České divadlo aneb dvě dějství smlouvy o fiskální odpovědnosti

 14. únor 2012  Lada Matlachová   komentáře

Píše se 18. leden 2012 a vláda České republiky se většinově, nikoliv jednomyslně, shodla na podmíněném přijetí Smlouvy o stabilitě, koordinaci a řízení v hospodářské a měnové unii, jejíž hlavní účel je snížit zadlužení členských států a minimalizovat schodky státních rozpočtů. Onou podmínkou má být jednorázové referendum. A chaos na politické scéně je na světě. Z vládních stran jednoznačnou podporu tomuto postupu vyjádřily Věci veřejné, zaštiťující se přímou demokracií ve dne i v noci, a nečekaně také tradiční konzervativní síla, považující referenda za nebezpečná, tedy ODS.

České divadlo aneb dvě dějství smlouvy o fiskální odpovědnostiČeské divadlo aneb dvě dějství smlouvy o fiskální odpovědnosti

Dějství první

Píše se 18. leden 2012 a vláda České republiky se většinově, nikoliv jednomyslně, shodla na podmíněném přijetí Smlouvy o stabilitě, koordinaci a řízení v hospodářské a měnové unii, jejíž hlavní účel je snížit zadlužení členských států a minimalizovat schodky státních rozpočtů. Onou podmínkou má být jednorázové referendum. A chaos na politické scéně je na světě. Z vládních stran jednoznačnou podporu tomuto postupu vyjádřily Věci veřejné, zaštiťující se přímou demokracií ve dne i v noci, a nečekaně také tradiční konzervativní síla, považující referenda za nebezpečná, tedy ODS. Svůj souhlas odůvodnila vládním prohlášením, které její členy zavazuje řešit problematiku přesunu kompetencí na orgány Evropské unie právě tímto způsobem. Oba subjekty se však liší v načasování referenda – Věci veřejné jsou pro vypsání referenda ještě před podpisem smlouvy, ODS prosazuje jeho konání až spolu s referendem o vstupu do eurozóny. Proti se postavila TOP09, která referendum interpretuje jako strach ústavních činitelů z převzetí vlastní politické odpovědnosti.[1]

Rozdělená je v tomto případě nejen koalice, ale i levicová opozice. Zatímco KSČM podpoří návrh na uskutečnění jednorázového referenda,[2] ČSSD právě toto odmítá a svůj souhlas podmiňuje přijetím ústavního zákona o celostátním referendu, jehož návrh již několikrát předkládala do poslanecké sněmovny.[3]

Pro přijetí ústavního zákona je potřeba souhlas tří pětin všech poslanců (tedy 120) a tří pětin přítomných senátorů (v ideálním případě 49). Pokud by vláda tedy skutečně chtěla na sněmovní půdě prosadit ratifikaci referendem, je téměř jisté, že nemůže počítat s hlasy TOP09, která není v tomto případě ani vázaná vládním prohlášením, protože tento zákon nebude podán jako vládní návrh. Poslanecké kluby ODS a Věcí veřejných dávají dohromady pouze 73 hlasů a ani za podpory KSČM, která může přispět dalšími 26 poslanci, by ústavní většina na půdě dolní komory parlamentu vytvořena nebyla.[4]

Neméně důležitý je názor samotných občanů. Podle průzkumů agentury SANEP se 51 % respondentů vyjádřilo pro uskutečnění referenda o přijetí této smlouvy, z toho by proti ratifikaci bylo 57 % a pro 43 %. Negativní postoj je ještě hmatatelnější v souvislosti se vstupem České republiky do eurozóny – proti se staví téměř tři čtvrtiny Čechů. Tato čísla souvisí s ekonomickými problémy některých členských zemí a se ztrátou důvěry v euro.[5]

Dějství druhé

České ne. Tentokrát se v čase přesuneme o 12 dní dále na jednání Evropské rady, kde ministerský předseda Petr Nečas avizoval, že se Česká republika prozatím nezaváže k podpisu smlouvy o fiskální unii, avšak tento podpis není do budoucna vyloučen. Ačkoliv premiér tvrdí, že se ani o píď neodloučil od mandátu, který mu byl dán na vládě, byl za své rozhodnutí velice ostře konfrontován ministrem zahraničních věcí a místopředsedou vlády Karlem Schwarzenbergem. Neshody obou vysokých vládních představitelů dospěly až k vzájemnému obviňování se z dělání ostudy České republice. Nechť každý posoudí sám, kdo má pravdu a kdo skutečně dělá České republice ostudu.

Vláda České republiky poté na svých stránkách zveřejnila oficiální anglickou verzi i český překlad této smlouvy spolu s několika důvody, proč Česká republika prozatím ke smlouvě nepřistoupí. Mezi tyto důvody patří nejasný způsob ratifikace (zmíněný v prvním dějství), málo času k analýze, nedostatečná účast nečlenů eurozóny na summitech, smlouva prý také zavazuje stát hlasovat pro návrhy Evropské komise i proti jeho vůli a v neposlední řadě svou roli hraje také odmítavé stanovisko prezidenta republiky.[6]

Právě poslední argument „zvedl ze židle“ místopředsedu ČSSD Lubomíra Zaorálka, který v České televizi uvedl, že Česká republika je parlamentní demokracií, kde strach z prezidenta není důvodem k odmítnutí smlouvy, protože si v žádném případě nedokáže představit, že by souhlas vlády i obou komor parlamentu prezident nerespektoval a vystoupil proti němu.[7] Co se týče názorů ostatních politických stran, jsou jejich postoje k přijetí či nepřijetí smlouvy stejné jako stanovisko ke konání referenda a opět se tedy nehraje na tábor koalice a opozice.

