Těžba drahých kamenů v Laosu

Laos je vnitrozemský stát, který díky své periferní poloze, přírodním podmínkám, a celkové uzavřenosti v důsledku nedemokratické vlády zůstává jednou z nejméně ekonomicky rozvinutých zemí ASEAN. Země však disponuje velkým hydroenergetickým potenciálem díky veletoku Mekong, jenž protéká celým Laosem podél západní hranice od severu na jih. Vyniká ovšem i v zásobách drahých kamenů, především safírů.

Těžba drahých kamenů v Laosu

1. Úvod

Jak již ale bylo naznačeno, plnému využití těžebního či hydroenergetického potenciálu prozatím brání samotná vláda složená z jediné (v zásadě komunistické) politické strany, která centrálně řídí laoskou ekonomiku, a zabraňuje tak i přísunu investorů do země. Tento hornatý a zatím převážně zemědělský stát se po desetiletích izolace teprve postupně otevírá světu a zatím čeká na užití moderních technologií k doprozkoumání svého nerostně surovinového potenciálu.[1]

Vedle nerostných surovin potřebných dnes v každodenním životě disponuje Laoská lidově demokratická republika i zásobami drahých kamenů, které již tisíce let přitahují lidi svou krásou a leskem, a dodnes nevyšly z módy. Z tohoto důvodu jsem se ve své práci zaměřila na těžbu drahokamů a mým cílem je představit těžbu drahých kamenů právě v Laosu. Drahokamy jsou minerály vzácné a cenné. Především jejich cena se na světových trzích udržuje stále vysoko a drahokamy samy o sobě rovněž nepodléhají módním výkyvům. Lidé měli a pravděpodobně i budou mít vždy touhu se zdobit barevnými kameny s oslnivým leskem. Dle mého názoru je proto příznačné se o drahých kamenech a jejich těžbě dozvědět blíže. Tyto krásné, zejména modré, minerály jsou tak krásné a vzácné, že se řadí do skupiny těch nejcennějších drahokamů.

Ve své práci nejprve stručně představím nerostně surovinový potenciál Laosu všeobecně. Poté se již budu věnovat samotným drahým kamenům a jejich krátké definici. V samostatné kapitole rovněž vymezím pojem safír. Jádrem mé práce však bude samotné nastínění těžby drahých kamenů, respektive safírů, v Laosu. Odkud safíry pocházejí? Jaká je historie jejich těžby? Mají o těžbu laoských safírů zájem i zahraniční firmy? Existují nějaké překážky, které by bránily rozvoji těžby drahokamů a přísunu investorů do Laosu?

2. Nerostně surovinový potenciál a průmysl Laosu

Laos je země se širokým nerostně surovinovým potenciálem. Patří však dodnes mezi nejchudší země východní a jihovýchodní Asie, proto prozatím čeká na použití moderních technologií k doprozkoumání svého nerostného bohatství a jeho využití k růstu ekonomiky země.

V poslední době podporuje laoská vláda především rozvoj těžebního průmyslu, energetiky či zpracovatelského průmyslu. Při zpracování jsou využívány právě suroviny z místních zdrojů z oblasti zemědělské produkce, lesnictví a nerostného bohatství. Mezi nejvýznamnější, doposud známé, přírodní a nerostné suroviny patří dřevo, sádrovec, vápenec, uhlí, měď, železné a cínové rudy, zlato, stříbro nebo také drahé kameny, a to rubíny, smaragdy a především safíry, zirkony, ametysty či spinel. Mezi průmyslovými odvětvími dominuje dřevozpracující průmysl, potravinářský či textilní průmysl. Zvláštní postavení zaujímá výroba textilu a oděvů, jelikož Laos suroviny pro tento průmysl dováží a hotové výrobky poté obratem putují na export.[2]

