Deportace Romů z Francie - reflexe italských médií

 7. říjen 2010  Jan Šesták   komentáře

Ačkoli v létě tohoto roku panovaly pro řadu evropských občanů prázdninové dny, prezident Nicolas Sarkozy nezahálel. Na popud jeho rozhodnutí bylo nuceno několik romských rodin opustit Francii. Jedná se především o usedlíky z tzv. „romských osad“, ilegální přistěhovalce žijící ve stanech či karavanech na územích rozprostírajících se v blízkosti velkých měst.

Deportace Romů z Francie - reflexe italských médiíDeportace Romů z Francie - reflexe italských médií

Ačkoli v létě tohoto roku panovaly pro řadu evropských občanů prázdninové dny, prezident Nicolas Sarkozy nezahálel. Na popud jeho rozhodnutí bylo nuceno několik romských rodin[1] opustit Francii. Jedná se především o usedlíky z tzv. „romských osad“, ilegální přistěhovalce žijící ve stanech či karavanech na územích rozprostírajících se v blízkosti velkých měst. 

Problémy s rumunskými přistěhovalci nemá pouze Francie, ale ve velké míře je tento jev častý i v Itálii. Právě zde termín campi nomadi je hojně využíván v mediálním slovníku. S nadsázkou se dá říci, že neuběhne dne, aniž by italská televize, noviny či internetové servery neupozorňovaly na tuto problematiku. Pozornost se především upíná na kriminalitu, zde ale nutno podotknout, že nezaujatému pozorovateli se můžou jevit postoje italského zpravodajství zaujaté. Jelikož ne za každou vraždou a krádeží musí nutně stát rumunský občan, jak se může zdát, budete-li pozorovat hlavní zprávy dne. Italští novináři tomuto tématu věnovaly velikou pozornost, a to zejména kvůli rostoucí nevoli občanů Itálie vůči novému členu EU Rumunsku a jeho přistěhovalcům.

V on-line vydání deníku Corriere della sera[2] vychází článek s titulem Romové, Berlusconi je se Sarkozym. „Itálie a Francie hýbou EU“. Zde se můžeme dočíst o vyjádření italského premiéra Silvia Berlusconiho: „Jsem se Sarkozym, komisařka Redingová nemá co do toho mluvit“. Berlusconi tak reaguje na kritiku lucemburské komisařky za spravedlnost, základní práva a občanství Viviane Redingové na francouzský postup vůči romským imigrantům. Ta přirovnala současnou situaci ke druhé světové válce a Hitlerovým praktikám. Tímto Redingová nebyla ušetřena ani z úst Nicolase Sarkozyho, který jí nabídnul, ať pohostí deportované v Lucembursku a ostře se ohradil vůči srovnání s druhou světovou válkou. Stranou nezůstaly ani USA a Německo. Washington pobídl francouzský parlament, aby Francie nezapomněla respektovat lidská práva Romů. Angela Merkelová podpořila Viviane Redingovou, použila však méně ostrý tón. Jak už bylo zmíněno výše, Berlusconi se francouzského prezidenta zastává. Pro francouzský deník Le Figaro poskytl rozhovor, kde upozorňuje na to, že romská problematika ilegálních kempů není pouze francouzskou záležitostí. Poukázal na nelegální přistěhovalectví, se kterým se Itálie kvůli svému rozsáhlému pobřeží musí potýkat. Zmínil také, že evropské státy by měly zaujmout jednotný postoj, namísto diplomatických přestřelek. Italský premiér si pochvaloval přátelství s francouzským prezidentem a deklaroval tím společné postoje v rámci bezpečnosti v Evropě.

Z vyjádření, jež Berlusconi učinil, je dost možné, že se podobného postupu vůči romským imigrantům můžeme dočkat i v Itálii. Ale nepředbíhejme událostem a podívejme se na další z veliké škály článků, které italská média věnují svému sousedovi.

Deník La Repubblica[3] přináší 30. září článek svého dopisovatele Andrea Bonanniho. Bonanni píše o napjatých vztazích mezi Bruselem a Paříží. Právě Brusel 29. září zaslal do Elysejského paláce dopis s výzvou k prošetření svého postupu, který by se měl shodovat se směrnicí přijatou roku 2004 o volném pohybu osob v rámci EU. Paříž na to má čas do 15. října tohoto kalendářního roku. Neobhájí-li svůj postup v rámci směrnic EU, Komise je připravena Francii postavit před Soudní dvůr. Je to výsledkem toho, že Viviane Redingová nařkla Francii z diskriminace etnických skupin. Prezident Sarkozy se hájil tím, že rozhodnutí není namířeno vůči určitému etniku, ale nelegálním obyvatelům na veřejných a soukromých pozemcích.

