Uganda a hrozba bioterorismu?

1. březen 2011 Jakub Chabr komentáře

Uganda a hrozba bioterorismu?

Dvě smutná výročí

Letos v září tomu bude již deset let. Spojené státy americké uctí památku zesnulých, kteří přišli o život při teroristických útocích dne 11. září 2001. Není pochyb o tom, že tato záležitost v podstatě změnila svět. V září však také uplyne deset let od jiné nepříjemné události, přesněji řečeno aféry, ve Spojených státech. Je velmi pravděpodobné, že její připomínání bude stát ve stínu hrozivých útoků na World Trade Center a Pentagon. Přesto bude důležité připomenout si tyto nepříjemné týdny.

Jistou dobu možná byla vlivem mediálního humbuku vystrašena i česká veřejnost. Lidé se báli otevírat příchozí dopisy a zásilky. V září 2001 totiž ve Spojených státech 17 lidí onemocnělo a pět dokonce zemřelo právě poté, co otevřeli jim určenou obálku s dopisem. Doručená pošta totiž obsahovala spóry antraxu.

Antrax a onemocnění

Tyto spóry antraxu (jinak také uhláku nebo chcete-li sněti slezinné) pak s téměř nulovými projevy života přežívaly (v obálce s dopisem), až vyklíčily a staly se z nich tyčkovité bakterie. Člověk se antraxem vůbec nemusí nakazit, onemocnění postihuje hlavně býložravá zvířata. Masožravci jsou k nákaze naopak ještě méně náchylní než lidé. Pokud však vdechnete spóry jako nešťastníci v USA, onemocníte nejspíše plicní formou lidského onemocnění. Ta je bohužel nejtěžší[1], inkubační doba je třeba jen necelý den a nakažený umírá i do 24 hodin od začátku nemoci. Šanci dává mimořádně rychlé bakteriologické vyšetření, které může ukázat právě na antrax. Problém je v tom, že symptomy nemoci jsou velmi obyčejné: suchý kašel a bolest na hrudi. Rýma se vyskytne jen u desetiny pacientů.[2]

Antrax, Uganda, USA a (bio)terorismus

Možná se ptáte, jak jdou tato slova dohromady. S trochou nadsázky lze říci, že výše zmíněné teroristické útoky z 11. září zapříčinily skutečnost, že takové téma vůbec vzniklo.

Podle některých autorů se Afrika během posledních zhruba patnácti let stala předmětem tzv. „nové dělby“ (The New Scramble for Africa).[3] Termín je vlastně oživením starého označení Scramble for Africa, jež se objevilo v letech 1884-85 v souvislosti s Berlínskou konferencí. Během ní vyvinuly koloniální velmoci snahu „rozporcovat“ Afriku mezi sebe, což se úplně nepovedlo. Mnohá území zůstala i po konferenci zdrojem svárů jak mezi evropskými kolonizátory, tak mezi různorodými africkými etnickými skupinami.

S termínem The New Scramble souvisí i americká angažovanost na černém kontinentě, která byla minimální v 90. letech 20. století. Po 11. září 2001 se však americká Africa Policy výrazně změnila. Došlo ke změně především ve třech oblastech africké politiky. Těmito třemi pilíři jsou: 1) strategický přístup[4], 2) politické priority a 3) principy bilaterální angažovanosti.[5] Dvěma hlavními americkými domácími cíly, které však souvisí i se zahraniční angažovaností pak jsou energetická bezpečnost a bezpečnost národní[6]. Kvůli možným teroristickým hrozbám zejména v oblasti Rohu Afriky, Guinejského zálivu a dalších, kde mají USA své (především ropné) zájmy tak dochází ke spolupráci s nejvýznamnějšími zeměmi regionů, s Nigérií na západě, Etiopií v Rohu Afriky, Keňou na východě a Jižní Afrikou na jihu. Mnohé země se podílejí na multilaterálních mírových a bezpečnostních iniciativách.[7]