Dle horního zákona Laoské lidově demokratické republiky náleží půda na území Laosu, tudíž i vytěžené suroviny tak připadnou státu. Jestliže chce tedy jakákoliv společnost těžit a využívat nerostné bohatství země, musí laoské vládě zaplatit poplatek, tzv. Royalty. V Laosu se odvádí 3-5 % z hrubého zisku za prodej minerálů. Nejvyšší poplatek, tj. 5 % je stanoven právě za těžbu drahých kamenů, které jsou vzácné a cenné. Jelikož půda patří státu a ekonomika je centrálně řízena laoskou vládou, zůstává pouze na ní, komu udělí koncese k průzkumu, těžbě a využití laoských nerostných surovin. Především díky tomuto faktu zůstává země dodnes do jisté míry uzavřenou před návalem světových investorů a růst je zatím pozvolný. Tato skutečnost však i nahrává tomu, že v Laosu tkví obrovský potenciál, který čeká na své využití. Kdyby se země naplno otevřela investorům, s nimi by přišly i moderní technologie na průzkum, těžbu a zpracování nerostného bohatství země, a tím pádem by se zvýšil ekonomický růst a v důsledku i životní úroveň obyvatelstva. V souvislosti s Laosem nelze opomenout oblast hydroenergie. Zatím je tento potenciál využit bohužel jen z nepatrné části, ale v budoucnu by země mohla představovat regionálního dodavatele čisté energie.[3]

3. Drahokamy

Drahokamy jsou minerály, které jsou cenné především pro své výjimečné estetické vlastnosti. Upoutají jiskřivou hrou barev, čistotou, leskem, třpytem a průhledností. Drahokam musí být rovněž do jisté míry neporušitelný a odolávat opotřebení. Mezi základní vlastnosti drahých kamenů však nepatří pouze stálost, mechanická odolnost, krásná barva či čistota, ale i vzácný výskyt v přírodě. Již po tisíce let jsou drahokamy známé jako ozdobné prvky. Mezi nejušlechtilejší kameny, respektive ty, které jsou řazeny mezi nesmrtelné módní stálice, patří diamant, rubín, safír a smaragd. Lidé se drahými kameny zdobí již od starověku. Kromě jejich estetičnosti byly však vyzdvihovány i jejich magické a léčebné schopnosti, a to především ve středověku.[4]

Cena drahokamů závisí na jejich kvalitě, vzácnosti a velikosti, jež se udává v metrických karátech. S velikostí roste i cena drahého kamenu. Jakmile se na drahokamu objeví cizorodé příměsky včetně různých trhlinek, cena naopak klesá.[5]

Opracování drahokamů se v dnešní době stalo běžnou záležitostí. Symetrickým vybroušením drobných hladkých plošek se totiž zdůrazní jejich optické vlastnosti. Známý je tzv. briliantový výbrus, který dokáže nejlépe vyzdvihnout lesk a barvu průhledných drahokamů. Při opracování drahých kamenů je stěžejní dobře znát jejich fyzikální vlastnosti, např. tvrdost či štěpnost. Běžnou praxí je dnes rovněž výroba syntetických drahokamů, které jsou svými vlastnostmi identické s těmi přírodními.[6]

3. 1  Safír

Safír je drahokamová odrůda minerálu korundu. Korund představuje oxid hlinitý, který se v přírodě běžně vyskytuje. Za drahokamy se považují jen takové odrůdy, které mají určitou barvu. U nejznámějšího modrého safíru je jeho barva způsobena příměsí titanu a železa. Pokud je v korundu obsaženo pouze železo, vznikne žlutý, někdy až oranžový, safír. Naopak fialové zbarvení safíru způsobuje vanad. Jestliže je kámen zcela chemicky čistý, bez prvků, jedná se o čistý safír, tzv. leukosafír. Lze tedy zpozorovat, že tento tvrdý a vzácný nerost nemusí mít pouze modrou barvu, kterou si snad každý k safíru notoricky přiřazuje, ale může hrát téměř všemi barvami duhy. Existuje však jedna zásadní výjimka. Jestliže korund obsahuje příměs chrómu a je zbarven do ruda, nejedná se o safír, ale o rubín. Krvavě červený rubín představuje nejvzácnější odrůdu korundu.[7]

