Teoretické uchopení energetické bezpečnosti států Visegrádské čtyřky

2. září 2014 Soňa Krpálková komentáře

Problém energetické bezpečnosti není problémem novým – existuje již od doby průmyslové revoluce, kdy se začaly běžně používat dnes dobře známé zdroje energie. Dostatek plynu a dalších surovin se stal velice důležitou otázkou a energetická bezpečnost relevantní součástí národní bezpečnosti jednotlivých států, jelikož energetická surovina je často chápána jako zdroj moci. Na důrazu získává problém energetické bezpečnosti v posledních 30 až 40ti letech v důsledku několika ropných i politických krizí.

Teoretické uchopení energetické bezpečnosti států Visegrádské čtyřky

Visegrádská čtyřka (V4), která vznikla v roce 1991, není v problematice energetické bezpečnosti zcela jednotná, existuje zde však řada okolností jako velikost států, jejich postavení na mezinárodním poli či lepší finanční pozice, které nutí členské státy k tomu, aby spolupracovaly byť jen v některých oblastech. Energetická spolupráce nebyla původně nijak institucionálně zakotvena, ale po podepsání deklarace O budoucí energetické spolupráci a vzniku Expertní pracovní skupiny pro energetiku začala spolupráce fungovat plnohodnotně. Důležitým bodem ve vývoji energetické spolupráce států V4 byl rok 2009, kdy si Evropa prošla plynovou krizí a všechny státy se po této zkušenosti začaly více soustředit na hlavní problémy v oblasti energetické spolupráce napříč kontinentem.[1]

V souvislosti s energetickou bezpečností a spoluprácí nelze nezmínit téma energetického mixu jednotlivých států, který má velký podíl na prosazování jednotlivých politik a doporučení.[2]

Energetický mix České republiky[3] je poměrně strategicky rozdělen a jeho výhodou je diverzifikace zdrojů v oblasti ropy, kde nejsme zcela závislí pouze na ropovodu Družba, neboť je u nás možnost ropovodu IKL vedoucího z Německa přes Kralupy nad Vltavou do Litvínova. Maďarsko[4], které má také diverzifikované zdroje v této oblasti (Družba, Adria), ale má výrazně menší podíl uhlí (12 % oproti 45 % ČR). V případě ropy je Slovensko[5] ze 100 % závislé na ropovodu Družba. Situace v Polsku[6] je o něco odlišnější, protože země má velké zásoby vlastního uhlí, nicméně na rozdělení energetického mixu, kde cca 55 % energie vzniká právě spalováním uhlí, je současně nutné uhlí dovážet. Pro úplnost je nutné zmínit ropovod STORK, který ale není schopný do Polska distribuovat dostatečné množství suroviny. Všechny země V4 kromě Polska, které nemá žádnou jadernou elektrárnu (stavba elektrárny v Žarnovci poblíž města Gdyně byla po havárii v Černobylu v roce 1986 zastavena), se poměrně výrazně (okolo 10-20 %) orientují na jádro a energii z něho vyrobenou.

Když se zaměříme na rovinu teoretického uchopení situace, dojdeme k závěru, že státy spolupracují na základě teorie neoliberálního institucionalismu[7], která vznikla v 80. a 90. letech 20. století a podle jejího autora Roberta Keohana se jedná o pokus o syntézu realismu a liberalismu. Základním kamenem této teorie je výhodnost spolupráce mezi státy jako hlavními aktéry mezinárodního systému, ale v potaz je bráno také ovlivnění hlavních aktérů aktéry vedlejšími – a sice nestátními aktéry nebo mezinárodními institucemi. Státy jednají tak, že se vzájemně nevylučují, ale také nejsou ve stoprocentním souladu. Dbají přitom na to, aby se podpořily při možnosti zisku nebo aby společně zabránily ztrátě. To přesně poukazuje na pojetí energetické bezpečnosti ve Visegrádské čtyřce. Státy nejsou zcela jednotné v pojetí energetické bezpečnosti, ale v případě krize nebo společných problémů či zájmů dokážou jednat tak, že se snaží z dané situace vytěžit maximum pro všechny členy uskupení. Podle hlavního tvůrce neoliberalisticky institucionálního přístupu Roberta Keohana je mezi státy důležitý stav tzv. interdependence neboli vzájemné závislosti. Dále pak pojmy jako spolupráce či transformace.

Jednotlivé body, které jsou charakteristické pro neoliberální institucionalismus, jsou dobře viditelné i na činnosti států Visegrádské čtyřky. Jedná se o státy, které lze chápat v neoliberálně institucionalistickém pojetí – autonomní, racionální a unitární. Pojem interdependence, který je pro tento teoretický přístup stěžejní, je na spolupráci států V4 zcela zjevný, neboť státy jsou závislé na vzájemné spolupráci, jelikož si jednotlivě nedovedou zajistit dostatečnou úroveň energetické bezpečnosti. Proto mají potřebu založit seskupení, v tomto případě Visegrádskou čtyřku, díky které snáze dosáhnou svých cílů. Pojem vzájemné závislosti je důležitý i proto, že některé problémy nejsou státy schopny vyřešit tak jako jednotlivci, i kdyby byly sebesilnější.