K čemu vůbec samotná smlouva zavazuje své signatáře? Posílat návrhy státních rozpočtů ke kontrole Evropské komisi, ještě před tím, než je v daném státě schválen. Stanovuje, že schodky státních rozpočtů nesmí přesáhnout 3 % HDP a celkový státní dluh 60% HDP dané země, což bude kontrolovat Evropský soudní dvůr, který může v případě nedodržení udělovat pokuty. Dále chce dohlížet na dluhopisy a na vývoj ekonomiky členských států. Oficiální podpis smlouvy by měl proběhnout na březnovém summitu, kde bude mít Česká republika ještě možnost se ke smlouvě připojit.[8]  

Opona a potlesk?

Karty jsou rozdány. Je znám názor občanů, stejně jako názor politických elit. Pokud nedojde k výraznému posunu některého z politických subjektů, s největší pravděpodobností se referendum konat nebude. Ani by jeho konání nemělo skutečný smysl. Vzhledem k průzkumům, kde se pro uskutečnění vyjádřilo 51 % respondentů, což není mnoho, je otázka kolik by jich skutečně k hlasovacím urnám přišlo a zda by byl tedy názor z referenda vzešlý vůbec použitelný. Česká společnost je navíc silně ovlivněna médii, většina si ani nepřečte oficiální znění smlouvy, o jejímž přijetí či nepřijetí by měla hlasovat a své stanovisko zformuluje jen na základě dlouhodobě klesající popularity společné evropské měny a Evropské unie jako takové.

Zarážející je ovšem názor vlády, která nás přesvědčuje, že se snaží o snižování státního dluhu i schodků státních rozpočtů. Proč tedy nepřijmout smlouvu, která by Českou republiku nezavazovala k ničemu jinému, než k tomu, co je již uvedeno v programovém prohlášení vlády (jako je například schodek státního rozpočtu maximálně 3 % HDP do roku 2013)? Ono to asi nebude s vládou rozpočtové odpovědnosti tak horké.    

Odpovědná redaktorka: Jana Rybářová

Odpovědná korektorka: Bc. Jana Nováková

Titulní obrázek převzat z: http://zpravy.ihned.cz/c1-54502000-ods-podporila-premiera-necase-chce-jednorazove-referendum-o-nove-smlouve-eu


[1] Události, komentáře 18.1.2012, dostupné na: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/212411000370118/video/, 8.2.2012.

[2] O jakémkoli omezení suverenity či ústavního pořádku by měli rozhodovat občané, oficiální stránky KSČM 19.1.2012, dostupné na: http://www.kscm.cz/stanoviska-tiskove-konference-projevy/stanoviska/61200/o-jakemkoli-omezeni-suverenity-ci-ustavniho-poradku-by-meli-rozhodovat-obcane, 8.2.2012.

[3] K záměru vlády P. Nečase vyvolat v otázce přistoupení k dohodě o rozpočtové unii referendum, oficiální stránky ČSSD 18.1.2012, dostupné na: http://www.cssd.cz/aktualne/nazory-a-komentare/k-zameru-vlady-p-necase-vyvolat-v-otazce-pristoupeni-k-dohode-o-rozpoctove-unii-referendum/, 8.2.2012. Návrh ústavního zákona o celostátním referendu, oficiální stránky Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, dostupné na: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=6&CT=8&CT1=0, 8.2.2012.

[4]   Poslanecké kluby, oficiální stránky Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, dostupné na: http://www.psp.cz/sqw/organy2.sqw?k=1, 8.2.2012.

[5] Češi by v referendu odmítli fiskální smlouvu EU i euro, Týden 22.1.2012, dostupné na: http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/politika/cesi-by-v-referendu-odmitli-fiskalni-smlouvu-eu-i-euro_223265.html, 8.2.2012.

[6] Proč se ČR nezavázala k ratifikaci smlouvy o fiskální unii, oficiální stránky Vlády České republiky 3.2.2012, dostupné na: http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-zpravy/proc-se-cr-nezavazala-k-ratifikaci-smlouvy-o-fiskalni-unii-92547/, 8.2.2012.

[7] Události, komentáře 31.1.2012, dostupné na: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/212411000370131/video/, 8.2.2012.

[8] Smlouva o stabilitě, koordinaci a řízení v hospodářské a měnové unii, oficiální stránky Vlády České republiky 3.2.2012, dostupné na: http://www.vlada.cz/scripts/file.php?id=103545, 8.2.2012.

Jak citovat tento text?

Matlachová, Lada. České divadlo aneb dvě dějství smlouvy o fiskální odpovědnosti [online]. E-polis.cz, 14. únor 2012. [cit. 2017-05-24]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/ceske-divadlo-aneb-dve-dejstvi-smlouvy-o-fiskalni-odpovednosti.html>. ISSN 1801-1438.

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Hodnocení: 4.14 hvězdiček / Hodnoceno: 7x


Přidat komentář

Vložit komentář

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!




Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[22. červenec 2014]
Časopis stále hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na email redakce@e-…

Kde se diskutuje?

Je nám líto, u tohoto zdroje žádné položky nebyly nalezeny :-(