A jak souvisí riziko terorismu s Ugandou? Richard D. Lugar, republikánský senátor za stát Indiana, učinil při své cestě po třech zemích východní Afriky poměrně znepokojující objev právě v Ugandě. Ve východní Africe měl za úkol hodnotit stav zemí z hlediska americké bezpečnosti. Když navštívil senátor Lugar laboratoře ugandského Ministerstva zemědělství, zvířecího průmyslu a rybolovu[8] v přístavu Entebbe na severních březích Victoriina jezera[9], zřejmě se nestačil divit. Poblíž letiště, za zrezivělým plotem, je zde v laboratoři uchováván antrax. Na tom by nebylo nic divného, ovšem za předpokladu jistého stupně bezpečnosti a ostrahy. Antrax v Entebbe se totiž nachází na konci laboratorní haly, v neuzamčené ledničce. Podobně je to se studovanými viry eboly a Marburské nemoci a podle doktorů z Ugandského institutu výzkumu virů znamená nápis „restricted access“ stěží zabezpečenou oblast.[10]

Antrax v nezamčené lednici a celková laxnost při zacházení s nebezpečnými viry v Ugandě senátorovi určitě optimismu nedodaly. Američané mají vůbec mnoho obav. Nejen vlivem množení knih a studií na téma globálního oteplování či možnosti vypuknutí epidemie se obávají nebezpečných virů. Přesněji řečeno, obávají se, že by se vzorky virů jako antrax mohly stát snadným cílem pro teroristy, laxní bezpečnostní podmínky jako v ugandském Entebbe by jim to mohly velmi usnadnit.

Obavy asi nejlépe popsal Andrew C. Weber, asistent amerického ministra obrany pro nukleární, chemické a biologické obranné programy. „Potřebujeme zpřísnit bezpečnost zranitelných laboratoří ve východní Africe“, sdělil listu The New York Times a dodal, že: „Zabránit teroristům získat nebezpečné patogeny, které jsou použitelné pro výrobu biologické zbraně, znamená bezpečnostní imperativ (pro USA; pozn. autora).“[11]

Uganda ležící kolem rovníku je velmi horká a vlhká země.[12] Proto se zde antrax vyskytuje i přirozeně a má na svědomí životy mnoha zvířat[13]. Šíření antraxu a nemocí jako Marburská nemoc či ebola tak znamenalo upoutání americké pozornosti.

Druhou skutečností, která zaměřila americké pohledy na Ugandu, je šíření terorismu. V nedalekém Somálsku působí velmi radikální islamistická organizace Shabab. „Předvedla“ se už i v Ugandě, když loni v červenci zahynulo při sledování finále mistrovství světa ve fotbale padesát lidí. V přeplněných barech explodovaly nálože a zabily i jednoho amerického občana.[14]

Po objevu senátora Lugara už se nám mohou zdát americké obavy pochopitelnější. Kombinace Shabab-antrax by se asi nikomu nezamlouvala. Určitě ne supervelmoci, pro kterou je Ugandě blízká oblast Rohu Afriky strategicky důležitou. Kolem Džibuti (kde mají Američané svou základnu) totiž denně proudí ropa z Blízkého východu právě do Spojených států. Roh Afriky se tak pro Američany stává svou důležitostí tím, čím býval Suez pro Brity.[15] Jakékoli známky terorismu v oblasti jsou pro USA nepřípustné. Přesto se velký bioteroristický útok nejeví jako příliš pravděpodobný. Míru rizika takového útoku si objasníme v poslední části článku.

Amerithrax a reálná hrozba bioterorismu

Jaké je ale skutečné riziko zneužití antraxu a provedení velkého (bio)teroristického útoku? Rozuzlení Amerithrax[16], tedy vyšetřování americké antraxové aféry detektivy FBI[17], může trochu napovědět. Po několika dlouhých letech vyšlo najevo, že antraxové spóry rozeslal americký mikrobiolog Bruce Ivins.[18] Dopisy směřované dvěma demokratickým senátorům obsahovaly tento text:

09-11-01

YOU CAN NOT STOP US.

WE HAVE THIS ANTHRAX.

YOU DIE NOW.

ARE YOU AFRAID?

DEATH TO AMERICA.

DEATH TO ISRAEL.