Safír je po diamantu považován za druhý nejtvrdší nerost. Díky své vysoké tvrdosti může být jako šperk nošen denně. Nejčastěji nabývá soudečkovitého či vřetenovitého tvaru. Safír se tvoří v horninách chudých na křemík. Historicky se těžil i v Českých zemích. Mezi nejznámější naleziště safírů patří Kašmír, kde se dříve těžily velké safíry s jasně modrou barvou a neobyčejným leskem, jenž je nazýván jako hedvábný. Vedle kašmírských safírů je třeba zmínit ty cejlonské, respektive srílanské, které jsou na Srí Lance těženy již po staletí a dodnes jsou na světovém trhu velmi oblíbené. Nacházejí se zde totiž velmi ceněné safíry barvy květů lotosu, tj. starorůžové. Vzhledem ke snaze ušetřit, jsou dnes tyto růžové safíry vyráběny postupem sycení nekvalitních safírů v žáru berylliem.[8]

Samotné vypalování safírů je známo již z dob antických Římanů. Přírodní drahokamy se začaly vypalovat, aby se docílilo krásnější barvy a většího lesku. V peci lze vyrobit i zcela umělý safír, kde práškový oxid hlinitý spolu s příměsí propadává kyslíko-vodíkovým plamenem. Syntetický safír lze od přírodního rozpoznat pouze učeným okem pod mikroskopem. Dodnes jsou však nejcennější ty safíry, které jsou přírodní a tepelně neupravené. Vedle výše zmíněných Kašmíru a Srí Lanky představují známá naleziště i Thajsko, Kambodža, Myanmar, Austrálie, Tanzanie, Madagaskar a právě Laos. V Laosu se kromě safírů těží i jiné kameny, například zirkon, ametyst či spinel, přesto právě safíry se zde nalézají v nejhojnějším počtu.[9]

4. Těžba drahých kamenů v Laosu

Jak již bylo řečeno z drahých kamenů je v Laosu nejvýznamnější těžba safírů. Jejich hlavní ložisko se nachází na severozápadě země v provincii Bokeo v okolí města Ban Houey Xay. Zmíněné město leží na břehu veletoku Mekong na hranici s Thajskem v nechvalně známé oblasti "zlatého trojúhelníků", ráje pašeráků drog.[10]

Půda v provincii Bokeo, odkud pocházejí nejkrásnější laoské safíry, má čedičový základ. Na vytěžených drahokamech nejsou známky po různých rýhách či odštěpkách, proto lze usoudit, že nebyly unášeny řekou, ale jejich zdroj se nachází blízko místa těžby, tudíž lze označit jejich ložisko za eluviální. Houey Xayské safíry leží spolu s naplaveninami 30 centimetrů až 1, 5 metru pod svrchní vrstvou půdy. Jsou uloženy do třech vrstev, jejichž složení se liší například obsahem kaolínu. Nejhlubší vrstva bývá na safíry nejbohatší. Tloušťka jednotlivých vrstev je velice proměnlivá a na některých místech těžby dokonce tyto tři různé vrstvy scházejí. Míra koncentrace spinelů a zirkonů, které se nacházejí spolu se safíry, neukazuje žádnou spojitost s množstvím či kvalitou místních safírů. Ty disponují dobrou kvalitou, avšak menšími rozměry. Čím hlouběji se safíry nacházejí, tím jsou dokonce menší.[11]

Po obroušení váží laoské safíry do dvou karátů a dosahují velikosti 3 milimetrů. Většina safírů má středně až tmavě modrou barvu. Méně než 1 % produkce představují i safíry žluté, zelené a černé. Doplňkovými minerály jsou, jak již bylo zmíněno, například červený zirkon a černý spinel. V současnosti jsou vytěžené drahokamy obvykle poslány na prodej do sousedního Thajska, což může nasvědčovat nerozvinutosti laoského trhu s drahými kameny. Tento fakt souvisí s přetrvávající uzavřeností země z důvodů neakceschopnosti laoské vlády.[12]