Dalším bodem, který je pro neoliberální institucionalismus charakteristický, je spolupráce. Ta se odvozuje od teorie racionální volby, kdy se aktéři mezinárodního systému snaží maximalizovat svůj užitek. Toto tvrzení lze aplikovat na státy Visegrádské čtyřky, které si uvědomují, že je pro ně výhodnější práce ve skupině než samostatné prosazování zájmů. Visegrádská čtyřka byla založena právě proto, aby její členové mohli lépe spolupracovat během přechodu k demokracii i budoucím vývoji a zejména pak směrem k evropské integraci a následné spolupráci v různých oblastech na mezinárodním poli. Spolupráce mezi státy V4 je důležitá také díky zajištění dodávek surovin, provedení diverzifikace zdrojů nebo díky menším nákladům na projekty modernizace zastaralé technické infrastruktury, protože není možné přepravovat zemní plyn a ropu bez funkčního vybavení a průchodných tranzitních cest. Díky vzájemné komunikaci pak může být zajištěna energetická bezpečnost jednotlivých členských států.[8] Pojem transformace souvisí hlavně s transformací mezinárodních vztahů jako celku, kdy dochází k tomu, že se zvyšuje spolupráce mezi státy.

Odpovědná korektorka: Zuzana Ledbová

Titulní obrázek přejat z: "Visegrad group". Licensed under Public domain via Wikimedia Commons - http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Visegrad_group.png#mediaviewer/File:Visegrad_group.png

Zdroje:

Neperiodické zdroje:

PASCUAL, Carlos; ELKIND, Jonathan (ed.). Energy security: economics, politics, strategies, and implications. Brookings Institution Press, 2010.

STRÁŽAY, Tomáš. Vyšehradská štvorka: revitalizácia po „únave z rozšírenia “.Ročenka zahraničnej politiky Slovenskej republiky, 2008, 1: 53-61.

Declaration of the Budapest V4+ Energy Security Summit; dostupné na http://www.mfa.gov.hu/NR/rdonlyres/ABA63911-6A6B-4F1E-B65D-0D3956236E8B/0/V4_Energy_Declaration.pdf

Periodické zdroje:

KARLAS, Jan. Liberalismus a velké teorie mezinárodních vztahů. Mezinárodní vztahy, 2004, 02: 5-19.

MACEJÁK, Štefan. Energetická bezpečnosť krajín vyšehradskej štvorky v kontexte energetickej bezpečnosti Európskej únie. Politické vedy, 2012, 1: 192-201.

WAISOVÁ, Šárka. Od národní bezpečnosti k mezinárodní bezpečnosti. Kodaňská škola na křižovatce strukturálního realismu, anglické školy a sociálního konstruktivismu. Mezinárodní vztahy, 2004, 03: 66-86.

DOSTÁL, Vít, et al. Agenda pro českou zahraniční politiku 2012. 2012. str. 27-30

STANÍČKOVÁ, Michaela; POLEDNÍKOVÁ, Eva; SKOKAN, Karel. Konkurenceschopnost a soudržnost v zemích V4 po Lisabonské strategii.Současná Evropa. Ročník XVI, číslo, 2011, 115-137.

Internetové zdroje:

http://ec.europa.eu/energy/energy_policy/doc/factsheets/mix/mix_cz_en.pdf

http://www.snus.sk/akcie/2012/ses/SES2012pdf/PANEL%20I/03MalatinskySES%202012%20MH%20SR.pdf

http://ec.europa.eu/energy/energy_policy/doc/factsheets/mix/mix_sk_en.pdf

http://ec.europa.eu/energy/energy_policy/doc/factsheets/mix/mix_hu_en.pdf

http://ec.europa.eu/energy/energy_policy/doc/factsheets/mix/mix_pl_en.pd f

[1] STRÁŽAY, Tomáš. Vyšehradská štvorka: revitalizácia po „únave z rozšírenia “.Ročenka zahraničnej politiky Slovenskej republiky, 2008, 1: 53-61.

[2] viz. Příloha

[3] http://ec.europa.eu/energy/energy_policy/doc/factsheets/mix/mix_cz_en.pdf

[4] http://ec.europa.eu/energy/energy_policy/doc/factsheets/mix/mix_hu_en.pdf

[5] http://ec.europa.eu/energy/energy_policy/doc/factsheets/mix/mix_sk_en.pdf

[6] http://ec.europa.eu/energy/energy_policy/doc/factsheets/mix/mix_pl_en.pdf

[7] KARLAS, Jan. Liberalismus a velké teorie mezinárodních vztahů. Mezinárodní vztahy, 2004, 02: 5-19.

[8] MACEJÁK, Štefan. Energetická bezpečnosť krajín vyšehradskej štvorky v kontexte energetickej bezpečnosti Európskej únie. Politické vedy, 2012, 1: 192-201.

Jak citovat tento text?

Krpálková, Soňa. Teoretické uchopení energetické bezpečnosti států Visegrádské čtyřky [online]. E-polis.cz, 2. září 2014. [cit. 2021-08-04]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/teoreticke-uchopeni-energeticke-bezpecnosti-statu-visegradske-ctyrky.html>. ISSN 1801-1438.