[1] V kontextu této práce máme na mysli tzv. vardarskou Makedonii, tedy část okolo řeky Vardar, jež dnes tvoří samostatnou Republiku Makedonii. V čistě geografickém kontextu Makedonii tvoří krom vardarské Makedonie také tzv. pirinská Makedonie (dnešní západní část Bulharska v oblasti pohoří Pirin) a egejská Makedonie (severní část Řecka). V obou částech se v různém počtu vyskytovaly a vyskytují menšiny novodobého makedonského národa, jež byly a jsou předmětem sporu Jugoslávie/Makedonie s Bulharskem, případně Řeckem.
[2] Více k tématu oblíbenosti KSJ v poválečném období uvádí Karel Kaplan. In KAPLAN, Karel: Československo v poválečné Evropě. 1. vydání. Praha: Karolinum, 2004, s. 227.
[3] ANDREW, Christopher, MITROCHIN, Vasilij. Neznámé špionážní operace KGB – Mitrochinův archiv. 2. vydání. Praha: Academia 2001, s. 361-362.
[4] KAPLAN: Československo v poválečné Evropě…, s. 228, 287.
[5] Velký význam Tita pro zahraniční politiku Jugoslávie dokazuje i jeho samotný pohřeb v roce 1980, na který se dostavili představitelé 126 zemí a 80 různých delegací politických stran a který se tak stal do té doby největším setkáním státníků a politických vůdců v historii lidstva. V této souvislosti se někdy také hovoří o Bělehradském summitu. In Archiv Ministerstva zahraničních věcí ČR (AMZV), fond Teritoriální odbory - tajné 1949-1982 (TO-T 1949-1982), Jugoslávie, k. 119.
[6] Tyto volby, stejně jako v roce 1946 a 1948 v Československu, byly zmanipulovány. Lze se však domnívat, že i pokud by tomu tak nebylo, volby by s přehledem vyhrála KSJ, což u tehdejšího Československa natolik jednoznačné nebylo. In ŠESTÁK, Miroslav a kol. Dějiny jihoslovanských zemí. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001, s. 496.
[7] Ustav Federativne Narodne Republike Jugoslavije, 31. ledna 1946.
[8] ŠESTÁK a kol. Dějiny jihoslovanských zemí…, s. 501
[9] ROSŮLEK, Přemysl. Stručná historie států: Makedonie. 1. vydání. Praha: Libri, 2008, s. 46.
[10] RYCHLÍK, Jan, KOUBA, Miroslav. Dějiny Makedonie. Praha: Lidové noviny, s.r.o., 2003, s. 209-210.
[11] V dubnu 1945 uzavřel Tito v Moskvě spojeneckou smlouvu. Stejný rok byla uzavřena spojenecká smlouva s Bulharskem, jež byla namířena nejen proti potenciální opětovné hrozbě z Německa, ale i proti třetím zemím. In MOULIS, Vladislav, VALENTA, Jaroslav, VYKOUKAL, Jiří. Vznik, krize a rozpad sovětského bloku v Evropě 1944-1989. 1.vydání. Ostrava: Amosium Servis 1991, s. 32-33.
[12] Jednalo se např. o části Rakouska, kde se nacházela slovinská a chorvatská menšina nebo oblast italského Terstu, jež jugoslávská armáda anektovala, ale vzápětí musela na nátlak západních mocností ustoupit.
[13] RYCHLÍK, KOUBA: Dějiny Makedonie…, s. 223. Např. na konci roku 1947 z celkového počtu 24 000 vojáků bylo 10 000 Makedonců. In TSIVOS, Kostas. Makedonská otázka v souvislosti s řeckou občanskou válkou – Slavomakedonci jako součást řecké emigrace v Československu. Slovanský přehled. Slovanský přehled, 2009, č. 3, s. 326.
[14] Rezoluce byla vydána v listopadu 1949 a Jugoslávie v ní byla odsouzena jako policejní stát fašistického typu. In MOULIS, VYKOUKAL, VALENTA: Vznik, krize a rozpad…, s. 91.
[15] Tento systém vedl k menší decentralizaci a přenesení více pravomocí nejen na jednotlivé svazové republiky, ale i na výrobní podniky, jež formálně byly částečně řízeny i závodními radami dělníků. Také docházelo k zastavení kolektivizace a bylo možné vlastnit půdu do 10 ha. Zároveň bylo zemědělcům umožněno drobné živnostenské podnikání. Přesto v zemi pořád existovala diktatura KSJ a Tita, proto je někdy tento systém nazýván také titoismus. In MOULIS, VYKOUKAL, VALENTA: Vznik, krize a rozpad…, s. 97; RYCHLÍK, KOUBA: Dějiny Makedonie…, s. 520.
[16] V samotné Makedonii bylo takto zatčeno okolo 900 osob. Mnoho dalších emigrovalo do zahraničí, včetně Československa. RYCHLÍK, KOUBA: Dějiny Makedonie…, s. 220.
[17] ORT, Alexandr. Česká zahraniční politika. 2. vydání. Plzeň: Vydavatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2009, s. 150.
[18] Aktivním v tomto směru byly zejména USA, které se v letech 1950-1954 zaměřily na potravinovou pomoc, úvěry, ale také dodávky zbraní pro Jugoslávii. Zároveň Jugoslávie hlasovala pro návrhy západních mocností v OSN. I díky podpoře Západu se pak roku 1949 stala nestálým členem OSN na úkor Československa navrženém státy Východního bloku. ŠESTÁK a kol. Dějiny jihoslovanských zemí…, s. 513-517.