Těžba safírů v provincii Bokeo je známá již po staletí. Rozšířila se však až v druhé polovině 20. století spolu s vylepšením metody vypalování drahých kamenů. Díky této metodě se kameny stávaly lesklejšími, jasnějšími a obstojnějšími ve světové konkurenci. Dalším důvodem zvýšeného zájmu se staly nálezy drahokamů velkých rozměrů místními farmáři v 80. letech minulého století ve zmíněné oblasti. Na těžbě se začali podílet například Korejci, Rusové, Thajci nebo dokonce Čechoslováci. Je však nutno podotknout, že místní tradice malých rodinných podniků a místních kopáčů jakožto jednotlivců nikdy z Laosu nevymizela a dokonce dodnes převažuje. Zmíněným zahraničním investorům se totiž nepodařilo usadit na delší dobu z důvodu neschopnosti laoské vlády vytvořit s nimi dlouhodobou úspěšnou spolupráci.[13]

Laoské safíry provází i jedna velmi zmedializovaná aféra. V roce 1994 založil Bjarne Jeppesen se svou manželkou společnost na těžbu drahých kamenů v Laosu Gem Mining Lao PDR (GML) spolu s Laosanem amerického původu Somkhit Vilavongem. Od laoské vlády získali patnáctiletou koncesi na těžbu v oblasti Ban Houey Xay. Jejich podnikání se však nesetkalo se šťastným osudem a skončilo útěkem Jeppesena se svou manželkou ze země před obžalobou ze zpronevěry. Jejich dva zástupci australské národnosti byli dokonce zatčeni, což málem vyústilo ke zpřetrhání australsko-laoských diplomatických vztahů. Případ byl uzavřen na počátku nového tisíciletí, kdy laoská vláda zrušila koncese GML a podnik zestátnila. Ten však po dalších šest let nevykazoval žádný profit a později byl transformován do Lao Sapphire Corporation (viz níže). Těžba drahých kamenů v Ban Houey Xay se tak po popsaném incidentu, kromě činnosti nevýdělečného státního podniku, převážně vrátila na úroveň místních kopáčů a malých rodinných podniků.[14]

V roce 2006 se situace změnila, když společnost Sino Resources Mining Corporation (SRMC) obdržela od laoské vlády koncese na využití 800 hektarů půdy k těžbě drahých kamenů a vstoupila do společného podnikání s laoskou firmou Lao Sapphire Corporation Limited, jež je dnes zároveň dceřinou společností SRMC. Lao Sapphire rovněž spolupracuje s další dceřinou firmou SRMC, a to s australskou Sapphminco, která produkuje australské safíry již přes čtyři dekády. SRMC je společnost založena tchaj-wanským obchodníkem Simonem Hsu s ústředím v Hong Kongu. Podnik Lao Sapphire Corp. má v současnosti v Laosu 5 koncesí v oblasti provincie Bokeo, kde těží především safíry, spinel a zirkony. První produkce drahých kamenů se datuje k červnu roku 2008. Za měsíc se zde vytěží asi 500 000 ct. safírů, což odpovídá 100 kg. Zdejší safíry se považují za kvalitní, jelikož jsou si geneticky velmi blízké se safíry pocházející z oblasti Mogok v Barmě, kde se rovněž těží světoznámé krvavě rudé rubíny. O vzácné odrůdy korundu z Mogoku je na světových trzích eminentní zájem, což podobným, laoským, safírům nahrává.[15]

Existují další dvě společnosti, kterým laoská vláda udělila koncese, a v současné době těží v Laosu drahé kameny. Jednou z nich je přímo laoský podnik Bokae Mining Company. Ten provádí svou činnost ve spolupráci s laosko-australskou Bohae Mining Company, jež do srpna 2008 představovala laosko-korejský podnik.[16]

5. Československo-laoská geologická spolupráce v oblasti těžby safírů

Na objevování safírů v Laosu se podíleli i čeští geologové. V roce 1981 se laoská vláda obrátila na český vrcholný geologický orgán Český geologický úřad s žádostí o pomoc při geologicko-průzkumné akci zvané "Získávání safíru z náplavů potoka Keo", jenž protéká na severozápadu zmiňovanou provincií Bokeo, známé těžbou drahých kamenů. Tento projekt nebyl jedinou spoluprácí mezi českou a laoskou stranou. Laos se v tehdejší době stal jedním ze stálých partnerů československé geologie.[17]

