Zeměloďka jako změna společenské smlouvy?

15. březen 2018 Vivienne Valentinová komentáře

Najít si partnera, mít dvě děti a nakonec si vzít hypotéku na dům za městem. Tak vypadá klasický stereotyp západního způsobu života. Mladší generace má ale jiné hodnoty, a to především čas. Mohla by chytrá změna způsobu života změnit smýšlení společnosti?

zdroj: wikimedia

Soběstačný dům, nebo také "zeměloďka", je postaven na idejích naprosté recyklace, udržitelného rozvoje a stoprocentním využití podmínek prostředí. Jedná se o stavbu, která zahrnuje maximum ekologických a znovu využitelných komponentů. Jeden z prvních domů v USA opravdu připomínal loď na souši. Pro člověka, který dům užívá, to skýtá mnoho výhod. Má tak volný čas a nemusí shromažďovat finance jak na nájem či poplatky, tak i na základní potřeby. Práci tedy nemusí vykonávat z finančních důvodů, ale proto, že ji opravdu dělat chce.

Jak to funguje?

Existují různé typy soběstačných domů, ve kterých se využívá ekologických zdrojů energie. Většinou se však jedná o větrné elektrárny, či solární panely. Dům je stavěn s ohledem na polohu a místo. Je zasazen hlouběji do země, aby lépe sbíral vodu. Je také postaven takovým směrem, aby zachytil co nejvíce slunce. V domě se topí minimálně, je odizolován a stavěn směrem ke slunci tak, aby v domě bylo celoročně 23 stupňů celsia. Přední část domu se skládá ze skleněných oken, která do domu propouštějí světlo, teplo a zároveň také tvoří skleník pro rostliny. K domu je také možné přistavět prostor pro hospodářská zvířata. Některé komponenty jsou tedy pevně dané, ale i tak je možné s designem kreativně pracovat.

Jaká je cena?

Náklady na stavbu se dají snížit při použití recyklovaného materiálu, jako jsou staré pneumatiky, plechovky či sklo. Dle velikosti domu a vybavení může dům v průměru stát od 180 000,- za základní "survival" typ o jedné místnosti, až k 1 800 000,- za složitější typy o třech místnostech. Dopady na životní prostředí se při stavbě a užívání domu výrazně sníží na naprosté minimum. Stejně jako se objeví efekt, který dovolí obyvateli domu větší manévrovací prostor v rámci jeho práce i volného času. Tedy i možnost dům splatit rychle.

Lze tak žít

Zeměloďky se začaly stavět v 70. letech na jihu Spojených států a jejich otcem je Michael Raynolds. Architekt, o kterém byl natočen dokument "Architekt odpadu", na svých domech zkoušel v poušti hned několik soběstačných verzí, které bez povšimnutí fungovaly desítky let. Poté ale na přelomu tisíciletí narazil na právní normy, které ho donutily vynaložit velké množství peněz na jejich zachování. Záleží tedy na zemi i její legislativě.

Jaké jsou pravděpodobné dopady?

Jedna z možností je zvýšení průměrného věku dožití. Kapitál by se soustřeďoval u občana, který by měl více času o sebe pečovat jak po fyzické tak i duševní stránce. Zpomalilo by se také znečišťování životního prostředí. Více financí a času občanů by mělo vliv na možnosti cestování. Teoreticky by se tak celosvětová společnost ještě více globalizovala. Velký posun by zažilo také vzdělání a výzkum vzhledem k volenému času. Je určitě snadné vidět v tomto způsobu bydlení výhody. Je však na to naše společnost připravena?

Jak citovat tento text?

Valentinová, Vivienne. Zeměloďka jako změna společenské smlouvy? [online]. E-polis.cz, 15. březen 2018. [cit. 2024-12-10]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/zemelodka-jako-zmena-spolecenske-smlouvy.html>. ISSN 1801-1438.