzvané vojenské doporučení a můžeme říci, co by daný stroj měl umět. Ale jestli to bude Gripen, F-16 nebo nějaký jiný typ, to již není na rozhodnutí vojáků, ale na politické reprezentaci této země. Švédský stroj je velmi kvalitní, piloti s ním mají dobré zkušenosti a pro plnění zadaných úkolů se nám osvědčil.

Tento rok zahájili svou práci v Afghánistánu příslušníci 9. jednotky Provinčního rekonstrukčního týmu Lógar. Jedná se o první jednotku Armády České republiky, která byla kompletně vyzbrojena novými útočnými puškami CZ 805 BREN A-1. Jaké výhody toto přezbrojení, kromě unifikace na ráži 5.56 NATO, podle Vás jednotce přineslo? A jaká je zatím odezva od samotných vojáků?

Tato zbraň prošla velice náročnými a tvrdými vojskovými zkouškami, kde se prokázaly její velmi dobré parametry jak po střelecké stránce, tak po té technické. Zmíněná 9. jednotka PRT Lógar je společně s výcvikovým a poradním týmem OMLT první jednotkou, která je plně vyzbrojena těmito zbraněmi na zahraniční misi. Postupně jsou těmito zbraněmi vybavovány i další jednotky AČR a my očekáváme, že celkově dojde k dodání až 8 500 kusů zbraní v požadovaných variantách. Co se týče odezvy, to je otázka spíše pro samotné vojáky, kteří tuto zbraň používají, a ta je, co jsem slyšel, kladná. Já sám jsem měl možnost z této zbraně střílet a musím říci, že vzhledem k té zaměřovací technice, kterou je možné na ní přidat, a díky její samotné konstrukci je daleko přesnější při střelbě na delší vzdálenosti a také mnohem přesnější a účinnější při víceranné střelbě. Další výhodu, kterou tato zbraň díky snížené ráži přináší, je větší množství munice, kterou si může voják sebou nést. Navíc ráže je plně kompatibilní s aliančními zbraněmi, což nám ušetří značnou část finančních prostředků při zásobování našich jednotek v operacích. Na druhou stranu nikdy jsme netvrdili, že samopal vz.58 je špatná zbraň. Byla ve výzbroji 50 let a stále se dala upravit na podmínky Afghánistánu. Nicméně již bylo ale nutné vyvinout novou, moderní zbraň, která bude odpovídat požadavkům vedení soudobé bojové činnosti. A to se myslím úspěšně podařilo.

Dvanáctý březen tohoto roku byl dnem 13. výročí vstupu České republiky do Severoatlantické aliance. Jak sám hodnotíte účinkování Armády České republiky v NATO od jejího vstupu a v čem osobně spatřujete přínosy naší armády za dobu tohoto působení? Jak těžké bude pro AČR do budoucna plnit své alianční závazky s přihlédnutím na dopad současných ekonomických restrikcí?

V současné době jsem určitě hrdý na to, co naše armáda během těchto třinácti let dokázala. Je zde vidět výrazný pokrok nejen v přezbrojení na novou modernizovanou techniku, jazykové vybavenosti a komunikaci našich vojáků v mezinárodním prostřední, ale také zejména v jejich schopnostech plnit zadané úkoly nejen doma, ale i v zahraničních operacích. Dle mého názoru se jednoznačně nemáme za co stydět, protože vojáci naší armády dokazují, že patří mezi jedny z nejlepších v kategorii nově přistoupivších států do NATO. Jediný problém, který zde vidím, je náš závazek z hlediska rozvoje schopností. Vzhledem k omezeným finančním zdrojům, které máme v současné době k dispozici, jsou naše možnosti pro udržení či další rozvoj armádních schopností v tomto rámci silně omezené. Obávám se tedy, že pokud bude predikce finanční situace stále stejná, bude křivka budoucího vývoje naší armády směřovat spíše směrem dolů.

Generálmajor Ing. Miroslav Žižka je prvním zástupcem náčelníka Generálního štábu Armády České Republiky. Od vystudování vysoké vojenské školy zastával nejrůznější vojenské funkce, má zkušenosti ze zahraniční mise SFOR v Bosně a Hercegovině. Později pracoval jako vojenský asistent ředitele pro řízení operací na velitelství NATO v Brunssumu a poté působil jako velitel pozemních sil české armády. Generálmajor Žižka v březnu letošního roku také vystupoval v Plzni na Konferenci o mezinárodní bezpečnosti pořádanou akademickým spolkem AS CPSSU. Rozhovor přináší především snahu o objasnění problémů, se kterými se Armáda České republiky v současné době potýká.

Odpovědný redaktor: Petr Vrchota

Odpovědná korektorka: Bc. Hana Stýblová  

Fotografie pořízena na konferenci

Jak citovat tento text?

Malafa, Marek. „Naše armáda se nemá za co stydět“, rozhovor s generálmajorem Miroslavem Žižkou [online]. E-polis.cz, 12. duben 2012. [cit. 2017-08-17]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/nase-armada-se-nema-za-co-stydet-rozhovor-s-generalmajorem-miroslavem-zizkou.html>. ISSN 1801-1438.

Autor Marek Malafa

Autor:

Student oboru Mezinárodní vztahy - britská a americká studia na Západočeské univerzitě v Plzni. Jeho zájmem a zaměřením jsou anglofonní země a vojenská historie.


[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 3.86 hvězdiček / Hodnoceno: 7x


Přidat komentář

Vložit komentář

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!




Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[22. červenec 2014]
Časopis stále hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na email redakce@e-…

Kde se diskutuje?

Je nám líto, u tohoto zdroje žádné položky nebyly nalezeny :-(