ALLAH IS GREAT.[19]

V atmosféře bezprostředně po útocích z 11. září tak jistě Ivins americkým občanům klidu nedodal. Chtěl Ivins odvést pozornost na islámské teroristy (což se mu na dlouhou dobu podařilo), nebo to byl nešťastný výbuch vzteku a frustrace po útocích na vlast? Vyšetřování spíše nahrává první možnosti, Ivins byl podle psychiatrů sociopatický potenciální vrah. Jeho terapeutka dokonce uvedla, že ji Ivins popisoval detailní plán vraždy spolupracovníků.[20] Klíčové je, že jako mikrobiolog zabývající se viry měl Ivins přístup k antraxovým spórám; stejně tak i další vědci ve vládních laboratořích. Přesto v případu zůstává i po téměř deseti letech mnoho otazníků.[21]

Podle Luďka Daneše se však sami teroristé jako Usáma bin Ládin od použití antraxu distancují. Výsledek zločinu Ivinse (5 mrtvých) je zhruba srovnatelný s počtem obětí dopravních nehod během dvou únorových dnů na silnicích České republiky.[22] Větší bioteroristický útok využívající antrax je velmi nepravděpodobný. Žádnému teroristovi se zatím nepodařilo rozprášit (třeba v metru) větší množství antraxu. Nepravděpodobné je rovněž, že by vůbec dostatek antraxového prášku měl.[23]

Literatura

Daneš, Luděk. Bioterorismus. 2003, s. 44-50.
Dowden, Richard. Africa. Altered States, Ordinary Miracles. 2009, s. 13.
Záhořík, Jan. Subsaharská Afrika. A světové mocnosti v éře globalizace. 2010, s. 53-65.

Prameny

Aktuálně.cz. 2008. Anthraxové dopisy z roku 2001 našly svého odesílatele. Dostupné zde: http://aktualne.centrum.cz/zahranici/clanek.phtml?id=612623 (28. 2. 2011)
Aktuálně.cz. 2008. Případ anthrax uzavřen, otazníky zůstávají. Dostupné zde: http://aktualne.centrum.cz/zahranici/amerika/clanek.phtml?id=613053.%20%2828.%202.%202011%29 (28. 2. 2011)
Aol News. 2010. Lax Security at Ugandan Anthrax Labs Poses US Security Threat. Dostupné zde: http://www.aolnews.com/2010/11/11/lax-security-at-ugandan-anthrax-labs-poses-u-s-security-threat/ (28. 2. 2011)
iDnes.cz. 2010. V Ugandě uhynulo na nákazu antraxem 82 hrochů. Dostupné zde: http://zpravy.idnes.cz/v-ugande-uhynulo-na-nakazu-antraxem-82-hrochu-fm3-/zahranicni.asp?c=A100729_153935_vedatech_taj (18. 2. 2010)
Kerr-Ritchie, Jeffrey R. 2007. The New Scramble for Africa. Dostupné zde: http://web.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?hid=7&sid=a9de1d82-6fa9-4793-8e3d-09cbf6ca1588%40sessionmgr13&vid=4. (28. 2. 2011)
The New York Times. 2010. Bombers Kill More Than 50 in Attacks in Uganda Capital. Dostupné zde: http://www.nytimes.com/2010/07/12/world/africa/12uganda.html (18. 2. 2011)
The New York Times. 2010. Uganda Seen as a Frontline in the Bioterrorism Fight. Dostupné zde: http://www.nytimes.com/2010/11/11/world/africa/11uganda.html?scp=2&sq=uganda&st=cse (18. 2. 2011)
Wikipedia. 2001 Anthrax Attacks. Dostupné zde: http://en.wikipedia.org/wiki/2001_anthrax_attacks (28. 2. 2011)
Wikipedia. Entebbe. Dostupné zde: http://en.wikipedia.org/wiki/Entebbe (28. 2. 2011)

Odpovědný redaktor: Petr Vrchota

Odpovědná korektorka: Bc. Hana Stýblová

Titulní obrázek převzat z: http://www.sxc.hu/browse.phtml?f=view&id=731292

[1] Dále existuje forma kožní neboli „modré neštovice“ a forma břišní

[2] Luděk Daneš, Bioterorismus. 2003, s. 44-47.

[3] Například Roger Southall – Henning Melber (eds.), A New Scramble for Africa?, 2009. J. G. Frynas – Manuel Paulo. A New Scramble for African Oil?, 2007. Jeffrey R. Kerr-Ritchie, The New Scrable for Africa, 2007.

[4] Tímto strategickým přístupem mají USA na mysli: spolupráci s klíčovými aktéry afrických subregionů (západ, východ, Roh Afriky, jih); podporu regionálních organizací; zapojení Africké Unie (Záhořík, s. 55)

[5] Jan Záhořík, Subsaharská Afrika, 2010, s. 55.

