Krize v Řecku očima ruského tisku

 9. červen 2010  Zdeněk Vaněk   komentáře

Ve svém článku se zaměřím na rozbor jednotlivých událostí, které souvisí s krizí v Řecku. Také zmíním začátek finanční krize v USA a její postupné rozšíření do všech koutů světa.

Krize v Řecku očima ruského tiskuKrize v Řecku očima ruského tisku

Ve svém článku se zaměřím na rozbor jednotlivých událostí, které souvisí s krizí v Řecku. Také zmíním začátek finanční krize v USA a její postupné rozšíření do všech koutů světa.

Ruský server Kommersant.ru píše v úvodu svého obsáhlého článku, že řecká krize je nejhlubší hospodářskou krizí od vzniku sjednocené Evropy. Kommersant.ru se vrací zpět do historie, kdy v rychlosti popisuje vznik krize, který byl způsoben bankrotem Lehman Brothers, a její postupné rozšíření z USA do celého světa. Nejdůležitější úlohu při protikrizových řešeních však sehrály především jednotlivé státy, které se snažily velice aktivně ovlivnit vývoj svých ekonomik. Při dalším pročítání článkem můžeme narazit na to, že celosvětová krize je přímo úměrná problematice jednotlivých států a že odhalila slabost některých národních ekonomik. Článek popisuje to, jak Řecko na jaře 2010 nebylo schopno splácet své státní dluhy, což zapříčinilo i postupný pád jednotné evropské měny euro. S tím souvisí také to, že i ostatní národní měny členů EU začaly padat. Optimismus nebyl přidán na finanční trhy, ani když se podařilo řeckou krizi částečně vyřešit. Začalo se spekulovat o problémech dalších členů EU, jako např. Španělska, Itálie, Portugalska nebo Irska (které bylo před ekonomickou krizí považováno za ekonomického tygra Evropy – pozn. autora). Většina zemí eurozóny se obávala, že na řeckou krizi doplatí, protože musely poskytnout finanční prostředky na uhašení této krize. Nejsložitější volbu měla německá kancléřka Angela Merkelová v situaci, kdy se dle jejích slov Německo zrovna začalo zotavovat z nejhorší hospodářské krize od roku 1929 a kdy musí náhle poskytnout obrovské částky na pokrytí dluhů země, která špatně hospodařila se svými prostředky. Přesto se podařilo dosáhnout dohody. Atény obdrží pomoc ve výši 110 mld. eur, které poskytnou jednotlivé státy eurozóny a MMF. Server také uvádí, že členské státy zemí eurozóny se dohodly, že vytvoří jakýsi stabilizační fond, který bude schopen reagovat na ekonomické problémy jednotlivých států zemí používajících euro.[1]

Na internetových stránkách serveru Novaja Gazeta je zajímavý článek, který se týká oblasti výběru, tedy spíše krácení daní. Je třeba podotknout, že tento článek byl převzat z New York Times, přesto si zaslouží pozornost. Kupříkladu uvádí situaci, kdy Řekové v severním předměstí Atén měli do daňového přiznání napsat, zda mají na své zahradě bazén. Pouze 324 obyvatel uvedlo, že jej vlastní. Když však místní administrativa nechala prozkoumat oblast satelity, zjistila, že bazén vlastní nejen výše uvedený počet osob, nýbrž také dalších 16 794 domácností. To je ukázkový příklad toho, jak Řekové obcházejí svůj daňový systém a šidí stát na daních. Nyní se snaží vláda co nejvíce zefektivnit výběr daní, protože daňové úniky jsou obrovské. Modelový příklad to jen dokazuje. Studie ukazují, že ročně díky nepravdivým informacím v daňových přiznáních přichází Řecko o neuvěřitelných 30 mld. eur. Podle nové právní úpravy musí všichni obchodníci začít používat např. registrační poklady, aby se maximálně snížilo riziko daňového úniku. Korupce a úplatkářství jsou obrovským problémem v celé zemi. Jak píše server Novaja Gazeta, Řekové přičítají současnou situaci především celosvětové krizi a nepřipouští si, že největší část břemena leží právě na jejich zádech. Podotýká také to, že nové daňové zákony vyvolaly ve společnosti obrovskou vlnu odporu a stávek.[2]