Hlouběji se této problematice věnuje Bruno Nascimbene profesor práv na Univerzitě v Miláně v AffarInternazionali.it[4]. Článek vyšel 29. září a nese titul Spor o Romech a práv občanů EU. Nascimbene poukazuje na jednu z hlavních příčin nedorozumění, tím je myšleno smíšení politických a právních hledisek. Potíž spočívá v tom, že občan členského státu EU má v rámci samotné EU větší práva než občan ze třetí země, rozuměj nečlenské země. Nascimbene uvádí, že pokud by alespoň jeden z vyhoštěných Romů měl státní občanství Francie, deportace či vyhoštění je nelegálním počinem. Je poukázáno taktéž na fakt, že EU právními předpisy chrání občany EU od diskriminace rasy, etnického či sociálního původu a příslušnosti k národnostní menšině. Byla to právě francouzská a italská vláda, které chtěly změnu ve striktních pravidlech o volném pohybu osob v rámci EU, zejména s ohledem na občany Rumunska a Bulharska. Ti ale mají stejná práva, jako občané ostatních 25 členských zemí. Evropská komise se zde opírá o článek č. 258 Smlouvy o fungování EU. Francie je právě viněna z porušení pravidel o volném pohybu, ochrany základních práv a diskriminace. Nascimbene uvádí, že tato obvinění jsou možná po důkladné analýze problému. V mnoha případech se mohlo jednat o dobrovolné opuštění země po dohodě s příslušnými úřady, na základě finanční motivace pro opuštění národního území Francie. Otázkou zde zůstává, jaká byla skutečná svoboda rozhodování romských občanů.

Předmětem kritiky ze strany Francie a Itálie je především směrnice 2004/38 přijatá 29. 4. 2009 o právech občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat na území členských států EU. Právo k pobytu se uděluje na dobu nepřesahující tři měsíce bez jakýchkoliv podmínek či formalit. Kromě jediné, a to je mít platný průkaz totožnosti či cestovní pas. Nadále po pěti letech vyvstává právo na trvalý pobyt. Právě zde nachází autor textu jádro sporu. Francie se hájí národními zájmy a bezpečností svých občanů. Sarkozyho administrativa hovoří především o nepřiměřené zátěži pro sociální systém. Na druhé straně Evropská úmluva o lidských právech zakazuje v Protokolu  č. 4  hromadné vyhošťování cizinců. Směrnice udává, že zneužívání sociálního systému není sama o sobě důvodem k vyhoštění. Nejčastěji uváděnou příčinou je spáchání trestného činu, čímž se zneužívání dávek ze strany státu za trestný čin nepovažuje. Na závěr své statě sám autor souhlasí se zákrokem Evropské komise do této problematiky a zároveň ji kritizuje za slabost, kterou projevila v samém počátku konfliktu mezi Bruselem a Paříží.

Jak vidno, důležitým datem v celé problematice bude 15. říjen, kdy Francie před Evropskou komisí bude nucena uhájit svůj postup. Bude záležet na práci týmů advokátů a Sarkozyho šarmu. Jedno se může zdát jisté již dnes. Stará patnáctka si naložila možná příliš veliké sousto při svých politických integračních cílech a pozapomněla na aspekty ekonomické. EU se snaží o „image jednoty“. Jak ukázala historie, prozatím se členské státy, ať už se sebevíce sebevědomými vůdci, dokázaly dohodnout na jednotném postupu. Dá se tedy očekávat návrh na kompromisní řešení. Ale také se možná mýlím a vše bude jinak.

Titulní obrázek převzat z: http://www.afriscoop.net/journal/IMG/arton793.jpg

Zdroje:


[1] Jedná se především o Romy původem z Balkánu, zejména z Rumunska.

[2] Corriere.it: 2010. Rom, Berlusconi sta con Sarkozy. „Italia e Francia scuotano l´Ue“. Corriere.it 15.9.2010, dostupné na:  http://www.corriere.it/politica/10_settembre_15/berlusconi-rom-francia-sarkozy_e5e3d34c-c0f1-11df-baf9-00144f02aabe.shtml, 3.10.2010.

[3] La Repubblica.it: 2010. Rom, l´Europa processa la Francia. La Repubblica.it 30.9.2010, dostupné na: http://ricerca.repubblica.it/repubblica/archivio/repubblica/2010/09/30/rom-europa-processa-la-francia.html, 3.10.2010.

[4] AffarInternazionali.it: 2010.  La disputa sui rom e i diritti dei cittadini dell’Ue. AffarInternazionali.it 21.9.2010, dostupné na: http://www.affarinternazionali.it/articolo.asp?ID=1553, 4.10.2010.

Jak citovat tento text?

Šesták, Jan. Deportace Romů z Francie - reflexe italských médií [online]. E-polis.cz, 7. říjen 2010. [cit. 2017-03-24]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/deportace-romu-z-francie-reflexe-italskych-medii.html>. ISSN 1801-1438.

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 4 hvězdiček / Hodnoceno: 3x


Přidat komentář

Vložit komentář

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!




Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[22. červenec 2014]
Časopis stále hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na email redakce@e-…

Kde se diskutuje?

Je nám líto, u tohoto zdroje žádné položky nebyly nalezeny :-(