Francouzský tisk v pozoru. Národ volí nového prezidenta

 27. duben 2012  Eva Pelikánová   komentáře

Příprava na boj o hlavní křeslo v Elysejském paláci vrcholí. Obhájí si Nicolas Sarkozy svůj mandát, či se mediálně avizovaný náskok Françoise Hollanda reálně potvrdí? Prezidentská kampaň však nebyla jen o těchto dvou nespočetněkrát skloňovaných jménech, ale i o dalších kandidátech, z nichž někteří nezůstávali úplně v pozadí.

Francouzský tisk v pozoru. Národ volí nového prezidentaFrancouzský tisk v pozoru. Národ volí nového prezidenta

Příprava na boj o hlavní křeslo v Elysejském paláci vrcholí. Obhájí si Nicolas Sarkozy svůj mandát, či se mediálně avizovaný náskok Françoise Hollanda reálně potvrdí? Prezidentská kampaň však nebyla jen o těchto dvou nespočetněkrát skloňovaných jménech, ale i o dalších kandidátech, z nichž někteří nezůstávali úplně v pozadí. Pro prezidentské volby roku 2012 se představilo celkem deset kandidátů: Nicolas Sarkozy (UMP), François Hollande (PS), Marine Le Pen (FN), Eva Joly (EELV), François Bayrou (MoDem), Jean-Luc Mélenchon (Front de gauche), Nathalie Arthaud (LO), Nicolas Dupont-Aignan (DLR), Philippe Poutou (NPA) a Jacques Cheminade (S&P)[1].

Internetové servery francouzských deníků detailně sledují vývoj prezidentské kampaně, odkazují přímo na rubriky „Kampaň online“, mapují programy i profily kandidátů a všechny události s nimi související. Zkrátka se na těchto serverech dají nalézt téměř „hodinu od hodiny“ novější informace, grafy a průzkumy. Je zde zřejmý důraz na velký mediální apel v oblasti co nejširší informovanosti voličů v takto zásadní otázce francouzské společnosti.

Mezi aktualitami nabitých rubrik o prezidentských volbách deníku Le Monde stojí za povšimnutí článek autorů Arnauda Leparmentiera a Vanessy Schneider. Titulek „Nicolas Sarkozy, muž, který běžel za hlasem Národní fronty“ si na první pohled protiřečí se všeobecným politickým směřováním dosavadního francouzského prezidenta. Titulek v sobě nese to, že Nicolas Sarkozy následuje svého poradce Patricka Buissona, i přes nevoli svého vlastního politického tábora, a chce stejně jako v roce 2007 zapůsobit na nemalou voličskou základnu Národní fronty, a získat tak větší podporu pro znovuzvolení[2].

Silně levicové periodikum La Libération se, vyjma mapování prezidentské kampaně a průběhu voleb, jako jediné detailně věnuje bilanci pětiletého funkčního období Nicolase Sarkozyho. Série článků o zhodnocení Sarkozyho politiky nese souhrnný název „Co zůstane ze sarkozysmu?“. Obecně autoři jednotlivých příspěvků nenechávají na stávajícím prezidentovi takřka nit suchou a kriticky popisují plnění předvolebních slibů v návaznosti na reálnou podobu jím vykonávané a prosazované politiky. A výsledek? Obrazně řečeno – v případě, že by výsledek voleb závisel na tomto deníku, Nicolas Sarkozy by svůj post neobhájil ani v druhém kole volby.[3]

Jsou vůbec prezidentské volby užitečné? Tento pohled se snaží relativizovat Le Monde diplomatique. V úvodu je poukázáno na fakt, že v nové kampani je často ten, kdo byl zvolen ve volbách předešlých, zdiskreditován a odsouzen různými průzkumy či komentáři ve snaze zlákat voliče k něčemu jinému, třeba i k téměř opačným hodnotám, než ke kterým se hlásili předtím. Tento postřeh lze jasně vidět v sérii článků v deníku La Libération popsaný výše. Le Monde diplomatique ve svém článku poukazuje na to, že hlavní společenské, ekonomické otázky nebo jakékoli diskutabilní záležitosti bývají nastoleny hlavně pomocí ideově odlišných médií, finančníky, vlivy z EU atd. Dle článku je nutno zmínit, že právě tyto tlaky determinují vývoj a chování jednotlivých aktérů, kteří na tento apel musí reagovat v zájmu údajných voličských požadavků. Příspěvek se snaží ukázat, že požadavky různých skupin spíše destabilizují problematické oblasti, a Francie tak ztrácí „pevnou půdu pod nohama“. V závěru zůstává otázkou, zda se v současných prezidentských volbách podaří dosáhnout různým skupinám většího prosazení svých zájmů, a potvrdí se tak případná nepotřebnost prezidentských kampaní [4].

