Subjekty správního práva, orgány státní správy
25. červen 2004 Roman Beneš komentářeSubjektem správního práva může být ten, komu správní právo přiznává právní subjektivitu, ten kdo ve smyslu norem správního práva takovou subjektivitou disponuje. Subjektem práva je tedy ten, kdo je nositelem práv a povinností stanovených normami správního práva. U subjektů správního práva lze lišit mezi subjekty, které vykonávají veřejnou správu, a mezi subjekty, vůči kterým je veřejná správa vykonávána.Subjekty správního práva, které vykonávají veřejnou správu jsou tzv. subjekty veřejné správy, a jako takové jsou představovány státem, respektive orgány státní správy, a dále tzv. veřejnoprávními korporacemi a jejich orgány.
Subjektem správního práva může být ten, komu správní právo přiznává právní subjektivitu, ten kdo ve smyslu norem správního práva takovou subjektivitou disponuje. Subjektem práva je tedy ten, kdo je nositelem práv a povinností stanovených normami správního práva. U subjektů správního práva lze lišit mezi subjekty, které vykonávají veřejnou správu, a mezi subjekty, vůči kterým je veřejná správa vykonávána.Subjekty správního práva, které vykonávají veřejnou správu jsou tzv. subjekty veřejné správy, a jako takové jsou představovány státem, respektive orgány státní správy, a dále tzv. veřejnoprávními korporacemi a jejich orgány.
Subjekty správního práva, vůči nimž je veřejná správa vykonávána (2. případ) jsou potom občané jakožto fyzické osoby a dále pak právnické osoby. V souvislosti s postavením subjektů práva právní teorie rozlišuje: 1.způsobilost subjektu k právům a povinnostem (způsobilost mít subj. práva, být nositelem práv a povinností) 2. způsobilost subjektu k právním úkonům (způsobilost zakládat, měnit, rušit subjektivní práva, právní povinnosti) 3. způsobilost subjektu k protiprávním úkonům (způsobilost subjektu nést odpovědnost za své jednání při porušení práva) Toto rozlišení má praktický význam jen u fyzických osob, neboť státním orgánům nastává způsobilost k právním či protiprávním úkonům ve chvíli způsobilosti k právům a povinnostem.
Rozhodující postavení mezi subjekty správního práva má stát, respektive jeho orgány, dále veřejnoprávní korporace a jejich orgány.Správní orgány jsou zřizovány na základě ústavy, ústavních zákonů, zákonů. Jejich postavení je tedy právně odvozováno od jejich právem předepsaného vzniku. Každý subjekt pak musí mít přesně vymezenou pravomoc a působnost. Působnost se rozlišuje na územní, danou hranicemi, kde je orgán oprávněn realizovat svoji moc, a věcnou, danou okruhem věcného zaměření příslušných otázek, v jehož rámci správní orgán vykonává svoji činnost.
Orgány státní správy
Posláním těchto orgánů je uskutečňovat státní správu a to metodami a prostředky státně mocenského charakteru. Každý orgán vystupuje jako relativně samostatná organizační jednotka státní správy, jeho postavení je přitom dáno jeho pravomocí a působností. Státní orgán má zpravidla vlastní organizační strukturu a člení se na příslušné organizační složky. Ústředními státními orgány jsou:
- Ministerstva-ministerstvo vnitra
- ministerstvo zdravotnictví
- ministerstvo práce a sociálních věcí
- ministerstvo zahraničí
- ministerstvo dopravy
- ministerstvo financí
- ministerstvo kultury
- ministerstvo pro místní rozvoj
- ministerstvo spravedlnosti
- ministerstvo obrany
- ministerstvo informatiky
- ministerstvo životního prostředí
- ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
- ministerstvo průmyslu a obchodu
Ministerstva a jiné ústřední orgány státní správy se při své činnosti spolupodílí na tvorbě jednotné státní politiky a ve své působnosti tuto politiku také uskutečňují. Jako orgány podřízené vládě plní úkoly stanovené v zákonech a jiných obecně závazných předpisech.Úkolem těchto orgánů je mj. zpracovávat koncepce rozvoje svěřených odvětví a řešení stěžejních otázek, které předkládají vládě. Ministerstvům a jiným správním úřadům dále přísluší pečovat o náležitou právní úpravu otázek, které spadají do jejich působnosti. Řízení, kontrola a sjednocování činnosti ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy přísluší vládě.