[6] Jeffrey R.Kerr-Ritchie, The New Scramble for Africa, 2007.

[7] Tamtéž, s. 54-62.

[8] Při pokusu o získání oficiálních informací o ministerstvu natrefíte bohužel jen na nápis: Site under Construction. Dostupné zde: http://www.agriculture.go.ug/ (28. 2. 2011)

[9] http://en.wikipedia.org/wiki/Entebbe

[10] Uganda Seen as a Frontline in the Bioterrorism Fight. Dostupné zde: http://www.nytimes.com/2010/11/11/world/africa/11uganda.html?scp=2&sq=uganda&st=cse. (18. 2. 2011)

[11] Lax Security at Ugandan Anthrax Labs Poses US Security Threat. Dostupné zde: http://www.aolnews.com/2010/11/11/lax-security-at-ugandan-anthrax-labs-poses-u-s-security-threat/ (28. 2. 2011)

[12] Ve své knize Africa – Altered States, Ordinary Miracles (s. 13) popisuje Richard Dowden, ředitel Královské africké společnosti, ugandské podnebí zejména v okolí Victoriina jezera zhruba takto: „(Oblast kolem Victoriina jezera) má dvě období dešťů ročně, avšak obrovské jezero je zde pánem, který poroučí počasí a přináší déšť po celý rok. V zářijovém období dešťů se mnohdy znenadání přivalí temná masa bouře zavalující hory a údolí hromy, blesky a deštěm. Během hodiny či dvou je však nebe znovu azurové a navrací se horké slunce. Proto vás v Ugandě nikdy netrápí, že zmoknete.“ (volný překlad autora)

[13] V Ugandě uhynulo na nákazu antraxem 82 hrochů. Dostupné zde: http://zpravy.idnes.cz/v-ugande-uhynulo-na - nakazu-antraxem-82-hrochu-fm3-/zahranicni.asp?c=A100729_153935_vedatech_taj. (18. 2. 2011)

[14] Bombers Kill More Than 50 in Uganda Capital. Dostupné zde: http://www.nytimes.com/2010/07/12/world/africa/12uganda.html. (18. 2. 2011) Počet mrtvých nakonec vystoupal až na 74, více zde: http://www.bbc.co.uk/news/10593771. (28. 2. 2011) Zde je zpráva o tom, jak se Shabab přihlásil k zodpovědnosti za útoky, více zde: http://www.cbsnews.com/stories/2010/07/12/world/main6669855.shtml. (28. 2. 2011)

[15] Jeffrey R.Kerr-Ritchie, The New Scramble for Africa, 2007.

[16] FBI. Amerithrax Investigation. Dostupné zde: http://www.fbi.gov/about-us/history/famous-cases/anthrax - amerithrax/amerithrax-investigation. (18. 2. 2011)

[17] Jednalo se o jedno z nejkomplexnějších a nejrozsáhlejších vyšetřování v historii FBI. Viz odkaz 22.

[18] Anthraxové dopisy z roku 2001 našly svého odesílatele. Dostupné zde: http://aktualne.centrum.cz/zahranici/clanek.phtml?id=612623 . (28. 2. 2011)

[19] Dostupné zde: http://en.wikipedia.org/wiki/2001_anthrax_attacks (28. 2. 2011)

[20] Anthraxové dopisy z roku 2001 našly svého odesílatele.

[21] Případ anthrax uzavřen, otazníky zůstávají. Dostupné zde: http://aktualne.centrum.cz/zahranici/amerika/clanek.phtml?id=613053 . (28. 2. 2011)

[22] http://www.ct24.cz/doprava/nehody/statistiky-nehodovosti/115722-v-prvni-polovine-unora-neprezilo - nehody-uz-32-lidi/. Ilustrační srovnání s nehodovostí použil ve své knize Luděk Daneš, autor tohoto článku pouze využil aktuální statistiky.

[23] Luděk Daneš, Bioterorismus. 2003, s. 50.

Jak citovat tento text?

Chabr, Jakub. Uganda a hrozba bioterorismu? [online]. E-polis.cz, 1. březen 2011. [cit. 2024-10-03]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/uganda-a-hrozba-bioterorismu.html>. ISSN 1801-1438.