Kampaň plná hesel – zřejmě klasický obrázek pro jakoukoli volbu. Béatrice Houchard uvádí na stránkách deníku Le Figaro souhrn těch nejrozšířenějších. Zmiňuje pojmy jako diskuze, finance, rozpočet či bohatství. Každé z nich je doplněno o spojení s příslušným kandidátem či kandidáty.[5]

Courrier international přináší pohled na výběr mezi kandidáty Nicolasem Sarkozym a Françoisem Hollandem s ohledem na velmi propojené francouzsko-německé vztahy. Adar Primor zdůrazňuje odlišné povahové rysy Angely Merkelové a Nicolase Sarkozyho, které se přesto spojily v podobě společného ovlivňování politiky v celé Evropě. Merkelová podporuje Sarkozyho znovuzvolení, jelikož je to politik, který je pro prosazování německých evropských cílů nezbytnou součástí a nutností. Primor dodává, že Angela Merkelová je jasně proti představě možného prezidentování Françoise Hollanda, který by stanul v čele velmi významné evropské ekonomiky a stal se tak jejím partnerem a spojencem. Otázkou tedy zůstává, zda se partnerství „Merkozy“ přenese přes personální stránku věci a pragmaticky zůstane funkční v zájmu prosazení politických zájmů, které by oporu jinde v Evropě zřejmě nenašly. „Merkozy“ se tedy v případě naplnění avizovaných volebních průzkumů může změnit na projekt „Merlande“[6].

Výsledek volby nového prezidenta Francouzské republiky je tak trochu předurčen jak jednotnými průzkumy a statistikami, tak i reálným pozorováním voličského chování. Pokud vezmeme v potaz většinové vítězství socialistů v kantonálních volbách a volbách do Senátu, dá se předpokládat, že tato programová a ideologická volba bude pokračovat a dojde k téměř celkové transformaci politického uskupení a hodnot ve francouzské politice.

Odpovědný redaktor: Adam Jelínek

Odpovědná korektorka: Jana Nováková


[1] Le Parisien. Les candidats, dostupné na: http://www.leparisien.fr/election-presidentielle-2012/candidats.php, 21.4.2012.

[2] Leparmentier, Arnaud, Schneider, Vanessa. 2012. Nicolas Sarkozy, l´homme, qui courait après les voix du FN. Le Monde 21.4.2012. http://www.lemonde.fr/election-presidentielle-2012/article/2012/04/21/nicolas-sarkozy-l-homme-qui-courait-apres-les-voix-du-fn_1689099_1471069.html, 22.4.2012.

[3] La Libération (2012). Que-reste-t-il du sarkozysme? Avril 2012, dostupné na: http://www.liberation.fr/que-reste-t-il-du-sarkozysme,100144, 21.4.2012.

[4] Le Monde diplomatique (2012). Présidentielle, le débat malgré eux. 19.4.2012,dostupné na: http://www.monde-diplomatique.fr/carnet/2012-04-19-presidentielle, 21.4.2012.

[5] Houchard, Béatrice: 2012. Les mots de la campagne. Le Figaro 22.4.2012http://elections.lefigaro.fr/presidentielle-2012/2012/04/22/01039-20120422ARTFIG00205-les-mots-de-la-campagne.php, 22.4.2012.

[6] Primor, Adar: 2012. De Merkozy à Merlande? Courrier international. 17.4.2012, dostupné na: http://www.courrierinternational.com/article/2012/04/17/de-merkozy-a-merlande, 22.4.2012.

Jak citovat tento text?

Pelikánová, Eva. Francouzský tisk v pozoru. Národ volí nového prezidenta [online]. E-polis.cz, 27. duben 2012. [cit. 2017-12-15]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/francouzsky-tisk-v-pozoru-narod-voli-noveho-prezidenta.html>. ISSN 1801-1438.

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Zatím nikdo nehodnotil


Přidat komentář

Vložit komentář

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!




Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[22. červenec 2017]
Časopis stále hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na email redakce@e-…

Kde se diskutuje?

Je nám líto, u tohoto zdroje žádné položky nebyly nalezeny :-(