V rámci operace "Safíry" (zkráceně řečeno) dorazila česká geologická expedice do údolíčka potoka Keo k městu Ban Houey Xay. Okolní plocha byla nejdříve odvodněna a k rýžování sedimentu byla posléze použita poloautomatická třídící poloprovozní linka vyrobena v tehdejším Československu. Popisovaná akce byla rozdělena do dvou etap a trvala do roku 1985. Náplní byl průzkum oblasti, těžba a vyhodnocení drahých kamenů. Spolupráce však netrvala věčně, jelikož do Laosu začaly proudit jiné zahraniční firmy zaměřené na těžbu, které disponovaly mnohem větším kapitálem a obratně dokázaly jednat se zkorumpovanou laoskou vládou. Ložisko drahých kamenů u potoka Keo přebrala laoská společnost Sapphire Corporation Limited založena na počátku 90. let minulého století, jež se stala dceřinou společností a zároveň společným podnikem Sino Resources Mining Corporation s ústředím v Hong Kongu.[18]

6. Problémy týkající se těžby drahokamů v Laosu a jejího rozvoje

V Laosu musí těžbě drahých kamenů ustoupit zemědělská činnost. Zdejší těžba je totiž povrchová záležitost, čímž dochází k likvidaci políček rýže a jiných plodin. Tato skutečnost se stává problémem, jelikož zemědělství představuje pro velkou část obyvatel provincie Bokeo zdroj obživy. Firmy těžící nejen drahé kameny v Laosu jsou povinny co nejvíce regulovat negativní dopady těžby drahokamů vůči místní přírodě a obyvatelstvu. V případě, že zemědělské plochy musejí ustoupit těžbě, společnosti poskytnou jedincům, kterým zemědělství přináší obživu, finanční náhradu. Ta je sjednána společně s dotyčnými jedinci a místními úřady. Na druhou stranu těžební společnosti poskytují místním obyvatelům pracovní pozice, a to nejen spojené s těžbou, ale například i jako brusiče kamenů. Po ukončení těžby je na daném místě opět obnovována zemědělská činnost, jež je firmami monitorována a firmy jsou zodpovědné za "ozdravení" zemědělské půdy.[19]

Ačkoliv se zdá, že o investory v oblasti těžby drahých kamenů není nouze, opak je pravdou. Laos disponuje poměrně signifikantními zásobami drahých kamenů, avšak odvětví těžby a zpracování drahokamů zůstává paralyzováno nedostatkem kapitálů a moderních technologií. Zkostnatělá byrokracie a všudypřítomná korupce odrazují zahraniční investory k rozjetí dlouhodobějších projektů. Na jednu stranu by laoská vláda chtěla přilákat zahraniční investory a s nimi i moderní technologie, které by umožnily doprozkoumat zásoby drahých kamenů a zmodernizovat proces těžby a jejich zpracování. Na druhou stranu se však Laosané obávají "rozebrání" svého domácího nerostného bohatství zahraničními firmami a nemožnosti ho využít ve prospěch vlastního růstu. V neposlední řadě velký problém představují obsáhlá a striktní nařízení při schvalování koncesí investorům. Zdlouhavý a obtížný proces poté vede k množení úplatků. Veškerá rozhodovací práva však drží v rukou centrální vláda a zástupci z provincie Bokeo, kde probíhá drtivá většina těžby drahokamů. Paradoxně ale nejenže nedisponují žádnými pravomocemi ohledně průzkumu a těžby, dokonce ani nemohou mít ponětí o velikosti zásob drahých kamenů.[20]