Dalšími orgány jsou:
Český statistický úřad
Úkolem Českého statistického úřadu je činnost, která zahrnuje získávání údajů, vytváření statistických informací o sociálním, ekonomickém, demografickém a ekologickém vývoji České republiky a jejích jednotlivých částí, poskytování statistických informací a jejich zveřejňování. Její součástí je též zajišťování srovnatelnosti statistických informací a plnění závazků z mezinárodních smluv v oblasti statistiky, kterými je Česká republika vázána. V čele stojí poradní orgán, Česká statistická rada podle § 6 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě. V jejím čele stojí předseda Českého statistického úřadu. Členové rady jsou jmenováni z řad odborníků statistické teorie a praxe. Rada má nejméně 11 a nejvíce 21 členů. Rada projednává program statistických zjišťování, její další úkoly a způsob práce upravuje její statut, který vydává předseda Českého statistického úřadu.
Český báňský úřad
Český báňský úřad má sídlo v Praze.Na ČBÚ je zaměstnáno cca 25 odborných a 22 administrativních a manuálních pracovníků. 9 obvodních báňských úřadů (OBÚ) má sídlo v městech Kladno, Plzeň, Sokolov, Most, Trutnov, Brno, Ostrava, Příbram a Liberec. Vrchní dozor je vykonáván orgány státní báňské správy nad hornickou činností,činností prováděnou hornickým způsobem,požární ochranou v podzemí,dodržováním pracovních podmínek ( v hornických organizacích, při výrobě výbušnin,při používání výbušnin k trhacím pracím a ohňostrojným pracím),řádným odváděním úhrad za dobývací prostor a vydobyté vyhrazené nerosty.
Národní bezpečnostní úřad
Hlavními úkoly Národního bezpečnostního úřadu jsou: zpracovává koncepci rozvoje a zajišťuje jednotné provádění ochrany utajovaných skutečností; vede ústřední registry utajovaných skutečností poskytovaných v rámci mezinárodních styků; povoluje poskytování utajovaných skutečností v rámci mezinárodních styků; připravuje vládní návrhy zákonů a prováděcích předpisů; zabezpečuje úkoly související se sjednáváním a plněním mezinárodních smluv; stanovuje pravidla zavádění a používání prostředků a systému určených k ochraně utajovaných skutečností; plní úkoly v oblasti průmyslového vlastnictví; vykonává státní dozor a metodickou činnost; zajišťuje a provádí bezpečnostní prověrky fyzických osob a organizací; zabezpečuje rozvoj kryptologie a řídí kryptologickou ochranu ; zajišťuje a koordinuje kryptografický výzkum a vývoj; provádí nebo zajišťuje certifikaci technických prostředků, informačních systémů používaných k nakládání s utajovanými skutečnostmi a kryptografických prostředků.
Energetický regulační úřad
Hlavními úkoly Energetického regulačního úřadu jsou: Ochrana zájmů spotřebitelů před snahou energetických společností zvyšovat ceny,důraz na kvalitu a spolehlivost dodávek energie spotřebitelům,podpora konkurence, tj. podpora vytváření funkčních pravidel trhu s elektřinou a plynem vedoucích ke snížení cen pro konečné zákazníky,zefektivnění činnosti energetických společností, tj. analýza dopadů regulačních zásahů, motivace energetických společností ke snižování nákladů na dodávku energie a zefektivnění regulovaných aktivit s cílem dosáhnout střednědobé stability cen energie,stabilita cenové úrovně, tj. regulace přiměřeného výnosu podnikatelských aktivit, kvalitní, spolehlivá a bezpečná dodávka energie konečným odběratelům. Organizační členění je tvořeno sekcí licencí a regulace, odborem strategie a odborem kanceláře úřadu. Sídlem Energetického regulačního úřadu je Jihlava, dislokované pracoviště se nachází v Praze.
