Teror v Evropě: už včera bylo pozdě

23. březen 2016 Lukáš Kovanda komentáře

Evropa má za sebou další teroristické útoky. Bohužel. Jaký budou mít dopad? Střetávají se dva trendy. Prvním je dlouhodobý pokles počtu i obětí teroristických útoků. Ačkoli se to po smutném včerejšku nezdá, teroristické útoky byly v zemích současné EU třeba v sedmdesátých nebo osmdesátých letech mnohem častější než dnes.

Zdroj: commons.wikimedia.org

Dnes se zdají být všudypřítomné, kvůli rozmachu online zpravodajství a sociálních sítí. Nikdy v minulosti je nebylo možné sledovat v podstatě v přímém přenosu tak jako v současnosti. Proto se dnes zdají být hrozivější než v minulosti. S tím souvisí druhý trend. Trend sílícího psychologického dopadu teroristických útoků. Pochopitelně nejen na veřejnost – v tomto případě zejména na evropskou veřejnost – ale také na finanční trhy. Z důvodu existence online zpravodajství v reálném čase i sociálních sítí nebylo nikdy v minulosti možné, aby se o útoku dozvědělo tak rychle tak velké množství lidí. Panika a strach se dnes šíří historicky bezprecedentní rychlostí.

Na druhou stranu, útoky jsou zatím – a přejme si, aby to tak opravdu bylo – poměrně izolovanou záležitostí. Zatím nedochází k sériovým útokům takové frekvence, že by se třeba opakovaly týden co týden. Zdá se, že izolované útoky již trhy dokážou „vstřebat“. Navzdory jejich silnému psychologickému dopadu. Ohlédneme-li se zpět do nedávné historie, lze v zásadě tvrdit, že každý další významný útok, k němuž na Západě došlo v období po 11. září 2001, měl na trhy slabší a slabší dopad. Je to smutné a cynické, ale zdá se, že trhy si „zvykají“. Ostatně, po prvotním citelném propadu se dnes evropské akciové trhy přece jenom už během hodiny vzpamatovaly a pokles zmírnily.

Pochopitelně, pod výprodejním tlakem se po dnešku mohou ocitnout například akcie leteckých přepravců, provozovatelů letišť či společností tak či onak navázaných na přepravu osob a turistický ruch.

V neposlední řadě je třeba vzít v potaz, že ačkoli počet teroristických útoků dlouhodobě klesá, drtivou většinu obětí těch největších z nich, k nimž došlo po roce 2000, mají na svědomí právě islamisté. Islamistický teror se tedy stupňuje, navzdory obecnému ústupu terorismu. Bohužel, není zřejmě náhodné, že k útokům v poslední době dochází v městech, jako je Paříž nebo Brusel, která jsou již řadu desetiletí útočištěm přistěhovalců z islámského světa. Ghetta, která tam v běhu let vznikla, jsou pochopitelně příhodným podhoubím pro vznik teroristických spících buněk. V podstatě lze říci, že s každým dalším útokem pozorujeme selhání evropské imigrační politiky v přímém přenosu. A je úplně jedno, s jakou přistěhovaleckou vlnou útočníci do Evropy přišli. Je jedno, zda dorazili jejich rodiče nebo prarodiče a oni se tu už narodili nebo zda sami přišli třeba loni nebo letos – například coby uprchlíci před válkou. Pokud se narodili v Evropě, selhalo začlenění už u jejich rodičů, pokud přišli v poslední době, selhává začlenění aktuálně. Jde tak o další důkaz, že imigrační politiku je třeba zásadně přehodnotit. Už včera bylo pozdě.

Jak citovat tento text?

Kovanda, Lukáš. Teror v Evropě: už včera bylo pozdě [online]. E-polis.cz, 23. březen 2016. [cit. 2022-07-04]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/teror-v-evrope-uz-vcera-bylo-pozde.html>. ISSN 1801-1438.