7. Závěr

Co již bylo zmíněno v úvodu, se ve stati práce jen potvrdilo, drahokamy jsou zajímavé nejen svými krásnými barvami a leskem, avšak i svou nesmrtelností ve světě módy. V Laosu, přesněji na severozápadě země v provincii zvané Bokeo, v překladu "drahokamový důl", se nejvíce těží safíry, krásné, především modré, odrůdy minerálu zvaném korund, jenž je při svém rudém zbarvení díky příměsi chrómu známý jako rubín. Laos nepatří mezi nejvýznamnější producenty drahokamů, laoské safíry nejsou ty nejžádanější na světovém trhu, avšak jsou považovány za kvalitní s velmi pěknou, většinou středně až tmavě modrou barvou a stále se v zemi nacházejí v hojném počtu.

Laoské safíry nedosahují takové velikosti jako například ty srílanské, avšak tato skutečnost nepředstavuje hlavní problém, proč o právě tyto drahokamy není zcela eminentní zájem na světových trzích. Odvětví těžby a zpracování drahých kamenů v Laosu lze označit jako nerozvinuté, postrádající především kapitál a moderní technologie k doprozkoumání zásob, modernizaci těžby a rozšíření místního obchodu s těmito minerály. Na vině je hlavně laoská autoritářská vláda, která svou zkorumpovaností a uzavřeným přístupem nedokáže do země přilákat dostatek zahraničních investorů, kteří by do oblasti těžby přinesli dostatek financí a potřebného know-how. Situace zůstává taková, že díky složitému procesu získávání koncesí a neakceschopnosti státní správy investoři nejsou schopni rozjet dlouhotrvající úspěšné projekty. V současné době existují pouze tři společnosti, které jsou držitelé koncesí na těžbu drahokamů v Laosu, z toho jedna z nich je čistě místní podnik. Překvapením je australsko-laoská Bohae Mining Company, jelikož laoská vláda dává paradoxně většinou přednost podnikům svých asijských sousedů, jako například Sino Resources Mining Corporation působící v Laosu již devátým rokem, přestože západní společnosti disponují právě potřebnými technologiemi a know-how. Právě tyto skutečnosti mají za následek fakt, že v oblasti těžby safírů v Laosu převažuje činnost jednotlivců z řad místního obyvatelstva či malých rodinných podniků.

Odpovědná redaktorka: Nikola Klímová

Odpovědná korektorka: Tereza Špuláková

Titulní foto: Montanabw

Licence: http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/deed.en

8. Seznam použitých zdrojů

Azomining. www.azomining.com, 7. 1. 2014.

BBC. http://www.bbc.com/, 7. 1. 2014.

Český rozhlas. http://www.rozhlas.cz/portal/portal/, 7. 1. 2014.

Kavina, Pavel: 2013. Energetická bezpečnost Asie: Nerostně surovinový potenciál jihovýchodní Asie II. [přednáška č. 5]. Soubor na, https://sis.mup.cz/predmety/index.php?id=deed48d34eda403c24f73534705ddd36&do=predmet&kod=ASEA0PPK&kodmup=5000648, 7. 1. 2014.

Hofmannovy cesty. http://www.hofmann.estranky.cz/, 7. 1. 2014.

Laos Mineral Mining Inc. http://www.laosminerals.com/default.aspx, 7. 1. 2014.

Mineralis. http://www.mineralis.cz/, 7. 1. 2014.

Mineralogie. http://www.mineraly.net/, 7. 1. 2014.

Mining Law in Laos. http://freelao.tripod.com/id54.htm, 7. 1. 2014.

Oficiální portál pro podnikání a export. http://www.businessinfo.cz/, 7. 1. 2014.

Ruby-Sapphire. http://www.ruby-sapphire.com/, 7. 1. 2014.

Sapphminco. http://uat.sapphminco.com/index.php, 7. 1. 2014.

Sino Resources Mining Corporation Limited. http://www.sinormc.com/, 7. 1. 2014.

Thomas Michaels Designers. http://www.thomasmichaels.com/, 7. 1. 2014.

WikiLeaks. http://wikileaks.org/, 7. 1. 2014.

Živé drahokamy. http://www.zivedrahokamy.cz/, 7. 1. 2014.