Státní úřad pro jadernou bezpečnost
čele Státního úřadu pro jadernou bezpečnost stojí předseda, který je jmenován vládou ČR. Úřad má samostatný rozpočet a je přímo podřízen vládě ČR. SÚJB vykonává státní správu a dozor při využívání jaderné energie a ionizujícího záření a v oblasti radiační ochrany. Do jeho působnosti patří mj.: Výkon státního dozoru nad jadernou bezpečností, jadernými položkami, fyzickou ochranou jaderných zařízení, radiační ochranou a havarijní připraveností v prostorách jaderného zařízení nebo pracovišť se zdroji ionizujícího záření; sledování stavu ozáření obyvatelstva a pracovníků se zdroji ionizujícího záření;koordinace činnosti radiační monitorovací sítě na území České republiky a zajišťování mezinárodní výměny dat o radiační situaci; vedení státního systému evidence a kontroly jaderných materiálů, státních systémů evidence držitelů povolení, dovážených a vyvážených vybraných položek, zdrojů ionizujícího záření, evidence ozáření obyvatelstva a pracovníků se zdroji ionizujícího záření a také odborná spolupráce s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii. (IAEA).
Správa státních hmotných rezerv
práva státních hmotných rezerv je ústředním orgánem státní správy v oblastech hospodářských opatření pro krizové stavy a pro ochraňování státních hmotných rezerv. Byla zřízena zákonem č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů. V čele stojí předseda, správa je rozdělena na odbory.
Komise pro cenné papíry
arlament České republiky ustanovil v roce1998 Komisi pro cenné papíry jako nezávislý správní úřad pro oblast kapitálového trhu. Předchůdcem Komise v oblasti výkonu státního dozoru bylo Ministerstvo financí České republiky.
Při své činnosti Komise sleduje zejména naplnění těchto cílů:
- ochrana investorů
- transparentnost trhu
- boj s finanční kriminalitou
- příprava českého kapitálového trhu na integraci do struktur Evropské unie
- vzdělávání investorů
- podpora emisní aktivity společností
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
rganizačně je Úřad pro ochranu hospodářské soutěže členěn na úsek řízený předsedou zahrnujícím sekretariát předsedy, ekonomicko hospodářské a personální oddělení, odbor tisku a informací, legislativně právní odbor, odbor evropské integrace a mezinárodní a rozkladovou komisi jako stálý poradní orgán předsedy pro druhoinstanční rozhodnutí, úsek hospodářské soutěže, úsek dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, úsek veřejné podpory. Úřad má dva vrchní ředitele - odpovídající za úseky antitrustu, odboru fúzí a dohledu nad zadáváním veřejných zakázek. Úřadu přísluší vytvářet podmínky pro podporu a ochranu hospodářské soutěže, vykonávat dohled při zadávání veřejných zakázek a veřejné podpory a vykonávat další působnosti stanovené zvláštními zákony.
Úřad pro ochranu osobních údajů
Úřad pro ochranu osobních údajů provádí dozor nad dodržováním zákonem stanovených povinností při zpracování osobních údajů, vede registr povolených zpracování osobních údajů,přijímá podněty a stížnosti občanů na porušení zákona, poskytuje konzultace v oblasti ochrany osobních údajů. V čele úřadu pro ochranu osobních údajů stojí předseda.
Úřad průmyslového vlastnictví
Úřad průmyslového vlastnictví je ústředním orgánem státní správy České republiky na ochranu průmyslového vlastnictví. V jeho čele je předseda jmenovaný vládou. Rozhoduje v rámci správního řízení o poskytování ochrany na vynálezy, průmyslové vzory, užitné vzory, topografie polovodičových výrobků, ochranné známky, zeměpisná označení a označení původu výrobků a vede příslušné rejstříky o těchto předmětech průmyslových práv. Také vykonává činnost podle předpisů o patentových zástupcích; získává, zpracovává a zpřístupňuje fond světové patentové literatury; zabezpečuje plnění závazků z mezinárodních smluv z oblasti průmyslového vlastnictví, jichž je Česká republika členem; aktivně se účastní spolupráce s jinými orgány státní správy při prosazování průmyslových práv;spolupracuje s mezinárodními organizacemi a národními úřady jednotlivých států na poli průmyslového vlastnictví. Úřad byl zřízen na základě zákona č. 21/1993 Sb.
Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický
Hlavním cílem je výzkum a vývoj v oboru zeměměřictví a katastru, vývoj a testování nových technik, postupů a software a odborné konzultace v těchto oblastech:
- geodezie a geodynamika
- permanentní služba GPS (IGS)
- inženýrská geodezie
- tvorba a vedení katastru nemovitostí
- tvorba a údržba mapových děl
- výzkum a vývoj Informačního systému zeměměřictví a katastru jako zdrojového informačního registru pro Státní informační systém České republiky
- vývoj a výroba speciálních pomůcek, zařízení a měřicích systémů pro geodezii a kartografii
- aktivity ve státní standardizaci a metrologii ve sféře zeměměřictví a katastru
- autorizované metrologické středisko
- Odvětvové informační středisko včetně odvětvové knihovny
Veřejnoprávní korporace
Veřejnoprávní korporace je zvláštním druhem korporace.I o veřejnoprávní korporaci však platí to, co o každé jiné korporaci, že je sdružením osob za účelem dosažení určitého účelu v té formě, že takovým sdružením vznikne samostatný právní subjekt, na nějž se vztahují jako účinky právního řádu práva a povinnosti. Veřejnoprávní korporace je člensky organizovaný subjekt veřejné správy, kterému byla svěřena moc samostatně plnit veřejné úkoly.Veřejnoprávní korporace lze rozlišit do tří druhů:na územní, osobní, věcné: Pro členství v územních korporacích je rozhodující, aby příslušné osoby měly své trvalé bydliště nebo u právnických osob sídlo uvnitř teritoria, v němž je korporace oprávněna působit.Příkladem osobní korporace je obec ve smyslu zákona o obcích V osobní korporaci se pojí členství s určitými vlastnostmi osoby, s příslušností k určité skupině povolání.Jedná se o různé komory nebo zájmová sdružení, kterým zákon přiznává veřejnoprávní oprávnění. Členství v korporacích založených na věcném základě vyplývá z vlastnictví k určité věci, např. jde o zájmová sdružení obcí.
Veřejné ústavy
Veřejným ústavem se rozumí souhrn věcných a osobních prostředků, s nimiž disponuje subjekt veřejné správy za účelem trvalé služby zvláštnímu veřejnému účelu.
Veřejné fondy a nadace
Veřejnoprávní nadací se rozumí samostatný majetek určený k veřejným účelům.Je zřizována zákonem vesměs jako právnická osoba. Nadace je spravována orgánem, který ne základě zřizovatelem stanoveného účelu nadace disponuje s výnosy majetku a je způsobilý jménem nadace jednat. Nadace nemá žádnou členskou základnu. Samostatný subjekt tvoří jen majetek.
Použitá literatura
- Základy správního práva a veřejné správy Petr Průcha, Masarykova univerzita v Brně, 1994
- Úplné znění, Zákon č.1/1993 Nakladatelství Sagit, Ostrava 2003
- Dokumenty ke studiu ústavního práva; Šimka, Antonyová, vydavatelství 999, Pelhřimov 2000
- Správní právo, obecná část; D. Hendrych, Nakladatelství C.H. Beck, Praha 1993
- www.czso.cz
- www.nbu.cz
- www.cbusbs.cz
- www.vugtk.cz
- www.sec.cz
- www.eru.cz
- www.noou.cz
- www.sshr.cz
- www.subj.cz
- www.compet.cz
Příslušné zákony:
Zákon č. 89/1995 Sb., zákon č. 2/1969 Sb., zákon č. 148/1998 Sb. zákon č. 428/2000 Sb., zákon č. 21/1993 Sb., zákon č.15/1998 Sb zákon č. 173/1991 Sb. , zákon č. 101/2000 Sb.
Jak citovat tento text?
Beneš, Roman. Subjekty správního práva, orgány státní správy [online]. E-polis.cz, 25. červen 2004. [cit. 2025-03-15]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/subjekty-spravniho-prava-organy-statni-spravy.html>. ISSN 1801-1438.
[Nahoru ↑]
Hodnocení
Hodnocení: 3.5 hvězdiček / Hodnoceno: 10x
Vložit komentář
Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval! Buďte první!