[19] Profile: Non-Aligned Movement [online]. BBC, 7. srpna 2009 [cit. 10. května 2011]. Dostupné z <http://news.bbc.co.uk/2/hi/asia-pacific/country_profiles/2798187.stm >.
[20] RYCHLÍK, KOUBA: Dějiny Makedonie…, s. 225-227.
[21] Tamtéž, s. 237.
[22] Např. HUMAN RIGHTS IN BULGARIA IN 2007 - Annual Report of the Bulgarian Helsinki Committee [online]. Bulgarian Helsinky Committee, duben 2008 [cit. 10. května 2011]. Dostupné z <http://www.bghelsinki.org/upload/resources/Human%20rights_Bulgaria_2007.doc >, s. 21-22.
[23] The World Factbook - Bulgaria [online]. Central Intelligence Agency, 7. února 2011 [cit. 10. května 2011]. Dostupné z <https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/bu.html >.
[24] RYCHLÍK, KOUBA: Dějiny Makedonie…, s. 224-227.
[25] SMUTNÝ, Martin. Rozpad Jugoslávie. Diplomová práce na Právnické fakultě Masarykovy univerzity na katedře ústavního práva a politologie. Vedoucí diplomové práce Michal Lampert, s. 63. Také ŠESTÁK a kol. Dějiny jihoslovanských zemí…, s. 698.
[26] RYCHLÍK, KOUBA: Dějiny Makedonie…, s. 228.
[27] ŠESTÁK a kol. Dějiny jihoslovanských zemí…, s. 521. Jugoslávie se tak chtěla jistit proti možnému napadení ze strany SSSR. In tamtéž.
[28] RYCHLÍK, KOUBA: Dějiny Makedonie…, s. 230-231.
[29] Např. rozsáhlá preambule nebo Hlava pojednávající o právech a povinnostech občanů. Rozdíl byl v tom, jak dalece byla jednotlivá ustanovení dodržována v Jugoslávii a v Československu. In SMUTNÝ: Rozpad Jugoslávie…, s. 64-66.
[30] Např. ustanovení o samosprávném socialistickém systému nebo Hlava VI týkající se moci soudní. In tamtéž, s. 68.
[31] Ustav Socialističke Federativne Republike Jugoslavije. 7.dubna 1963.
[32] Krizi lze částečně přičítat i ekonomické reformě v Jugoslávii v roce 1965, jež s sebou přinesla i růst cen a nezaměstnanosti. In MOULIS, VYKOUKAL, VALENTA: Vznik, krize a rozpad…, s. 294. Svou roli vzhledem k poměrně velké orientaci Jugoslávie v zahraničním obchodu na státy Západu mohl sehrát i ropný šok v roce 1973 - např. v roce 1977 tvořil jugoslávský vývoz do kapitalistických zemí 40 % celkového vývozu, což bylo stejné jako vývoz do socialistických zemí, dovoz pak byl na úrovni 57 % z celkového dovozu. In Archiv Ministerstva zahraničních věcí ČR (AMZV), fond Dokumentace Teritoriálních odborů - tajné 1949-1982 (DTO-T 1949-1982), Jugoslávie, k. 143.
[33] K tomu nakonec nedošlo i díky hrozbě nasazení federální armády. ŠESTÁK a kol. Dějiny jihoslovanských zemí…, s. 544-546.
[34] RYCHLÍK, KOUBA: Dějiny Makedonie…, s. 234-235.
[35] Ustav Socialističke Federativne Republike Jugoslavije, 21. února 1974.
[36] SMUTNÝ: Rozpad Jugoslávie…, s. 72-74. Také ŠESTÁK a kol. Dějiny jihoslovanských zemí…, s. 548.
[37] Např. jednání předsedy československého Federálního shromáždění Aloise Indry s Titem v roce 1974, kde byl Gligorov přítomen a sám vedl některá separátní jednání. Archiv Ministerstva zahraničních věcí ČR (AMZV), fond Dokumentace Teritoriálních odborů - tajné 1949-1982 (DTO-T 1949-1982), Jugoslávie, k. 20. ŠESTÁK a kol. Dějiny jihoslovanských zemí…, s. 552.
[39] Ta v roce 1985 dosáhla již 10 % a dále se zvyšovala, zároveň dochází k prohlubování rozdílů mezi jednotlivými republikami a autonomními oblastmi. Tamtéž, s. 557.
[40] MOULIS, VYKOUKAL, VALENTA: Vznik, krize a rozpad…, s. 300-301.
[41] MIRČEV, Dimitar. Ethnocentrism and Strife Aminy Political Elites: The End of Yugoslavia. In The Macedonian Foreign Policy 1991-2006. Skopje: AZ-Buki, 2006, s. 68.
Gazda, Adam. Zahraniční politika Jugoslávie s přihlédnutím k Makedonii v letech 1945 - 1990 [online]. E-polis.cz, 16. červen 2011. [cit. 2024-03-28]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/zahranicni-politika-jugoslavie-s-prihlednutim-k-makedonii-v-letech-1945-1990.html>. ISSN 1801-1438.
Autor: Adam Gazda
[Nahoru ↑]
Hodnocení: 4.59 hvězdiček / Hodnoceno: 41x
E-polis.cz hledá autory!
[28. leden 2019]
Časopis hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na emailovou adresu: reda…