[1] BBC. Laos Profile: http://www.bbc.co.uk/news/world-asia-pacific-15351898, 2. 1. 2014.

Azomining. Laos: Mining, Mnerals and Fuel Resources: http://www.azomining.com/Article.aspx?ArticleID=221, 2. 1. 2014.

[2] Oficiální portál pro podnikání a export. Laos: Ekonomická charakteristika země: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/laos-ekonomicka-charakteristika-zeme-18735.html, 4. 1. 2014.

[3] Mining Law of The Lao People's Democratic Republic: http://freelao.tripod.com/id54.htm, 4. 1. 2014.

Kavina, Pavel: 2013. Energetická bezpečnost Asie: Nerostně surovinový potenciál jihovýchodní Asie II. [přednáška č. 5]. Soubor na, https://sis.mup.cz/predmety/index.php?id=deed48d34eda403c24f73534705ddd36&do=predmet&kod=ASEA0PPK&kodmup=5000648, 4. 1. 2014.

[4] Mineralogie. Drahokamy: http://www.mineraly.net/drahokamy.php, 2. 1. 2014.

Mineralis. Základní pojmy: Drahokam: http://www.mineralis.cz/index.php?view=ucebnice&menu=1, 2. 1. 2014.

[5] Mineralis. Základní pojmy: Drahokam: http://www.mineralis.cz/index.php?view=ucebnice&menu=1, 2. 1. 2014.

[6] Mineralogie. Drahokamy: http://www.mineraly.net/drahokamy.php, 2. 1. 2014.

[7] Český rozhlas. Rozhovor s geologem Jaroslavem Hyršlem. Safíry pravé a nepravé: http://www.rozhlas.cz/sever/planetarium/_zprava/69590, 2. 1. 2014.

Živé drahokamy. Safír: http://www.zivedrahokamy.cz/Safir.html, 2. 1. 2014.

[8] Český rozhlas. Rozhovor s geologem Jaroslavem Hyršlem. Safíry pravé a nepravé: http://www.rozhlas.cz/sever/planetarium/_zprava/69590, 2. 1. 2014.

Thomas Michaels Designers. Sapphire: http://learning.thomasmichaels.com/gemstones/sapphire, 2. 1. 2014.

Živé drahokamy. Safír: http://www.zivedrahokamy.cz/Safir.html, 2. 1. 2014.

[9] Český rozhlas. Rozhovor s geologem Jaroslavem Hyršlem. Safíry pravé a nepravé: http://www.rozhlas.cz/sever/planetarium/_zprava/69590, 2. 1. 2014.

Thomas Michaels Designers. Sapphire: http://learning.thomasmichaels.com/gemstones/sapphire, 2. 1. 2014.

Živé drahokamy. Safír: http://www.zivedrahokamy.cz/Safir.html, 2. 1. 2014.

[10] Český rozhlas. Rozhovor s geologem Jaroslavem Hyršlem. Safíry pravé a nepravé: http://www.rozhlas.cz/sever/planetarium/_zprava/69590, 2. 1. 2014.

Sapphminco. Text od Richard W. Hughes et kol.: Laos - Land of Million Elephants... and Sapphires: http://uat.sapphminco.com/history-of-lao-sapphire-mines.php, 3. 1. 2014.

[11] Sapphminco. Text od Richard W. Hughes et kol.: Laos - Land of Million Elephants... and Sapphires: http://uat.sapphminco.com/history-of-lao-sapphire-mines.php, 5. 1. 2014.

[12] Skutečnost, že jsou drahokamy vytěžené v oblasti Bokeo zasílány na prodej do sousedního Thajska, uvádí ve svém článku americký geolog Richard W. Hughes. Článek s názvem Laos - Land of Million Elephants... and Sapphires byl poprvé otištěn v magazínu In Color, vydáváným International Colored Gemstone Association, v roce 2011. Uvedený zdroj se zdá důvěryhodný. Rovněž pan Hughes platí za velmi zkušeného geologa a odborníka v oblasti drahých kamenů, také mu byla v roce 2010 udělena prestižní cena The Antonio C. Bonanno Award For Excellence in Gemology od Accredited Gemologists Association (odkaz zde: http://accreditedgemologists.org/bonanno.php ). Díky těmto důvodům se autorka textu rozhodla informaci o prodeji laoských safírů téměř výhradně v cizí zemi uveřejnit ve své práci. Nemůže však opomenout upozornění, že se jí bohužel nepodařilo informaci ověřit prostřednictvím dalších zdrojů, a proto nemůže tvrdit, že její pravdivost je stoprocentní.