Za zmínku stojí také článek na stránkách serveru Vedomosti.ru, který se zamýšlí nad tím, jak dlouho bude Řecko sužovat ekonomická krize a hrozba státního bankrotu. Podle vyjádření některých ekonomů bude v roce 2015 řecký státní dluh na úrovni neuvěřitelných 150% HDP i přes nejrůznější reformy. Podle nositele Nobelovy ceny za ekonomii Paula Krugmana není možné, aby Řecko opustilo eurozónu, protože by tím ztratilo svůj kredit mezi bankami, které by se pak obávaly nakupovat řecké státní dluhopisy. Pokud by se však pro tento krok někdy odvážilo, došlo by k řetězové reakci a další země by mohly společnou měnu euro opustit. Podle dalších ekonomů je velice důležité, aby byla silná politická vůle pro obhajobu společné evropské měny, ale také aby se hájila společná měna kdykoli v budoucnu.[3]

Poslední stránku, kterou zmíním je server Rassijskaja Gazeta, která zmiňuje, že řecká krize může zažehnout novou celosvětovou krizi, která bude mít mnohem fatálnější následky než krize, která začala v roce 2008. Když se finanční instituce rozhodly pro pomoc Řecku, způsobilo to výrazný pokles evropské měny euro vůči americkému dolaru. Je zde také zmínka o tom, že situace na finančních trzích je značně napjatá a vyhrocená. Jakákoli negativní zpráva ihned způsobuje oslabení světových burz. Finanční analytik Alexej Mojsejev uvádí, že právě řecká krize způsobila nové kolo celosvětové hospodářské krize.[4]

Současný řecký problém může vyvolat další vlnu problémů v dalších částech Evropy, především v Portugalsku, Španělsku nebo Itálii. Je však důležité udržet evropskou integraci a bojovat za společnou evropskou měnu. Pouze tak dokáže být Evropa silná a obstát v celosvětové konkurenci.

 Seznam literatury:

  1. Kommersant.ru: (2010). Греческая каша. Gazeta.ru 31. 5. 2010, dostupné na - http://www.kommersant.ru/doc.aspx?fromsearch=3cd333f6-fd74-4f81-a732-404c3be57beb&docsid=1371830, nahlédnuto 6. 6. 2010.
  2. Novajagazeta.ru: (2010). Греция: не платили налоги, а теперь возмущаются. Novajagazeta.ru 7. 5. 2010, dostupné na - http://www.novayagazeta.ru/data/2010/the_new_york_times17/07.html, nahlédnuto 6. 6. 2010.
  3. Rassijskaja Gazeta.ru: (2010). Кризис по-греческu. Rassijskaja Gazeta.ru 6. 5. 2010, dostupné na - http://www.rg.ru/2010/05/06/greece.html, nahlédnuto 6. 6. 2010.
  4. Vedomosti.ru: (2010). Греция может покинуть зону евро. Vedomosti.ru 4. 6. 2010, dostupné na - http://www.vedomosti.ru/finance/news/2010/06/04/1030536, nahlédnuto 6. 6. 2010.

Odpovědná korektorka: Bc. Berenika Bořecká

Odpovědná redaktorka: Selma Hamdi

Titulní obrázek převzat z: http://www.afriscoop.net/journal/IMG/arton793.jpg


[1] Kommersant.ru: (2010). Греческая каша. Gazeta.ru 31. 5. 2010, dostupné na - http://www.kommersant.ru/doc.aspx?fromsearch=3cd333f6-fd74-4f81-a732-404c3be57beb&docsid=1371830,nahlédnuto 6. 6. 2010

[2] Novajagazeta.ru: (2010). Греция: не платили налоги, а теперь возмущаются. Novajagazeta.ru 7. 5. 2010, dostupné na - http://www.novayagazeta.ru/data/2010/the_new_york_times17/07.html, nahlédnuto 6. 6. 2010.

[3] Vedomosti.ru: (2010). Греция может покинуть зону евро. Vedomosti.ru 4. 6. 2010, dostupné na - http://www.vedomosti.ru/finance/news/2010/06/04/1030536, nahlédnuto 6. 6. 2010

[4] Rassijskaja Gazeta.ru: (2010). Кризис по-греческu. Rassijskaja Gazeta.ru 6. 5. 2010, dostupné na http://www.rg.ru/2010/05/06/greece.html, nahlédnuto 6. 6. 2010.

Jak citovat tento text?

Vaněk, Zdeněk. Krize v Řecku očima ruského tisku [online]. E-polis.cz, 9. červen 2010. [cit. 2017-11-18]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/krize-v-recku-ocima-ruskeho-tisku.html>. ISSN 1801-1438.

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 3.33 hvězdiček / Hodnoceno: 3x


Přidat komentář

Vložit komentář

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!




Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[22. červenec 2014]
Časopis stále hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na email redakce@e-…

Kde se diskutuje?

Je nám líto, u tohoto zdroje žádné položky nebyly nalezeny :-(