Zdroj: http://www.ruby-sapphire.com/lao-sapphire-mines-history.htm,

http://www.gemstone.org/index.php?option=com_content&view=category&layout=blog&id=41&Itemid=37, 5. 1. 2014.

[13] Sapphminco. Text od Richard W. Hughes et kol.: Laos - Land of Million Elephants... and Sapphires: http://uat.sapphminco.com/history-of-lao-sapphire-mines.php, 3. 1. 2014.

Wikileaks. Text classified by Peter Haymond (11/2008): The Lao Sapphire Industry In A Nutshell: http://wikileaks.org/cable/2008/11/08VIENTIANE612.html, 7. 1. 2014.

[14] Český rozhlas. Rozhovor s geologem Jaroslavem Hyršlem. Safíry pravé a nepravé: http://www.rozhlas.cz/sever/planetarium/_zprava/69590, 2. 1. 2014.

Sapphminco. Text od Richard W. Hughes et kol.: Laos - Land of Million Elephants... and Sapphires: http://uat.sapphminco.com/history-of-lao-sapphire-mines.php, 3. 1. 2014.

[15] Sapphminco. Text od Richard W. Hughes et kol.: Laos - Land of Million Elephants... and Sapphires: http://uat.sapphminco.com/history-of-lao-sapphire-mines.php, 3. 1. 2014.

Sino Resources Mining Corporation Limited. Lao Sapphire: http://www.sinormc.com/operations/laos/, 3. 1. 2014.

[16] Wikileaks. Text classified by Peter Haymond (11/2008): The Lao Sapphire Industry In A Nutshell: http://wikileaks.org/cable/2008/11/08VIENTIANE612.html, 7. 1. 2014.

[17] Hofmannovy cesty. Text od Zdeněk Hofmann (9/2010): Safíry v Ban Houey Xay: http://www.hofmann.estranky.cz/clanky/asie/laos/safiry-v-ban-houey-xay.html, 3. 1. 2014.

Mining Magazine. The Mineral Potential of Laos (3/1992): http://www.laosminerals.com/The%20Mineral%20Potential%20of%20Laos.pdf, 3. 1. 2014.

[18] Hofmannovy cesty. Text od Zdeněk Hofmann (9/2010): Safíry v Ban Houey Xay: http://www.hofmann.estranky.cz/clanky/asie/laos/safiry-v-ban-houey-xay.html, 3. 1. 2014.

Sino Resources Mining Corporation Limited. Lao Sapphire: http://www.sinormc.com/operations/laos/, 3. 1. 2014.

[19] Sapphminco. Text od Richard W. Hughes et kol.: Laos - Land of Million Elephants... and Sapphires: http://uat.sapphminco.com/history-of-lao-sapphire-mines.php, 3. 1. 2014.

Wikileaks. Text classified by Peter Haymond (11/2008): The Lao Sapphire Industry In A Nutshell: http://wikileaks.org/cable/2008/11/08VIENTIANE612.html, 7. 1. 2014.

[20] Wikileaks. Text classified by Peter Haymond (11/2008): The Lao Sapphire Industry In A Nutshell: http://wikileaks.org/cable/2008/11/08VIENTIANE612.html, 7. 1. 2014.

Autor: Bc. Martina Koudová

[Nahoru ↑]

Přidat komentář

Další články z rubriky

Arménská genocida - její vnímání a pozůstatky

Spôsoby vzniku medzištátnych organizácií

Teória kultúrnych zmien R. Ingleharta

Vložit komentář